OSPH09 33 C 210/2021-241

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Schramovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. anonymizováno - název žalované, IČO ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ za nějž jedná země - anonymizováno 7 slov ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ 2. územní celek, IČO ⟪LB:lb_008⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_009⟫ zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_010⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_011⟫ 3. název žalované, IČO ⟪LB:lb_012⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_013⟫ zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_014⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_015⟫ o určení vlastnického práva

I. Řízení se ve vztahu k žalované 3/ zastavuje.

II. Určuje se, že žalovaná 1/ je vlastníkem nemovitosti – pozemku parcelní číslo (dříve dle PK části parcelní číslo) dosud vedené u anonymizována čtyři slova část Prahy na list vlastnictví pro územní celek, katastrální uzemí, oddělené dle geometrického plánu číslo rok ze dne datum, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

III. Řízení se, pokud jde o pozemek parcelní číslo vedený u anonymizována čtyři slova část Prahy na list vlastnictví pro územní celek, katastrální uzemí, zastavuje.

IV. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 1/ je žalobce povinen zaplatit žalované 1/ do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1 285 Kč.

V. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2/ je žalobce povinen zaplatit žalovanému 2/ do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 35 249 Kč k rukám právního zástupce žalovaného 2/ JUDr. jméno příjmení.

VI. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 3/ nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne datum postupem dle § 18 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), v platném znění, dále jen„ anonymizováno“ domáhala určení, že vlastníkem pozemků parc. číslo v katastrální uzemí je země s příslušností hospodařit pro název žalované (tj. žalovaná 1/). V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu zpět pokud jde o pozemky parc. číslo v katastrální uzemí a v rozsahu zpětvzetí bylo řízení zastaveno. Krátce před konečným rozhodnutím pak vzala žalobkyně žalobu zpět ve vztahu k žalované 3/, což soud zohlednil v konečném rozhodnutí. Předmětem řízení po částečných zastaveních řízení, pokud jde o jednotlivé pozemky, pak zůstalo určení, že žalovaná 1/) je vlastníkem pozemků parc. číslo v katastrální uzemí (dále jen„ předmětné pozemky KN“).

2. Žalobu odůvodnila tak, že předmětné pozemky katastru nemovitostí (KN) odpovídají alespoň zčásti původním pozemkům pozemkového katastru (PK) vedeným na knihovní vložce číslo pozemkové knihy pro katastrální uzemí. Jejich vlastníkem bylo anonymizováno kostela sv. jméno v část obce, právní předchůdce žalobce, což vyplývá z přiloženého rozhodnutí o sloučení církevních právnických osob. Tyto pozemky tvořily původní církevní majetek ve smyslu ustanovení § 2 písm. a) anonymizováno alespoň po část rozhodného období. V případě předmětných pozemků došlo v rozhodném období k majetkové křivdě v důsledku skutečností uvedených v ustanovení ustanovení pr. předpisu, o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě). Původní parcela PK číslo byla odejmuta právnímu předchůdci žalobce rozhodnutím rady okresního národního výboru okres ze dne datum, č. anonymizováno číslo, kterým byla s odkazem na zákon č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě) přidělena anonymizováno státu - anonymizována tři slova v obec, anonymizována dvě slova. Parcela byla z pozemkové knihy odepsána datum. Jiná poznámka o odejmutí pozemků není v knihovní vložce zapsána.

3. Žalovaný 2/ měl vlastnické právo k pozemku parc. číslo údajně nabýt ex lege na základě ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. zákona 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí (ZPO). Ke vkladu vlastnického práva žalovaného 2/ do katastru nemovitostí došlo na základě žádosti žalovaného 3 ze dne datum, zn. číslo číslo. Žalobkyně je přesvědčena, že žalovaný 2/ podmínky předvídané v ustanovení § 1 odst. 1 ZPO nenaplnil a v této souvislosti odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. prosince 2018, sp. zn. 28 Cdo 3197/2018.

4. Žalovaný 2/ měl vlastnické právo k pozemkům parc. číslo nabýt ex lege na základě ustanovení § 2 zákona č. zákona 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí (ZPO). Ke vkladu vlastnického práva žalovaného 2/ do katastru nemovitostí došlo na základě ohlášení žalovaného 2/ ze dne datum, zn. anonymizováno rok rok číslo spisová značka, v němž prohlašuje, že vlastnické právo nabyl žalovaný 2/ na základě ustanovení § 2 odst. 1 ZPO k části parcely PK číslo. Následně byla do katastru nemovitostí zapsána parcela číslo na základě ohlášení změny údajů v katastrálním operátu na základě nově vytvořeného geometrického plánu číslo rok v k.ú. část obce ze dne datum, zn. anonymizováno číslo spisová značka.

5. Ustanovení § 2 ZPO stanoví, že do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí nezastavěné pozemky, které obce vlastnily ke dni datum, pokud jsou ve vlastnictví České republiky a nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 1. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě) vlastnické právo na stát přecházelo zápisem poznámky o provedení výkupu do pozemkové knihy.

6. Vzhledem ke skutečnosti, že v knihovní vložce není zapsána poznámka o výkupu pozemků, je zřejmé, že žalobkyně vlastnila předmětné pozemky při nejmenším až do datum, kdy nabyl účinnosti zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník, který princip intabulace ke dni nabytí účinnosti opustil (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Pl. ÚS 1/95). Až od datum mohl nabýt stát vlastnické právo k předmětným pozemkům měl-li k tomu náležitý titul. Dne datum nabyl účinnosti zákon č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů, kterým byl vyvlastněn obecní majetek a obce od datum žádný majetek nabývat nemohly (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 1635/10). Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce vlastnil pozemek PK číslo ke dni datum (což byl poslední den, kdy mohla obec vlastnit pozemky), nemohla být zároveň jeho vlastníkem obec.

7. Protože žalovaný 2/ nevlastnil pozemek PK číslo k 31. prosinci 1949, nejsou předmětné pozemky jeho historickým majetkem, a tudíž je nemůže ani restituovat podle § 2 ZPO (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 1635/10). Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že žalovaný 2/ podmínky předvídané v ustanovení § 2 ZPO nenaplnil a je tudíž v katastru nemovitostí evidován jako vlastník pozemků parc. číslo neoprávněně, když jejich vlastníkem je ve skutečnosti stát.

8. V průběhu řízení žalobkyně vzala žalobu zpět ve vztahu k žalované 3/ a ve vztahu k pozemku parc. číslo.

9. K pozemku parc. číslo žalobkyně doplnila v průběhu řízení, že žalovaný 2/ své údajné vlastnictví k pozemku parc. číslo ohlásil teprve v roce rok, k ohlášení přiložil geometrický plán c. číslo rok, jímž oddělil mj. z pozemku původního pozemkového katastru PK číslo k. ú. část obce novou parcelu KN parc. c. číslo. Tomuto předložení geometrického plánu předcházelo (zjevně neúspěšné) ohlášení z roku rok, které žalovaný 2/ učinil ohledně PK anonymizováno (části) a uplatnil přechod podle ustanovení § 2 zákona c. 172/1991 Sb., o majetku obcí (dále jen „zákon o majetku obcí").

10. Předmětný pozemek PK anonymizováno v k.ú. část obce byl odepsán z knihovní vložky anonymizováno a vlastnictví anonymizována dvě slova sv. jméno v část obce (právního předchůdce žalobkyně) až na základě rozhodnutí anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova rady anonymizováno okres ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací o přídělu mj. předmětné PK anonymizováno do správy anonymizována dvě slova anonymizováno obec, jak vyplývá ze zápisu číslo v oddílu anonymizováno knihovní vložky číslo z přídělové listiny z datum. Na základě této přídělové listiny byl pozemek PK číslo odepsán z knihovní vložky číslo ve vlastnictví právního předchůdce žalobce a zapsán přímo do knihovní vložky číslo pro k. ú. část obce. Knihovní vložka číslo byla ve vlastnictví anonymizována dvě slova - anonymizována dvě slova anonymizováno obec, anonymizováno, jak vyplývá z oddílu anonymizováno teto knihovní vložky. Z oddílu anonymizováno rovněž vyplývá, že knihovní vložka číslo nikdy nebyla ve vlastnictví kohokoliv jiného mimo stát, tedy nebyla nikdy ve vlastnictví obce. Pozemek PK číslo nikdy nebyl ve vlastnictví obce, ale byl ve vlastnictví právního předchůdce žalobce a následně ve vlastnictví státu, takže se nejedná o historický majetek obce ve smyslu ustanovení § 2 zákona o majetku obcí, a proto nemohl pozemek park. číslo (a ani část parcely PK číslo) přejít na žalovaného 2/.

11. Dle žalobkyně pak k přechodu na žalovaného 2/ nemohlo dojít ani podle ustanovení § 1 odst 1 zákona o majetku obcí. Ze zprávy stát. instituce ze dne datum, c. j. PÚ číslo jednoznačné vyplývá, ze předmětný pozemek parc. číslo byl k anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova rok zapsán pro anonymizována dvě slova - anonymizována dvě slova anonymizováno územní celek. Tato prokázaná skutečnost rovněž absolutně vylučuje moznost, že by předmětný pozemek nabyl žalovaný 2/ ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 zákona o majetku obcí, protože není splněna podmínka, ze k pozemku mel právo hospodaření právní předchůdce obce (tj. příslušný místní národní výbor), když toto právo mel anonymizována dvě slova anonymizováno územní celek. Navíc hospodaření anonymizována dvě slova anonymizováno územní celek nelze podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu povazovat za hospodaření obcemi, resp. městskými částmi (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. října 2008, sp. zn. 28 Cdo 5020/2007).

12. Žalovaný 2/ nemohl vlastnické právo k předmětným pozemkům nabýt ani vydržením či vydržením mimořádným. Žalovaný 2/ byl účastníkem (jako neúspěšný žalobce a neúspěšný dovolatel) řízení, která vyústila v rozhodnutí Nejvyššího soudu. Jednalo se o pro nyní projednávanou věc o dvě zásadní otázky, a to: 1. Závěr, že od data účinnosti zákona č. 279/1949 Sb. (datum) nemohly již obce nabýt zadní majetek, a to ani se zpětnou účinností, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.května 2012, sp. zn. 28 Cdo 2906/2011 2. Závěr, že užívaní pozemku anonymizována čtyři slova, který byl samostatným subjektem, který hospodařil na pozemcích, a proto jeho práva a závazky z takového hospodaření nemohly přejít na anonymizováno ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 zákona c. 172/1991 Sb., rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. října 2008, sp. zn. 28 Cdo 5020/2007. Nadto v době, kdy žalovaný 3/ činil ohlášení o údajném vlastnictví žalovaného 2/, tj. v letech rok a rok byl již zcela ustálen výklad ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., o majetku obcí, ve smyslu faktického hospodaření, a to judikaturou Nejvyššího soudu a Ústavního soudu Tyto skutečnosti a naprostá absence jakéhokoliv podkladu pro zápis předmětného pozemku parc. číslo v k. ú. část obce, resp. jeho části v rozsahu původní parcely PK číslo do vlastnictví žalovaného 2/, a naopak žalovanému 2/ známé právní skutečnosti (judikatura na zaklade jeho neúspěšných žalob) a skutkové okolnosti (přiděl anonymizována tři slova obec v roce rok, absence historického vlastnictví obce a hospodaření anonymizována tři slova obec k datum a k anonymizována dvě slova rok) spolehlivě vyvracejí jeho dobrou víru a poctivý úmysl.

13. Okolnost, že se jednalo o historický církevní majetek žalobce byla žalovanému 2/ prokazatelně známa, neboť se žalovaný 2 předmětný pozemek parc. číslo po jeho uchvácení pokusil kupní smlouvou ze dne datum dále zcizit. Tomu zabránilo vyrozumění ze strany anonymizována dvě slova jako nadřízeného církevního subjektu žalobce, které žalovanému 2/ sdělilo, že se jedna o blokovaný historický církevní majetek (srov. § 29 zákona o pude ve znění do datum). Na zaklade toho žalovaný 2 (jako prodávající) sepsal s kupujícím (právnická osoba) souhlasné prohlášení ze dne datum, kterým prohlásili neplatnost kupní smlouvy. Postup žalovaného 2 je nutno označit za pochybný a nelze z něho dovodit, že držel pozemek po dobu nejméně 10 let, popř. 20 let, nebo dokonce 30 let v dobré víre, že mu po právu patří. O nepoctivém úmyslu žalovaného 2/ svědčí dále to, že v době od datum do datum mezi žalobkyní a žalovaným 2/ probíhal dokonce soudní spor o určení vlastnického k předmětnému pozemku, a to na zaklade žaloby podané žalobcem ke zdejšímu soudu a vedené pod sp. zn. 9 C 162/2010.

14. Žalovaná 1/ navrhla zamítnutí žaloby a uvedla, že žalobkyně zpochybňuje splnění podmínek přechodu vlastnického práva k předmětným pozemkům na žalovaného 2/, aniž by však uvedla, jaké podmínky neměly být naplněny. Žalobkyně rovněž rezignovala na prokázání toho, že předmětné pozemky byly jejím původním majetkem ve smyslu § 2 písm. a) ZMV, když se v této souvislosti omezuje toliko na tvrzení, že předmětné pozemky KN odpovídá alespoň zčásti původnímu pozemku PK 255 vedenému v knihovní vložce číslo pozemkové knihy pro katastrální území Hloubětín. Žalobkyně je povinna tvrzení uvedená v žalobě nejen tvrdit, ale také prokázat.

15. Žalovaný 2/ nárok žalobkyně neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný 2/ předně uvedl, že není dostatečně určitě vymezen předmět řízení, když žalobkyně tvrdí, že předmětné pozemky odpovídají alespoň z části původnímu pozemku PK anonymizováno. Žalobkyní předložené grafické„ promítnutí" PK parcel do dnešních parcelních čísel nemůže být považováno za dostatečně přesný podklad, když se jedná o zákres orientační. Ač žalobkyně uvádí, že se mělo jednat o neplatný přechod, zcela opomíjí, že k přechodu dochází ze zákona. Jelikož k přechodům na obce došlo ze zákona, nelze na přechody aplikovat ustanovení o neplatnosti právního jednání. Právní jednání představuje„ projev vůle", ke kterému při přechodu majetku nedochází. Žalovaný 2/ dále namítl promlčení nároku žalobce domáhat se požadovaného určení argumentujíc tím, že žalobce není vlastníkem, který by se domáhal určení svého vlastnického práva a není ani oprávněnou osobou s tím, že opírá – li žalobce včasnost podané žaloby o rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 390/ 2021, pak namítl žalovaný 2/, že jde o rozhodnutí ojedinělé, odporující dosavadní judikatuře. Z procesní opatrnosti dále žalovaný 2/uvedl, že vlastnické právo k pozemkům vydržel. K přechodu pozemků došlo účinností zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů (dále„ zákon o přechodu"). Zbylé pozemky přešly do vlastnictví žalovaného 2/ nejpozději dnem datum dle ust. § 2a zákona o přechodu. Nadto dle žalovaného 2/ uplynula i mimořádná vydržecí doba. V přechodných ustanoveních občanského zákoníku je stanoveno, že k mimořádnému vydržení dojde až po pěti letech po účinnosti tohoto zákona, tedy ke dni datum. Žalobkyně déle než 30 let nesporovala vlastnické právo žalovaného 2/ a ten byl po celou tuto dobu v dobré víře ve své vlastnické právo. Žalobkyně přitom dobrou víru žalovaného 2/ po dobu 30 let nikterak nerozporovala.

16. Žalovaná 3/ nárok žalobkyně neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že je přesvědčena, že s ohledem na délku uplynulé doby nelze zákonný požadavek vykládat tak přísně, že by bylo nutné předložit důkaz o faktickém hospodaření k jednomu konkrétnímu dni, tj. datum. Takový požadavek nelze racionálně uplatňovat. Ve vztahu k pozemku parc. číslo je však prokázáno užívání místním národním výborem v roce rok. Jistá je také určitá hospodářská a personální kontinuita. Podle § 37 odst. 1 zákona č. 418/1990 Sb., práva a závazky místních národních výborů na území hlavního města Prahy přecházejí na hlavní město Prahu a příslušné městské části. Podle § 37 odst. 2 písm. c) téhož zákona přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných vztahů pracovníků z místních národních výborů na místní úřady městských částí, v nichž bylo sídlo příslušného místního národního výboru. Agenda správy pozemku se tak nemohla nikam vytratit. O pozemek bylo kontinuálně pečováno, byl zařazen do evidence majetku dnem datum, žalovaná 3/ realizovala kroky k uvedení do souladu faktického a právního stavu na straně jedné a registrovaného stavu na straně druhé. V žádosti o provedení záznamu je obsaženo prohlášení starosty žalované 3/ o tom, že s pozemkem bylo ke dni datum hospodařeno. Toto osvědčení učinil jako orgán veřejné moci. I následně s předmětným pozemkem žalovaná 3/ hospodařila. Uvedené aktivity na sebe kontinuálně navazují a ve svém souhrnu prokazují dlouhodobé faktické hospodaření s uvedeným pozemkem.

17. Na základě provedených důkazních prostředků soud učinil následující skutková zjištění:

18. Podle protokolu sepsaného číslo z. z. bylo vloženo vlastnické právo mj. pozemku parcely anonymizováno role pro anonymizována dvě slova sv. jméno v část obce. Rozhodnutím anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova okres ze dne datum, č. anonymizována dvě slova / číslo byla mj. nemovitost č. kat. 255 zapsaná ve vložce 9 poz. příjmení pro kat. území část obce z majetku Záduší kostela sv. jméno v část obce přidělena a svěřena do správy anonymizována dvě slova anonymizováno v obec. Dne datum došlo na základě anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno okres ze dne datum, č. anonymizována dvě slova / číslo k připsání pp čk. anonymizováno z vložky anonymizováno do čísla knihovní vložky číslo. příjmení smlouvou ze dne datum byly všechny pozemky zapsané v Pozemkových knihách pro k.ú. část obce, a to na č. vložky číslo a číslo převedeny do správy anonymizována dvě slova – anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizována dvě slova obec (prokázáno z knihovní vložky číslo příjmení knihy pro katastrální uzemí, Opisu rozhodnutí anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova okres ze dne datum, č. anonymizována dvě slova / číslo a knihovní vložky číslo – katastrální uzemí, hospodářské smlouvy ze dne datum).

19. Ke dni datum došlo ke sloučení církevních právnických osob a) katolická fara v anonymizováno a anonymizována dvě slova sv. jméno v anonymizováno s církevní právnickou osobou s názvem anonymizována dvě slova u anonymizováno sv. jméno příjmení – část obce s tím, že anonymizována dvě slova u anonymizováno sv. jméno příjmení – část obce je právním nástupcem slučovaných církevních právnických osob. žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v rejstříku evidovaných právnických osob stát. instituce. Zřizovatelem žalobkyně je anonymizována dvě slova, IČO (prokázáno z Rozhodnutí o sloučení církevních právnických osob dle kán. 121 CIC ze dne datum a výpisu z rejstříku evidovaných právnických osob ke dni datum).

20. Ke dni datum bylo k pozemku parc. číslo evidováno vlastnické právo žalované 2/, pozemek je evidován jako orná půda a má výměru 41327 m2. K pozemku je evidováno věcné právo užívání pro právnická osoba za účelem umístění kabelového vedení a vstupu a vjezdu za účelem jeho provozu a údržby. Jako nabývací titul je zde uvedena listina„ Souhlasné prohlášení o neplatnosti smlouvy ze dne datum“. Žalovaný 2/ a právnická osoba podepsali dne datum souhlasné prohlášení o absolutní neplatnosti kupní smlouvy ze dne datum, kterou žalovaný 2/ převedl vlastnické právo k pozemku parc. číslo v k.ú. část obce na právnická osoba a to z důvodu uzavření smlouvy v rozporu s blokačním ustanovením § 29 zák. č. 229/ 1991 Sb. O zápis změny vlastnického práva do katastru nemovitostí týkající se pozemku parc. číslo na list vlastnictví c kat. ú. část obce požádal žalovaný 2/ dne datum (prokázáno z výpisu z katastru nemovitostí ke dni datum, list vlastnictví, žádosti o zápis změny vlastnického práva do katastru nemovitostí, katastrální uzemí ze dne datum a souhlasného prohlášení žalovaného 2/ a právnická osoba a.s. jako kupujícího ze dne datum).

21. Žalovaný 2/ ohlásil anonymizována dvě slova okres dne datum nabytí vlastnického práva ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 Sb., tj. ke dni datum, dle § 2 téhož zákona, k pozemkům dle pozemkového katastru k.ú. část obce, mimo jiné PK parc. číslo část. Součástí této listiny je souhlasné prohlášení anonymizována dvě slova anonymizováno obec s.p. v likvidaci a žalovaného 2/ o přechodu vlastnického práva k nemovitostem na obec anonymizováno obec. Žalovaný 2/ ohlásil anonymizována dvě slova okres změnu údajů v katastrálním operátu na základě nově vytvořeného geometrického plánu číslo rok k.ú. část obce, podle níž z parcel 254/ 103, 254/ 105, 254/ 116 a 255 vznikla na základě geometrického plánu číslo rok nová parcela dle KN číslo anonymizováno v k.ú. část obce (prokázáno z Ohlášení nabytí vlastnického práva ze dne datum a souhlasného prohlášení, ohlášení změny údajů v katastrálním operátu na základě nově vytvořeného geometrického plánu číslo rok k.ú. část obce, včetně přílohy, kterou je geometrický plán číslo rok).

22. anonymizována dvě slova adresovalo žalovanému 2/, společnosti právnická osoba i stát. instituce upozornění na porušení § 29 zákona o půdě pokud jde o pozemek p. číslo v kat. území část obce, jímž mělo dojít jednak kupní smlouvou ze dne datum, jíž žalovaný 2/ prodal společnosti právnická osoba pozemek, kdy řízení vedeném pod sp. zn. anonymizováno - číslo rok stát. instituce, stát. instituce, na základě uvedené kupní smlouvy převod vlastnického práva ke zmíněnému pozemku ve prospěch společnosti právnická osoba zapsal do katastru nemovitostí. Následně probíhalo u stát. instituce, řízení pod sp. zn. anonymizováno - číslo rok, jehož předmětem byl převod vlastnického práva k pozemku p. číslo v k.ú. část obce z převodce na nabyvatele právnická osoba. anonymizována dvě slova upozorňovalo, že zmíněný pozemek p. číslo není možno převádět s ohledem na § 29 zák.č. 229/1991 Sb. (tzv. blokační paragraf zákona o půdě) a tím, že původním vlastníkem zmíněného pozemku, dříve evidovaného jako pozemek p. číslo (PK), byla církevní právnická osoba s názvem anonymizována dvě slova sv. jméno v část obce, což je doloženo zápisem v pozemkové knize, knihovní vložce číslo vedené pro soudní okres okres, kat. obec Kyje a uzavřené smlouvy je od počátku absolutně neplatná (§ 39 obč. zákoníku ve spojení s § 29 zák.č. 229/1991 Sb.) anonymizována dvě slova anonymizováno v obec dne datum předložil v přídělovém řízení podle zákona 46/ 48 Sb. seznam nemovitostí v kat. úz. část obce, mezi nimi mj. i č. parc. anonymizováno, s uvedením vlastníka anonymizována dvě slova sv. jméno příjmení, navržených k přidělení anonymizováno K přidělení anonymizována dvě slova anonymizováno – anonymizována dvě slova, z bývalého majitele anonymizována dvě slova sv. jméno pak došlo přídělovou listinou stát. instituce ze dne datum, k odevzdání anonymizována dvě slova anonymizováno – anonymizována dvě slova zápisem z datum (prokázáno vyrozuměním anonymizována dvě slova ze dne datum adresovaným žalovanému 2/, vyrozuměním anonymizována dvě slova ze dne datum adresovaným anonymizována dvě slova, vyrozuměním anonymizována dvě slova ze dne datum adresovaným anonymizována dvě slova, informací o průběhu řízení anonymizováno číslo rok xanon číslo, přípisem anonymizována dvě slova anonymizováno v obec ze dne datum rozhodnutí, značka číslo spisová značka, přídělovou listinou ze dne datum rozhodnutí číslo jednací, zápisem ze dne datum).

23. Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 11. 2. 2011, č.j. 9 C 162/2010-39, určil, že žalobkyně je vlastnicí pozemku pare. číslo katastrálního území anonymizováno o výměře 38.008 m2 vymezeného geometrickým plánem č. rok anonymizováno číslo rok (výrok I.). Současně rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že předmětný pozemek, jehož vlastníkem byl původně právní předchůdce žalobkyně, převzal k datum stát na základě zákona č. 46/1948 Sb. Vzhledem k absenci poznámky o provedení výkupu předmětného pozemku v pozemkové knize (§ 10 odst. 3 zákona č. 46/1948 Sb.) a neexistenci rozhodnutí o provedení výkupu tohoto pozemku, ovšem stát dle závěrů soudu prvního stupně postupem podle zákona č. 46/1948 Sb. vlastnické právo k dotčenému pozemku platně nenabyl. Z uvedeného důvodu nemohlo dojít ani k přechodu vlastnického práva ze státu na žalovaného. Odvolací soud rozsudkem ze dne 11. října 201, č.j. 17 Co 322/2011-67, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výrok II.). Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyně na požadovaném určení vlastnického práva nemá naléhavý právní zájem, neboť žalobou o určení vlastnického práva nelze obcházet smysl a účel restitučního zákonodárství. Dotčený majetek totiž přešel na stát v rozhodném období způsobem uvedeným v zákoně č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen -„ zákon o půdě“ (v rozporu s tehdejšími právními předpisy, resp. bez právního důvodu), přičemž dalšímu převodu tohoto církevního majetku na jiné osoby bránilo blokační ustanovení § 29 zákona o půdě. Odvolací soud rovněž vysvětlil, že v době, kdy vláda předkládá paragrafované znění návrhu zákona o majetkovém vypořádání státu s církvemi ke schválení Parlamentem ČR, není řešení jednotlivých restitučních případů soudní cestou přípustné, neboť není na místě, aby soudní moc při absenci restitučního zákona převzala aktivitu, která jinak v rámci dělby moci přísluší pouze moci zákonodárné. Odvolací soud proto žalobě o určení vlastnického práva nevyhověl. Dovolání žalobkyně (ve shora uvedené, i této věci) pak Nejvyšší soud ČR zamítl (prokázáno podstatným obsahem rozsudku zdejšího soudu ze dne 11. 11. 2011 č.j. 9 C 162/2010-39 a rozsudku Nejvyššího soudu ČR z 21. 6. 2012 č.j. 28 Cdo 1167/2012).

24. anonymizováno 5 slov. část Prahy sdělil žalobkyni, že z identifikace parcel KN číslo a číslo anonymizováno v k.ú. část obce a zápisů z příjmení knihy je zřejmé, že historickým majetkem církve byla pouze parcela PK anonymizováno, která je dne s částí parcel KN číslo a číslo anonymizováno. příjmení dnešní parcely KN číslo anonymizováno k.ú. část obce ke dnům datum a datum byl anonymizována dvě slova – anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova. obec a to podle hospodářské smlouvy zapsané pod anonymizováno číslo (prokázáno ze zprávy anonymizováno 5 slov. anonymizováno ze dne datum a hospodářské smlouvy ze dne datum).

25. Rozsah, v jakém dnešní pozemek parc. číslo k.ú. část obce tvoří součást pozemku dříve příjmení anonymizováno, vyplývá z náhledu průniku mapy parcel PK a KN s barevným orientačním zákresem stavu pozemkové držby podle pozemkového katastru a z geometrického plán pro rozdělení pozemků číslo rok ze dne datum (prokázáno uvedeným nákresem a uvedeným geometrickým plánem).

26. Všechny výše uvedené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné. Dalšími důkazy řízení doplňováno nebylo. Z listin: žádost žalovaného 3/ ze dne datum rozhodnutí, zn. číslo spisová značka, výpis z katastru nemovitostí pro pozemek číslo v k.ú. část obce na list vlastnictví, evidenční karta majetku ze dne datum, nájemní smlouva ze dne datum včetně přílohy této smlouvy, kterou je předložený plánek pronajaté plochy, žádost ze dne datum a sdělení ze dne datum; přílohy žádosti ze dne datum, kterými jsou snímek příjmení mapy na č. kat. xanon číslo a výpis z evidence nemovitostí kopie list vlastnictví, barevné kopie ortofotomap a to parcely číslo blíže nespecifikováno, parcely číslo z roku rok, rok, z let anonymizováno až anonymizováno, z roku rok, informace o pozemku parč. číslo knihovní vložka číslo a číslo navržená k důkazu žalovaným 2), usnesení Zastupitelstva hl. m. obec číslo ze dne datum, ohlášení do katastru nemovitostí ze dne datum, ortofotomapy parcely číslo soud nevyvozoval žádné závěry, neboť se týkaly pozemku parc. číslo ohledně nějž byla následně žaloba vzata zpět, případně z nich nečerpal žádná zjištění podstatná pro rozhodnutí ve věci. Skutkový stav je tak prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

27. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

28. Původním vlastníkem nemovitosti, a to pozemku č. kat. anonymizováno zapsaného ve vložce anonymizováno pozemkové knihy pro kat. území část obce, a to nejméně od číslo bylo anonymizována dvě slova sv. jméno v část obce. Žalobkyně je právním nástupcem anonymizována dvě slova sv. jméno v část obce. anonymizována dvě slova anonymizováno v obec dne datum předložil v přídělovém řízení podle zákona 46/ 48 Sb. seznam nemovitostí v kat. úz. část obce, mezi nimi mj. i č. parc. anonymizováno, s uvedením vlastníka anonymizována dvě slova sv. jméno příjmení, navržených k přidělení ČSl. S.S.n.p.. K přidělení anonymizována dvě slova anonymizováno – anonymizována dvě slova, z bývalého majitele anonymizována dvě slova sv. jméno došlo přídělovou listinou stát. instituce ze dne datum, k odevzdání anonymizována dvě slova anonymizováno – anonymizována dvě slova zápisem z datum. Rozhodnutím anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova okres ze dne datum, č. anonymizována dvě slova / číslo byla mj. nemovitost č. kat. anonymizováno zapsaná ve vložce anonymizováno poz. příjmení pro kat. území část obce z majetku anonymizována dvě slova sv. jméno v část obce přidělena a svěřena do správy anonymizována dvě slova anonymizováno v obec. Dne datum došlo k připsání pp čk. anonymizováno z vložky anonymizováno do čísla knihovní vložky číslo. příjmení smlouvou ze dne datum byly všechny pozemky zapsané v Pozemkových knihách pro k.ú. část obce, a to na č. vložky číslo a číslo převedeny do správy anonymizována dvě slova – anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizována dvě slova obec.

29. Pozemek parc. číslo k.ú. část obce tvoří součást pozemku dříve příjmení anonymizováno. Žalovaný 2/ ohlásil anonymizována dvě slova okres dne datum nabytí vlastnického práva ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 Sb., tj. ke dni datum, dle § 2 téhož zákona, k pozemkům dle pozemkového katastru k.ú. část obce, mimo jiné PK parc. číslo část. Kupní smlouvou ze dne datum žalovaný 2/ prodal pozemek p. číslo v kat. území část obce společnosti právnická osoba, ta následně převedla pozemek na nabyvatele právnická osoba. Arcibiskupství pražské upozornilo dopisem ze dne datum žalovaného 2/, nabyvatele i anonymizována dvě slova na porušení § 29 zákona o půdě dne datum. Na základě souhlasného prohlášení ze dne datum o absolutní neplatnosti kupní smlouvy ze dne datum, bylo vlastnické právo k pozemku parc. číslo v k.ú. část obce opět zapsáno pro žalovaného 2/. Ke dni datum bylo k pozemku parc. číslo evidováno vlastnické právo žalovaného 2/, pozemek je evidován jako orná půda a má výměru 41327 m2. U zdejšího soudu probíhalo pod sp. zn. 9 C 162/2010-39 řízení o určení, že žalobkyně je vlastnicí pozemku parc. číslo katastrálního území Kyje. Rozsudek soudu I. stupně, který určil, že žalobkyně je vlastnicí předmětného pozemku, neboť jehož vlastníkem byl původně právní předchůdce žalobkyně, přičemž pozemek převzal k datum stát na základě zákona č. 46/1948 Sb. bez právního důvodu, byl zrušen odvolacím soudem, který dospěl k závěru, že žalobkyně na požadovaném určení vlastnického práva nemá naléhavý právní zájem, neboť žalobou o určení vlastnického práva nelze obcházet smysl a účel restitučního zákonodárství. příjmení dnešní parcely KN číslo 9 k.ú. část obce ke dnům datum a datum byl anonymizována dvě slova – anonymizována dvě slova anonymizováno obec.

30. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

31. Soud věc posuzoval podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnosti a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen„ ZMV“). Zde je na místě připomenout, že smyslem a účelem restitučních zákonů je snaha alespoň částečně zmírnit následky minulých majetkových a jiných křivd, přičemž ke splnění účelu a cíle restitucí je zejména nutné, aby obecné soudy interpretovaly restituční zákony ve vztahu k oprávněným osobám co nejvstřícněji (srovnej IV. ÚS 1088/12-2).

32. V daném případě žalobkyně podala žalobu na určení vlastnického práva podle § 18 odst. 1 ZMV a naléhavý právní zájem této určovací žaloby (§ 80 o. s. ř.) tak vyplývá přímo ze zákona.

33. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí ve věci samé se týká toliko pozemku parc. číslo zaměřil se soud při hodnocení důkazů a aplikaci právních norem primárně na ty týkající se uvedeného pozemku. V řízení nebylo mezi účastníky sporu, že žalobkyně je oprávněnou osobou podle § 3 ZMV a sporným naopak mezi účastníky zůstalo zejména to, zda byly naplněny podmínky předvídané v § 2 ZPO; kdo je skutečným vlastníkem předmětného pozemku a komu tak přísluší právo s předmětným pozemkem hospodařit, zda je případný nárok žalobkyně promlčen, a zda došlo k vydržení předmětného pozemku ve prospěch žalovaného 2/.

34. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona 172/ 1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, přecházejí do vlastnictví obcí nemovitosti, které obce vlastnily ke dni datum, pokud jsou ve vlastnictví České republiky a nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 1, a to dnem datum Jak lze dovodit z důvodové zprávy k zákonu, a zaznělo též v argumentaci žalobce, druh majetku obcí popsaný v ustanovení § 2 zákona o majetku obcí měl být tzv. historickým majetkem obcí. Podle § 1 uvedeného zákona do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni datum příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce a v hlavním městě obec též na městské části, pokud obce a v hlavním městě obec též městské části s těmito věcmi ke dni účinnosti tohoto zákona (datum) hospodařily. Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí dále věci z vlastnictví České republiky, s nimiž začaly obce a v hlavním městě obec též městské části hospodařit po datum způsobem obdobným právu hospodaření, jestliže s nimi takto hospodařily ke dni účinnosti tohoto zákona.

35. Dle § 1089 a násl. o.z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

36. Dle § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

37. Dle ustanovená § 3066 o.z. se do doby stanovené v § xanon číslo započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou. pro výpočet doby mimořádného vydržení lze tedy započítat dobu pouze 15 let před účinnosti nového občanského zákoníku (tj. před datum), a držitel tak může poprvé vlastnické právo k nemovité věci mimořádně vydržet až k datum.

38. Pokud v průběhu řízení žalovaní namítali, že žaloba není dostatečně určitá jde- li o specifikaci pozemku, resp. části původního pozemku PK 255, pak soud měl jiný názor. Žalobkyně dle názoru soudu specifikovala předmět řízení dostatečně, když jednak popsala srozumitelně čeho se v řízení domáhá a svůj popis pak doplnila zákresem, který (ač by nemohl sloužit pro zápis změn do katastru nemovitostí) dostatečně určitě vymezoval, jakých částí původního pozemku PK 255 se žaloba týká. Judikatura Nejvyššího soudu, na kterou žalobkyně odkázala, např. rozsudek ze dne 29. září 1998, sp. zn. 3 Cdon 681/96, považuje soud za přiléhavou, zvláště pak s vědomím, že novější rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. usnesení ze dne 21. dubna 2005, sp. zn. 30 Cdo 2606/2004, používají shodnou argumentaci a nijak se neodchylují při posuzování určitosti žaloby v obdobných sporech.

39. Na základě listinných důkazů má soud za jednoznačně prokázáno, že pozemek číslo anonymizováno v k.ú. část obce mající původ v parcele PK anonymizováno je historickým je majetkem žalobkyně a jejím majetkem byl i k rozhodnému datu datum. Tato skutečnost vyplývá zejména z historických listin, jako jsou knihovní vložky číslo přípis anonymizována tři slova v obec ze dne datum rozhodnutí, značka číslo spisová značka, přídělovou listinou ze dne datum rozhodnutí číslo jednací, zápisem ze dne datum a dalších. Stejně tak z listinných důkazů jednoznačně vyplynulo, že vlastníkem parcely číslo anonymizováno k.ú. část obce ke dnům datum a datum byl anonymizována dvě slova – anonymizována tři slova obec a to podle hospodářské smlouvy zapsané pod anonymizováno číslo a nelze tak hovořit o hospodaření obce s předmětným pozemkem Z uvedeného je zřejmé, že nemohly být naplněny podmínky dle § 1 a § 2 zákona č. 172/ 1991 Sb.

40. Pokud jde o namítané promlčení práva na požadované určení, posuzoval soud tuto otázku a námitku ze strany žalovaných dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 390/2021, ze dne 23. 3.2021, podle nějž ze všeobecně přijímaného závěru o nepromlčitelnosti vlastnického práva nepochybně vyplývá, že v situaci, kdy zde není žádné jiné právní úpravy, reglementující lhůtu k uplatnění žaloby o určení vlastnického práva státu v režimu ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb., nelze zahájení řízení dle § 18 odst. 1 zákona č. 418/2012 Sb. nikterak časově limitovat, a to ani na základě obecné úpravy promlčení. S tímto vysloveným názorem Nejvyššího soudu se soud I. stupně v této věci zcela ztotožňuje a nemá důvod se od něj odchýlit a námitku promlčení vznesenou strnou žalovanou považuje za nedůvodnou.

41. Pokud jde o námitku řádného a mimořádného vydržení, byť k přechodu pozemků došlo účinností zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, žalovaný 2/ ohlásil anonymizována dvě slova nabytí vlastnického práva k pozemku číslo anonymizováno v k.ú. část obce až v roce rok, tedy o chopení se držby lze hovořit nejdříve v těchto časových souvislostech. Aniž by bylo nutno zkoumat, zda šlo o držbu poctivou či nepoctivou, když zcela absentují jakékoliv podklady svědčící o právním důvodu přechodu předmětného pozemku na stát, žalovaný 2/již v roce rok pozemek zcizil (kupní smlouva s právnická osoba) a následně nejpozději v roce rok se dozvěděl, že jde o historický majetek církve, na nějž dopadá tzv. blokační ustanovení zákona o půdě. Žalovaný 2/ tedy neměl pozemek v držbě ani řádnou vydržecí dobu, natož pak dobu mimořádnou. I tuto námitku žalované strany vznesené proti žalobě považuje soud za nedůvodnou.

42. S odkazem na shora uvedené pak soud dospěl k závěru, že je na místě žalobě, pokud jde o pozemek parcelní číslo (dříve dle PK části parcelní číslo) dosud vedený u anonymizována čtyři slova část Prahy na list vlastnictví pro územní celek, katastrální uzemí, oddělený dle geometrického plánu číslo rok ze dne datum vyhovět, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II.

43. Za použití § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. pak soud rozhodl o zastavení řízení ve vztahu k žalované 3/ a ve vztahu k pozemku parcelní číslo vedenému u anonymizována čtyři slova část Prahy na list vlastnictví pro územní celek, katastrální uzemí, neboť žalobkyně vzala žalobu v tomto rozsahu zpět a nikdo z účastníků proti zpětvzetí nic nenamítal (výrok I. a III.).

44.O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovanými 1/ a 2/rozhodoval soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř (výroky IV. až V.), neboť žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch a žalovaným tak náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 71,4 %. Při určení poměru úspěchu a neúspěchu vycházel soud z počtu pozemků, u nichž učinila žalobkyně určení vlastnického práva předmětem řízení. Z tohoto počtu měla žalobkyně úspěch pouze pokud jde o jeden pozemek, když ve zbylém rozsahu vzala žalobu v průběhu řízení zpět, aniž by zpětvzetí záleželo na chování žalovaných. Úspěch měla tedy žalobkyně v rozsahu 14,3 %, neúspěch v rozsahu 85,7 %.

45. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 1/ jsou v souladu s ustanovením § 137 o. s. ř. náklady řízení tvořeny paušální náhradou nákladů účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem dle vyhl. 254/ 2015 Sb., a to 300 Kč za každý úkon, v daném případě za šest úkonů (nahlížení do spisu dne datum, vyjádření ze dne datum, účast u jednání dne datum, účast u jednání dne datum, účast u jednání dne datum a účast u jednání dne datum) tedy 1 800 Kč, z toho poměrnou část dle úspěchu ve věci představuje částka 1 285 Kč, ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).

46. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2/ spočívají náklady řízení žalovaného 2/ v odměně advokáta ve výši 3 100 Kč za úkon právní služby dle § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. 177/ 1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif), přičemž učinil celkem 12 úkonů, paušální náhradě hotových výdajů 12 x 300 Kč za úkony právní služby: příprava a převzetí věci; vyjádření k žalobě ze dne datum, vyjádření ze dne datum včetně doplnění ze dne datum, účast u jednání dne datum, doplnění vyjádření ze dne datum, účast u jednání dne datum, doplnění vyjádření ze dne datum, účast u jednání dne datum, doplnění vyjádření ze dne datum, odvolání včetně jeho doplnění, vyjádření ze dne datum a účast u jednání dne datum (§ 13 odst. 3 adv. tarifu), a náhradě za 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a jeho hotových výdajů ve výši 8 568 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), celkem tedy 49 368 Kč, z toho poměrnou část dle úspěchu ve věci představuje částka 35 249 Kč, a to k rukám advokáta žalovaného 2/ ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud jde o vyjádření ze dne datum a doplnění vyjádření ze dne datum, neproběhlo mezi těmito úkony jednání soudu, ani nebylo rozesíláno podání ostatních účastníků řízení, na něž by žalovaný 2/ měl reagovat, soud tedy neshledal důvod, pro který mělo být vyjádření žalovaného 2/ rozděleno do dvou podání na úkor žalobce, při vyčíslení nákladů řízení. Proto byla za tyto úkony přiznána náhrada jako za jeden úkon právní služby. Pokud žalovaný 2/ požadoval ve vyčíslení náhrady nákladů řízení zvlášť paušální náhradu hotových výdajů za odvolání a za jeho doplnění, pak ani k tomuto postupu soud neshledal důvod a blanketně podané odvolání včetně jeho doplnění k výzvě soudu posoudil jako jeden úkon právní služby, včetně paušální náhradu hotových výdajů, když takový postup žalovaného 2/ je

47. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 3/ bylo rozhodnuto dle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť řízení bylo ve vztahu k žalované 3/ zastaveno z důvodu zpětvzetí, aniž by to šlo žalované k tíži, žalovaná 3/ však náhradu nákladů řízení výslovně nepožadovala (výrok VI.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.