OSPH09 17 C 30/2021-43

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Miloše Žitného a přísedících Lubomíra Paveleka a Mgr. Jaroslava Růžičky ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupené advokátkou anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému celé jméno žalovaného, narozen dne datum ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částky 412 800 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 412 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 412 800 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna žalovanému na náhradě nákladů řízení zaplatit částku 37 316,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 412 800 Kč s příslušenstvím představující náhradu škody (konkrétně ušlém zisku), která žalobkyni vznikla v důsledku toho, že žalovaný dne datum uzavřel za žalobkyni dohodu o ukončení vzájemného smluvního vztahu mezi žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, spol. právnická osoba IČO, se sídlem adresa, IČO: číslo, se sídlem obec a číslo, a předčasně tak ukončil smluvní vztah, ze kterého měly být poskytovány služby po minimální stanovenou dobu 36 měsíců. příjmení 412 800 Kč má konkrétně představovat smluvní pokutu rovnající se 20 % z měsíčních poplatků za jednotlivé nečerpané měsíce minimální doby užívání ve výši 242 800 Kč a poskytnutou slevu na jednorázovém zřizovacím poplatku ve výši 170 000 Kč.

2. V žalobě žalobkyně uvedla, že žalovaný u ní byl na základě pracovní smlouvy ze dne datum zaměstnán na pozici ředitel pro prodej a marketing. Dne datum byl s žalovaným pracovní poměr okamžitě zrušen, stejně tak jako následně dne datum. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne datum s panem jméno příjmení, IČO smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, přičemž za žalobkyni jednal žalovaný. Dne datum došlo k uzavření dohody o záměně účastníků, kdy na místo pana jméno příjmení, IČO vstoupila společnost právnická osoba, IČO: číslo. S touto společností pak byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací také ještě dne datum Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a její ukončení bylo možné jen na základě čl. 3 odst. 3 písm. a) smlouvy. Ve smlouvě byla sjednaná minimální doba trvání smlouvy, přičemž pro případ jejího nedodržení byly sjednány sankce ve formě smluvní pokuty a povinnost uhradit zřizovací poplatek. Na základě smlouvy ze dne datum bylo s uvedenou společností sjednáno poskytování služeb 1) jméno příjmení jméno 1, Gbps, verze 1/2, měsíční platba 5 200 Kč bez DPH; 2) jméno příjmení jméno 2, Gbps, verze II/3, měsíční platba 22 500 Kč bez DPH; 3) PRONÁJEM VLÁKNA, verze IV/1, měsíční platba 4 000 Kč bez DPH a 4) jméno příjmení jméno 1 Gbps, verze V/1, měsíční platba 9 000 Kč. Dne datum žalovaný za žalobkyni uzavřel se společností právnická osoba, IČO: číslo dohodu o ukončení vzájemného smluvního vztahu s tím, že smluvní vztah skončil ke dni datum, a to, dle dohody„ bez nároku na dodržení minimální doby trvání“. Tímto jednáním tak žalovaný způsobil žalobkyni škodu ve výši 412 800 Kč, neboť u služby číslo) nebylo čerpáno 20 měsíců a vznikla tak škoda ve výši 20 800 Kč; u služby číslo) nebylo čerpáno 32 měsíců a vznikla tak škoda ve výši 144 000 Kč; u služby číslo) nebylo čerpáno 30 měsíců a vznikla tak škoda 24 000 Kč a u služby číslo) nebylo čerpáno 30 měsíců a vznikla tak škoda ve výši 54 000 Kč. U služby číslo dále vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč, u služby číslo vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč a u služby číslo povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč. Průměrný hodinový výdělek žalovaného za 4. kalendářní čtvrtletí 2017 činí 4 561,48 Kč a jeho průměrný měsíční výdělek tak v rozhodném období činil 793 332,60 Kč. Čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku, který je dle § 257 odst. 2 zákoníku práce, který nesmí být v případě náhrady škody způsobené zaměstnancem z nedbalosti překročen, činí 3 569 996,71 Kč. Z uvedených skutečností je tak zřejmé, že žalobkyně má plná nárok na úhradu škody ve výši 412 800 Kč, neboť žalovaný svým jednáním tuto škodu způsobil, přičemž výše škody zároveň nepřesahuje hranici čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku.

3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s tím, že žádná škoda žalobkyni nevznikla, žalovaný právě naopak vzniku škody (v podobě nedobytných pohledávek) zabránil, když zajistil, aby obdobné služby byly poskytnuty jiné společnosti. Žalovaný nejednal v úmyslu způsobit žalobkyni škodu, naopak jednal v úmyslu chránit její majetek. Žalovaný ani neporušil žádnou ze svých pracovních povinností, když naopak jednal v souladu se zavedenou praxí. Vzhledem k tomu, že nárok žalobkyně spočívá v tvrzeném ušlém zisku (tj. nezvětšení jejího majetku), měla by to být žalobkyně, kdo prokáže, že by k tomuto zvětšení nebýt jednání žalovaného skutečně došlo. K tomuto však žalobkyně dosud zcela ničeho nedoložila. Dle názoru žalovaného by naopak v případě neukončení smluvního vztahu se spol. právnická osoba, IČO: číslo došlo pouze k tomu, že by žalobkyni dále narůstaly nedobytné pohledávky vůči této společnosti. To samé by nastalo i v případě, kdyby bylo od smlouvy odstoupeno, nebo kdyby žalobkyně jen čekala, dokud tato společnost smlouvu sama nevypoví. Žalovaný dále uvedl, že společnost právnická osoba, IČO: číslo nebyla schopna předmětnou částku uhradit, a to jednak proto, že v době uzavření dohody o ukončení vzájemného smluvního vztahu se tato společnost nacházela v prodlení s úhradou plateb za služby ve výši 93 824 Kč, přičemž tato částka nebyla uhrazena a jednak proto, že dne datum byl vydán exekuční příkaz postihující obchodní podíl jméno příjmení, tj. jediného společníka společnosti právnická osoba, IČO: číslo. Tento podíl dosud nebyl zpeněžen a od roku 2018 tato společnost nezveřejňuje v obchodním rejstříku své účetní závěrky. Smluvní vztah s touto společností zanikl ke dni datum, přičemž ode dne datum měla žalobkyně díky žalovanému uzavřený již nový smluvní vztah, a to se společností anonymizováno právnická osoba, IČO, který se zavázala odebírat služby ve výši 1 160 400 Kč, a tyto služby skutečně odebírala. Ušlého zisku se navíc ve smyslu § 257 odst. 1 a 3 zákoníku práce může zaměstnavatel domáhat jen v případě, že tato škoda byla způsobena úmyslně, přičemž ani toto v daném případě není naplněno.

4. Zde soud konstatuje, že u zdejšího soudu bylo pod sp. zn. 17 C 133/2018 vedeno řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením ze dne datum, přičemž rozsudkem ze dne 25. 10. 2021, č. j. 17 C 133/2018 - 108 bylo rozhodnuto o tom, že takto učiněné rozvázání pracovního poměru je neplatné. Rozsudek nabyl právní moci dne datum ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2022, č. j. 30 Co 47/2022-140. U zdejšího soudu je pak dále pod sp. zn. 17 C 184/2018 vedeno další řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením, a to ze dne datum.

5. Mezi účastníky je nesporné, že pracovní poměr právní předchůdkyně žalobkyně (zaměstnavatele) a žalovaného (žalobce) byl založen smlouvou ze dne datum. Dne datum bylo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně přistoupeno k okamžitému zrušení pracovního poměru žalovaného, avšak toto rozvázání pracovního poměru účastníků bylo k žalobě žalovaného rozsudkem zdejšího soudu ze dne 25. 10. 2021, č. j. 17 C 133/2018 – 108, který nabyl právní moci dne datum ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2022, č. j. 30 Co 47/2022 – 140, pravomocně určeno jako neplatné. Dále dne datum došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k dalšímu okamžitému zrušení pracovního poměru žalovaného, což však bylo také napadeno žalobou žalovaného, přičemž o této žalobě nebylo zdejším soudem v řízení vedeném pod sp. zn. 17 C 184/2018 doposud rozhodnuto.

6. Mezi účastníky pak nadále zůstalo sporným, zejména zda žalovaný při jednání jménem právní předchůdkyně žalobkyně se spol. právnická osoba dne datum porušil své povinnosti či nikoliv. Dále je sporné, zda žalobkyni v příčinné souvislosti s takovým údajným porušením povinností žalovaného došlo ke vzniku škody a případně v jaké výši, jakož i to, jaká je výše průměrného výdělku žalovaného v období předcházejícím vzniku škody.

7. Na základě provedených důkazních prostředků soud učinil následující skutková zjištění:

8. Z listiny označené jako„ výpis z obchodního rejstříku žalobkyně (1)“ soud zjistil, že žalobkyně vznikla a byla zapsána do obchodního rejstříku dne datum. Předmětem jejího podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona; pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor; vykonávání komunikační činnosti podle zvláštního právního předpisu: zajišťování veřejných komunikačních sítí a poskytování služeb elektronických komunikací a výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení.

9. Z listiny označené jako„ pracovní smlouva ze dne datum (2)“ soud zjistil, že právnická osoba – právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, ulice a číslo, PSČ jako zaměstnavatel a žalovaný jako zaměstnanec uzavřeli dne datum pracovní smlouvu. Na základě této pracovní smlouvy měl být žalovaný zaměstnán jako ředitel prodeje B2B a Whole sale. Ve smlouvě se žalovaný zavázal vykonávat kvalifikovaně práci, ke které se zavázal, a to osobně a samostatně; plnit pokyny zaměstnavatele a dodržovat pracovní kázeň; plnit povinnosti vztahující se k pracovní náplni zaměstnance vyplývající ze zákoníku práce, dalších obecně závazných právních předpisů a z vnitřních předpisů platných u zaměstnavatele; při výkonu své činnosti dbát na zachování dobrého jména zaměstnavatele a oznámit zaměstnavateli okolnosti, které zjistil při plnění pracovních úkolů a které mohou mít vliv na změnu pokynů zaměstnavatele či jejich plnění zaměstnancem. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou. město výkonu práce je pracoviště zaměstnavatele v obec, obec, obec a oblasti telekomunikačních sítí společnosti. Délka pracovní doby byla sjednána v rozsahu 40 hodin týdně (čl. VI. bod 6.1.). Smlouva byla podepsána žalovaným (zaměstnancem) a generálním ředitelem právní předchůdkyně žalobkyně, panem jméno příjmení.

10. Z listiny označené jako„ výpis z obchodního rejstříku spol. právnická osoba, (3)“ soud zjistil, že tato společnost vznikla a byla zapsána do obchodního rejstříku dne datum a dne datum byla vymazána.

11. Z listiny označené jako„ okamžité zrušení pracovního poměru ze dne datum (2), (e)“ soud zjistil, že společnost právnická osoba (nástupce právnická osoba – právnická osoba), doručila žalovanému okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, tedy z důvodu, že žalovaný porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. V tomto dopise je uvedeno, že žalobce dne 27. 3. schválil převod firemního mobilního čísla, které je registrováno na společnost právnická osoba zaměstnanci panu příjmení na jeho osobu. Pan anonymizováno podal téhož dne výpověď (s dvouměsíční výpovědní dobou). Vzhledem k tomu, že pan příjmení je hlavním B2B obchodníkem společnosti, a jeho mobilní telefonní číslo je známo jako kontaktní většině obchodních partnerů společnosti, je tento krok nepochopitelný a absolutně nepřijatelný, nehledě k tomu, že pan příjmení s velkou pravděpodobností přechází ke konkurenci. Souhlasem žalovaného s převodem telefonního čísla tak měl žalovaný ohrozit možnost komunikace s významnými klienty společnosti, což mohlo v důsledku vést k odlivu stávajících zákazníků a ztráty příjmů z oblasti B2B, které činí přes 2m Kč měsíčně. Dále je zde uvedeno, že v rámci svého podpisového práva žalovaný podepsal předčasné ukončení smlouvy se společností právnická osoba Této společnosti, která je vedena jako dlužník společnosti, tím žalovaný umožnil ukončit její smlouvu bez jakéhokoliv požadavku na doplacení dlužných částek, čímž tak žalobce výrazným způsobem poškodil společnost tím, že tímto krokem ztížil možnosti vymožení dlužných částek po splatnosti, neboť podepsal novou smlouvu na jiný subjekt na stejné služby, který ale z logiky věci odmítá dluhy zaplatit. Zároveň žalovaný o těchto změnách v rámci společnosti neinformoval jednotlivé úseky, čímž způsobil jejich neinformovanost a tím ztížil kroky při nápravě této nepříjemné situace. Celá tato vzniklá situace tak výrazným způsobem poškozuje dobré jméno právnická osoba anonymizována dvě slova na telekomunikačním trhu. Předmětný dopis byl za společnost právnická osoba podepsán místopředsedou představenstva panem jméno příjmení. Žalovaný dopis převzal dne datum.

12. Z listiny označené jako„ okamžité zrušení pracovního poměru ze dne datum (5)“ soud zjistil, že společnost právnická osoba (nástupce právnická osoba – právnická osoba), doručila žalovanému okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, tedy z důvodu, že žalovaný porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Jako důvody tohoto okamžitého zrušení pracovního poměru je uvedeno, že: 1) Žalovaný podpisem smlouvy se společností 22 právnická osoba umožnil konkurenci lepší přístup na část telekomunikačního trhu v lokalitách obec a obec. Žalovaný do této smlouvy (oproti smluvnímu ujednání se společností právnická osoba) včlenil ujednání o nájmu cizí věci pro umístění antény radiového spoje, přičemž žalobkyně nedisponuje žádným oprávněním s anténním stožárem. Tímto jednáním se tak žalovaný pokusil o legalizaci umístění zařízení konkurenční společnosti na cizí věci, a tímto se žalobkyně dostala do rizika sankcí. 2) Společnosti 22 právnická osoba byl poskytnut nájem za umístění antény radiového spojen za nápadně nevýhodných podmínek pro žalobkyni, když cena byla stanovena navýšením původní ceny služby pouze o částku 100 Kč měsíčně. Žalovaný dopis převzal dne datum.

13. Z listiny označené jako„ smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne datum (8)“ soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a jméno příjmení byla dne datum uzavřena smlouva, na základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat uživateli (jméno anonymizováno) služby elektronických komunikací. Dle bodu 3.1. byla smlouva uzavřena na dobu neurčitou. Dle bodu 3.2. je minimální doba jejího trvání definována ve specifikaci. Ze specifikace služby EIO ETH TRANSPOT, která je přílohou této smlouvy vyplývá, že poskytované služby jsou sjednány minimálně na 36 měsíců.

14. Z listiny označené jako„ smlouva o záměně účastníků ze dne datum (9)“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s jméno příjmení a společností právnická osoba smlouvu, kterou bylo sjednáno, že do smluvního vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a jméno příjmení založeného smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne datum vstupuje namísto jméno příjmení společnost právnická osoba Za společnost právnická osoba je smlouva podepsána jméno příjmení, jako jejím jednatelem.

15. Z listiny označené jako„ smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne datum (10)“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne datum se společností právnická osoba další smlouvu o poskytování služeb. Smlouva byla opět za společnost právnická osoba podepsána jméno příjmení, jako jejím jednatelem. Smlouva obsahuje i přílohy s informacemi ohledně sjednaných služeb. Minimální doba trvání je vždy 36 měsíců.

16. Z listiny označené jako„ dohoda o ukončení smluvního vztahu se společností právnická osoba ze dne datum (11)“ soud zjistil, že dne datum uzavřel žalovaný jménem právní předchůdkyně žalobkyně se společností právnická osoba dohodu o ukončení vzájemného smluvního vztahu, a to konkrétně vztahu, který byl založen smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne datum Smluvní vztah byl ukončen bez nároku na dodržení minimální doby trvání a měl být po dohodě smluvních stran ukončen dnem datum.

17. Z listiny označené jako„ výpis z obchodního rejstříku jméno příjmení, IČO (6)“ soud zjistil, že tento živnostenské oprávnění ode dne datum, a to mj. v oboru činnosti poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály, přičemž od datum do anonymizována dvě slova rok má přerušené provozování živnosti.

18. Z listiny označené jako„ výpis z obchodního rejstříku spol. právnická osoba ke dni datum (7), (b)“ soud zjistil, že společnost vznikla a byla zapsána do obchodního rejstříku dne datum. Jediným jednatelem této společnosti je pan jméno příjmení. Základní vklad společnosti činí 46 Kč. Exekučním příkazem soudního exekutora anonymizováno jméno příjmení ze dne 19. 6. 2018, č. j. 212 EX 108/18-18 byl postižen podíl povinného jméno příjmení v této společnosti.

19. Z listiny označené jako„ výpis z obsahu sbírky listin společnosti právnická osoba ke dni datum (c)“ soud zjistil, že společnost právnická osoba naposledy zveřejnila ve sbírce listin účetní závěrku v roce rok. Dne datum byl do sbírky listin založen exekuční příkaz 212 Ex 108/18-08.

20. Z listiny označené jako„ smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne datum včetně jejích příloh (d)“ soud zjistil, že žalovaný uzavřel jménem žalobkyně se společností 22 právnická osoba dne datum smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací.

21. Z listiny označené jako„ dohoda o ukončení smluvního vztahu se právnická osoba právnická osoba ze dne datum (e)“ soud zjistil, že dne datum došlo k uzavření dohody o ukončení vzájemného smluvního vztahu mezi právnická osoba anonymizována dvě slova (právní předchůdkyní žalobkyně) a právnická osoba právnická osoba, IČO, která byla založena smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací, a to bez nároku na dodržení minimální doby trvání v délce 48 měsíců od data zúčtování služeb, tj. datum. Za právní předchůdkyni žalobkyně smlouvu podepsal žalovaný.

22. Z listiny označené jako„ dohoda o ukončení smluvního vztahu se právnická osoba a. s. ze dne datum (f)“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně (jméno anonymizováno) uzavřela se právnická osoba anonymizováno, IČO dne datum dohodu o ukončení vzájemného smluvního vztahu založeného smlouvou o zřízení a poskytování služby anonymizováno příjmení číslo ze dne datum, a to bez nároku na dodržení minimální doby trvání v délce 24 měsíců. Předmětný smluvní vztah bude ukončen po dohodě smluvních stran dnem datum. Za právní předchůdkyni žalobkyně byla smlouva podepsána žalovaným dne datum.

23. Z listiny označené jako„ dohoda o ukončení vzájemného smluvního vztahu se společností právnická osoba ze dne datum (g)“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne datum se společností právnická osoba, IČO dohodu o ukončení vzájemného smluvního vztahu založeného smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne datum. Předmětný smluvní vztah bude ukončen po dohodě smluvních stran dnem datum. Za právní předchůdkyni žalobkyně byla smlouva podepsána žalovaným.

24. Z listiny označené jako„ dohoda o ukončení vzájemného smluvního vztahu se právnická osoba ze dne datum (h)“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne datum se právnická osoba, IČO dohodu o ukončení vzájemného smluvního vztahu založeného smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací číslo ze dne datum, a to bez nároku na dodržení minimální doby trvání jednotlivých souvisejících specifikací služeb. Předmětný smluvní vztah bude ukončen po dohodě smluvních stran dnem datum. Za právní předchůdkyni žalobkyně byla smlouva podepsána žalovaným.

25. Z listiny označené jako„ dohoda o ukončení datové trasy se společností právnická osoba ze dne datum (ch)“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne datum se společností právnická osoba, IČO dohodu o ukončení datové trasy, která byla založena smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne datum a upravena dodatkem číslo ze dne datum. Předmětný smluvní vztah bude ukončen po dohodě smluvních stran dnem datum. Za právní předchůdkyni žalobkyně byla smlouva podepsána žalovaným.

26. Z listiny označené jako„ dohoda o ukončení smlouvy s obec vysoké učení technické v obec ze dne datum (i)“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne datum s anonymizováno, IČO dohodu o ukončení smlouvy o zřízení a poskytování služby číslo anonymizováno číslo. Ve smlouvě je uvedeno, že vzhledem k tomu, že žalovaná a anonymizováno uzavřeli dne datum smlouvu o zřízení a poskytování služby číslo anonymizováno číslo, ve znění jejího dodatku číslo přejí si strany smlouvu ukončit. Na základě výslovné dohody se smlouva ukončuje ke dni datum. Za právní předchůdkyni žalobkyně byla smlouva podepsána žalovaným.

27. Z listiny označené jako„ dohoda o ukončení vzájemného smluvního vztahu se právnická osoba anonymizováno ze dne datum (j)“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne datum se právnická osoba anonymizováno, IČO dohodu o ukončení vzájemného smluvního vztahu založeného smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne datum, a to bez nároku na dodržení minimální doby trvání do data datum. Předmětný smluvní vztah bude ukončen po dohodě smluvních stran dnem datum. Za právní předchůdkyni žalobkyně byla smlouva podepsána žalovaným.

28. Z listiny označené jako„ dohoda o ukončení vzájemného smluvního vztahu se právnická osoba anonymizováno, ze dne datum (k )“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne datum se právnická osoba anonymizováno, IČO dohodu o ukončení vzájemného smluvního vztahu založeného smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací číslo ze dne datum. Předmětný vztah bude ukončen po dohodě smluvních stran dnem datum. Za právní předchůdkyni žalobkyně byla smlouva podepsána žalovaným.

29. Z listiny označené jako„ dohoda o ukončení vzájemného smluvního vztahu se právnická osoba anonymizována dvě slova jméno a příjmení ze dne datum (l)“ soud zjistil, že právní předchůdkyně uzavřela dne datum s kanceláří ulice anonymizována dvě slova jméno a příjmení, IČO dohodu o ukončení vzájemného smluvního vztahu založeného smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne datum. Předmětný vztah skončí dnem datum. Za právní předchůdkyni žalobkyně byla smlouva podepsána žalovaným.

30. Z listiny označené jako„ protokol o výslechu jméno příjmení ze dne 30. 9. 2020 ve věci 17 C 133/2018 (a)“ soud zjistil, že jednatel žalobkyně v řízení před soudem vypověděl, že„ je ředitelem a jednatelem žalované, která je společností obchodující s internetovými a televizními službami. V současné době mají přibližně 200 zaměstnanců. Společnost roste prostřednictvím akvizic menších společností, když ke konci roku 2017 došlo ke koupi právnická osoba anonymizováno. V souvislosti s touto akvizicí získala společnost i žalobce. Žalovaná měla vlastní obchodní oddělení, neměla však pozici prodejního ředitele. Oproti tomu jméno příjmení mělo skutečně veliké prodejní oddělení, kterému šéfoval žalobce. Toto oddělení se navíc specializovalo i na tzv. B2B přeprodej konektivity mezi společnostmi. Žalobce působil na vysoké manažerské pozici, za což byl i řádně odměňován. Jednatel uvedl, že má za to, že na takové pozici lze očekávat vlastnosti, které ani nemusí být promítnuty na papíře. Po akvizici došlo k několika schůzkám, kde se vyjasňovala pravidla. Management byl informován ohledně dalšího postupu a provozních záležitostí. Větší a zásadní věci měly být ze strany žalobce konzultovány, k čemuž byly vymezeny pravidelné pondělní schůzky. Dále proběhly osobně schůzky s veškerými manažery, tedy i s žalobcem, který byl ubezpečen, že se s ním počítá za účelem rozvoje obchodního oddělení. Po akvizici jméno příjmení do dnešního dne zůstala na svých pozicích řada osob z původního managementu, a to konkrétně všichni regionální ředitelé a provozní ředitel. Vymáhání pohledávek má na starosti finanční oddělení. K předložené listině„ okamžité zrušení pracovního poměru (listina 2)“ jednatel uvedl, že přichystal stěžejní body uvedené v této listině, které zaslal kolegovi z personálního oddělení, který zajistil formální náležitosti a vytištění listiny. Tuto listinu jednatel následně podepsal. Sepsání listiny jednatel konzultoval se šéfem personálního oddělení, nikoliv s právním oddělením. Předmětné telefonní číslo měl k dispozici pan příjmení především jako obchodník B2B segmentu. Šlo o kontaktní číslo na společnost, které bylo uvedeno na většině smluv žalované. V tomto segmentu činil roční obrat žalované 28 000 000 Kč Pan anonymizováno dal následně výpověď a ještě téhož dne požádal žalobce o schválení převodu předmětného telefonního čísla. K tomuto dal žalobce neprodlený souhlas, byť teprve započal běh dvouměsíční výpovědi pana příjmení. Za situace, kdy bylo veřejným tajemstvím, že pan příjmení odchází ke konkurenci, považuje jednatel toto za zcela nepochopitelný krok, který poškozoval zájmy žalované. Jednatel převod čísla zarazil na základě toho, že k tomuto byl dotázán panem příjmení. Má za to, že souhlas žalobce k převodu telefonního čísla nebyl nedopatřením, ale záměrem. Po převzetí jméno příjmení se na poradách řešila i otázka převodu čísel, když bylo jasně stanoveno, že toto musí být schváleno osobou jednatele. Souhlas od jednatele měl vyžádat právě žalobce, nikoliv svědek příjmení. Pravidla ohledně převodu telefonních čísel nebyla distribuována písemně, toto bylo pouze sděleno na poradě managementu. Jednatel má za to, že se jej pan příjmení před převedením čísla tázal proto, že mu přišlo divné, že takto zásadní číslo má být převedeno. Neví, proč pak anonymizováno formulář operátorovi zaslal, aniž by vyčkal na jednatelův souhlas. Má však za to, že ze strany žalobce bylo jednáno takto rychle, protože měl obavy, že jakmile se o tom jednatel dozví, tak bude převod zaražen. Na důvod povolení převodu telefonního čísla se žalobce jednatel netázal, pouze nad tím kroutil hlavou. V případě smlouvy se právnická osoba šlo o to, že smluvní vztah s touto společností žalobce ukončil za situace, kdy existovaly nesplacené závazky. Žalobce bez jakýchkoliv okolků uzavřel obdobnou smlouvu s jinou společností a zbavil tak společnost veškerých mechanismů sjednaných se právnická osoba. Je zajímavé, že právnická osoba a anonymizována dvě slova sídlí v obec, kde bydlí i žalobce. Pravidla ohledně ukončování či změny smluv v segmentu B2B nikterak nastavena nebyla. Pokud smlouva běžela, jednalo se o standardní stav. V případě nestandardního stavu měla proběhnout konzultace, avšak v případě anonymizováno žádná konzultace neproběhlo. Co bylo považováno za standardní a nestandardní se po provedení akvizice nijak nezměnilo. Jednatel má za to, že smlouva uzavřená se společností anonymizována dvě slova i nadále trvá. Po ukončení pracovního poměru s žalobcem se pokoušeli komunikovat se společností anonymizována dvě slova ohledně doplacení dlužných částek, avšak bylo jim sděleno, že se jedná o dluhy právnická osoba. Na právnická osoba nebylo ničeho vymoženo. Jak konkrétně bylo ohledně vymožení pohledávky postupováno, jednatel neví, žalovaná je velká společnost a on o tomto nemá přehled. Jednatel dále vypověděl, že není běžné, aby smluvní vztah se společností, která má nesplacené závazky, byl ukončen bez dalšího a zároveň byla uzavřena smlouva s novým subjektem, se kterým se začínalo od nuly. Toto skutečně není obvyklé. V těchto situacích se uzavírala smlouva o záměně účastníků, přičemž tato praxe byla známa i žalobci. Jednatel se žalobce dotazoval, proč v dané situaci postupoval tak, jak postupoval, avšak nepamatuje si odpověď. Smlouvy se společnostmi anonymizováno a anonymizována dvě slova nebyly úplně totožné. Smlouva se společností anonymizována dvě slova obsahovala drobný rozdíl ohledně rozšíření služeb o jeden dům. Žalovaná nesleduje vnitřní aktivity svých klientů. Podstatné je, že existovala smlouva a splatné závazky, které měly být uhrazeny přinejmenším před ukončením takové smlouvy. To obzvláště za situace, kdy nově uzavřená smlouva zavázala společnost, která závazky předchůdce nebyla povinna splnit. Jednatel má za to, že ukončením smlouvy došlo k odpuštění závazků právnická osoba, avšak jednatel dále uvedl, že nemá právnické vzdělání. Ztížení možnosti vymáhání spatřuje jednatel v tom, že pokud existuje smlouva, na jejímž základě je plněno, lze na základě takové smlouvy odepřít plnění, pokud nebude dluh uhrazen. V případě ukončení smlouvy již odepřít plnění nelze, tedy žalovaná pozbyla páky vůči dlužníkovi. Jednatel tak má za to, že takto odepřít plnění lze a nedochází tím k porušení našich smluv. Jednatel uvedl, že má za to, že pokud právnická osoba skutečně měla ztratit své konečně klienty ve prospěch společnosti anonymizována dvě slova, tak žalovaná postupem žalobce ztratila páku k vymoření pohledávky. Jsou-li naopak uzavírány smlouvy o záměně smluvních partnerů, tak v těchto se řeší otázka stávajících závazků, neboť existence takových závazků je samotným důvodem uzavření takových smluv. V případě záměny smluvních partnerů nedochází ke změně ujednání ohledně možnosti žalované odepřít plnění v případě nesplacených závazků.“

31. Z listiny označené jako„ mzdový list žalovaného pro rok 2017 (12)“ soud zjistil, že žalovaný v rozhodném období 10 – 12/ 2017 odpracoval celkem 496 hodin (176 + 152 + 168) a že mzda zúčtovaná žalovanému v rozhodném období činila celkem 2 077 824 Kč (140 950 Kč + 1 885 923 Kč + 80 000 Kč). Průměrný hodinový výdělek žalovaného proto činil 4 189,16 Kč za hodinu a jeho hrubý měsíční výdělek proto činil 728 578,70 Kč (4 189,16 * 40 * 4,348), tedy nikoliv žalobkyní tvrzených 793 332,60 Kč.

32. Z listiny označené jako„ předžalobní výzva ze dne datum včetně dokladu o dodání do DS (13)“ soud zjistil, že před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky.

33. Na základě shora uvedených nesporných tvrzení účastníků, jakož i na základě provedených důkazních prostředků soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

34. Žalovaný byl na základě pracovní smlouvy ze dne datum zaměstnán u právní předchůdkyně žalobkyně na pozici ředitel prodeje B2B a Whole sale.

35. Dne datum doručila právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba, jakožto nástupce právnická osoba – právnická osoba) žalobci listinu nazvanou jako okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen„ zákoník práce“), dle které měl žalobce porušit povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Rozsudkem ze dne 25. 10. 2021, č. j. 17 C 133/2018-108 bylo rozhodnuto o tom, že takto učiněné rozvázání pracovního poměru je neplatné. Rozsudek nabyl právní moci dne datum ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2022, č. j. 30 Co 47/2022-140.

36. Dne datum došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k dalšímu okamžitému zrušení pracovního poměru žalovaného, což však bylo také napadeno žalobou žalovaného, přičemž o této žalobě nebylo zdejším soudem v řízení vedeném pod sp. zn. 17 C 184/2018 doposud rozhodnuto.

37. V tomto řízení se žalobkyně domáhala náhrady škody představující ušlý zisk v důsledku toho, že žalovaný dne datum ukončil smluvní vztah založený se společností právnická osoba smlouvou ze dne datum, a to bez nároku na dodržení minimální doby trvání s tím, že smluvní vztah skončil dnem datum. Žalobkyně vzniklou škodu vyčíslila na celkovou částku 412 800 Kč, která má konkrétně představovat smluvní pokutu rovnající se 20 % z měsíčních poplatků za jednotlivé nečerpané měsíce minimální doby užívání ve výši 242 800 Kč a poskytnutou slevu na jednorázovém zřizovacím poplatku ve výši 170 000 Kč. V řízení však bylo provedeným dokazováním prokázáno, jednak že postup, k jakému se žalovaný uchýlil, tedy postup směřující k předčasnému ukončení smluvního vztahu, byl zcela běžným postupem žalobkyně, a jednak, že ihned následující den po dni ukončení smluvního vztahu se společností právnická osoba byl žalovaným za žalobkyni uzavřen nový vztah, a to se společností anonymizováno právnická osoba Také z obsahu těchto smluv, tj. smluv se společností právnická osoba a společností anonymizováno právnická osoba je zřejmé, že nejen že žalovaný nezpůsobil svým jednáním žalobkyni škodu, ale uzavřením smlouvy se společností anonymizováno právnická osoba zajistil poskytování služeb v souhrnu ve vyšší hodnotě a fakticky tak zajistil ekonomický rozkvět žalobkyně. Lze uzavřít, že žalovaný naopak tedy jednal přesně tak, jak se v jeho pozici očekává, resp. jednal tak, aby jednal pro žalobkyni co možná nejvýhodněji. Je tedy logické, že v případě, kdy společnost právnická osoba byla v prodlení se svými závazky vůči žalobkyni, a tyto nebyla schopna uhradit, podíl jediného společníka této společnosti byl postižen exekučním příkazem, že žalovaný přistoupil na ukončení smluvního vztahu, neboť tento dluh by dále jen narůstal a právě toto by ve skutečnosti žalobkyni způsobovalo škodu. Pokud by naopak žalovaný nejednal dostatečně obezřetně, mohla by právě nastat jeho odpovědnost k úhradě vzniklé nedobytné pohledávky (srovnej přiměřeně Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2008, sp. zn. 21 Cdo 480/2007).

38. Nadevše více uvedené je dále nutno konstatovat, že v řízení bylo prokázáno, že se společností právnická osoba byly ve skutečnosti uzavřeny dva smluvní vztahy (první založen smlouvou ze dne datum a druhý pak smlouvou ze dne datum), přičemž ukončen ze strany žalovaného byl toliko jeden z nich (tedy ten ze dne datum).

39. 1) Ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne datum (8) bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a jméno příjmení byla dne datum uzavřena smlouva, na základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat uživateli (jméno anonymizováno) služby elektronických komunikací. Následně dne datum právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s jméno příjmení a společností právnická osoba smlouvu, kterou bylo sjednáno, že do smluvního vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a jméno příjmení založeného smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne datum vstupuje namísto jméno příjmení společnost právnická osoba Za společnost právnická osoba je smlouva podepsána jméno příjmení, jako jejím jednatelem. Tímto tak vznikl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a společností právnická osoba smluvní vztah.

40. 2) Ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne datum (10) pak bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne datum se společností právnická osoba další smlouvu o poskytování služeb. Smlouva byla opět za společnost právnická osoba podepsána jméno příjmení, jako jejím jednatelem. Tímto tak vznikl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a společností právnická osoba druhý smluvní vztah.

41. Dne datum pak uzavřel žalovaný jménem právní předchůdkyně žalobkyně se společností právnická osoba dohodu o ukončení vzájemného smluvního vztahu, a to konkrétně vztahu, který byl založen smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne datum Smluvní vztah byl ukončen bez nároku na dodržení minimální doby trvání a měl být po dohodě smluvních stran ukončen dnem datum.

42. Z uvedených skutečností je tak prokázáno, že jednáním žalovaného byl ukončen toliko smluvní vztah ze dne datum a dosud tak stále trvá smluvní vztah mezi žalobkyní a společností právnická osoba uzavřený dne datum (listina číslo). Z listin nikterak nevyplývá, že by smluvní vztah ze dne datum byl smlouvou ze dne datum jakkoliv doplňován či měněn, naopak je zcela patrné, že se jedná o zcela nový závazkový vztah. Již tyto skutečnosti vedou samy o sobě zdejší soud k úvahám o nedůvodnosti žaloby, když smluvní vztah ze dne datum byl, stejně jako všechny ostatní smluvní vztahy, založen na dobu neurčitou a nebyl nikterak ukončen. Žalobkyně by tak v této situaci musela prokázat vznik škody způsobené žalovaným toliko ve vztahu k ukončení smluvního vztahu ke smlouvě ze dne datum, k čemuž však v řízení nepředložila žádné důkazy a neunesla tak své důkazní břemeno (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 32 Cdo 2959/2010).

43. Po právní stránce soud věc posuzoval jako právní vztah vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, tedy jako pracovněprávní vztah řídící se zákoníkem práce (§ 1 písm. a) a § 4 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, dále jen „zákoník práce“), když se na jím neupravené otázky aplikuje zákoník občanský (zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ občanský zákoník“).

44. Na základě učiněných skutkových zjištění soud shledal, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl pracovní poměr (§ 33 odst. 1 zákoníku práce), který byl založen na základě platně uzavřené pracovní smlouvy (§ 34 a násl. zákoníku práce). Od vzniku tohoto pracovního poměru byl zaměstnavatel (žalobkyně) povinen přidělovat zaměstnanci (žalovanému) práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jejích pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem, jakož i zaměstnanec (žalobce) povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru (§ 38 odst. 1 písm. a), b) zákoníku práce).

45. Platí, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 250 odst. 1 ZP), přičemž zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255 ZP (§ 250 odst. 3 ZP).

46. Dále platí, že zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav (§ 257 odst. 1 ZP). Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. Žalobkyně pak v dané věci úmysl žalovaného ani netvrdí.

47. Dle konstantní judikatury pak platí, že předpokladem pro vznik odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu podle ustanovení § 250 odst. 1 ZP je porušení pracovních povinností zaměstnancem, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody (tzv. kauzální nexus) a zavinění na straně zaměstnance. Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je zapotřebí, aby všechny předpoklady byly splněny současně, přičemž chybí-li kterýkoliv z nich, odpovědnost za škodu nemůže nastat (srovnej NS sp. zn. 21 Cdo 2681/2016).

48. Jak již bylo uzavřeno výše, žalobkyně v řízení neunesla své důkazní břemeno, když nikterak neprokázala, že by žalovaný předmětnou škodu způsobil. V řízení o náhradu škody podle ustanovení § 250 odst. 1 ZP má přitom žalobce (poškozený zaměstnavatel) procesní povinnost tvrdit (srov. § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.) a posléze i prokázat (srov. § 101 odst. 1 písm. b) a 120 odst. 1 o. s. ř.) všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti za škodu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 204, sp. zn. 21 Cdo 1174/2013). Soud naopak provedeným dokazováním shledal, že jednání žalovaného bylo zcela v souladu s běžnými postupy žalobkyně, když předčasné ukončování smluv bez dodržení minimální doby trvání bylo ze strany žalobkyně uzavíráno běžně, a žalovaný tak učinil vůči společnosti, která byla zcela nesolventní a měla vůči žalobkyni vysoké dlouhodobě neuhrazené splatné závazky. Nadto bylo shledáno, že žalobkyně má navíc s předmětnou společností právnická osoba dosud stále platný závazkový vztah, když žalovaný dne datum ukončil toliko smluvní vztah ze dne datum a smluvní vztah ze dne datum s touto stejnou společností tak i nadále přetrvává.

49. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok ad I).

50. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalobkyni zaplatit žalovanému 37 316,40 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Výše této náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci plně úspěšného účastníka za řízení vykonal celkem 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení; vyjádření ze dne datum, účast na jednání soudu dne datum v rozsahu nepřesahujícím 2 hodiny podle § 11 odst. 1 písm. a) c), g), vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, dále jen„ AT“). V dané věci se žalobkyně domáhala částky 412 800 Kč a podle § 7 bod 5 AT představuje hodnota jednoho úkonu právní služby částku 9 980 Kč. Odměna advokáta za 3 úkony právní služby tak činí 29 940 Kč (tj. 3 * 9 980 Kč; § 1 odst. 2 věta prvá; § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 AT), dále pak odměnu advokáta tvoří náhrada jeho hotových výdajů ve výši 900 Kč (tj. 3 * 300 Kč; § 2 odst. 1 a § 13 odst. 3 AT). Z částky 30 840 Kč (tj. 29 940 Kč + 900 Kč) soud dále přiznal úspěšnému účastníkovi 21 % DPH ve výši 6 476,40 Kč. Souhrnem tak činí náklady řízení 37 316,40 Kč.

51. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) (místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku lze do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení podat odvolání k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9.

Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.