OSPH09 60 C 133/2024-56

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem právnická osoba Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupen Jméno Zástupce, advokátem ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupena Anonymizováno advokátem ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_010⟫ o vrácení daru

I. Žaloba s návrhem, aby soud určil, že žalobce je vlastníkem členského podílu v Bytovém družstvu právnická osoba, IČO: IČO, sídlem právnická osoba 1267/6, Praha 8, se kterým je spojeno právo nájmu družstevního bytu č. 7, nacházejícího se ve 3. patře domu na adrese právnická osoba 1634/16, Praha 8, se zamítá.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno, advokáta, sídlem adresa, na náhradě nákladů řízení částka.

III. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 9 na náhradě nákladů řízení částka.

1. Žalobce se žalobou ze dne datum domáhal určení, že je vlastníkem členského podílu v Bytovém družstvu právnická osoba, IČO: IČO, sídlem právnická osoba adresa, se kterým je spojeno právo nájmu družstevního bytu č. 7 nacházejícího se ve 3. patře domu na adrese právnická osoba Adresa žalobce (dále jen „členský podíl“). Žalobu odůvodnil tím, že je dědečkem žalované a dne 23. 5. 2007 uzavřel se žalovanou smlouvu o převodu práv a povinností spojených se členstvím v bytovém družstvu, na základě které žalobce jako převodce na žalovanou jako nabyvatelku bezúplatně převedl, tj. daroval, výše uvedený členský podíl se všemi právy a povinnostmi se členským podílem spojenými (dále jen „darovací smlouva“). V době uzavření darovací smlouvy si žalobce se žalovanou byli velmi blízcí. Těsně před podpisem darovací smlouvy žalovaná odmítla smluvní ustanovení zavazující ji k tomu, že po smrti žalobce bude každých 10 let platit nájemné ve výši 850 Kč za blíže uvedené hroby v adresa, kde je pochována celá rodina dárce a kde má po své smrti zajištěno místo i on. Pro žalobce se přitom jednalo o zcela zásadní požadavek - jistota, aby po jeho smrti hroby nebyly zrušeny dle zákona o pohřebnictví. Žalobce nicméně na základě naléhání žalované ustoupil od svého požadavku a koncept smlouvy upravil. Po uzavření darovací smlouvy žalovaná o žalobce přestala projevovat jakýkoliv zájem a nevyslyšela ani jeho prosby a žádosti o pomoc v nemoci. Žalovaná naopak žalobci kategoricky oznámila, že ji její pracovní aktivity plně vyčerpávají, a není proto schopna se jakkoliv žalobci věnovat a pomoci mu v jeho těžké nemoci. Žalobce nezájem a odmítání ze strany žalované velmi stresuje a je průběžně vázán na cizí výpomoc za úplatu již 16 let. Žalobce je dlouhodobě nemocný, mnohokrát byl hospitalizován v nemocnici, přesto žalovaná o jeho zdravotní stav neprojevuje žádný zájem, ani jej nenavštěvuje, ať již v jeho bydlišti nebo v průběhu hospitalizací ve zdravotnických zařízeních. V letech 2007-2016 se uskutečnilo 20 členských schůzí Bytového družstva právnická osoba, byly 10 x Velikonoce, 10 x Vánoce, 10 x Nový rok, žalobce 10 x slavil narozeniny a 10 x svátek. Po celou dobu ho žalovaná ani jednou nevyhledala, ani jednou jej nekontaktovala a nepopřála mu. Žalovaná o žalobce neprojevovala jakýkoliv zájem. Žalobce, přestože již nebyl vlastníkem předmětného členského podílu, za žalovanou financoval výměnu oken v domě, opravu střechy, zateplení fasád, sanaci základů atd., po dobu několika let, ačkoliv k těmto mimořádným výdajům nebyl povinen. Činil tak z lásky k žalované. Telefonické i osobní kontakty žalobce se žalovanou jsou velmi sporadické, a to přestože žalobce dlouho projevoval aktivní zájem o kontakt se žalovanou a tento i vyhledával. Žalobce se se žalovanou od roku 2016 setkali dvakrát v Anonymizováno a od roku 2014 dvakrát v Anonymizováno Anonymizováno. Při původně avizované návštěvě v adresa dne datum žalobce vážil zajížďku z Petrovic do adresa u Votic pouze aby zjistil, že žalovaná není doma. Manžel žalované nechal žalobce s doprovodem čekat 30 minut v zimě venku na silnici a venku se žalobce setkal s pravnučkami. Jinak žalobce své pravnučky viděl pouze jednou ročně na fotografiích, které byly součástí kalendáře na nadcházející rok. Nikdy pravnučky nehlídal, přestože žalovaná s manželem jejich hlídání potřebovali, a v takovém případě pravnučky nechávali hlídat cizí osobou na Anonymizováno. Žalovaná žalobci ani neposkytovala běžnou pomoc. Žalobce je dlouhodobě v péči Dermatovenerologické kliniky ve Fakultní nemocnici Bulovka s onkologickým onemocněním, dále byl léčen na urologii, na Oddělení funkční diagnostiky a v Centru preventivní péče Fakultní nemocnice Bulovka. Ani zdravotní komplikace žalobce včetně operací nepřiměly žalovanou projevit o žalobce jakýkoliv zájem. Dne 8. 11. 2022 sdělil žalobce ústně žalované jeho výhrady k chování žalované vůči jeho osobě, sdělil informace o svém zdravotním stavu, který mu nedovoloval a nedovoluje stresovou zátěž, a vyjádřil přání stýkat se se žalovanou a se svými pravnučkami. Dne 25. 12. 2022 došlo k telefonickému kontaktu, kdy se žalovaná pouze dotázala žalobce na jeho zdravotní stav, aniž by mu např. popřála k Vánocům. V dubnu 2023 se žalovaná se žalobcem osobně setkala v místě jejího pracoviště (v lékárně), kdy žalovaná žalobci vydala nevyhovující lék. V prosinci 2023 žalobce žalovanou telefonicky kontaktoval ohledně Bytového družstva právnická osoba, nicméně žalovaná na položené dotazy žalobci neodpověděla. Telefonicky žalobce žalovanou kontaktoval dne 19. 1. 2024, nicméně i tento telefonát byl ze strany žalované chladně ukončen, a to přestože ji žalobce informoval o jeho nespokojenosti s jejím jednáním a chováním vůči jeho osobě a ústně ji vyzval k vrácení daru - členského podílu v Bytovém družstvu právnická osoba. Dopisem ze dne 19. 3. 2024 žalobce výše uvedený dar odvolal, a to z důvodu, že se žalovaná k žalobci chová tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Pro vrácení daru byla naplněna základní podmínka, která je z hlediska svého rozsahu a intenzity neomluvitelná, neodpustitelná a je dokladem gradace drzého, nemorálního a promyšleného jednání žalované a jejího manžela a nemůže vzbuzovat z hlediska společenského a objektivizovaného pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy v průběhu celých 16 let.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, kdy sporovala, že by se vůči žalobci dopustila jednání, které by představovalo hrubé porušení dobrých mravů. Tvrzení žalobce o odmítnutí smluvního převzetí závazku, že bude po smrti žalobce hradit náklady a pečovat o hroby, je nepravdivé, navíc k tvrzenému jednání mělo dle žalobce dojít před uzavřením darovací smlouvy. Rovněž je nepravdivé tvrzení žalobce, že žalovaná po uzavření darovací smlouvy přestala o žalobce projevovat zájem a neposkytovala mu potřebnou pomoc. Žalovaná společně s manželem navštěvovala žalobce až do propuknutí pandemie Covid-19, kdy omezení kontaktu z pochopitelných důvodů inicioval žalobce. Na straně žalované nikdy nedošlo k úplnému zamezení kontaktu, žalovaná se se žalobcem dále stýkala za účelem běžné pomoci, poskytnutí drobných oprav či za účelem zajištění léků pro žalobce. Žalovaná se žalobcem během tohoto období komunikovala také telefonicky. Ostatně ještě v roce 2019 chtěl žalobce žalované darovat další nemovitosti, konkrétně chalupu s pozemkem v Anonymizováno (tento dar žalovaná odmítla, protože nebyl spravedlivý ve vztahu k jejím sourozencům, nemovitosti nakonec byly darovány její sestře jméno FO). Existuje také e-mailová komunikace z let 2013 až 2019, z níž vyplývá, že si účastníci psali, žalovaná žalobci posílala rodinné fotografie apod. Žalobce byl vždy silnou osobností a jeho povahové rysy vedly v rámci rodiny k řadě konfliktů. Žalobce se zejména rozhádal se svou dcerou (matkou žalobkyně). V dopise ze dne 24. 5. 2020 žalobce (obdobně jako se děje nyní žalované) své dceři vytýká řadu pochybení. V tomto dopise žalobce cituje i žalovanou a uvádí, že ona jediná mu v roce 2019 po vyhoření nabídla manuální pomoc (což zcela zpochybňuje jeho nynější žalobní tvrzení, že se o něj vůbec nestarala a neposkytovala mu ani běžnou pomoc). I dopis žalobce z období Vánoc 2021 adresovaný švagrové Janě je plný zloby. Žalovaná se snažila zůstat těchto konfliktů stranou, ale postupem doby (cca od roku 2020) se zhoršil vztah žalobce také vůči ní. V období Covidu komunikovali žalobce se žalovanou zejména telefonicky. Tyto telefonické hovory byly bohužel spojeny s hrubým jednáním žalobce. V rámci jednoho z posledních hovorů žalobce na žalovanou křičel, že „by potřebovala přes prdel ráno a přes hubu večer, aby se srovnala.“ Když se jej žalovaná zeptala, zda ještě umí někomu říct vřelá slova, reagoval, že neví „proč by to měl dělat, když jste všichni hajzlové.“ Podobné hovory byly pro žalovanou náročné, často po nich plakala. Sám žalobce v tomto období žalovanou oslovoval vždy pouze v případě, kdy od ní něco potřeboval. Pokud jde o darovaný družstevní podíl, tak bylo mezi stranami při darování dohodnuto, že družstevní byt bude nadále užívat žalobce, který bude platit platby spojené s nájmem a členstvím v bytovém družstvu. Žalobce se také chtěl nadále účastnit činnosti družstva a jeho schůzí, a proto mu k tomu žalovaná udělila plnou moc. Tak to také řadu let vše fungovalo. Na konci roku 2022 žalobce žalovanou oslovil s tím, že by měla platby směřující k družstvu začít hradit ona. Ačkoliv žalovaná měla za to, že žalobce není ve finanční tísni, nechtěla se se žalobcem pouštět do zbytečného konfliktu a rozhodla se žádosti žalobce vyhovět. Platby počala hradit od ledna 2023. Dne 16. 5. 2024 se konala zatím poslední členská schůze družstva, které se žalovaná účastnila spolu s manželem, kdy přítomen byl také žalobce a při osobním setkání žalobce žalovanou ani nepozdravil. Ve styku s pravnoučaty žalobce nikdo neomezoval, ten však o hlídání pravnuček nikdy zájem neprojevil. Návštěva v adresa dne 23. 10. 2021 nebyla předem domluvena, žalobce se dostavil bez ohlášení a žalovaná nebyla doma. Žalovaná se žádného hrubě nemravného jednání vůči žalobci nedopustila, kdy je to naopak žalobce, který nevhodným způsobem jedná s ostatními členy své rodiny včetně žalované.

3. Při jednání dne 25. 6. 2024 žalobce uvedl, že v předmětném bytě již jeden rok a pět měsíců není funkční kotel, což znemožňuje řádné užívání bytu, kdy je nutná výměna kotle, obrátil se s tím na žalovanou, která odmítla kotel vyměnit s odůvodněním, že ona jej nepotřebuje. Při jednání žalobce dále uvedl, že žalovaná mu odvolala plnou moc a on již nebyl oprávněn ji zastupovat na schůzi Bytového družstva

4. Při jednání dne 25. 6. 2024 žalovaná namítla, že právo domáhat se vrácení daru podléhá promlčení a vznesla námitku promlčení. Dále uvedla, že větší opravy bytu by mělo hradit družstvo, navíc mezi účastníky byla dohoda, že náklady spojené s užíváním bytu si hradí žalobce sám.

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Smlouvou o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ze dne datum žalobce jako převodce bezúplatně převedl na žalovanou jako nabyvatele členský podíl v Bytovém družstvu právnická osoba, IČO: IČO, sídlem právnická osoba adresa, se všemi právy a povinnosti se členským podílem spojenými, mj. s právem nájmu družstevního bytu č. hodnota nacházejícího se ve 3. patře domu na adrese právnická osoba Adresa žalobce (čl. právnická osoba. smlouvy). Současně si účastníci sjednali, že žalobci zůstává právo předmětný byt užívat bez omezení ve stávajícím rozsahu a stávajících podmínek, v užívání bytu nebude nijak omezen a nebude za užívání bytu nic platit; žalobce bude nadále hradit veškeré platby spojené s užíváním bytu ve stejném rozsahu a za stejných podmínek jako dosud, tedy jako by zůstal nájemníkem (Smlouva o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ze dne datum).

7. V období od prosince 2013 do února 2019 probíhala mezi žalobcem a žalovanou e-mailová komunikace. V e-mailech z prosince 2013 účastníci mj. probírali zaslání textu blíže neuvedené smlouvy, žalobce děkoval žalované za dárky, žalobce se dotazoval na zdravotní stav dcery žalované, žalovaná žalobci sdělila, za jakou cenu mu může prodat lék (e-maily ze dne 19. 12. 2013 a 26. 12. 2013). V e-mailu ze dne 7. 1. 2014 žalovaná přeposlala žalobci cenovou nabídku na kamerový systém (e-mail ze dne 7. 1. 2014). E-mailem ze dne 2. 10. 2014 žalobce žalované sdělil, že má nainstalovaný počítač, současně uvedl, jaký je jeho zdravotní stav; na to reagovala žalovaná následující den, kdy potvrdila, že počítač funguje, zároveň vyjádřila přání, aby se žalobce brzy uzdravil a byl zase fit, současně se žalovaná žalobce dotázala, zda nechce s něčím pomoci (e-maily ze dne 2. 10. 2014 a 3. 10. 2014). V e-mailech ze dne 16. 7. 2016 a 17. 7. 2016 účastníci probírali léky pro žalobce a jejich cenu (e-maily ze dne 16. a 17. 7. 2016). V e-mailu ze dne 8. 12. 2016 se žalovaná žalobce dotazovala na jeho pobyt v lázních, současně mu sdělila, že mu upletla adventní věnec a chtěla se domluvit na jeho předání, s tím, že by žalobce navštívila, navrhla i návštěvu u sebe doma (e-mail ze dne 8. 12. 2016). Dne 7. 2. 2017 zaslala žalovaná žalobci fotografii z Francie (e-mail ze dne 7. 2. 2017). Dne 5. 9. 2018 zaslala žalovaná žalobci další fotografie (e-mail ze dne 5. 9. 2018). V e-mailu ze dne 15. 1. 2019 žalovaná žalobci popisovala dovolenou na horách, a současně mu zaslala několik fotografií (e-mail ze dne 15. 1. 2019). Dne 23. 2. 2019 zaslala žalovaná žalobci fotografie z Itálie (e-mail ze dne 23. 2. 2019).

8. Dne 13. 9. 2018 žalobce obdržel od žalované částku ve výši 250 000 Kč, která představovala vzájemné vyrovnání za garáž v právnická osoba ulici na adresa (potvrzení ze dne 13. 9. 2018).

9. V dopise ze dne 24. 5. 2020, který byl adresován dceři žalobce (matce žalované), žalobce shrnuje svůj vztah k dceři a uvádí několik událostí, kdy se k němu dcera chovala jako „utržená ze řetězu“ (odmítnutí sekání trávy, lhaní, nepečování o hroby). Žalobce se mj. zmiňuje, že mu v červnu 2019 vyhořel dům v Holoubkově, a byla to právě žalovaná, která mu jako jediná z rodiny nabídla manuální pomoc. Dále uvedl, že se jeho dcera zachovala, pokud jde o péči o svou matku, jako bezcitná bestie (dopis ze dne 24. 5. 2020).

10. V dopise z období Vánoc 2021, který žalobce adresoval „Anonymizováno“ (sestře své bývalé ženy), se žalobce mj. vyjadřoval k osobě matky žalované, rodinu žalované označoval jako mafii a vyjadřoval se k dle svých slov mafiánskému myšlení a konání matky žalované, popisoval dle jeho názoru nevhodné chování a nedodatečnou péči o jeho bývalou manželku (dopis z Vánoc 2021).

11. V dopise ze dne 8. 2. 2024 žalobce popřál žalované k jejím narozeninám a uvedl, že s ohledem na jeho žádost z důvodu finanční tísně žalovaná hradila od ledna 2023 nájem za předmětný družstevní byt namísto žalobce, ačkoliv v darovací smlouvě z roku 2007 bylo sjednáno, že tyto platby činí žalobce. Žalovaná uhradila místo žalobce nájem za rok 2023 a za leden a únor roku 2024, tedy celkem částku ve výši 24 813 Kč. Žalobce vyzval žalovanou ke sdělení, jakým způsobem chce tuto částku vrátit a požádal ji, aby již nadále tyto částky nehradila (dopis ze dne 8. 2. 2024).

12. V dopise ze dne 19. 3. 2024, adresovaném žalobcem (zastoupeným advokátem) žalované, žalobce odkázal na darovací smlouvu ze dne 23. 5. 2007 s tím, že žalobce výše uvedený dar odvolává, kdy důvodem pro odvolání daru je jednání žalované vůči žalobci, kdy po uzavření darovací smlouvy žalovaná přestala projevovat o žalobce jakýkoliv zájem a nevyslyšela jeho prosby a žádosti o pomoc v nemoci, a žalovaná svým chováním k žalobci porušuje dobré mravy. Dále žalobce v dopise specifikoval jednání žalované, v němž spatřuje důvod pro odvolání daru, a to, že byl několikrát hospitalizován, a žalovaná neprojevuje o jeho zdravotní stav žádný zájem, v nemocnici ani jinde ho nenavštívila. Žalovaná v letech 2007-2016 žalobce nevyhledávala, ani jednou ho nekontaktovala, nepopřála mu k narozeninám, k svátku či v období Vánoc apod. Vzájemné osobní či telefonické kontakty byly velmi sporadické. Žalobce popsal vzájemné kontakty ve dnech 8. 11. 2022, 25. 12. 2022, v dubnu 2023, v prosinci 2023 a v lednu 2024 (dopis ze dne 19. 3. 2024).

13. V dopise ze dne 22. 3. 2024, adresovaném právnímu zástupci žalobce, žalovaná popřela, že by se vůči žalobci dopustila jednání, které by představovalo hrubé porušení dobrých mravů. Tvrzení žalobce označila za nepravdivé či významně zkreslené, což podrobně zdůvodnila (dopis žalované ze dne 22. 3. 2024).

14. Žalobce se dlouhodobě (od r. 2003) léčí s rozličnými zdravotnímu problémy, mj. s melanomem kůže, s prostatou, v minulosti podstoupil několik operačních zákroků a hospitalizací (Souhrn lékařských a ambulantních zpráv z léčby žalobce - urologická ambulance, Nemocnice na adresa, Dermatovenerologická klinika, nefrologická ambulance, ortopedie, interní ambulance, právnická osoba).

15. Ve věci byl slyšen žalobce, žalovaná, svědci jméno FO, jméno FO, adresa, jejichž výpovědi jsou hodnoceny níže.

16. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili, a dospěl k závěru, že žaloba na určení vlastnického práva k členskému podílu nebyla podána po právu.

17. V daném případě se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem ve výroku blíže specifikovaného členského podílu, který daroval žalované, avšak dar odvolal pro jednání žalované vůči žalobci, kterým žalovaná dle žalobce hrubě porušila dobré mravy.

18. Soud se zabýval nejprve otázkou naléhavého právního zájmu na požadovaném určení.

19. Dle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

20. Existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení dle § 80 o.s.ř. je u určovací žaloby nezbytnou podmínkou její přípustnosti. Žalobce má právní zájem na požadovaném určení, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo jeho právo nebo právní vztah, na němž je zúčastněn, nebo jestliže by se jeho postavení bez tohoto určení stalo nejistým. Určovací žaloba je tedy prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než toto jeho postavení bylo porušeno, takže jejím cílem je zásadně poskytnutí preventivní ochrany. Určovací žaloba má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji, než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 635/2003, 22 Cdo 1850/2009, 21 Cdo 2494/2010). V daném případě soud uzavřel, že na straně žalobce je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve shora uvedeném smyslu, neboť je třeba postavit najisto, kdo je vlastníkem členského podílu v bytovém družstvu.

21. Poté, co soud uzavřel, že je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, zabýval se dále otázkou, zda byly naplněny předpoklady pro vrácení daru žalovanou žalobci.

22. Soud se nejprve zabýval rozhodnou právní úpravou dopadající na danou věc a dospěl, k závěru, že je třeba aplikoval příslušná ustanovení zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“). Byla-li darovací smlouva uzavřena před 1. 1. 2014, je nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat zákonem č. 40/1964 Sb., ve znění doAnonymizováno31. 12. 2013, i když k „nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo po 1. 1. 2014 (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2339/2019, sp. zn. 33 Cdo 437/2020, sp. zn. 33 Cdo 1841/2020). Právo dárce žádat obdarovaného o vrácení daru je totiž úzce spjato se samotnou darovací smlouvou; pokud by tato uzavřena nebyla, resp. pokud by dárce obdarovanému dar neposkytl, nemohlo by mu - logicky vzato - nikdy vzniknout ani právo požadovat jeho vrácení. Zákonem nastavené podmínky pro vrácení daru jsou součástí okolností, za kterých se darovací smlouva uzavírá, a nemohou proto být později, bez ohledu na vůli smluvních stran, měněny novou právní úpravou mající dopad na právní poměr založený darovací smlouvou. Za situace, kdy ke vzniku právního poměru účastníků z darovací smlouvy došlo před 1. 1. 2014, vzniklo legitimní očekávání, že dárce může žádat dar nazpět jen tehdy, zachová-li se (v budoucnu) obdarovaný k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě poruší dobré mravy (§ 630 obč. zák.). Akceptací jiného názoru by došlo k nepřiměřenému narušení zásady ochrany nabytých práv účastníků, kteří při založení právního poměru (darování) vycházeli z určitého legitimního očekávání a nemohli jakkoli ovlivnit či předvídat, že dojde ke změně právní úpravy ve vztahu k vrácení daru (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2574/2020). Jelikož darovací smlouva v daném případě byla uzavřena dne 23. 5. 2007, tak soud aplikoval na danou věc ust. § 630 obč. zák. Nad to soud uvádí, že ačkoliv smlouva o převodu práv a povinností spojených se členstvím v bytovém družstvu nebyla označena jako smlouva darovací, tak vzhledem k tomu, že se jednalo o převod bezúplatný, může se převodce domáhat vrácení daru dle § 630 obč. zák. (viz rozhodnutí Nevyššího soudu sp. zn. 29 Odo 266/2005).

23. Dle § 630 obč. zák. dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

24. Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce dle shora citovaného ustanovení není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného nebo pouhý nevděk, ale jen takové chování, které lze s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů, a to buď porušení značné intenzity nebo porušování soustavné, kdy stupeň závažnosti je přitom hodnocen podle objektivních kritérií (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1708/2000). Jednotlivá jednání, která lze v souhrnu považovat za hrubé porušení dobrých mravů, je možno prohlásit za soustavné, jestliže jde o takové opakované porušování dobrých mravů, které svědčí o hlubokém narušení vztahu mezi dárcem a obdarovaným, uvedeného jednání se obdarovaný dopustil nejméně ve třech případech, přičemž je mezi nimi časová souvislost, tj. že k nim došlo v krátkém časovém období (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3012/2009). Je třeba zdůraznit, že ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, je jednáním hrubě porušujícím dobré mravy. Rozhodující není subjektivní pocit dárce (např. lítost a pociťovaný nevděk), kdy rozhodující je, zda dané jednání obdarovaného lze objektivně posoudit jako hrubě porušující dobré mravy (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2075/2011, 33 Cdo 767/2011, 29 Cdo 228/2000, 33 Cdo 4112/2019, sp. zn. 33 Cdo 1390/2013). Znaky skutkové podstaty § 630 obč. zák. nenaplňuje pouhý nevděk, ojedinělý exces v chování obdarovaného, případně reakce na nevhodné chování dárce. Musí se jednat o takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2781/2009), kdy je třeba rovněž hodnotit i vzájemné chování účastníků právního vztahu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 5414/2016).

25. K zániku darovacího vztahu, tj. obnově vlastnického práva dárce k věci, dojde na základě dvou právních skutečností, a to hrubého porušení dobrých mravů obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny a jednostranného právního jednání dárce adresovaného obdarovanému směřující k vrácení daru. Pro toto jednostranné adresné právní jednání platí, že musí splňovat náležitosti požadované občanským zákoníkem pro právní jednání obecně. K platnosti právního jednání dárce směřujícího k vrácení daru z hlediska jeho určitosti je nezbytné, aby v něm dárce uvedl konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů obdarovaným vůči němu nebo členům jeho rodiny; kdy tyto skutečnosti pak vymezují i rámec dokazování. Je tedy nezbytné přesně vymezit, v čem konkrétně obdarovaný měl dle dárce porušit hrubým způsobem dobré mravy, a musí to být učiněno již při samotném úkonu odstoupení, případně v žalobě. Jen tak - při současném splnění zákonných předpokladů dle § 630 obč. zák. - nastanou zamýšlené právní účinky jednostranného hmotněprávního jednání dárce, tj. zrušení darovací smlouvy a obnovení vlastnictví dárce (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3582/2021).

26. V poměrech dané věci bylo klíčové posouzení, zda důvody pro vrácení daru uvedené v dopise ze dne 19. 3. 2024 a potažmo v žalobě jsou dostatečně určité, zda se obdarovaná dopustila dárcem namítaného jednání a zda dané jednání obdarované naplňuje skutkovou podstatu ust. § 630 obč. zák.

27. Soud je toho názoru, že k odvolání daru ze strany žalobce došlo po formální stránce řádně. Dopis žalobce ze dne 19. 3. 2024 obsahuje popis jednání, jímž mělo dle žalobce dojít k naplnění důvodů pro vrácení daru, kdy dostatečně určitě a nezaměnitelně specifikuje, v jakém konkrétním jednání žalované žalobce spatřuje porušení dobrých mravů za strany žalované, kdy se jej měla žalovaná dopustit a vůči komu. Soud s ohledem na shora uvedené uzavřel, že právní jednání, jímž žalobce odvolal dar a vůči žalované uplatnil právo na vrácení daru, nevykazuje obsahové či formální vady, ze kterých by bylo možno dovodit, že jde o právní jednání neplatné či nicotné. Stejně tak v žalobě samotné jsou žalobcem shora uvedené důvody pro odvolání daru popsány dostatečně určitě, a proto se soud dále zabýval otázkou, zda byly naplněny zákonem stanovené předpoklady pro vrácení daru dle § 630 o.z.

28. Vzhledem k tomu, že ze strany žalované byla vznesena námitka promlčení, soud se zabýval otázkou, zda a případné jaká dle žalobce škodlivá jednání žalované jsou v dané věci relevantní a která tedy nepodléhají promlčení.

29. Promlčecí doba pro uplatnění práva na vrácení daru počíná běžet od okamžiku, kdy chování obdarovaného naplnilo znaky uvedené v § 630 obč. zák. (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 429/2003). V tříleté promlčecí době je třeba nejen vyzvat k vrácení daru, ale i podat žalobu k soudu (viz rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. 17 Co 223/2021). Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2435/2010 „Dárce se může domáhat vrácení daru v kterémkoliv časovém odstupu od uzavření darovací smlouvy. Délka doby mezi darováním a závadným chováním obdarovaného není nijak omezena. Tříletá promlčecí doba podle § 101 obč. zák. pro uplatnění práva na vrácení daru počíná běžet od okamžiku, kdy chování obdarovaného naplnilo znaky uvedené v § 630 obč. zák., tedy od okamžiku, kdy právo dárce mohlo být vykonáno poprvé. Promlčecí doba běží odlišně v situaci, kdy k hrubému porušení dobrých mravů, zakládajícímu právo na vrácení daru, došlo jediným jednáním obdarovaného dosahujícím značné intenzity (např. fyzickým napadením), a jinak tomu bude v případě soustavného (opakovaného) porušování dobrých mravů. Promlčecí doba běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé podáním návrhu (žaloby) u soudu, což v případě jediného intenzivně dobré mravy narušujícího jednání obdarovaného znamená, že začne běžet ode dne následujícího po dni, v němž k tomuto závadnému chování došlo. Dochází-li k jednání obdarovaného dosahujícího intenzity hrubého porušení dobrých mravů v delším časovém období, je pro závěr o důvodech pro vrácení daru určující okamžik posledního jednání obdarovaného, jímž lze již jeho chování prohlásit za hrubě porušující dobré mravy.“ Obdobné závěry plynou i z dalších rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. sp. zn. 33 Cdo 3776/2012, sp. zn. 32 Odo 429/2003.

30. Předně je třeba uvést, že pokud v odvolání daru a v žalobě je žalobcem poukazováno na to, že žalovaná odmítla, aby v darovací smlouvě byl zakotven její závazek péče o hroby, tak jednání obdarovaného, k němuž došlo před uzavřením darovací smlouvy, je pro posouzení podmínek pro vrácení daru, zcela nerozhodné, kdy podstatné a relevantní je toliko jednání po uzavření darovací smlouvy, a z daného důvodu se soud tímto tvrzením žalobce v řízení nezabýval.

31. Z listiny označené „Odvolání daru“ ze dne 19. 3. 2024 a i ze žaloby samotné plyne, že žalobce spatřoval závadové chování žalované mj. ve skutečnosti, že žalovaná o žalobce neprojevovala v letech 2007 - 2016 zájem, kdy po celou dobu jej ani jednou nevyhledala, nekontaktovala a neprojevila jakýkoliv zájem, nenavštívila jej, a to ať již v jeho bydlišti či v průběhu jeho hospitalizace ve zdravotnických zařízeních. Takto žalobcem vymezené závadové jednání žalované by vykazovalo (pokud by bylo prokázáno) znaky soustavného (opakovaného) porušování dobrých mravů, a z daného důvodu ve vztahu k těmto jednáním byla námitka promlčení vznesena důvodně, kdy nepochybně právo žalobce na vrácení daru pro jednání žalované v letech 2007 - 2016 mohlo být vykonáno nejpozději v r. 2016. Ostatně i sám žalobce ve svém výpovědi uvedl, že již v r. 2009 mu žalovaná sdělila, že „jejich pracovní kapacita je plně vytížená a pokud bude něco potřebovat, tak si to má zařídit, má peníze a může si to zaplatit“ (výpověď žalobce na č. l. 33 p.v. spisu). Pokud výzva k vrácení daru byla učiněna až dne 19. 3. 2024 a k podání žaloby došlo dne 26. 4. 2024, stalo se tak ve vztahu k těmto jednáním žalované po uplynutí tříleté promlčení lhůty a ve vztahu k výše uvedeným jednáním žalované v letech 2007 - 2016 byla námitka promlčení vznesena důvodně a tato žalobcem tvrzená jednání nebyla pro posouzení věci rozhodná (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 429/2003).

32. Z odvolání daru a ze žalobních tvrzení žalobce vyplývá, že žalobce dále namítal, že vzájemné kontakty (telefonické i osobní) jsou sporadické, přestože žalobce projevoval aktivní zájem o kontakt se žalovanou; žalobce poukazoval na návštěvu v říjnu adresa, kdy žalovaná nebyla doma, dále poukazoval na průběh vztahů v listopadu 2022, prosinci 2022, dubnu 2023 a lednu 2024 (dopis ze dne 19. 3. 2024, žaloba ze dne 26. 4. 2024), při jednání dne 25. 6. 2024 žalobce poukázal na neochotu žalované vyměnit nefunkční kotel v bytě, odvolání plné moci žalovanou žalobci a na chování manžela žalované vůči žalobci (viz č. l. 18, č. l. 19 p.v. spisu).

33. Jak již soud uvedl výše, aby chování obdarovaného (žalované) vůči dárci (žalobci) naplňovalo skutkovou podstatu § 630 obč. zák., musí se jednat o takové závadné chování obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které, se zřetelem na všechny okolnosti konkrétního případu z hlediska svého rozsahu a intenzity, nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoli jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Soud vždy hodnotí nejen to, zda chování obdarovaného vykazuje znaky závadnosti, tj. zda koliduje se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, ale i zda jde o porušení značné intenzity nebo o porušení dlouhodobé či soustavné, a vždy zohledňuje vzájemné chování účastníků právního vztahu.

34. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že žalobce neprokázal, že by se žalovaná vůči němu dopustila takového chování, které by hrubě porušovalo dobré mravy.

35. Ačkoliv žalobce tvrdil, že žalovaná nevyslyšela jeho prosby a žádosti o pomoc, tak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno. Pokud žalobce namítal, že mu žalovaná neposkytovala potřebnou pomoc, tak žalobce sám ve své výpovědi uvedl, že nikdy o pomoc žalovanou nežádal, kdy „oni by stejně nehnuli prstem“ (výpověď na č. l. 33 p.v. spisu), … „já to ani nechci, když mi přišla ta zpráva, že jejich pracovní kapacita je vytížená“ (výpověď na č. l. 34 spisu), … „nemluvím s nima, já se s tím a s tím nebavím, proto tam ani nechodím, kdybych tam šel na návštěvu, jakože nepůjdu, tak bych si tam ani nic nedal, ani vodu, aby mi tam něco nenamíchali“ (výpověď žalobce na č. l. 33 p.v. spisu). K danému žalovaná vypověděla: „pokud děda o cokoliv požádal, tak jsme mu vyhověli“ (výpověď žalované na č. l. 35 spisu). Ve shodě s výpovědí žalované je výpověď jejího manžela, který potvrdil, že když žalobce požádal o nějaké práce, bylo mu vyhověno (výpověď svědka jméno FO na č. l. 37 p.v. spisu). Nelze odhlédnout od skutečnosti, že ačkoliv žalobce vytýkal žalované, že mu neposkytovala potřebnou pomoc, tak svědkyně jméno FO (která se žalobcem žije od r. 2016 ve společné domácnosti) vypověděla: „on je celkem soběstačný, je schopný myšlení a všeho. Myslím si, že o nic jiného /kromě pomoci po požáru/ nepožádal, protože všechny věci si umí zařídit, a to s přehledem“ (výpověď svědkyně jméno FO na č. l. 37 spisu). Rovněž tak svědkyně adresa /sestra žalované a vnučka žalobce/ shodně vypověděla, že neví o tom, že by dědeček její sestru požádal o nějakou pomoc, výpomoc, ať již finanční či jinou, neví o žádných žádostech žalobce o pomoc v souvislosti se zdravotním stavem či hospitalizací žalobce, dále uvedla, že pokud jde o péči o dům v Holoubkově, „tak vím, že sestra tak několikrát byla, říkala, že si jméno FO měl vzít s sebou montérky, tak asi nějaké práce tam proběhly“ (výpověď svědkyně na č. l. 39 spisu). Ani svědek adresa /otec žalované/ neměl žádné informace, že by žalobce požádal žalovanou o nějakou pomoc, ať již finanční či v domácnosti nebo v souvislosti s jeho zdravotním stavem (výpověď svědka na č.l. 40 spisu). Pokud žalobce požádal, aby v roce 2023 žalovaná platila poplatky spojené s bytem, tak žalovaná jeho žádosti vyhověla a činila tak (výpověď žalobce na č. l. 34 spisu), a to ačkoliv to nebyla její povinnost dle darovací smlouvy (bod 6. rozsudku), a vyhovění této žádosti žalobce nelze považovat za porušení darovací smlouvy, byť to tak žalobce označuje (výpověď žalobce na č. l. 34 spisu). Navíc i v dopise ze dne datum sám žalobce uvádí, že to byla žalovaná, kdo mu po vyhoření v červnu 2019 nabídl fyzickou pomoc (bod 9. rozsudku) a pokud tuto pomoc nechtěl (výpověď žalobce na č. l. 34 spisu), nelze to vykládat k tíži žalované. Zdravotní stav žalobce zcela jistě vyžaduje náležitou péči, návštěvy lékařů, případně hospitalizace, potřebný klidový režim apod. (viz lékařské zprávy o zdravotním stavu žalobce), nicméně ve vztahu k žalobcem tvrzené absenci pomoci žalované jakožto důvodu pro odvolání daru, soud shrnuje, že pokud žalobce žalovanou o pomoc požádal, tak mu ji poskytla, a v řízení nebylo prokázáno, že by žalobce potřeboval pomoc, že by o potřebnou pomoc požádal a že by mu byla ze strany žalované odepřena.

36. Dále se soud zabýval otázkou vzájemných kontaktů mezi žalobcem a žalovanou. Pokud jde o období covidové pandemie, tak osobní kontakty mezi účastníky ustaly (výpověď svědkyně jméno FO na č. l. 37 spisu), kdy soud toto považuje za legitimní důvod s ohledem na věk a zdravotní stav žalobce. Žalobce ke kontaktům se žalovanou vypověděl, že nikdy aktivní zájem o kontakt se žalovanou neprojevoval, sám jí nevolal, kdy uvedl: „já jim přece volat nebudu, že má někdo svátek nebo narozeniny“, … „byla by to ztráta času, byly by to hlouposti, já přece nemůže furt telefonovat“ (výpověď žalobce na č. l. 34, č.l. 34 p.v. spisu). Stejně tak vypověděl žalobce ohledně svých pravnoučat (dětí žalované), kdy „zájem se s nimi stýkat jsem projevil vnitřně, neřekl jsem to, protože buď bych je nedostal nebo bych si přidělal práci, musel bych někam dojet, starat se o ně, zase jet zpátky“ (výpověď žalobce na č. l. 34 p.v. spisu). Shodně s tímto vypověděla žalovaná, která uvedla, že „nikdy žádná iniciativa ze strany dědy nebyla, žádný zájem děda neprojevil, ani o kontakt se mnou, ani s mými dětmi“, … „pokud děda o cokoliv požádal, tak jsme mu vyhověli“ (výpověď žalované na č.l. 35 spisu). Žalovaná k danému dále uvedla: „nikdy děda neřekl, že by chtěl se mnou vídat více, ostatně ani nikdy v minulosti žádné takové pravidelné kontakty neprobíhaly, prostě se většinou slavily jeho narozeniny, a to spolu s Vánocemi“ (výpověď žalované na č. l. 35 p.v. spisu), … „děda nikdy neprojevil zájem o vnoučata“ (výpověď žalované na č. l. 35 p.v. spisu). Svědkyně jméno FO k četnosti kontaktů mezi žalobcem a žalovanou neměla relevantních informací, kdy uvedla: „nemám přehled, nemám přehled ani o telefonátech“, … „pokud jsem dotazována, zda někdy žalobce říkal, že by se chtěl se žalovanou či jejími dětmi vídat častěji, tak to bylo na domluvě mezi nimi, toho já se nezúčastnila“ (výpověď svědkyně na č. l. 37 spisu). Svědek jméno FO potvrdil, že docházelo mezi žalovanou a žalobcem ke kontaktům, do období covidu tak třikrát do roka (výpověď svědka na č.l. 37 p.v. spisu) s tím, že po neshodách v rodině ohledně péče o babičku žalované /bývalou manželku žalobce/ se vztahy v rodině zhoršily a snížila se i frekvence kontaktů a telefonátů (výpověď svědka na č. l. 38 spisu). Svědkyni adresa nebylo ničeho známo, že by mezi žalobcem a žalovanou byl špatný vztah, dle svědkyně ty vztahy „prostě byly dobrý“ (výpověď svědkyně na č. l. 39 spisu). Ve stejném duchu vypověděl i svědek adresa, který se sice nemohl vyjádřit k četnosti vzájemných kontaktů mezi žalobcem a žalovanou, nicméně uvedl: „celou dobu vztahy byly dobré, dcera mu vždycky vyhověla, vyšla mu vstříc, pokud něco potřeboval“…“na Vánoce se vídali určitě“ (výpověď svědka na č.l. 40 spisu). I z výpovědi svědkyně adresa vyplynulo, že „takové rodinné akce, setkávání, u nás v rodině nebyly nijak významné“ (výpověď svědkyně na č. l. 39 spisu), kdy i tato svědkyně, která má se žalobcem dobré vztahy (výpověď svědkyně na č. l. 39 spisu, vyjádření žalobce na č. l. 39 p.v. spisu), vypověděla, že ona je se žalobcem v kontaktu tak třikrát do roka, telefonicky, děda ji nikdy nepožádal, že by se s ní chtěl vídat častěji (výpověď svědkyně na č. l. 39 p.v. spisu). Ze shora uvedeného dle názoru soudu plyne, že mezi žalobcem a žalovanou docházelo ke vzájemným kontaktům, byť nikoliv častým, avšak žalobce o častější kontakty zájem neprojevil, a v rámci rodiny ani k častějšímu setkávání standardně nedocházelo. Žalobce sám připustil, že mu žalovaná posílala e-maily s fotografiemi (viz bod 7. rozsudku), ale označil se za iritující a že jej rozčilovaly, kdy uvedl: „ušmudlané fotky z dovolené, jak jsou tak rozvaleni, zatímco já strádám, … žijou si jako lordi a já si kupuju polévku u Vietnamců“ (výpověď žalobce na č. l. 33 p.v., 34 spisu). Soud v tomto směru uzavřel, že ani tento žalobcem tvrzený důvod pro vrácení daru (absence zájmu žalované o žalobce, absence kontaktů ze strany žalované) nebyl naplněn.

37. Pokud žalobce poukazoval na průběh návštěvy v říjnu adresa, tak ačkoliv v odvolání daru ze dne datum a v žalobě uvádí, že se jednalo o návštěvu původně dohodnutou (původně avizovanou), tak v řízení bylo prokázáno, že se nejednalo o naplánovanou, se žalovanou domluvenou návštěvu, kdy dle žalobce se o tom mluvilo vzdáleně, … „já jsem byl zvědavý, jaký to tam mají, tak jsem si řekl: tak tam frnkneme, mně ani nezajímalo, že tam vnučka není“ (výpověď žalobce na č. l. 34 p.v. spisu). Shodně žalovaná vypověděla: „pokud jde o tvrzenou dohodnutou návštěvu datum, tak nic dohodnuto nebylo, já jsem byla v práci, jeho návštěva byla překvapením pro manžela, děda jel prostě kolem a zastavil se, aniž by předem bylo cokoliv dohodnuto“ (výpověď žalované na č. l. 35 p.v. spisu). Skutečnost, že tato návštěva nebyla předem domluvená, byla prokázána i výpovědí svědkyně jméno FO (výpověď na č. l. 37 spisu) a svědka jméno FO (výpověď na č. l. 38, č. l. 38 p.v. spisu).

38. Pokud žalovaný poukazoval na to, že mu žalovaná v dubnu 2023 dodala chybné ředění léku, tak k danému soud uvádí, že žalovaná nepopřela, že mu předala injekce s jinou koncentrací s tím, že jí žalobce nesdělil bližší informace k požadovanému přípravku a tak mu objednala ty injekce, které se k tomu obvykle prodávají (výpověď žalované na č. l. 35 spisu). Pokud však jediným následkem této skutečnosti byl fakt, že je musel žalobce vrátit (viz text odvolání daru, 2. strana), tak se ze strany žalované nejednalo o chování, které by bylo podřaditelné pod hrubé porušení dobrých mravů.

39. Odvolání plné moci žalobci pro zastupování žalované na členských schůzích Bytového družstva či při jednání s Bytovým družstvem nelze dle názoru soudu v žádném případě považovat za jednání hrubě porušující dobré mravy, ale za projev svobodné vůle žalované, zda bude jednat v těchto záležitostech sama či prostřednictvím třetí osoby, tedy žalobce.

40. Ani skutečnost, že žalovaná dle tvrzení žalobce odmítla v předmětném bytě vyměnit nefunkční kotel, nepředstavuje takové chování, které by dosahovalo takové (značné) intenzity, jež by bylo způsobilé být hrubě v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná žalobci sdělila, že otázku kotle bude řešit v rámci komplexní rekonstrukce bytu a že výměnu nepovažuje za svou povinnost (výpověď žalované na č. l. 36 spisu), i přesto byl navržen servis kotle (viz výpověď svědka jméno FO na č. l. 38 spisu). Soud nesdílí názor žalované, že výměna kotle spadá pod platby spojené s užíváním bytu dle článku 6 darovací smlouvy, kdy žalobce je povinen hradit platby spojené s užíváním bytu za takových podmínek a v takovém rozsahu, jako by zůstal nájemníkem. Po žalobci v pozici nájemníka pak nelze požadovat, aby hradil výměnu kotle, která je nákladná, a která neodpovídá svou povahou tomu, co je nájemník povinen v nájemním bytě konat. Dle tvrzení žalobce přestal kotel v bytě fungovat na konci roku 2022. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že v té době žalobce byt již neobýval, kdy od roku 2019 měl bydlet v Hostivicích (viz výpověď svědkyně adresa na č. l. 39 spisu, výpověď žalované na č. l. 35 p. v. spisu - „Podle mě bydlí hlavně v Hostivicích u paní jméno FO, pak se vyskytuje v rodinném domě v Holoubkově a pokud jde o ten byt na adresa, to je taková jeho pojistka.“, výpověď svědkyně jméno FO na č. l. 36 p.v. spisu - „v právnická osoba jsme v podstatě nebyli“). Vzhledem k tomu, že žalobce předmětný byt neobýval již několik let předtím, než přestal být kotel v bytě funkční, nemůže chování žalované, která kotel nevyměnila, dosahovat takové intenzity, která by představovala hrubý rozpor s dobrými mravy.

41. Nelze dle názoru soudu zcela pominout ani ten fakt, že ještě v r. 2019 chtěl žalobce žalované darovat další nemovitost, a to dům v Anonymizováno (výpověď žalované na č. l. 35 p.v. spisu, výpověď svědkyně jméno FO na č. l. 39 spisu), a pokud by vztah žalované k žalobci byl tak lhostejný, jak je nyní žalobcem líčen, lze si těžko představit, že by jí chtěl darovat další nemovitost.

42. Pokud bylo v řízení ze strany žalobce namítáno hrubé jednání manžela žalované (vyjádření manžela žalované, že než skončí soudní spor, tak „na žalobci budou růst pampelišky“), tak k danému soud uvádí, že možnost domáhat se vrácení daru je omezena na chování toliko obdarovaného, nikoliv na případné závadové chování členů rodiny obdarovaného. Z daného důvodu, i pokud by se manžel žalované vyjádřil tak, jak shora uvedeno (a soud nehodnotí, zda to bylo prokázáno či nikoliv), tak by to nemělo žádného významu pro meritum věci. Ani případné chování matky žalované a dle žalobce nedostatečná péče matky žalované o svou matku /bývalou manželku žalobce/ nemůže být důvodem pro odvolání daru žalobce ve vztahu k žalované.

43. V řízení bylo prokázáno, že od r. 2022 byly kontakty mezi žalobcem a žalovanou sporadické, nicméně tuto skutečnost dle názoru soudu nelze přičítat k tíži žalované, když soud má z provedeného dokazování za prokázané, že v rámci komunikace se žalovanou se žalobce uchyloval k častým invektivám vůči žalované a její rodině, a proto nelze od žalované spravedlivě požadovat, aby i přes to se snažila se žalobcem zachovat intenzivnější kontakt. Žalobce nepopřel, že v rámci telefonického hovoru se žalovanou řekl, že „by potřebovala přes prdel ráno a přes hubu večer, aby se srovnala.“ a „jste všichni hajzlové“. Při své účastnické výpovědi žalobce uvedl: „ano, to jsem řekl“,…„pokud jsem užil slovo hajzlové, tak ve vztahu k celé rodině“ (výpověď žalobce na č. l. 34 spisu). Žalovaná ve své výpovědi uvedla, že časem se útoky žalobce a útočné telefony zhoršovaly /v souvislosti se zhoršením stavu její babičky - bývalé manželky žalobce, který péči o ni ze strany matky žalované nepovažoval za dostatečnou/, kdy při jednom z posledních telefonických hovorů jí žalobce řekl, že je „stejný hajzl, stejný zmetek a je z Anonymizováno pelechu“ (výpověď žalované na č. l. 35 spisu). Nutno k danému uvést, že i v průběhu tohoto soudního řízení žalobce reagoval na projev žalované zcela nevhodným způsobem, kdy v průběhu výslechu žalované, když se zmiňovala o hrubých výrazech, kterými ji žalobce urážel, reagoval přímo v jednací síni slovy: „Bodejď ne, to je pravda“ (č. l. 35 spisu). Telefonáty ze strany žalobce s hrubými, resp. vulgárními výrazy užitými ve vztahu k žalované potvrdil i svědek jméno FO, který vypověděl: „v poslední době ty telefonáty ze strany žalobce byly skutečně vulgární a moje žena končila v slzách“ … „pan jméno FO mé ženě nadával do hajzlů, spratků, padla tam slova o výprasku“ (výpověď svědka na č. l. 38 spisu). Svědek adresa také potvrdil, že slyšel od dcery, že měla se žalobcem ošklivý telefonát a že hovory končí s pláčem (výpověď na č. l. 40 p.v. spisu).

44. S ohledem na shora uvedené je soud toho názoru, že žalovaná se k žalobci chovala dostatečně uctivě a projevovala dostatečný zájem, a to v takové míře, která odpovídala chování žalobce vůči ní. Žalobce nemůže objektivně očekávat, že může na jedné straně urážet žalovanou a její rodinu, a na straně druhé očekávat, že se žalovaná bude chovat vůči žalobci přesně tak, jak si to žalobce představuje (k tomu viz výpověď žalobce ohledně finanční pomoci poskytnuté v roce 2023 - „Ale zase to neudělala tak, jak jsem si přál já, protože já jsem byl zvyklý platit to ročně a ne měsíčně.“ - č. l. 34 spisu). Lze sice uzavřít, že se žalovaná patrně nechovala vůči žalobci tak, jak si on představoval, ale to bez dalšího nevede k závěru, že chování žalované porušuje dobré mravy, nad to, že porušuje dobré mravy značným způsobem. Je třeba uvést, že vztah prarodič - vnouče není vztahem jednostranným, ale vztahem dvoustranným, a je třeba, aby obě tyto strany o tento vztah pečovaly, dbaly o něj a chovaly se náležitým způsobem, obě strany projevovaly zájem o toho druhého a tento zájem dávaly adekvátním způsobem najevo. Porušení dobrých mravů je nutné posuzovat z hlediska intenzity a četnosti závadového jednání obdarovaného. Z tohoto pohledu, při zohlednění i vzájemného jednání žalobce a žalované, resp. chování žalobce vůči žalované, nelze dle názoru soudu uzavřít, že by se ze strany žalované jednalo o takové chování, které by hrubě porušovalo dobré mravy ve smyslu ust. § 630 obč. zák. Jak již shora uvedeno, nikoliv každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi či představou jedné či druhé strany, naplňuje znaky dle § 630 obč. zák., kdy musí jít o porušení značné intenzity nebo o porušení dlouhodobé či soustavné, tedy o kvalifikované porušení morálních pravidel, a toto v daném případě naplněno nebylo. Nelze odhlédnout ani od faktu, že z provedeného dokazování vyplynulo, že to byl častokrát žalobce, který vztahy mezi účastníky vyhrocoval, a byl to on, jehož jednání bylo často na hraně dobrých mravů (např. žalobce označoval rodinu žalované za mafii, „Anonymizováno pelech“, chování matky žalované označil v dopise ze dne datum za chování bezcitné bestie apod.). Pokud žalobce častoval žalovanou urážkami, nemůže jít k tíži žalované, že o další či častější kontakt či jinou formu interakce se žalobcem neměla zájem.

45. Z provedeného dokazování dle závěru soudu vyplynulo, že vztahy mezi účastníky jsou dlouhodobě napjaté, a to nejen mezi účastníky, ale v rámci jejich širší rodiny, a to zejména mezi žalobcem a jeho dcerou, tedy matkou žalované, kdy neshody pramení z odlišného náhledu žalobce na péči, která byla ze strany matky žalované věnována bývalé manželce žalobce. Svědek adresa /otec žalované/ ve své výpovědi uvedl, že jeho manželka se žalobcem (svým otcem) v kontaktu není, on se žalobcem jako se svým tchánem v kontaktu rovněž není, neviděl ho 5,5 roku, protože on s nimi přerušil vztahy. Soud vzal za prokázané, že vztahy mezi žalobcem a žalovanou byly historicky dobré, byť kontakty mezi nimi nebyly tak četné, jak obvykle mezi nejbližšími příbuznými bývají, nicméně nebylo ze strany žalobce prokázáno, že by se žalovaná dopustila takového chování, které by svou intenzitou či četností naplnilo předpoklady pro možnost žalobce jako dárce domáhat se vrácení daru ve smyslu ust. § 630 obč. zák.

46. S ohledem na shora uvedené je soud toho názoru, že na základě provedeného dokazování nelze uzavřít, že by se žalovaná dopustila chování, které je podřaditelné pod chování tak, jak jej vymezuje § 630 obč. zák., a z daného důvodu soud žalobu na určení vlastnictví žalobce zamítl, kdy nebyly naplněny důvody pro odvolání daru, nedošlo tak k revokaci vlastnictví žalobce ke členskému podílu a žalovaná je nadále vlastnicí členského podílu specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku.

47. Soud dodává, že zamítl důkazní návrh na provedení důkazu fotografiemi rodinného domu k Holoubkově a čtení emailové komunikace ohledně fotovoltaické elektrárny, neboť pro meritum věci a posouzení, zda se žalovaná dopustila jednání v rozporu s dobrými mravy, se jednalo o důkazy zcela irelevantní. Soud k danému dodává, že soud není povinen vyhovět všem návrhům účastníků na doplnění dokazování tak, jak byly učiněny v průběhu řízení. Soud je povinen rozhodovat na základě spolehlivě zjištěného skutkového stavu, když při této činnosti je vázán pravidly obsaženými v ust. § 120 odst. 1 o.s.ř., což znamená možnost (potažmo povinnost) provést takové důkazy, které objektivním a spolehlivým způsobem zjistí právně relevantní skutečnosti (viz nález Ústavního soudu II. ÚS 252/99). Důvodem pro neprovedení důkazu navrženého účastníkem v obecné rovině je zejména, že a) tvrzená skutečnost, k jejímuž ověření nebo vyvrácení je navrhován důkaz, nemá relevantní souvislost s předmětem řízení, b) důkaz není s to ani ověřit, ani vyvrátit tvrzenou skutečnost, c) důkaz je nadbytečný, neboť určité tvrzení, k jehož ověření nebo vyvrácení je důkaz navrhován, bylo již v dosavadním řízení bez důvodných pochybností ověřeno nebo vyvráceno jinak (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3536/2018). V daném případě soud uzavřel, že shora citované a žalobcem navržené důkazy (fotografie a maily o FVE) nemají s předmětem řízení žádnou souvislost a jsou tak zcela nadbytečné.

48. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla ve věci plně procesně úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny odměnou advokáta za poskytování právních služeb ve výši 22 500 Kč (9 úkonů právní služby po 2 500 Kč: příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 24. 5. 2024, účast při jednání dne 25. 6. 2024, porada se žalovanou dneAnonymizováno1. 8. 2024, účast při jednání dne 6. 8. 2024 /jednání trvající déle než 5 hodin/, podání ze dne 2. 9. 2024 a účast při jednání dne 19. 9. 2024 - § 9 odst. 3 písm. a/, § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a/, c/, d/, g/ vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. v platném znění) a devíti režijními paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 1, odst. 4 citované vyhlášky), a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení tak činí 30 492 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalobci uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalované. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.

49. Výrok o povinnosti žalobce zaplatit státu náklady řízení je odůvodněn § 148 odst. 1 o.s.ř., a to s ohledem procesní neúspěch žalobce ve věci. V daném případě byla z rozpočtu uhrazena částka ve výši 1 724 Kč jako svědečné (usnesení na č. l. 42 spisu, platební poukaz na č. l. 54, 55 spisu). Soud tak uložil žalobci povinnost zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku 1 724 Kč. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrhu na nařízení soudního výkonu rozhodnutí či nařízení exekuce.