OSPH09 15 C 73/2026-20

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Lhotákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 76 234 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 225 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 6 225 Kč od 25. 2. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V té části, kde se žalobkyně domáhala, aby byla žalované dále uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 70 009 Kč s příslušenstvím, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 3. 3. 2026 domáhala po žalované zaplacení částky 76 234 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 15. 11. 2023 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena distančním způsobem smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 66,27 % ročně splácet celkem 48 měsíců, a to v měsíčních splátkách, z nichž výše každé měla činit 3 585 Kč. Splatnost každé splátky byla sjednána k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje prosincem 2023. Protože žalovaná ze smlouvy řádně a včas neplnila, domáhá se žalobkyně zaplacení částky v celkové výši 76 234 Kč s příslušenstvím, která sestává z nesplacené části úvěru, společně se smluvními a zákonnými úroky, jakož i smluvními pokutami a náhradami nákladů vzniklými v souvislosti s prodlením žalované.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

K jednání nařízenému na den 21. 7. 2026 se řádně předvolaná žalovaná nedostavila a soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v její nepřítomnosti

Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

Dne 15. 11. 2023 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena distančním způsobem smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 66,27 % ročně splácet celkem 48 měsíců, a to v měsíčních splátkách, z nichž výše každé měla činit 3 585 Kč. Splatnost každé splátky byla sjednána k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje prosincem 2023. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena mj. na základě dokladů a informací získaných od žalované. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Dosud bylo žalovanou uhrazeno patnáct částek ve výši 3 585 Kč, tj. žalovanou byla žalobkyni uhrazena částka 53 775 Kč.

Žalovaná zbývající částky žalobkyni neuhradila ani na základě předžalobní výzvy ze dne 9. 2. 2026, kterou jí žalobkyně v této věci zaslala.

Žalobkyně proto nárokuje nesplacenou část úvěru, spolu se smluvními a zákonnými úroky, smluvními pokutami a náhradami nákladů.

Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

Žaloba na zaplacení částky v celkové výši 76 234 Kč s příslušenstvím byla podána po právu jen zčásti. Soud nemohl přehlédnout, že úroky z úvěru byly sjednány ve výši 66,27 % ročně. Z výpisu systému ARAD dostupném na webu ČNB bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy, tj. v listopadu 2023, činil úrok u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami průměrně 9,27 % ročně. Tedy je vidno, že sjednaný úrok dosahuje více než 7násobku úroku obvyklého u bankovních subjektů v poměru ke spotřebitelským úvěrům. Soud tak dospěl k závěru, že ujednání o výši úroku z úvěru je v rozporu s dobrými mravy (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp.zn.: 21 Cdo 1484/2004, dle nějž je v rozporu s dobrými mravy sjednaná úroková sazba téměř překračující čtyřnásobně horní hranici obvyklé úrokové sazby u úvěrů poskytovanými bankami), a proto je dle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), absolutně neplatné. Jelikož se jedná o podstatnou náležitost smlouvy o úvěru, nelze takové ujednání od smlouvy oddělit, a tedy celou smlouvu je třeba hodnotit jako absolutně neplatnou. Soud tedy posuzoval smlouvu jako neplatnou, vč. ujednání o smluvní pokutě či jiných poplatcích (k tomu srov. konstantně zastávaný názor Městského soudu v Praze v obdobných věcech, např. rozsudek ze dne 26. 4. 2022, č. j.: 22 Co 61/2022-40, a rozsudek ze dne 27. 4 2022, č. j.: 19 Co 102/2022-61). S ohledem na shora uvedené soud žalobě částečně vyhověl a žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky ve výši 6 225 Kč, tj. rozdíl mezi poskytnutou výší úvěru a již splacenou částí úvěru, jakožto bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 a 2 o.z.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.) byla žalované rovněž uložena povinnost z dlužné částky zaplatit úroky z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení soud vztáhl ke konci patnáctidenní lhůty vymezené předžalobní výzvou ze dne 9. 2. 2026 (výrok ad I.). Ve zbytku soud žalobu zamítl (výrok ad II).

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyslovil, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve věci převážně procesně neúspěšná a žalované v řízení žádné náklady řízení nevznikly (výrok ad III).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.