OSPH09 40 C 356/2023-192

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Jablonskou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno žalovaného., IČO IČO žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 624 914 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení a s 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částka, k rukám zástupce žalobce, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet zdejšího soudu na náhradu nákladů řízení částka, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu zaplacení peněžité náhrady vyvažující vytrpěné bolesti za poranění močových cest žalobkyně, ke kterému došlo porušením povinnosti žalovaného provést operační výkon – hysterektomii s oboustrannou salpingektomií (odstranění dělohy a obou vejcovodů) dne datum s péčí řádného odborníka.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalovaný v rámci péče o žalobkyni dodržel všechny nutné standardy péče a že zdravotní služby byly z jeho strany žalobkyni poskytnuty na náležité odborné úrovni.

3. Důkazy v řízení provedenými soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

Žalovaný je obchodní korporací, jehož předmětem podnikání je mj. poskytování zdravotních služeb v rozsahu oprávnění dle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (výpis žalovaného z obchodního rejstříku ze dne datum).

Dne datum žalovaný provedl vyšetření žalobkyně, jehož výsledkem bylo, že žalobkyni byla doporučena hysterektomie, tedy odejmutí dělohy. Dne datum podepsala žalobkyně informovaný souhlas s operačním zákrokem – hysterektomií – odejmutím dělohy (zdravotní záznam ze dne datum, informovaným souhlas s podezřelý výraz ze dne datum).

Pracovníci žalovaného dne datum provedli žalobkyni podezřelý výraz, která spočívala v hysterektomii s oboustrannou salpingektomií, tedy odstranění dělohy a obou vejcovodů (operační protokol ze dne datum).

Po provedené podezřelý výraz byla žalobkyně umístěna na pooperační jednotku intenzivní péče. Vzhledem k tomu, že žalobkyně den po podezřelý výraz nemočila, byla odeslána na CT vyšetření břicha a pánve (záznam intenzivní péče – pooperační JIP ze dne Anonymizováno. – datum).

Den po podezřelý výraz bylo žalobkyni provedeno CT vyšetření břicha a pánve, ze kterého vyplynulo, že je zde předpoklad podvazu či jiné obstrukce močovodů (zpráva o CT vyšetření břicha a pánve ze dne datum).

Dne datum byla žalobkyně převezena do Fakultní podezřelý výraz právnická osoba adresa, kde bylo provedeno cystoskopické vyšetření s oboustranně neúspěšným pokusem o prosondování močovodů, následovaným zajištěním odvodu moči z obou ledvin pigtail nefrostomiemi (zpráva urologické kliniky FN právnická osoba adresa ze dne datum).

Následně pak dne datum žalobkyně spontánně močila. Dne datum se zprvu žalobkyně cítila dobře, následně během dne udávala silní bolesti pravé ledviny. Následně dne datum byl navržen postup spočívající v převezení žalobkyně do Fakultní podezřelý výraz právnická osoba adresa k dalšímu vyšetření (denní podezřelý výraz záznam z podezřelý výraz ze datum až datum).

Dne datum byla žalobkyně přeložena do Fakultní podezřelý výraz právnická osoba adresa ke zvážení revize operačního pole a k následnému opakování zavedení pig tailů (překladová zpráva ze dne datum).

Dne datum pak bylo žalobkyni provedeno založení nové nefrostomie vpravo (operační protokol urologické kliniky FN právnická osoba adresa ze dne datum).

Dne datum byl žalobkyni proveden další operační výkon, při kterém byly oboustranně odstraněny zbytné podvazy vedle močového měchýře a oba močovody byly opětovně zprůchodněny, jejich průchodnost byla následně zajištěna oboustranně zavedenými stenty (operační protokol gynekologicko-porodnické kliniky FN právnická osoba adresa ze dne datum, operační protokol urologické kliniky FN právnická osoba adresa ze dne datum).

Dne datum byla provedena kontrola žalobkyně, kdy jí byly stenty z obou močovodů extrahovány (zpráva urologické kliniky FN právnická osoba adresa ze dne datum).

Právní zástupce žalobkyně předžalobní výzvou ze dne datum vyzval žalovaného k odčinění žalobkyní vytrpěných bolestí peněžitou náhradou ve výši částka (předžalobní výzva ze dne datum včetně doručenky).

Žalovaný na předžalobní výzvu reagoval dne datum, kdy žalobkyni vyzval k poskytnutí dalších informací tak, aby mohl celý případ prošetřit (reakce na předžalobní výzvu ze dne datum).

Znalec tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem vypracoval dne datum znalecký posudek č. č. účtu, jehož předmětem bylo posouzení postupu žalovaného při předmětné podezřelý výraz žalobkyně. Znalec došel k závěru, že operační řešení rostoucí myomatozní dělohy žalobkyně bylo správně indikováno, žalobkyně podepsala informovaný souhlas s uvedenými riziky podezřelý výraz. Operatér správně zvolil laparotomický přístup k podezřelý výraz, avšak během podezřelý výraz podvazoval uterinní cévy opakovaně a bez ohledu na možný průběh močovodů. Z tohoto pohledu se jeví oboustranný podvaz močovodů jako chyba operatéra, která může nastat jako operační komplikace popsaná v literatuře. Při abdominální hysterektomii dne datum byly podvazy naloženy takovým způsobem, že to mělo za následek oboustrannou neprůchodnost močovodů žalobkyně. Z operačního protokolu nevyplývá existence překážky, jež by bránila v naložení podvazů jiným způsobem, jež by nebránil odtoku moči oběma močovody. Naložení podvazů v průběhu abdominální hysterektomie provedené žalobkyni dne datum nebylo provedeno postupem souladným se současnými odbornými znalostmi. Během komplikované podezřelý výraz je nutné močovody předem vypreparovat a objasnit jejich průběh a poté nasadit ligaturu na uterinní cévy. Poranění či útlak močovodů patří mezi známá rizika hysterektomie a statisticky se pohybuje kolem 1 % případů. Cílem abdominální hysterektomie je odstranění dělohy při současném zachování volného odtoku moči oběma močovody, o čemž není pochyb. Podvazy je nutné nakládat tak, aby nepoškodily či nezneprůchodnily struktury jiné (např. močovody), jež mají zůstat průchodné. Přesto cca v 1 % hysterektomií dojde k poranění močovodů (znalecký posudek č. č. účtu ze dne datum vypracovaný tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem)

Operatéři žalobkyně postupovali chybně, správně měli vypreparovat oba močovody při obtížné preparaci děložní hrany a opichu uterinních cév. Obecný návod, jak podvazovat uterinní cévy je publikován v odborné literatuře, ale každá podezřelý výraz vykazuje specifické anatomické a operační podmínky, kterým se operatér musí přizpůsobit, stejně jako musí respektovat individuální variabilitu průběhu močovodů a jejich eventuelní dislokaci zánětlivým nebo nádorovým procesem. Standardy, které vyžadují preparaci močovodů nejsou dány doporučenými postupy odborné společnosti, ale vyplývají z konkrétní situace, individuálních podmínek anatomických struktur malé pánve, které musí operatér respektovat (vyjádření znalce tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem z datum).

Jak provést hysterektomii je součástí základního vzdělání, jedná se o soubor nařízení a opatření, která se vyvíjela po staletí a jsou obsahem literatury a učebnic. Speciální sandardizaci pro hysterektomii není třeba dělat, protože toto je součástí základního vzdělání lékaře. Hysterektomii lze provést buď otevřenou cestou nebo laparoskopicky. U žalobkyně byla indikována pro rostoucí dělohu otevřená laparotomie, indikace žalobkyně vylučovala jinou než otevřenou cestu. V operačním protokolu bylo napsáno, že došlo k otevření stěny břišní kombinací dvou řezů, k tomu znalec uvedl, že tuto kombinaci dvou řezů za dobu své praxe nikdy neviděl. Standardem je řez podélný, který dle názoru znalce plně dostačoval. V daném případě operatér ještě zvolil příčný řez, který však slouží k zajištění přístupu z jiného místa a který se takřka výlučně používá v případě komplikací týden či později po podezřelý výraz. Podle názoru znalce byl operatér při otevření dutiny břišní žalobkyně překvapen velikostí dělohy, pochopil, že podezřelý výraz bude velmi obtížná. V operačním protokolu uváděná ztráta krve 150 ml je dle názoru znalce silně podhodnocená, podle názoru znalce došlo ke ztrátě krve v rozsahu minimálně 1,5 l. Proto bylo třeba před podezřelý výraz připravit krevní konzervy. V daném případě šlo o extrémně obtížnou podezřelý výraz, která vyžadovala nejzkušenější tým. Podvaz obou dvou močovodů je extrémně raritní. podezřelý výraz podle názoru znalce přesáhla schopnosti operatéra, a proto došlo ke komplikacím a k ohrožení života žalobkyně. Největší problém hysterektomie je odstranit dělohu z parametrií (jedná se o podpůrnou a fixační strukturu děložní). Právě v této fázi podezřelý výraz došlo u žalobkyně k problémům. Žalobkyně byla ihned po podezřelý výraz anulická (tj. nemočila), byla v ohrožení života, což vyžadovalo okamžitou reakci, tj. zkomprimování obou močovodů (musela být provedena nefrostomie na obou dvou ledvinách a moč musela být derivována mimo tělo). Ve Anonymizováno podezřelý výraz právnická osoba adresa, kde prováděli reoperaci žalobkyně, žalobkyni zachránili život, provedli to skvěle, jednalo se o dlouhou a náročnou reoperaci (výpověď znalce tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem při jednání dne datum)

Znalec tituly před jménem jméno FO vypracoval dne datum znalecký posudek č. 5/24, jehož předmětem bylo určení bodového hodnocení bolesti vytrpěné žalobkyní v souvislosti s podezřelý výraz provedenou žalovaným. Znalec při určení, kolik činí bodové hodnocení bolestí žalobkyně v příčinné souvislosti se zneprůchodněním močovodů při operačním výkonu dne datum, a to podle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 63/2014, došel k následujícímu závěru. Útlak pravého močovodu zjištěný dne datum hodnotil per analogiam podle položky S371 (poranění močovodů) 180 body. Útlak levého močovodu zjištěný dne datum hodnotil per analogiam podle položky S371 (poranění močovodů) 180 body. Rupturu pánvičky levé ledviny zjištěnou dne datum hodnotil podle položky S3703 (poranění dutého systému ledviny) 180 body. Cystoskopii s pokusem o sondáž močovodů dne datum hodnotil per analogiam podle položky T1910 (cizí těleso v močovém měchýři – odstranění endoskopicky) 40 body. Zavedení drénu do ledvinné pánvičky vlevo dne datum hodnotil podle položky S3703 (poranění dutého systému ledviny) 180 body. Zavedení drénu do ledvinné pánvičky vpravo dne datum hodnotil podle položky S3703 (poranění dutého systému ledviny) 180 body. Zavedení drénu do ledvinné pánvičky vpravo dne datum hodnotil podle položky S3703 (poranění dutého systému ledviny) 180 body. Zavedení periferního žilního katetru do žíly levé horní končetiny dne datum hodnotil podle položky S552 (poranění povrchní žíly předloktí) 10 body. Zavedení periferního žilného katetru do žíly pravé horní končetiny dne datum hodnotil podle položky S552 (poranění povrchní žíly předloktí) 10 body. Operativní eliberaci močovodů s cystoskopii, oboustrannou sondáží močovodů a zavedením stentů a zajištěním dýchacích cest orotracheální intubací dne datum hodnotil podle položky S3112 (rána břišní stěny hluboká - pronikající do dutiny, 30 cm á 5 bodů) 150 body, podle položky T1910 (cizí těleso v močovém měchýři - odstranění endoskopicky) 40 body, podle položky T171 (cizí těleso v hltanu) 30 body, položky T172 (cizí těleso v hrtanu) 50 body, a podle položky T173 (cizí těleso v průdušnici) 100 body, celkem tedy hodnota body. Celkem tak bolesti žalobkyně v příčinné souvislosti se zneprůchodněním močovodů při operačním výkonu dne datum, a to podle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 63/2014, znalec hodnotil 1 550 body (znalecký posudek č. Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum vypracovaný tituly před jménem jméno FO)

Metodika Nejvyššího soudu obsahuje pouze jednu položku, která hovoří o poranění močovodu (jedná se o položku S371), tj. není v ní výslovně zmíněno bodové hodnocení útlaku močovodu. Znalce bodově hodnotil útlak močovodu podle položky S371 analogicky, tj. 180 body. 180 bodů se v kontextu celé metodiky Nejvyššího soudu jeví jako poměrně vysoké bodové ohodnocení. Pokud by došlo např. k poranění močovodu střelnou zbraní či nožem, znalec by použil stejnou položku (výpověď znalce tituly před jménem jméno FO při jednání dne datum).

Z dalších důkazů v řízení provedených nebyly zjištěny žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci. Soud zejména nezjistil žádné skutečnosti ze znaleckého posudku znalce tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem ze dne datum, protože znalec z důvodů podezřelý výraz nebyl schopen výpovědi před soudem a zástupce žalovaného na výslechu znalce trval. Dále soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci z výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO, protože svědek nebyl žalobkyní zproštěn mlčenlivosti ve smyslu § 51 zákona o podezřelý výraz službách a ani nebyl přítomen podezřelý výraz žalobkyně.

4. Lze učinit následující závěr o skutkovém stavu. Dne datum žalovaný provedl žalobkyni podezřelý výraz, jejíž výsledkem měla být hysterektomie, tedy odstranění dělohy a obou vejcovodů. Provedeným operačním zákrokem došlo u žalobkyně k zneprůchodnění obou močovodů, a to v důsledku podvazů naložených žalovaným dne datum. Následně dne datum muselo dojít k reopreaci ve Fakultní podezřelý výraz právnická osoba adresa, kterou došlo ke znovu zprůchodnění močovodů žalobkyně. Žalovaný při podezřelý výraz pochybil, nepostupoval v souladu se současnými poznatky lékařské vědy a operační postupy nebyly provedeny správně a proto je povinen nahradit bolesti, které žalobkyně vytrpěla v souvislosti s porušením povinností ze strany žalovaného při provedení podezřelý výraz.

V ustálené soudní praxi platí, že předpoklady vzniku odpovědnosti za vzniklou újmu, ať již majetkovou škodu nebo nemajetkovou újmu, jsou (obecně) porušení právní povinnosti, vznik újmy, příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vzniklou újmou a také zavinění, ledaže jde o tzv. objektivní odpovědnost, u níž se zavinění nevyžaduje. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li újma následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a újma ve vzájemném poměru příčiny a následku, tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, k újmě by nedošlo.

Smyslem bolestného je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i jistou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou, a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci obvykle doprovází bolestivý stav (tzv. bolest v širším smyslu). Nárokem na odškodnění bolesti je proto myšleno odškodnění jak bolesti fyzické, tak i podezřelý výraz strádání, přičemž nemožnost vykonávat práci a věnovat se svým zálibám, vedlejší účinky léků, strach z léčebných zákroků, obavy z dalšího vývoje podezřelý výraz stavu, nesamostatnost či závislost na péči třetích osob, sdílení podezřelý výraz pokoje s dalšími podezřelý výraz, odloučení od rodiny a přátel a obdobné nepříjemné a omezující okolnosti jsou pravidelně spojené s léčením, případně s podezřelý výraz ve podezřelý výraz zařízení pro každého podezřelý výraz, a nespadají tudíž do kategorie tzv. dalších nemajetkových újem ve smyslu § 2958 o. z. Nelze navíc oddělit vnímání fyzické bolesti poškozeným od negativního vnímání nepohodlí spojeného s léčením. Takové obtíže je třeba zohlednit při stanovení výše bolestného, neboť bodové hodnocení lékaře (znalce) je pouze východiskem, na jehož základě soud určuje konečnou výši náhrady s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem každého případu, jejichž demonstrativní výčet obsahuje § 2957 o.z. (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).

Obvyklým podkladem pro stanovení výše náhrady za bolest na základě metodiky je posudek vypracovaný znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví. Účelem znaleckého posudku je vytvořit dostatečně podrobný, strukturovaný a pochopitelný skutkový podklad, obsahující odborný lékařský závěr o míře vyřazení poškozeného z životních činností definovaných v metodice, aby soud sám následně mohl učinit právní závěr o výši přiznávané náhrady za nemajetkovou újmu na zdraví.

Žalobkyně se dovolávala odpovědnosti žalovaného především z titulu porušení smlouvy, konkrétně smlouvy o péči o zdraví, ve smyslu ustanovení § 2636 a násl. o.z., dle jehož ustanovení § 2645 poskytovatel odpovídá za to, že splní své povinnosti s péčí řádného odborníka. Odpovědnost z porušení smluvní povinnosti ve smyslu ustanovení § 2913 o.z., je přitom objektivní, zavinění se nezkoumá. Podmínky liberace jsou pak v případě porušení smluvní povinnosti upraveny ustanovením § 2913 odst. 2 o.z. Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

Soud se tak zabýval otázkou, zda žalovaný při operaci postupoval s péčí řádného odborníka, a pokud tuto svou povinnost porušil, tak zda je dán liberační důvod, díky kterému se této povinnosti zprostil. Podle judikatury je péčí řádného odborníka takový výkon činnosti poskytovatele zdravotních služeb, který je prováděn na základě dostatečných informací, odborně a dovedně, s potřebnou pečlivostí a s odpovídající znalostí. Nedodržení těchto pravidel je porušením povinnosti ze smlouvy o péči o zdraví a je jedním z předpokladů odpovědnosti za újmu.

Při poskytování zdravotní péče jsou poskytovatelé povinni postupovat podle smlouvy (je-li uzavřena) s péčí řádného odborníka (§ 2643 odst. 1 o.z.). Pojem péče řádného odborníka užitý v občanském zákoníku pro závazek ze smlouvy o péči o zdraví navazuje na tradiční chápání pojmu lex artis (tzv. náležitá odborná úroveň) podle zákona o zdravotních službách. Péče řádného odborníka je takový výkon činnosti poskytovatele zdravotních služeb, který je prováděn na základě dostatečných informací, odborně a dovedně, s potřebnou pečlivostí a s odpovídající znalostí. Nedodržení těchto pravidel je protiprávním jednáním – jedním z předpokladů odpovědnosti podle § 2913 ve spojení s § 2645 o.z. Odpovědnost podle citovaných ustanovení není odpovědností za výsledek, nýbrž za správnost provedení lékařského zákroku, tj. za jeho provedení s péčí řádného odborníka. Nejde o deliktní odpovědnost (odpovědnost za porušení zákona), ale o odpovědnost za porušení smlouvy, která je postavena na objektivním principu, zavinění se nezkoumá. Základními předpoklady pro vznik odpovědnosti podle § 2913 o.z. jsou: protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení smluvně převzaté povinnosti, vznik škody a příčinná souvislost mezi porušením smlouvy a vznikem škody (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2968/2018). Jak již dříve konstatoval Nejvyšší soud (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 13/2023), byla-li zdravotní péče poskytnuta řádně, v souladu se zákonnými požadavky, není splněna podmínka vzniku odpovědnosti za škodu spočívající v protiprávním jednání, bez ohledu na to, že výsledkem poskytnuté péče nebyl kýžený zdravotní stav, ale dostavily se komplikace, které jej zhoršily. Okolnost, že tyto komplikace jsou důsledkem poskytnuté péče, pak sama o sobě neznamená, že péče byla poskytnuta v rozporu s požadavky na ni kladenými. Jak též připomíná ve svých rozhodnutích Ústavní soud, i přes neustálý pokrok lékařské vědy se nelze domnívat, že vyřešení jakéhokoli zdravotního problému je nyní samozřejmostí a každá operace pouhou formalitou. Operace nadále představuje závažný zásah do lidského organismu; každý člověk je jedinečný a může mít takové predispozice, které nelze před operací (ani během ní) rozpoznat. Zdravotnické zařízení odpovídá jen za škodu, k níž došlo v důsledku postupu non lege artis (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1564/15, sp. zn. II. ÚS 770/16, sp. zn. III. ÚS 27/19). Stěžejní závěr v tomto směru nelze učinit bez náležitých skutkových zjištění, jež jsou soudu objasněny znalci z daného oboru. Dle ustálené rozhodovací praxe soudů se postup lékaře hodnotí vždy na základě poznatků, které měl k dispozici v době svého rozhodování. Toto hodnocení musí brát v úvahu i časové souvislosti, podmínky, v nichž se zákrok odehrával, a rizika, jimž čelil (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2221/2011, sp. zn. 25 Cdo 2937/2020).

Specifikum těchto sporů nicméně spočívá v tom, že otázku, zda lékař postupoval v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy a praxe, je nutno posuzovat za pomoci dalších lékařů – znalců, a podkladem pro závěr o porušení uvedené povinnosti je zpravidla znalecký posudek z oboru zdravotnictví. Jak škůdce jednal, je otázkou skutkovou, jak měl jednat, je sice právní úvahou, avšak prakticky převoditelnou na otázku, jak v daných okolnostech jedná patřičně rozumná a zodpovědná osoba dané profese a kvalifikace. Tím se v podstatě taktéž blíží otázce skutkové, kterou soud zjišťuje cestou znaleckého posouzení, tedy dokazováním. Z hlediska aplikační praxe je tudíž otázka standardu náležité zdravotní péče přiměřeného konkrétním okolnostem případu fakticky rovněž otázkou skutkovou, přinejmenším v tom smyslu, že odpověď na ni je vyvozována z provedeného dokazování.

Příčinná souvislost mezi případným léčebným postupem a újmou na zdraví pacienta musí být postavena na jisto a důkazní břemeno zde nese žalobkyně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 168/2003).

V daném řízení bylo na základě znaleckého zkoumání prokázáno, že žalovaný při podezřelý výraz pochybil, nepostupoval v souladu se současnými poznatky lékařské vědy a operační postupy nebyly provedeny správně. K posouzení otázky postupu žalovanému byl vypracován znalecký posudek tituly před jménem jméno FO, ze kterého vyplynulo, že operatér během podezřelý výraz podvazoval uterinní cévy opakovaně, a to bez ohledu na možný průběh močovodů. Z tohoto pohledu se jeví oboustranný podvaz močovodů jako chyba operatéra. Podvazy byly naloženy takovým způsobem, že to mělo za následek oboustrannou neprůchodnost močovodů žalobkyně. Z operačního protokolu nevyplývá existence překážky, jež by bránila v naložení podvazů jiným způsobem, jenž by nebránil odtoku moči oběma močovody. Naložení podvazů nebylo provedeno v souladu se současnými obornými znalostmi. Dále z posudku vyplynulo, že podvazy byly naloženy takovým způsobem, že to mělo za následek oboustrannou neprůchodnost močovodů žalobkyně. Z operačního protokolu nevyplývá existence překážky, jež by bránila v naložení podvazů jiným způsobem, jenž by nebránil odtoku moči oběma močovody. Chybné naložení podvazů tedy způsobilo neprůchodnost močovodů žalobkyně, čímž došlo ke vzniku újmy na straně žalobkyně, a to protiprávním jednáním žalovaného.

Zpracovatel znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO byl ve věci slyšen při jednání dne datum s tím, že setrval na svých znaleckých závěrech. Znalec se náležitě a dostatečným způsobem v rámci svého výslechu vypořádal se všemi námitkami žalovaného, a soud proto nemá pochybnosti o správnosti jeho závěrů. Soud hodnotil znalecký posudek jako každý jiný důkaz podle § 132 o.s.ř., odborné závěry v něm obsažené však hodnocení podle tohoto ustanovení nepodléhají. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Z tohoto pohledu znalecký posudek (ve spojení s výpovědí znalce) daným kritériím plně vyhovoval.

Na základě provedeného dokazování tedy lze uzavřít, že mezi protiprávním jednáním žalovaného a vzniku újmy na straně žalobkyně, která spočívá v neprůchodnosti močovodů, je dána příčinná souvislost, kdy újma žalobkyni vznikla následkem protiprávního jednání žalovaného, který nepostupoval v souladu se současnými obornými znalostmi, kdy je dá postaveno najisto, na základě znaleckého zkoumání, že nebýt protiprávního postupu žalovaného, k újmě na straně žalobkyně by nedošlo. Z provedené dokazování pak nevyplynulo žádná skutečnost, na základě které by se žalovaný zprostil svého porušení povinností.

Pokud jde o výši nároku, v řízení byl vypracován znalecký posudek tituly před jménem jméno FO, znalcem z odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, a to se závěrem, že „celkem bolesti žalobkyně v příčinné souvislosti se zneprůchodněním močovodů při operačním výkonu dne datum, a to podle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 63/2014, hodnotí 1 550 body. Soud hodnotil znalecký posudek jako každý jiný důkaz podle § 132 o.s.ř., odborné závěry v něm obsažené však hodnocení podle tohoto ustanovení nepodléhají. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Z tohoto pohledu znalecký posudek (ve spojení s výpovědí znalce) daným kritériím plně vyhovoval.

Soud vycházel z toho, že hodnocení bolesti, jakožto individuální reakce organismu na jakýkoliv podezřelý výraz a jeho adaptabilita na změněný zdravotní stav při hojení je primárně věcí lékařské odbornosti. Soud vzal bodové hodnocení lékaře (znalce) za východisko, na jehož základě určil konečnou výši náhrady. S přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu dospěl k závěru, že od bodového hodnocení znalce není důvod se v tomto konkrétním případě odchylovat. Bolestné ve výši 1 550 bodů, stanovených znalcem tituly před jménem jméno FO, pak odpovídá částka, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

5. Soud na daný případ aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“).

Dle § 2636 o. z. se smlouvou o péči o zdraví poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již jím je příkazce nebo třetí osoba.

Dle § 2643 odst. 1 o. z. poskytovatel postupuje podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru.

Dle § 2645 o. z. poskytovatel odpovídá za to, že splní své povinnosti s péčí řádného odborníka.

Dle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou tímto zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

Dle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

Dle § 2913 odst. 2 o. z. se povinnosti k náhradě škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

Dle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

6. Protože je žalovaný v prodlení s plněním peněžního dluhu, má žalobce právo na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Výše úroků z prodlení je stanovena v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., ve sporu úspěšnému žalobci přiznal soud náhradu nákladů řízení tvořených náklady zastoupení žalobce advokátem částka včetně DPH (odměna advokáta za 6,5 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty částka ve výši částka, dále odměna advokáta za 4 úkony právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty částka ve výši částka, 9 paušálních částek po částka a 2 paušální částky po částka dle § 13 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb.), dále náklady důkazů spočívající v žalobcem zaplaceném znalečném v celkové výši částka (náklady na vypracování znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO ve výši částka a náklady na vypracování znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO ve výši částka) a dále žalobcem zaplacenou zálohou na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši částka.

8. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 148 odst. 1 o.s.ř., stát má podle výsledku řízení proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení, které platil a které spočívají ve vyplaceném znalečném ve výši částka (podle usnesení z datum čj. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum), znalečném ve výši částka (podle usnesení z datum čj. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum) a znalečném ve výši částka (podle usnesení z datum čj. spisová značka). Celkové náklady státu tak činily částka, žalobce zaplatil zálohou na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši částka, rozdíl, který je žalovaný povinen zaplatit státu tak činí částka.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li žalovaný povinnost stanovenou tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.