OSPH09 19 C 227/2025-29

Soud:
Obvodní soud pro Prahu 9
Spisová značka:
19 C 227/2025-29
Datum rozhodnutí:
2025-11-06
ECLI:
ECLI:CZ:OSPH09:2025:19.C.227.2025.1

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČ IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupené Jméno Zástupce, advokátkou ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupené obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně, narozená dne Datum narození zmočněnkyně ⟪LB:lb_009⟫ bytem Adresa zmočněnkyně ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částky 31 824 Kč s přísl.

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 9,29 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je držitelem povolení České národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů a jako věřitelka uzavřela s žalovanou jako klientkou smlouvu o úvěru č. hodnota prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaná smlouvu podepsala dne datum a na základě smlouvy jí byl poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši částka poté, co žalobkyně prověřila schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok ve výši 64,15 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 12 dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden Anonymizováno. Žalovaná řádně neplnila podmínky smlouvy a octla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru uhradila celkem částku částka ve splátkách od datum do datum. Před zesplatněním úvěru v důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek č. 3, 6, 8, 10, 11 a celková výše smluvní pokuty pak ze strany žalobkyně byla požadována ve výši částka. V důsledku prodlení žalované dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši částka. K zesplatnění úvěru došlo automaticky v souladu s bodem 6. 3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části v délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky či její části č. hodnota splatné dne datum a k zesplatnění tak došlo dne datum. Ke dni zesplatnění celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny a tato nová jistina ve výši částka byla splatná nejpozději v den zesplatnění úvěru. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí k tomu poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. Po zesplatnění úvěru žalovaná uhradila ještě dne datum částku částka a dne datum částku částka. Ke dni podání žaloby tak dlužná jistina úvěru činila částka, a kromě této dlužné jistiny žalovaná dlužila smluvní pokutu, jak byla specifikována výše, náklady vzniklé v souvislosti s prodlením ve výši částka, úrok za poskytnutí úvěru, který žalobkyně požadovala ve výši 64,15 % ročně od datum do datum a ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení.

2. Na základě výzvy ze dne datum učiněné dle § 118a odst. 2 a 3 o.s.ř. žalobkyně podáním doručeným soudu dne datum vzala žalobu částečně zpět ohledně jistiny ve výši částka a zákonného úroku z prodlení z této částky od datum, ohledně částky částka z titulu požadavku na úhradu smluvní pokuty a dále ohledně úroku ve výši 54,86 % ročně od datum do datum a úroku ve výši 12,75 % od datum do zaplacení, jak je toto zpětvzetí specifikováno v usnesení ze dne datum, kterým bylo v části, ohledně níž žalobkyně vzala žalobu zpět, řízení zastaveno.

3. Žalovaná nesouhlasila s žalobou, namítala, že přestože podle žalobkyně došlo automaticky k zesplatnění úvěru ke dni datum, žalobkyně zasílala žalované ještě dne 16. 12. a datum výzvy k úhradě dlužných splátek, zatímco žádný doklad o zesplatnění úvěru žalovaná neobdržela. Žalovaná upozornila na skutečnost, že po zaslání výzev k úhradě dlužných splátek zaplatila celkem ještě částku částka. Navrhla zamítnutí žaloby.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně je zapsána v seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu České národní banky (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů). Žalobkyně posoudila schopnost žalované úvěr splácet na základě informací poskytnutých žalovanou, na základě výpisu z účtu žalované za 3 měsíce předcházející poskytnutí úvěru, dle informací zjištěných z výpisu z nebankovního registru klientských informací (RNKI) a z registru SOLUS (fotokopie občanského průkazu žalované, karta klienta, výpisy z účtu žalované za období od datum do datum, výpisy z nebankovních registrů RNKI a SOLUS, oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. hodnota). Strany uzavřely smlouvu o úvěru č. hodnota prostředky komunikace na dálku dne datum. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši částka a žalovaná se celkem zavázala uhradit částku částka ve 48 měsíčních splátkách po částka. Zápůjční úroková sazba byla ve smlouvě sjednání ve výši 64,15 % ročně, RPSN 86,81 % (oznámení o schválení úvěru, předsmluvní formulář, návrh na uzavření smlouvy o úvěru). Úvěr byl žalované vyplacen dne datum na její bankovní účet. Podle čl. 6.1. smlouvy jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost uhradit smluvní pokutu částka. Podle čl. 6. 3. b) smlouvy ocitne-li se klient v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Před tím je poskytovatel povinen vyzvat klienta k úhradě dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů (smlouva). Žalovaná celkem uhradila na poskytnutý úvěr splátky po částka dne datum, datum, datum. Dne datum uhradila částka, datum částku částka a částka, dne datum částku částka, datum částku částka, 17. 9. a datum žalovaná uhradila 2x částka (tvrzení žalobkyně, která žalovaná nezpochybnila). Žalobkyně za trvání smlouvy zasílala žalované výzvy s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru ze dne datum, datum, datum, datum, datum, mailem pak byly žalované zaslány výzvy k úhradě dlužné splátky ze dne 16. a datum (upomínky o zaplacení dlužných splátek). Dopisem ze dne datum, který dle svého tvrzení žalobkyně zaslala žalované prostřednictvím hybridní pošty, žalobkyně oznámila žalované zesplatnění pohledávky a vyzvala jí k úhradě celkem částky částka. Žalované byla rovněž zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne datum (oznámení okamžité zesplatnění, předžalobní výzva právní zástupkyně žalované, podací arch). Žalovaná dne datum uhradila ve prospěch žalobkyně částku částka a dne datum částku částka (bankovní příkaz, shodná tvrzení účastníků).

5. Soud vzal na základě učiněných zjištění za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zák. ř. 257/2016, Sb., o spotřebitelském úvěru.

6. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. V posuzované věci se soud se zabýval otázkou, zda se ve smlouvě ujednaná výše úroků nepříčí dobrým mravům. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že úrok za poskytnutý úvěr byl sjednán ve výši 64,15 % ročně.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Soud při svém rozhodování vyšel z judikatury Nejvyššího soudu týkající se dobrých mravů ohledně výše úroků, a to zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého „Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“.

11. Dále soud vycházel z rozhodnutí Městského soudu v Praze čj. 22 Co 61/2022-40 a 19 Co 102/2022-61, kdy Městský soud označil za zcela nepřijatelnou již čtyřnásobnou výši úroku. Ujednání o nepřiměřené míře úroků se příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu § 580 o.z. S ohledem na skutečnost, že se jedná o podstatnou náležitost smlouvy a takovéto ujednání nelze od smlouvy oddělit, je podle Městského soudu v Praze celá smlouva absolutně neplatná.

12. Soud v daném případě úrok posuzoval také dle systému ČNB ARAD, kde v rozhodném období (prosinec 2023) se úroky u spotřebitelských úvěrů pro domácností pohybovaly od 9,29 % ročně. Ujednání o úroku ve výši 64,15 % ročně tak je dle názoru soudu vysoko nad běžně sjednávanou úrokovou sazbou v daném období a je namístě uzavřít, že ujednání smlouvy o úroku je absolutně neplatné dle § 588 o. z.

13. Soud dále uzavřel, že není možné přistoupit ani k moderaci výše úroků (i když sama žalobkyně již v průběhu řízení sama vzala ohledně části sjednaného úroku žalobu zpět) ani k posouzení právního jednání žalobkyně jako neplatného pouze v části. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Dle § 577 o.z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Soud v souladu s rozhodnutím Městského soudu v Praze č.j. 19 Co 102/2022-61, dospěl k závěru, že: „vada spočívající v nezákonném určení rozsahu právního jednání se z povahy věci vztahuje vždy pouze na část právního jednání. Jejím důsledkem může být nejen částečná neplatnost, ale i neplatnost právního jednání jako celku, pokud zbývající část právního jednání nebude možno od neplatné části oddělit či pokud lze předpokládat, že by dotčená strana právní jednání bez neplatné části neprovedla, rozpoznala-li by neplatnost ve smyslu § 576 o.z. včas (C. H. Beck, 2014, Občanský zákoník I. Obecná část § 1−654, 1. vydání). Ujednání o úrocích je nedílným předpokladem uzavření platné smlouvy o úvěru, tedy ho nelze oddělit jako neplatné, ani případně výši neplatné úrokové sazby moderovat.“ Právní jednání, tedy smlouva o úvěru, je tak v souladu s ust. 588 o.z. ve spojení s 576 a 577 o.z. (argumentum a contrario) absolutně neplatná, a to jako celek. Současně nelze odhlédnu ani od skutečnosti, že žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů založila svoje podnikání právě na zcela jasně vysoké sazbě úroků z úvěrů, kdy jejími klienti jsou převážně osoby s horší platební morálkou, kterým by banky pravděpodobně úvěr neposkytly, a proto by žalobkyně smlouvu se standardní úrokovou sazbou neuzavřela. Vyplývá to ostatně z poznatků soudu při rozhodování o žalobách podávaných žalobkyní ze stejného důvodu proti jejím dalším klientům a soudu je z jeho rozhodovací činnosti známo, že úroky sjednávané ve smlouvách uzavíraných žalobkyní vždy mnohonásobně převyšují akceptovatelnou úrokovou sazbu.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Vzhledem k tomu, že soud hodnotil uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení toho, oč se žalovaná bezdůvodně obohatila. Žalované byl poskytnut úvěr v celkové výši částka. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila částka, tedy více, než kolik jí bylo na základě neplatné smlouvy poskytnuto.

16. Soud proto rozhodl tak, že žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšná žalovaná náhradu nákladů řízení nežádala.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného ve dvojím vyhotovení nebo elektronicky podáním zaslaným do datové schránky soudu.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze se jejího plnění domáhat návrhem na provedení exekuce.

OSPH09 19 C 227/2025-29