OSPH09 15 C 118/2026-32

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Lhotákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_004⟫ 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B zastoupená opatrovníkem Jméno opatrovníka bytem Adresa opatrovníka ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky 14 261,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 14 261,54 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 261,54 Kč ve výši 11,75 % ročně od 5. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 188 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 12. 12. 2025 se žalobkyně po žalovaných, jako právních nástupcích zůstavitelky, která zemřela dne datum, domáhala zaplacení částky 14 261,54 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že zůstavitelka s žalobkyní uzavřela smlouvu o dodávce zemního plynu. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala zůstavitelce dodávat energie, zůstavitelka se zavázala za odběr energií platit, a to na základě faktur za jednotlivá období. Zůstavitelka však ze smlouvy řádně a včas neplnila a s placením za odebrané energie se dostala do prodlení. Žalovaná proto požaduje zaplacení částky 14 261,54 Kč, která představuje fakturovanou částku za odběr zemního plynu, spolu s příslušenstvím, které sestává ze zákonného úroku z prodlení. Ten je žalobkyní požadován ode dne, kdy právní moci nabylo rozhodnutí o ukončení dědického řízení, do kterého žalobkyně pohledávku ze smlouvy o dodávce zemního plynu přihlásila.

Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.

Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Pro úplnost soud dodává, že k uvedenému rozhodnutí přistoupil v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2006, sp. zn.: 21 Cdo 1696/2005, tj. za situace, kdy dospěl k závěru, že skutkový stav věci byl na základě účastníky předložených listin náležitě zjištěn a všechny mezi účastníky sporné skutkové okolnosti, významné pro právní posouzení věci, byly v daném případě dostatečně prokázány. Soud nedospěl k závěru o nesplnění povinnosti tvrzení nebo neunesení důkazního břemene a mohl tak postupovat dle § 115a o. s. ř.

Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

Z faktury – daňového dokladu č. hodnota (dále jen „faktura“) vyplývá, že za zúčtovací období od 18. 6. 2021 do 11. 5. 2022 vznikl zůstavitelce, jméno FO, bytem adresa, adresa, nedoplatek v částce 17 048,14 Kč. Výše dluhu po částečné úhradě činila 14 261,54 Kč. Z přípisu Obvodního soudu pro Prahu 8 plyne, že zůstavitelka jméno FO zemřela dne datum, dědické řízení bylo pravomocně skončeno dnem 5. 1. 2024, přičemž nabytí dědictví bylo potvrzeno dědicům, kterými jsou žalovaní. Na dluh nebylo dědici zůstavitelky dále uhrazeno ničeho, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 23. 10. 2025, adresované žalovanému. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení dlužné částky spolu se zákonným úrokem z prodlení, který požaduje ode dne, kdy právní moci nabylo rozhodnutí o ukončení dědického řízení.

Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

Žalobkyně uzavřela se zůstavitelkou smlouvu o dodávce plynu, resp. smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, která se řídí zejména zákonem č. 458/2000 Sb., energetickým zákonem. Podle § 72 odst. 1 a 2 energetického zákona se žalobkyně jako dodavatelka zavázala dodávat zákazníkovi plyn, popřípadě zajistit i související služby v plynárenství, a zákazník se zavázal zaplatit cenu za dodaný plyn a cenu za související služby. Ze smluvního vztahu tak zůstavitelce vznikla povinnost hradit žalobkyni cenu za dodaný plyn a související platby řádně a včas. Jelikož zůstavitelka cenu za dodávku plynu přes řádně poskytnuté plnění žalobkyně neuhradila, porušila svou smluvní povinnost a dostala se do prodlení se splněním peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalobkyni proto vzniklo právo domáhat se zaplacení dlužné částky, jakož i úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši určené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože zůstavitelka po vzniku dluhu zemřela, přešla její povinnost uhradit tento peněžitý závazek na její dědice. Podle § 1701 odst. 1 o. z. přecházejí dluhy zůstavitele na dědice, nestanoví-li zákon jinak. Žalovaní jako dědici zůstavitelky proto vstoupili do jejího právního postavení co do povinnosti uhradit dluh vzniklý ze smlouvy o dodávce plynu, a jsou tak v projednávané věci pasivně věcně legitimováni.

S ohledem na výše uvedené shledal soud návrh žalobkyně důvodným, a proto mu v celém rozsahu vyhověl (výrok ad I).

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznala žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 188 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 14 261,54 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 400 Kč za podání písemného návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 850 Kč za podání, jímž byl vyloven souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle §11 odst. 2 písm. h) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 6 písm. b) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 800 Kč ve výši 588 Kč (výrok ad II).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím zdejšího soudu.

Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.