OSPH09 9 C 307/2023-48

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0, ⟪LB:lb_002⟫ Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0Datum narození zainteresované osoby 1/0, ⟪LB:lb_007⟫ Adresa zainteresované osoby 1/0 ⟪LB:lb_008⟫ o určení ve smyslu ustanovení § 986 odst. 1 o. z. k odstranění nesouladu mezi zapsaným a skutečným právním stavem

I. Žaloba, že se určuje, že žalobkyně je vlastníkem a. bytové jednotky č. Anonymizováno, nacházející se na adrese adresa, Česká republika, k. ú. adresa, obec adresa, vymezené v budově č. p. Anonymizováno, bytový dům, na pozemku parc. č. Anonymizováno s podílem na společných částech budovy a pozemcích parc. č. Anonymizováno, (bytový dům zapsaný na LV č. hodnota), zapsané na LV č. hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro adresa Katastrální pracoviště adresa, b. nebytové jednotky č. Anonymizováno nacházející se na adrese adresa, Česká republika, k. ú. adresa, obec adresa, vymezené v budově č. p. Anonymizováno, bytový dům, na pozemku parc. č. Anonymizováno s podílem na společných částech budovy a pozemcích parc. č. Anonymizováno (bytový dům zapsaný na LV č. hodnota), zapsané na LV č. hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro adresa, Katastrální pracoviště adresa, vlastnický podíl ve výši id. Anonymizováno pojící se s výlučným právem užívat parkovací stání č. Anonymizováno, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1) podílu o velikosti Anonymizováno na společných částech nemovitého majetku; přičemž k ideálnímu spoluvlastnickému podílu o velikosti Anonymizováno na nebytové jednotce č. Anonymizováno náleží podíl na společných částech nemovitého majetku o velikosti Anonymizováno z Anonymizováno,

2) podílu o velikosti Anonymizováno na zastavěném pozemku; přičemž k ideálnímu spoluvlastnickému podílu o velikosti Anonymizováno na nebytové jednotce č. Anonymizováno náleží podíl na zastavěném pozemku o velikosti Anonymizováno z Anonymizováno,

3) podílu o velikosti Anonymizováno na přilehlém pozemku, přičemž k ideálnímu spoluvlastnickému podílu o velikosti Anonymizováno na nebytové jednotce č. Anonymizováno náleží podíl na přilehlém pozemku o velikosti Anonymizováno z Anonymizováno.“ (pozn. soudu – jde o přímou citaci z ověřeného překladu citovaného rozhodnutí).

Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. V rozhodnutí nebyla uvedena rodná čísla a ani bydliště účastníků.

4. Podle výpisu z katastru nemovitostí LV Anonymizováno pro k. ú. adresa ze dne 16. 4. 2024 je žalobkyně i žalovaný každý vlastníkem id. 1/104 nemovitosti - garáže č. Anonymizováno. Ve vztahu k ní bylo rovněž nařízeno předběžné opatření usnesením ze dne 12. 7. 2021, č. j. spisová značka. Účastníci nabyli vlastnické právo na základě kupní smlouvy ze dne 13. 11. 2014.

5. Rozhodnutím Okťabského obvodního soudu města Rostov na Donu ze dne datum č. hodnota bylo vypořádáno společné jmění účastníků mj. tak, že podíly byly uznány za rovné (1/2 pro žalobkyni, ½ pro žalovaného) „na bytové jednotce č. Anonymizováno, nacházející se na adrese: Česká republika, adresa, která se stává z:

a) bytu o ploše Anonymizováno umístěného v 6. nadzemním patře bytového domu,

b) ideálního spoluvlastnického podílu na níže uvedených nemovitostech:

a) nebytového prostoru umístěného v 1. podzemním patře bytového domu,

b) ideálního spoluvlastnického podílu na níže uvedených nemovitostech:

6. Usnesením o opravě překlepu ze dne 13. 3. 2018 byly opraveny překlepy v zápisu ze soudního jednání u Okťabrského obvodního soudu.

7. Usnesením k odvolání ze dne datum č. hodnota bylo odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Okťabského obvodního soudu města Rostov na Donu ze dne datum č. hodnota zamítnuto.

8. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo rozhodnuto tak, že rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne datum, č. j. spisová značka, se mění tak, že rozhodnutí Okťabského obvodního soudu města Rostov na Donu ze dne datum ve věci č. hodnota, ve znění usnesení o opravě překlepu ze dne datum a ve spojení usnesením k odvolání Rostovského oblastního soudu ze dne datum ve věci č. hodnota, se uznává, a žalované bylo uloženo zaplatit k rukám žalobce náhradu nákladů řízení. Městský soud v Praze v rozsudku uzavřel, že je zjevné, že se jedná o rozhodnutí soudu, který měl k jeho vydání pravomoc, a rozhodnutí nabylo právní moci. Po materiální stránce nebyla dána překážka vykonatelnosti, neboť bylo bez pochybností zjevné, o jakou věc (bytovou jednotku a podíl na nebytové jednotce) se jedná a jakým způsobem je o nich rozhodnuto. Bylo evidentní, že na předmětné adrese se jednotky téhož čísla nenacházejí (konkrétní označení katastrálního území i číselné označení zastavěného pozemku bylo zřetelně uvedeno v odůvodnění rozhodnutí) a zcela zřetelný byl rovněž způsob jejich vypořádání mezi účastníky. Proti tomuto podala žalobkyně dovolání ze dne 6. 2. 2023, v němž se domáhala přiznání odkladného účinku. V dovolání namítala, že rozhodnutí soudů Ruské federace nesplňují náležitosti pro to, aby na základě nich mohl být proveden vklad práva. Stejně tak namítala, že účastníci nebyli identifikováni jinak než jménem a příjmením. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2023, č. j. spisová značka, bylo dovolání žalobkyně ze dne 6. 2. 2023 odmítnuto. Nejvyšší soud uzavřel, že nebylo pochyb o tom, o kterou bytovou jednotku a podíl na nebytové jednotce se jedná, a to na základě jejich číselného označení, adresy, číselného označení zastavěného pozemku i označení konkrétního katastrálního území, přičemž na uvedené adrese se jiné jednotky téhož čísla nenacházejí. Sporné nebylo ani označení účastníků, neboť v záhlaví byli identifikování jménem a příjmením a z obsahu rozhodnutí vyplývala jejich adresa pobytu, datum a místo sňatku, datum rozvodu, obsah jejich společného jmění. Ústavní stížnost žalobkyně byla usnesením Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno odmítnuta.

9. Žalovaný dne 18. 9. 2023 podal návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, sp. zn. Anonymizováno. Žalovaný navrhl vklad vlastnického práva k bytu č. Anonymizováno a ke garáži č. Anonymizováno, a to na základě rozhodnutí Okťabského obvodního soudu města Rostov na Donu ze dne datum ve věci č. hodnota, a usnesení k odvolání Rostovského oblastního soudu ze dne datum ve věci č. hodnota.

10. Dopisem ze dne 18. 9. 2023 žalovaný zaslal Katastrálnímu úřadu pro Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa, rozhodnutí soudů České republiky s doložkami právní moci a vykonatelnosti, k jím téhož dne podanému návrhu na vklad, číslo řízení Anonymizováno Konkrétně zaslal rozsudek Obvodního soudu pro adresa ze dne 29. 6. 2021, č. j. spisová značka, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2022, č. j. spisová značka, s doložkou právní moci a vykonatelnosti a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2023, č. j. spisová značka, s doložkou právní moci. Uvedenými rozhodnutími mělo dojít k uznání rozhodnutí Okťabrského obvodního soudu města Rostov na Donu ze dne datum, č. hodnota (spolu s usnesením o opravě překlepu ze dne 13. 3. 2018), a usnesení o odvolání Rostovského oblastního soudu ze dne datum ve věci č. hodnota. Podle doručenky datové zprávy byl dopis doručen Katastrálnímu úřadu pro Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa, týž den.

11. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. Anonymizováno vyplynulo, že na základě rozsudku o určení právního vztahu 33 C-0185/2020 178, rozsudku soudu o určení právního vztahu 20 Cdo-877/2023 6369, rozsudku soudu o vypořádání SJM – 2-904/2018, rozsudku soudu o určení právního vztahu – 17 Co-328/2021 232, rozsudku soudu o vypořádání SJM – 33 -9579/2018, došlo k změně zapsaného stavu. Byl zrušený vlastnický vztah žalobkyně ke garáži č. Anonymizováno, resp. k podílu id. Anonymizováno, a byl zapsán stav tak, že žalobkyně i žalovaný jsou každý vlastníkem id. 1/104 garáže č. Anonymizováno. Současně byl zrušený vlastnický vztah žalobkyně k bytu č. Anonymizováno, a byl zapsán nový stav, podle kterého jsou účastníci spoluvlastníky bytu č. Anonymizováno; každý vlastní id. ½ nemovitosti.

12. Z rozvodového listu ze dne 16. 8. 2017 vyplynulo, že manželství účastníků bylo dne 8. 6. 2017 rozvedeno. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2023, č. j. spisová značka, byly pravomocně upraveny poměry účastníků k jejich společnému synovi.

13. Podle vyjádření Katastrálního úřadu pro Anonymizováno ze dne 18. 10. 2017, které se týkalo žádosti žalobkyně o vyjádření ke vkladu do katastru nemovitostí dle rozhodnutí Obvodního soudu pro obvod Okťabrskyj města Rostov na Donu ze dne datum se sp. zn. Anonymizováno, týkající se rozvodu manželů účastníků a rozdělení společně nabytého majetku, bylo uvedeno, že toto rozhodnutí neřešilo vlastnické právo k jednotce, řešilo pouze vlastnické právo k bytu (pozn. soudu – „jednotka“ a „byt“ nebyly ve vyjádření specifikovány). Pro určitost právního jednání a rozhodnutí orgánů bylo nutné, aby nemovitosti byly označeny v listinách jednoznačným způsobem, aby nemohlo dojít k zaměněn nemovitostí nebo nejasnostem, o kterou nemovitost se jedná. V uvedeném rozhodnutí nebyla nemovitost přesně a jednoznačně identifikována. Označení neodpovídalo požadavkům kladeným na vymezení nemovité věci.

14. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

15. Na základě rozhodnutí Okťabského obvodního soudu města Rostov na Donu ze dne datum ve věci č. hodnota, a usnesení k odvolání Rostovského oblastního soudu ze dne datum ve věci č. hodnota, jež byla rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, v České republice uznána, došlo k zápisu vlastnického práva ke garáži č. Anonymizováno a k bytu č. Anonymizováno tak, že každý z účastníků vlastní id. ½ bytu č. Anonymizováno, a id. 1/104 garáže č. Anonymizováno. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo dovolání žalobkyně proti citovanému rozhodnutí Městského soudu odmítnuto. Ústavní stížnost žalobkyně byla usnesením Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno odmítnuta. V rozhodnutí Okťabského obvodního soudu města Rostov na Donu ze dne datum č. hodnota byly nemovitosti specifikovány tak, jak uvedeno v bodě 5 odůvodnění.

16. Po právní stránce soud věc posuzoval podle § 986 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), čl. 54 odst. 1 písm. a) smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních zveřejněna vyhláškou č. 95/1983 Sb. (dále jen „Smlouva“), § 16 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním (dále jen „ZMPS“).

17. Žalobkyně žalobou fakticky namítala, že k provedení vkladu došlo na základě věcné nesprávnosti rozhodnutí o povolení vkladu, když podkladová rozhodnutí nebyla způsobilými pro zápis vkladu.

18. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2022, sp. zn. 22 Cdo 32/2022, § 986 odst. 1 o. z. dává tomu, kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným v katastru nemovitostí (ev. i jiného veřejného seznamu) bez právního důvodu ve prospěch jiného, možnost žádat, aby byla v katastru nemovitostí poznamenána poznámka spornosti. Jediným způsobem, kterým lze brojit proti vkladu práva provedenému na základě rozhodnutí o povolení vkladu, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, nesprávně či jinak chybně, je podání určovací žaloby k soudu. Z toho hlediska žalobkyně užila vhodný prostředek k ochraně práva.

19. Ustanovení § 986 o. z. je určeno k řešení situací, kdy je do veřejného seznamu proveden zápis bez právního důvodu; lze mluvit také o zápisu neplatném. Právním důvodem zápisu do veřejného seznamu je třeba chápat právní důvod vzniku příslušného práva – tedy právní jednání, na jehož základě mělo příslušné věcné právo vzniknout. Podkladem pro zápis do veřejného seznamu samozřejmě nemusí být pouze listiny, které zachycují právní jednání, ale i listiny jiného typu – rozsudky soudů, rozhodnutí správních orgánů apod. V případě takovýchto podkladů však lze stěží uvažovat o tom, že by zápis provedený na jejich základě mohl být zápisem bez právního důvodu (s výjimkou jejich falza). Absence právního důvodu tak přichází v úvahu zejména u zápisů prováděných na základě smluv. Pokud by totiž smlouva byla absolutně neplatná nebo zdánlivá, nebo se dokonce jednalo o podvrh, není zde důvod vzniku práva, a tudíž ani důvod jeho zápisu u zápisu (In: VRZALOVÁ, Lenka. § 986 [Poznámka spornosti zápisu]. In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021).

20. V daném případě se soud proto zabýval otázkou, zda ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí došlo na základě platného právního důvodu. Předmětem soudního řízení není posouzení, zda žalobce byl nebo nebyl skutečným vlastníkem evidované věci, ale posouzení hmotněprávní správnosti právního titulu, na jehož základě byl proveden popíraný zápis (srovnej komentář autora Zváry k § 986 o. z. dostupný v ASPI).

21. Vkladem se do katastru zapisuje vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence práv uvedených v § 11 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon (dále jen „KZ“), mimo jiné i vlastnického práva (§ 11 odst. 1 písm. a) KZ), včetně práva spoluvlastnického.

22. Vklad lze provést na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o jeho povolení (§ 12 odst. 1 KZ); nezbytnou přílohou návrhu na vklad je listina, na jejímž základě má být zapsáno právo do katastru [„vkladová listina“, viz § 15 odst. 1 písm. a) KZ], bez níž se k návrhu na vklad nepřihlíží (§ 15 odst. 2 KZ). Je-li vkladovou listinou rozhodnutí soudu o určení práva, které má být vkladem dotčeno, musí být toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno (§ 17 odst. 4 KZ); katastrální úřad přitom zkoumá pouze to, zda rozhodnutí splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru.

23. Jediný tento požadavek je přitom uvedený v § 8 KZ, který se týká označování nemovitostí. V daném případě se jednalo o bytovou a nebytovou jednotku, tj. konkrétní náležitosti označování nemovitostí stanoví § 8 písm. f) KZ. Jednotka musí být označena označením budovy, v níž je vymezena, pokud není součástí pozemku ani práva stavby, nebo označením pozemku nebo práva stavby, jehož součástí je budova, v níž je vymezena, číslem jednotky a jejím pojmenováním. Pokud jednotka je v budově, která je součástí pozemku nebo práva stavby, označuje se označením pozemku nebo práva stavby a dále rovněž číslem jednotky a jejím pojmenováním. Ať se jedná o jednotku, která je vymezena v budově, která není součástí pozemku ani práva stavby, nebo o budovu, která je součástí práva stavby nebo pozemku, nikdy nesmí chybět uvedení čísla jednotky a její pojmenování.

24. Komentáře k uvedenému ustanovení přitom uvádějí, že za rozhodující při označování nemovitostí soudy pokládají, že nemůže dojít k záměně předmětu právního jednání. Pokud je označení zcela v souladu s označením určeným v komentovaném ustanovení, nemusí to nutně vést dle soudů k zamítnutí vkladu (viz komentář autorky Barešové k § 8 KZ dostupný v ASPI, nebo komentář autora Baudyše k § 8 dostupný v Beck – online, který polemizuje s otázkou, zda nepostačuje označení nemovitostí i jinými údaji, podle nichž bude možné nemovitost nezaměnitelně identifikovat).

25. Dále platí, že má-li dojít ke vkladu na základě rozhodnutí soudu, musí být rozhodnutí pravomocné a z jeho výrokové části musí vyplývat, jaký vklad do katastru má být na jeho základě povolen a proveden.

26. Rozhodnutí Okťabského obvodního soudu města Rostov na Donu ze dne datum ve věci č. hodnota, a usnesení k odvolání Rostovského oblastního soudu ze dne datum ve věci č. hodnota byla v souladu s čl. 54 odst. 1 písm. a) Smlouvy ve spojení s § 16 ZMPS uznána. Tímto procesem tak nabyly stejných účinků, jako by se jednalo o rozhodnutí tuzemských soudů, a mohla tak sloužit k zápisu práva do katastru nemovitostí ve smyslu § 17 odst. 4 KZ.

27. V rozhodnutí Okťabského obvodního soudu města Rostov na Donu ze dne datum ve věci č. hodnota je přitom byt č. Anonymizováno označen označením jak jednotky samotné číslem („jednotce č. Anonymizováno“), tak budovy, v níž se nachází („nacházející se na adrese: Česká republika, adresa“), s přesným určením podlahové plochy bytu („bytu o ploše 75,4 m2“) včetně bližší specifikace umístění jednotky („umístěného v 6. nadzemním patře bytového domu“), a dále souvisejících částí včetně konkrétních spoluvlastnických podílů. Ve výroku je taktéž uvedeno označení pozemku. Obdobným způsobem je v citovaném rozhodnutí označena garáž č. Anonymizováno. V obou výrocích je přitom uvedeno, jak má být vlastnické právo zapsáno, tj. jak má být vklad povolen a proveden. Lze souhlasit s námitkou žalobkyně, že ve výroku absentuje označení pozemku parc. č. Anonymizováno. Uvedené však nelze považovat za vadu, která by bránila zápisu vkladu práva do katastru nemovitostí.

28. Z výroku rozhodnutí Okťabského obvodního soudu města Rostov na Donu ze dne datum ve věci č. hodnota je přitom zcela zjevné, jakých nemovitostí se toto rozhodnutí týká, a jaký vklad má být proveden. Vadou není ani skutečnost, že v rozhodnutí ruských soudů nejsou účastníci označeni datem narození a bydlištěm. Identifikace stran však vyplývá z ostatních údajů uvedených v rozhodnutí.

29. Žalobkyně pomíjí, že nároky na rozhodnutí ruských soudů (např. co do označení účastníků řízení a co do označení nemovitostí, včetně toho, jaké části rozsudků jsou vykonatelné) se mohou od nároků na rozhodnutí českých soudů lišit. To však nebrání tomu, aby rozhodnutí vyvolalo v České republice stejné účinky, jako kdyby se jednalo o rozhodnutí českých soudů, zvláště, jde-li o případ, kdy je zjevné, kdo byli účastníci tohoto cizozemského řízení, jak bylo konkrétně rozhodnuto (tj. v tomto případě jaký zápis a vklad má být stran dotčených nemovitostí proveden). Je to přitom právě výrok rozhodnutí, který dostatečně specifikuje, jak bylo o právech účastníků k dotčeným nemovitostem, rozhodnuto, a dotčené nemovitosti taktéž více než dostatečně specifikuje.

30. V daném případě nelze trvat na precizním naplnění podmínek českých zákonů rozhodnutími ruských soudů, když tyto nejsou českým právním řádem (v tomto konkrétním případě) vázány. Jednalo by se o přejatý formalismus, který by fakticky znemožnil žalobci domáhat se jeho práva, které mu bylo ruskými soudy přiznáno, a jež bylo následně českými soudy uznáno.

31. Lze přitom podpůrně odkázat na komentář autorky Barešové k § 8 KZ dostupný v ASPI, nebo komentář autora Baudyše k § 8 dostupný v Beck – online, když z rozhodnutí ruských soudů nezaměnitelným jednoznačným způsobem vyplývá, kdo byli účastníci řízení, které věci se týká, jakých konkrétních nemovitostí se týká a jak přesně bylo rozhodnuto.

32. Rozhodnutí ruských soudů proto soud považuje za materiálně vykonatelná, a mohlo na základě nich dojít k zápisu a vkladu práva do katastru nemovitostí (§ 17 odst. 4, § 8 KZ). K závěru o materiální vykonatelnosti přitom české soudy již v tomto konkrétním případě opakovaně dospěly, a to v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, a v usnesením Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka. Žalobkyně přitom uplatňuje totožné námitky, jako v řízení o uznání rozhodnutí ruských soudů, které však byly uvedenými rozhodnutími vypořádány. Soud proto na odůvodnění těchto rozhodnutí dále pro stručnost odkazuje.

33. Konečně se nelze ani zcela ztotožnit s tvrzením žalobkyně, že česká rozhodnutí nebyla způsobilá být vkladovými listinami. O právu k dotčené nemovitosti bylo rozhodnuto rozhodnutími ruských soudů, konkrétně rozhodnutím Okťabského obvodního soudu města Rostov na Donu ze dne datum ve věci č. hodnota, a usnesením k odvolání Rostovského oblastního soudu ze dne datum ve věci č. hodnota. Tato rozhodnutí však, sama o sobě, byla účinná a závazná v Ruské federaci. Teprve až rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, kdy dovolání žalobkyně bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, odmítnuto, došlo k rozšíření jejich účinků i na orgány České republiky.

34. Účelem § 15 odst. 2 KZ přitom je, zabránění zajišťování si lepšího pořadí zápisů, aniž by v době podání návrhu vkladová listina vůbec existovala (viz komentář Linde k § 15 odst. 2 dostupný v ASPI). V daném případě však vkladová listina k okamžiku podání návrhu na vklad existovala. Žalovaný návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, sp. zn. Anonymizováno podal spolu s rozhodnutím Okťabského obvodního soudu města Rostov na Donu ze dne datum ve věci č. hodnota, a usnesením k odvolání Rostovského oblastního soudu ze dne datum ve věci č. hodnota. Tyto listiny je nutno považovat za vkladovou listinu. Následně dopisem ze dne 18. 9. 2023 žalovaný zaslal Katastrálnímu úřadu pro Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa, rozhodnutí soudů České republiky s doložkami právní moci a vykonatelnosti, k jím téhož dne podanému návrhu na vklad, číslo řízení Anonymizováno Anonymizováno. Konkrétně zaslal rozsudek Obvodního soudu pro adresa ze dne 29. 6. 2021, č. j. spisová značka, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2022, č. j. spisová značka, s doložkou právní moci a vykonatelnosti a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2023, č. j. spisová značka, s doložkou právní moci. Těmito listinami pouze doložil, že vkladová listina má účinky i v České republice. Z těchto důvodů nešlo tak o absenci vkladové listiny k okamžiku podání návrhu, jak se domnívá žalobkyně. Jedná se však o podklady, které dále odůvodňují návrh na vklad.

35. Na tom ničeho nemění vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. Anonymizováno. Stejně tak nelze přihlížet k vyjádření Katastrálního úřadu pro Anonymizováno ze dne 18. 10. 2017, které se týkalo žádosti žalobkyně o vyjádření ke vkladu do katastru nemovitostí dle rozhodnutí Obvodního soudu pro obvod Okťabrskyj města Rostov na Donu ze dne datum se sp. zn. Anonymizováno, týkající se rozvodu manželů účastníků a rozdělení společně nabytého majetku. Toto vyjádření se jednalo zcela jiného rozhodnutí, v němž navíc neměla být nemovitost přesně a jednoznačně identifikována. Jak však soud uzavřel výše, v rozhodnutí Okťabského obvodního soudu města Rostov na Donu ze dne datum ve věci č. hodnota byly dotčené nemovitosti více než přesně a jednoznačně identifikovány.

36. Z všech výše uvedených důvodů soud žalobu žalobkyně zamítl.

37. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl ve věci plně procesně úspěšný. Náklady žalovaného ve výši 1 200 Kč představují § 151 odst. 3 o.s.ř. hotové výdaje nezastoupeného účastníka (4 úkony po 300 Kč: vyjádření ze dne 27. 11. 2023, ze dne 3. 1. 2024, účast na jednání dne 17. 4. 2024, účast na jednání dne 22. 5. 2024 podle § 1 odst. 3 písm. a), b), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat návrhem na provedení exekuce.