OSPH09 98 C 466/2021-93
- Soud:
- Obvodní soud pro Prahu 9
- Spisová značka:
- 98 C 466/2021-93
- Datum rozhodnutí:
- 2023-02-01
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSPH09:2023:98.C.466.2021.1
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. jméno příjmení a soudkyň Mgr. Lucie Jackwerthové a Mgr. Lucie Markové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_003⟫ sídlem adresa; ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_006⟫ o 53 775,76 Kč s příslušenstvím, ⟪LB:lb_007⟫ k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 28. července 2022, č. j. 98 C 466/2021-54, a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 28. července 2022, č. j. 98 C 466/2021-64,
I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje ve znění, že se zamítá žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 53 775,76 Kč.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 53 775,76 Kč a náklady řízení v částce 10 440 Kč (výrok I.), a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 500 Kč (výrok II.). Napadeným usnesením pak podle § 164 o. s. ř. opravil výši náhrady nákladů řízení na částku 900 Kč.
2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal náhrady majetkové a nemajetkové újmy, která mu měla být způsobena nepřiměřeně dlouhým řízením vedeným před anonymizována tři slova (dále též jen„ anonymizováno“ a„ posuzované řízení“). Požadoval, aby mu žalovaná zaplatila náhradu nákladů na jeho právní zastoupení ve výši 5 000 Kč, zákonný úrok z prodlení 1 656,76 Kč, správní poplatek 200 Kč, náklady řízení právního zastoupení navrhovatele ve výši 4 919 Kč a přiměřené zadostiučinění ve výši 42 000 Kč (4 000 Kč za každý rok posuzovaného řízení). Žalovaná se dne datum žalobci omluvila a zaplatila mu částku 2 136 Kč, která byla předmětem posuzovaného řízení, a další nároky žalobce proto považovala za neopodstatněné.
3. Soud prvního stupně zjistil, že návrhem podaným u anonymizováno dne datum se společnost právnická osoba domáhala na žalobci zaplacení 2 136,36 Kč za neuhrazená vyúčtování služeb elektronických komunikací. Dne datum anonymizováno doručil žalobci opravné usnesení ze dne 15. 3. 2012, číslo jednací číslo., kterým opravil své dřívější rozhodnutí o věci ze dne datum. Dne datum podal žalobce proti tomuto rozhodnutí rozklad, v němž namítal, že neobdržel návrh na zahájení řízení ani rozhodnutí anonymizováno ze dne datum. Dne datum vydal anonymizováno rozhodnutí, kterým rozklad jako opožděný zamítl. Dne datum obdržel žalobce rozhodnutí anonymizováno ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací číslo, kterým mu byla uložena povinnost zaplatit společnosti právnická osoba částku 2 136,36 Kč s příslušenstvím, a rozhodnutí anonymizováno ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací číslo. Dne datum rozhodnutí podal žalobce proti těmto rozhodnutím odpor a rozklad. Dne datum obdržel od anonymizováno vyrozumění, že je v řízení po podání odporu pokračováno. Dne datum vydal anonymizováno rozhodnutí, kterým žalobci uložil povinnost zaplatit společnosti právnická osoba částku 2 136,36 Kč s příslušenstvím. Dne datum podal žalobce proti tomuto rozhodnutí rozklad, o němž anonymizováno rozhodl dne datum rozhodnutí, pod číslo jednací číslo, a to tak, že rozhodnutí ze dne datum potvrdil. Dne datum žalobce uhradil společnosti právnická osoba částku 8 191,12 Kč zahrnující jistinu 2 136,36 Kč, zákonný úrok z prodlení od datum do datum v částce 1 656,76 Kč, správní poplatek 200 Kč a náklady právního zastoupení 4 919 Kč. V posuzovaném řízení byl žalobce právně zastoupen a právním zástupcem byly právní služby vyúčtovány fakturou ze dne datum na částku 2 000 Kč a ze dne datum fakturu na částku 3 000 Kč.
4. Po právní stránce soud prvního stupně věc posuzoval podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen„ OdpŠk“. Dovodil, že žalovaná se dopustila nesprávného úředního postupu podle § 13 odst. 1 věta druhá OdpŠk, neboť nedodržela lhůtu stanovenou pro vydání rozhodnutí v § 71 odst. 3 správního řádu. Měl za to, že tento nesprávný postup nepodléhá kritériím Stanoviska anonymizováno a neuplatní se zde ani vyvratitelná domněnka vzniku újmy a že žalobce je povinen řádně tvrdit vznik újmy i příčinnou souvislost mezi průtahy a vznikem újmy. I přes poučení soudu (§ 118a o. s. ř.) však žalobce žádnou konkrétní, srozumitelně a jasně popsanou újmu a příčinnou souvislost mezi ní a průtahy řízení netvrdil. Dále dovodil, že žalobci nenáleží ani náklady právního zastoupení, neboť neprokázal, že faktury vstavené jeho právním zástupcem skutečně zaplatil, avšak i kdyby jejich úhradu prokázal, nebyla by zde příčinná souvislost s porušením jeho práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Za nedůvodný považoval i jeho nárok na úroky z prodlení, neboť příčinou placení úroku z prodlení byla skutečnost, že žalobce nezaplatil svůj dluh věřiteli včas a řádně. Nedůvodným shledal i nárok žalobce na náhradu nákladů řízení, které zaplatil společnosti právnická osoba, protože příčinou jejich úhrady byla procesní odpovědnost žalobce za neúspěch ve věci. Nadto zadostiučinění, které žalobci poskytla žalovaná, považoval za dostačující. Žalobu proto zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
5. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání, v němž soudu prvního stupně vytýkal nesprávné zhodnocení provedených důkazů i nesprávné právní posouzení věci. Nesouhlasil s tím, že zadostiučinění poskytnuté žalovanou je dostačující, poukázal na to, že s právní předchůdkyní společnosti právnická osoba právnická osoba a.s. neuzavřel smlouvu o poskytování elektronických komunikací, za nestandardní považoval, že soudkyně vynesla rozsudek bez přerušení jednání a v listinné podobě s 10stránkovým odůvodněním jej odeslala následující den, a také namítal, že faktury vstavené jeho právním zástupcem jsou řádným daňovým dokladem a potvrzují, že žalobce vyúčtované náklady právního zastoupení uhradil v hotovosti. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil.
6. Žalovaná považovala napadený rozsudek za věcně správný a navrhla jeho potvrzení.
7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek (§ 212 a násl. o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
8. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění tak, jak byly popsány soudem prvního stupně, když ostatně průběh posuzovaného řízení zjištěný soudem prvního stupně nebyl mezi účastníky sporný. V podrobnostech proto odvolací soud na skutková zjištění soudu prvního stupně odkazuje.
9. Odvolací soud považuje za správný závěr soudu prvního stupně, že žalobě nelze vyhovět, byť částečně z jiných důvodů.
10. Na posuzované správní řízení před anonymizováno dopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 30 Cdo 38/2022), žalobce má proto právo na projednání věci v přiměřené době a na posuzovanou věc je nutno aplikovat § 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk a i stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále jen„ Stanovisko“) a posuzovat přiměřenost délky řízení. Na tento odlišný názor odvolací soud upozornil účastníky na jednání dne datum.
11. Ze skutkových zjištění vyplývá, že posuzované řízení bylo zahájeno podáním návrhu dne datum a pravomocně skončilo dne datum. Žalobce se o posuzovaném řízení dozvěděl dne datum, kdy mu bylo doručeno opravné usnesení anonymizováno ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací číslo, ve vztahu k žalobci tak posuzované řízení trvalo cca 9 let. Předmětem řízení byla úhrada za poskytnuté služby elektronických komunikací, nešlo tedy o složitou věc, žalobce se na délce řízení nepodílel a zapříčinil ji výlučně postup orgánů veřejné moci.
12. Pokud jde o význam řízení pro poškozeného, ten je v zásadě vyjádřen výší částky, která byla po poškozeném požadována v posuzovaném řízení, tj. v tomto případě 2 136 Kč a příslušenství, a není obecně důvodné, aby ji zadostiučinění přiznané v penězích svou výší přesahovalo, leda by pro mimořádnou výši zadostiučinění svědčilo některé z kritérií uvedených v § 31a odst. 3 písm. a) až d) OdpŠk. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3412/2011). V projednávané věci vzal odvolací soud v úvahu, že vyjma podání odporu a rozkladu byl žalobce po celou dobu řízení nečinný a o řízení se nezajímal, což svědčí o nepatrném významu řízení pro žalobce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 30 Cdo 3694/2014). Věk žalobce zohlednit nelze, neboť v době posuzovaného řízení žalobce nedosáhl věku 75 let, a nelze jej proto považovat za osobu v pokročilejším věku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 30 Cdo 2292/2012).
13. Lze proto uzavřít, že délka posuzovaného řízení nebyla přiměřená složitosti věci a byla zapříčiněna postupem orgánů veřejné moci, a žalobce má právo na přiměřené zadostiučinění. Pro nepatrný význam řízení žalobce však není namístě zadostiučinění v penězích, ale dostatečnou satisfakcí by bylo konstatování porušení práva. Jelikož žalovaná se žalobci omluvila a zaplatila mu 2 136 Kč (tedy jistinu, která byla předmětem posuzovaného řízení), poskytla mu zadostiučinění vyšší, než na jaké by měl nárok. Požadavek žalobce na zaplacení dalších 42 000 Kč z titulu nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhé řízení tak není po právu.
14. Náklady ve výši 5 000 Kč, které měl žalobce vynaložit na své právní zastoupení v posuzovaném řízení, mu také nelze přiznat. Náklady řízení lze poškozenému nahradit toliko při splnění podmínek § 31 odst. 1 OdpŠk, tedy pokud byly vynaloženy na odstranění nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, o takové náklady však v projednávané věci nejde. Příčinou jejich vynaložení bylo rozhodnutí žalobce nechat se právně zastoupit.
15. I když v posuzovaném řízení došlo k průtahům, za újmu, kterou žalobce utrpěl v příčinné souvislosti s těmito průtahy, nelze považovat skutečnost, že společnosti právnická osoba musel zaplatit (spolu s jistinou) i úroky z prodlení ve výši 1 656,76 Kč. Zaplacení tohoto úroku je důsledkem toho, že žalobce řádně a včas nesplnil svůj peněžitý dluh věřiteli (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 28 Cdo 3913/2011).
16. Obdobně za takovou újmu nelze považovat ani skutečnost, že žalobce musel jmenované společnosti zaplatit náklady řízení 4 919 Kč a dále i správní poplatek 200 Kč, neboť jejich úhrada je důsledkem jeho neúspěchu ve sporu, a nikoli nesprávného úředního postupu státu.
17. Jestliže za této situace soud prvního stupně žalobu v celém rozsahu zamítl, je jeho rozsudek ve výroku věcně správný a jako takový jej odvolací soud potvrdil (§ 219 o. s. ř.), a to včetně závislého výroku o nákladech řízení.
18. Protože soud prvního stupně v zamítavém výroku I. nesprávně uvedl, že zamítá i náklady řízení v částce 10 400 Kč, odvolací soud tuto zřejmou nesprávnost opravil (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 28 Cdo 2297/2008). Předmětem řízení totiž byla částka 53 775,76 Kč a pouze o této částce měl soud prvního stupně zamítavým výrokem rozhodnout. To, že žalobci nepřiznal požadované náklady tohoto řízení ve výši 10 400 Kč, vyplývá z výroku II., kterým mu naopak v důsledku jeho neúspěchu ve věci uložil nahradit náklady řízení žalované.
19. Výrokem II. o nákladech řízení pak soud prvního stupně uložil žalobci zaplatit žalované na nákladech řízení 500 Kč, současně ale z odůvodnění rozsudku vyplývá, že náklady řízení sestávají ze tří úkonů nezastoupeného účastníka za sepis vyjádření a účast na dvou jednáních soudu po 300 Kč. Soud prvního stupně pak postupoval správně, když podle § 164 o. s. ř. nesprávně uvedenou částku ve výroku II. opravil opravným usnesením. Odvolací soud proto jako věcně správně potvrdil i napadené usnesení (§ 219 o. s. ř.).
20. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle ustanovení § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř.
21. Tyto náklady činí 600 Kč a tvoří je 2 úkony nezastoupeného účastníka po 300 Kč - sepis vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu (§ 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb.).
Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.).