OSPH10 46 C 164/2008-560

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Kolbabovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o 979 297,45 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, dle níž je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit částku 979 297,45 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 204 695,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 10 na náhradě nákladů řízení částku 4 817,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Po právní moci tohoto rozsudku se žalobkyni vrací nespotřebovaná část zálohy složené na náklady znaleckého posudku ve výši 25 250 Kč, a to prostřednictvím finanční účtárny Obvodního soudu pro Prahu 10.

V. Po právní moci tohoto rozsudku se žalované vrací nespotřebovaná část zálohy složené na náklady znaleckého posudku ve výši 25 250 Kč, a to prostřednictvím finanční účtárny Obvodního soudu pro Prahu 10

VI. Soud ukládá žalobkyni a žalované, aby do 10 dnů ode dne doručení tohoto rozsudku sdělily soudu číslo účtu, na který jim má být nespotřebovaná část zálohy složené na náklady znaleckého posudku vrácena.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala na žalované zaplacení částky 979 297,45 Kč s příslušenstvím z titulu anonymizována čtyři slova žalované mělo vzniknout tím, že žalobkyně na základě Smlouvy o anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova anonymizováno č. spisová značka ze dne 25. 10. 2006 (dále jen„ anonymizováno o anonymizována dvě slova anonymizováno“) hradila žalované vedle klasického anonymizováno a anonymizováno také náhradu za nadlimitní znečištění anonymizováno vod, které vypouštěla do anonymizováno provozované žalovanou. Tyto náhrady byly žalobkyni účtovány za období od prosince 2005 do června 2007 v celkové výši 1 134 959 Kč bez DPH, žalobkyně však touto žalobou požadovala pouze částku 979 297,45 Kč. Žalobkyně v průběhu řízení uplatnila tři základní okruhy námitky, z nichž dovozovala oprávněnost svého nároku.

2. Předně tvrdila, že v rozhodné době se řídila platným anonymizováno rozhodnutím ze dne 31. 1. 1986, číslo jednací (dále jen„ anonymizováno rozhodnutí“), které pro její podnik stanovilo hodnoty zbytkového znečištění a způsob odběru vzorků anonymizováno vod. Dne 27. 4. 2005 byl schválen anonymizováno řád stokové sítě územní celek číslo jednací rok spisová značka (dále jen„ anonymizováno řád“), který tyto hodnoty nastavil přísněji. Žalobkyně byla nucena zavázat se k plnění anonymizováno řádu při sjednání Smlouvy o anonymizována dvě slova vod, přesto se domnívá, že pro ni byly v rozhodném období nadále závazné hodnoty stanovené vodoprávním rozhodnutím. Sankční platby za porušení limitů anonymizováno řádu jí proto byly účtovány neoprávněně. Žalobkyně zdůraznila, že byla nucena Smlouvu o anonymizována dvě slova vod uzavřít v podobě navržené žalovanou, v opačném případě by jí nebylo umožněno odebírat a odvádět vodu.

3. Dále žalobkyně namítala, že náhrada za nadlimitní znečištění anonymizováno vod byla v anonymizováno řádu stanovena v rozporu s příslušnou obecně závaznou právní úpravou. anonymizováno řád upravuje náhradu za zvýšené znečištění anonymizována dvě slova procentuální přirážkou ke stočnému. Naproti tomu vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. (dále jen„ ustanovení pr. předpisu“) v § 14 odst. 4 upravuje náhradu ztráty za vypouštění anonymizováno vod podle prokázaných vícenákladů. Výši vícenákladů však žalovaná neprokázala.

4. Konečně žalobkyně uvedla, že odběry vzorků byly prováděny bez jejího vědomí, resp. v termínu, který nemohla ovlivnit, a nadto nesprávným typem kontrolního vzorku i způsobem jeho odběru. Žalovaná prováděla odběr tzv. prostým (bodovým) vzorkem, ovšem vyhláška č. 482/2001 Sb. v příloze číslo povoluje pro nepřetržitý provoz (kam spadá provoz žalobkyně) výhradně vzorek dvouhodinový směsný. Prostý vzorek je dle žalobkyně zcela neobjektivní a ostatně směsný vzorek měl být odebírán i dle části číslo anonymizováno řádu. Nadto část kontrolně odebraného vzorku nebyla předána žalobkyni ke srovnávací analýze a žalobkyně neobdržela kopii protokolů o odběru vzorků.

5. Na podporu svých tvrzení se žalobkyně dovolávala znaleckých posudků vypracovaných Ing. jméno příjmení, anonymizováno, a anonymizováno jméno příjmení. Ve vyjádření ze dne 12. 5. 2015 žalobkyně dodala, že jednotlivé faktury reklamovala a rovněž si nechávala samostatně přezkoumávat departážní část vzorků anonymizováno a anonymizováno laboratoří obec a tyto laboratorní výsledky se lišily oproti výsledkům měření žalované. Zároveň vyzvala soud, aby si tyto podklady vyžádal od insolvenční správkyně či od příslušné laboratoře.

6. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žádný právní předpis nestanoví povinnost při zpracování a schválení kanalizačního řádu respektovat dříve vydané individuální správní akty. Povinností žalobkyně bylo naopak přizpůsobit vodoprávní rozhodnutí anonymizováno řádu a v něm stanoveným limitům.

7. Platby za nadlimitní znečišťování odpadních vod byly žalobkyni účtovány v souladu s anonymizováno řádem a anonymizováno o odvádění odpadních vod. V anonymizováno řádu byla přesně stanovena kategorizace odpadních vod pro výpočet náhrad za zvýšené znečištění a míra procentní přirážky k základní výši stočného, která se uplatnila v závislosti na tom, u jakého druhu znečištění a v jakém rozsahu došlo k překročení limitů přípustného znečištění. U žalobkyně bylo u všech odběrů zjištěno nadlimitní znečištění odpadních vod vždy nejméně u dvou ukazatelů (někdy však u pěti až šesti), a proto jí byla v souladu s čl. 11.2 Kanalizačního řádu účtována přirážka ke stočnému ve výši 100 %. Tento postup byl zcela v souladu s platnými právními předpisy a nadto pro žalobkyni podstatně výhodnější, než pokud by byly účtovány skutečné náklady na čištění odpadních vod nebo pokud by bylo postupováno v souladu s následně přijatým anonymizováno pokynem k vypouštění a čištění odpadních vod s nadstandardním znečištěním Ministerstva zemědělství číslo jednací (dále jen„ anonymizováno pokyn“).

8. Ohledně způsobu odběru vzorků žalovaná připomíná, že vyhláška č. 482/2001 Sb. stanovuje pouze orientační ukazatele pro stanovení přípustné míry znečištění, které však příslušný vodoprávní úřad může zpřísnit či stanovit jinak. V případě anonymizováno řádu bylo zpřísnění provedeno změnou typu vzorku z dvouhodinového směsného na vzorek prostý. Odběru vzorků byl vždy přítomen zaměstnanec žalobkyně, který obdržel polovinu vzorku ke srovnávacímu rozboru a podepsal příslušný protokol o odběru. Protokol o odběru a kopie protokolu výsledků analýz byly na žádost žalobkyni vždy zasílány.

9. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. 10. 2010, č.j. číslo jednací, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2011, č.j. číslo jednací, bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení o schválení anonymizováno řádu stokové sítě územní celek. Usnesením podepsaného soudu ze dne 15. 12. 2014, č.j. číslo jednací, bylo rozhodnuto o pokračování v řízení.

10. anonymizováno Krajského soudu v Praze z 26. 5. 2016, č.j. insolvenční spisová značka, byl zjištěn úpadek dlužníka název žalobkyně a prohlášen na jeho majetek konkurs, čímž došlo k přerušení řízení podle § 140a odst. 1 zákona č. 82/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Insolvenční správkyně pokračování v řízení nenavrhla (srovnej její podání ze dne 15. 8. 2017 na č.l. 484). Podáním ze dne 22. 7. 2020 navrhla pokračování v řízení sama žalobkyně, tedy název žalobkyně

11. Soud z provedených důkazů učinil následující zjištění:

12. Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 25. 10. 2006 anonymizováno o anonymizováno odpadních vod, v jejímž čl. 1 části anonymizováno ujednání sjednaly, že žalobkyně jako odběratel je povinna hradit žalované jako provozovateli náhradu za zvýšené znečištění odpadních vod stanovenou v souladu s platným anonymizováno řádem a touto smlouvou v závislosti na míře překročení koncentračních limitů stanovených anonymizováno řádem. Nedílnou součástí smlouvy byly anonymizováno podmínky pro dodávku vody a odvádění odpadních vod (prokázáno Smlouvou o anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova anonymizováno č. spisová značka ze dne 25. 10. 2006). anonymizováno řád schválil anonymizováno úřad na návrh žalované dne 27. 4. 2005 (prokázáno rozhodnutím stát. instituce ze dne 27. 4. 2005, č. j. 1 2005 spisová značka). Kanalizační řád byl v rozhodné době platný a účinný, neboť odvolání žalobkyně proti rozhodnutí stát. instituce ze dne 27. 4. 2005 bylo zamítnuto jako nepřípustné a návrh žalobkyně na zrušení anonymizováno řádu odmítl Nejvyšší správní soud s odůvodněním, že anonymizováno řád není opatřením obecné povahy (prokázáno rozhodnutím krajského úřadu územní celek ze dne 10. 9, 2014, číslo jednací a usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2008, č.j. číslo jednací).

13. Pro podnik žalobkyně bylo dne 31. 1. 1986 vydáno vodoprávní rozhodnutí, které bylo následně nahrazeno anonymizováno povolením ze dne 1. 10. 2007. anonymizováno rozhodnutí stanovilo mj. hodnoty zbytkového znečištění odpadních vod (prokázáno vodoprávním rozhodnutím, Integrovaným povolením číslo jednací spisová značka). Dle vyjádření vodoprávního úřadu a právnická osoba bylo vodoprávní rozhodnutí v roce 2007 stále platné (prokázáno stanoviskem stát. instituce – vodoprávního úřadu ze dne 4. 7. 2007 a vyjádřením právnická osoba k žádosti o vydání anonymizováno povolení ze dne 19. 7. 2007).

14. Kanalizační řád obsahoval anonymizováno odpadních vod podle jednotlivých ukazatelů znečištění; zároveň stanovil limity znečištění, při jejichž překročení byla účtována přirážka ke stočnému ve výši 0 %, 25 %, 50 %, 100 % v závislosti na míře překročení těchto limitů (prokázáno anonymizováno řádem). Dle čl. 2 části anonymizováno ujednání Smlouvy o odvádění odpadních vod byl sjednán odběr vody prostým vzorkem. anonymizováno řád stanovil typ vzorku v části číslo, dle níž„ způsob odběru vzorků je součástí vodoprávního rozhodnutí nebo smluvního vztahu mezi producentem odpadních vod a provozovatelem kanalizací“, a v části číslo, dle níž„ koncentrační limity se zjišťují prostým vzorkem“ (prokázáno anonymizováno o anonymizována dvě slova vod, anonymizováno řádem).

15. Za období od prosince 2005 do června 2007 žalovaná žalobkyni vystavila následující faktury: 1) číslo ze dne 11. 4. 2006 znějící na částku 249 369,50 Kč 2) číslo ze dne 21. 8. 2006 znějící na částku 204 520 Kč 3) číslo ze dne 23. 11. 2006 znějící na částku 204 080,50 Kč 4) číslo ze dne 17. 1. 2007 znějící na částku 176 000,50 Kč 5) číslo ze dne 13. 4. 2007 znějící na částku 145 140 Kč 6) číslo ze dne 19. 7. 2007 znějící na částku 212 597,50 Kč Celkem za toto období žalovaná účtovala částku 1 191 708 Kč (prokázáno fakturami číslo). Tyto částky žalobkyně žalované uhradila (prokázáno přehledem provedených plateb, výpisy z účtů žalobkyně).

16. Žalobkyně dopisem ze dne 7. 4. 2006 (na němž chybí podpis ředitele) reklamovala anonymizováno číslo neboť při odběru příslušného kontrolního vzorku dne 19. 1. 2006 se řešila technická závada na anonymizována dvě slova v čistírně odpadních vod, což bylo uvedeno v protokole o anonymizováno vzorku (prokázáno anonymizována dvě slova ke stočnému za anonymizováno rok“ ze dne 7. 4. 2006). Ze sdělení insolvenční správkyně Mgr. jméno příjmení vyplynulo, že přístup k archivním dokumentům nacházejícím se v objektu společnosti právnická osoba nebyl vyloučen, insolvenční správkyně však požadovala upřesnění těchto dokumentů a důvod, proč se nacházejí v daném objektu (prokázáno sdělením insolvenční správkyně ze dne 20. 10. 2014). Dle sdělení anonymizováno obec byly veškeré protokoly o odběrech vzorků a p výsledcích měření prováděné u žalobkyně v letech 2006 a 2007 již skartovány, neboť tyto dokumenty je laboratoř povinna uchovávat pouze po dobu 5 let (prokázáno sdělením anonymizováno obec – Ing. jméno příjmení ze dne 24. 6. 2015).

17. Všech odběrů kontrolních vzorků se účastnila zástupkyně žalobkyně, paní jméno příjmení, která podepsala veškeré protokoly o odběru vzorků. Shoda odebraného vzorku odpadní vody a vzorku, jehož rozbor byl proveden akreditovanou laboratoří, je zřejmá z čísla protokolu o odběru odpadní vody a čísla protokolu o zkouškách. Překročení limitu odpadní vody bylo zpravidla zjištěno u většího počtu sledovaných ukazatelů (pěti až šesti), zpravidla u nejméně dvou z nich (někdy však až u pěti) byly limity překročeny tak výrazně, že výše aplikované přirážky dle anonymizováno řádu činila 100 %. Do 27. 3. 2008 se množství odpadních vod zjišťovalo dle množství dodané pitné vody, tj. platilo, že kolik vody bylo dodáno, tolik odteklo. Protokol o odběru vzorku ze dne 19. 1. 2006 neobsahuje záznam o technické závadě (prokázáno kopiemi protokolů o odběru vzorku vody u všech vystavených faktur, včetně objednávky rozboru vzorku, kopiemi anonymizováno o zkouškách obsahující zjištěný výsledek anonymizována dvě slova vody, kopiemi záznamů o odečtech měřícího zařízení vypouštěné odpadní vody).

18. Z výpovědí svědkyně příjmení a svědka příjmení a dále z protokolů o jednání před název soudu vyplynulo, že žalobkyně byla vždy o termínech odběrů předem informována, odběry se prováděly v uzavřeném areálu žalobkyně, vždy za přítomnosti pověřené osoby za žalobkyni (paní příjmení nebo pana příjmení). Odběry byly dlouhodobě plánovány u více znečišťovatelů v jeden den, a to v závislosti na možnostech a kapacitě laboratoře, která subdodavatelsky rozbory prováděla. Informace o termínech byly podávány buď telefonicky anebo e-mailem. Podnik žalobkyně byl v různou dobu různě zatížen, největší zátěž způsobovaly jatky v době mezi 6. a 15. hodinou a poté mytí, které následovalo ihned po skončení porážky (prokázáno výpovědí svědků jméno příjmení a jméno příjmení ze dne 28. 4. 2015, protokoly o jednání před Městským soudem v Praze ve věci sp. zn. spisová značka ze dne 9. 10. 2013, 16. 12. 2013 a 27. 11. 2014).

19. Ze znaleckého posudku vypracovaného Ing. jméno příjmení vyplynulo, že v roce 2006 a 2007 dosahovaly zvýšené náklady vynakládané žalovanou na anonymizována dvě slova vod z podniku žalobkyně cca 2 700 000 milionu Kč (2006) a cca 2 900 000 Kč (2007). Limitní hodnoty znečištění stanovené smlouvou a anonymizováno řádem nebyly přehnané. jméno odběru prostého vzorku byla vhodná pro účel kontroly dodržování koncentračních limitů. Žalovaná nebyla schopna ovlivnit dobu odběru vzorku tak, aby míra znečištění byla změřena v maximální výši (prokázáno znaleckým posudkem číslo 2010 z března 2010).

20. Z dalších za řízení provedených důkazů nezjistil soud žádná pro rozhodnutí věci podstatná skutková zjištění.

21. Soud zamítl návrh na výslech role v řízení příjmení jméno příjmení, CSc., a Ing. jméno příjmení, neboť tento důkaz byl pro rozhodnutí věci nadbytečný (v podrobnostech viz níže), a dále zamítl návrh na provedení důkazu listinami v šanonu„ anonymizována dvě slova“, který by se měl dle sdělení žalobkyně nacházet v dispozici insolvenční správkyně společnosti právnická osoba anonymizováno tento důkaz neprovedl, neboť není jeho povinností opatřovat z vlastní iniciativy důkazní prostředky svědčící ve prospěch jednoho z účastníků, povinnost důkazní naopak tíží primárně účastníky řízení. Nadto je patrné, že žalobkyně měla možnost příslušné doklady obstarat, neboť insolvenční správkyně její žádost nezamítla, pouze požadovala její upřesnění.

22. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr:

23. Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 25. 10. 2006 Smlouvu o anonymizována dvě slova vod, v níž se žalobkyně zavázala dodržovat maximální limity znečištění anonymizováno vod stanovené anonymizováno řádem a v případě jejich překročení poskytovat žalované náhradu za zvýšené anonymizována dvě slova vod. Kanalizační řád byl schválen dne 27. 4. 2005 a v rozhodné době byl platný a účinný. Pro podnik žalobkyně bylo v roce 1986 vydáno vodoprávní rozhodnutí, které stanovilo mj. hodnoty zbytkového znečištění odpadních vod. Kanalizační řád určoval výši náhrady procentuální přirážkou ke stočnému v závislosti na míře překročení limitů znečištění a zároveň v části číslo stanovil pro zjištění koncentračních limitů prostý vzorek. V období od prosince 2005 do června 2007 žalovaná vystavila žalobkyni šest faktur v celkové výši 1 191 708 Kč a žalobkyně tuto částku uhradila. Žalovaná doložila kopie anonymizováno o anonymizováno vzorků a o výsledcích měření ke každé z faktur, dle nichž žalobkyně překračovala limity při každém měření u více ukazatelů. Žalobkyně doložila reklamaci jedné faktury (bez podpisu ředitele), nikoliv však protokoly o vlastním měření z rozhodné doby. Odběry se prováděly v uzavřeném areálu žalobkyně, vždy za přítomnosti pověřené osoby. V roce 2006 a 2007 dosahovaly zvýšené náklady vynakládané žalovanou na čištění odpadních vod z podniku žalobkyně cca 2 700 000 milionu Kč (2006) a cca 2 900 000 Kč (2007). jméno odběru prostého vzorku byla vhodná pro účel kontroly dodržování koncentračních limitů.

24. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr:

25. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2019 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

26. V řešeném případě jde o spor vyplývající ze Smlouvy o odvádění odpadních vod, která byla uzavřena dne 25. 10. 2006, tedy přede dnem nabytí účinností nového občanského zákoníku (před 1. 1. 2014). Soud proto při právním posouzení věci vycházel ze zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“).

27. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

28. Podle § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

29. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

30. Podstatou sporu bylo posouzení, zda Smlouva o anonymizována tři slova a anonymizováno řád zakládaly žalobkyni povinnost provádět účtované úhrady za nadlimitní anonymizována dvě slova nebo zda tyto platby představovaly bezdůvodné obohacení. anonymizována dvě slova mělo dle žalobkyně vzniknout tím, že anonymizováno o anonymizována dvě slova vod a anonymizováno řád byly neplatné pro rozpor s obecně závaznými předpisy, resp. neměly být aplikovány s ohledem na dříve vydané vodoprávní rozhodnutí. Námitky žalobkyně soud rozdělil do tří základních okruhů, a to 1) konkurence vodoprávního rozhodnutí a anonymizováno řádu, 2) stanovení náhrad za nadlimitní znečištění a 3) stanovení typu vzorku odběru vody.

31. Před samotným vypořádáním těchto námitek soud považuje za nutné uvést následující. Právní vztah, na jehož základě byly žalobkyni vyúčtovány sporné částky, vznikl mezi žalobkyní a žalovanou na základě anonymizováno o anonymizována tři slova, tedy na základě institutu soukromého práva. Podle tohoto soukromoprávního aktu se žalobkyně zavázala mj. k povinnosti vypouštět„ pouze takové odpadní vody, jejichž míra znečištění a množství jsou v souladu s konkrétními limity uvedenými v platném kanalizačním řádu“. Smlouva dále odkazovala na anonymizováno řád v části zvláštní ujednání, kde v čl. 1 založila žalobkyni povinnost hradit žalované náhradu za znečištění odpadních vod stanovenou v souladu s anonymizováno řádem, čl. 3 určil, že pro stanovení výše náhrady je rozhodující ta ze zjištěných hodnot kteréhokoliv z ukazatelů, u níž bylo dosaženo nejvyššího překročení limitů dle anonymizováno řádu, a čl. 4 obdobně jako Kanalizační řád stanovil, že celková výše náhrady za zvýšené znečištění bude vypočtena ze zjištěného procenta přirážky a anonymizováno stanoveného na základě objemu odvedených odpadních vod v příslušném kalendářním měsíci. Čl. anonymizováno zvláštního ujednání se pak týkal problematiky odběru vzorků a s odkazem na anonymizováno řád označil za přípustný vzorek prostý.

32. Jak vidno, žalobkyně s žalovanou se smluvně zavázaly k respektování anonymizováno řádu, a to co do otázky limitů znečištění, výpočtu náhrady za nadlimitní znečištění a rovněž typu kontrolního vzorku. anonymizováno řád však svou povahou není pouze ujednání, na němž se strany smluvně dohodly, ale zároveň představuje veřejnoprávní akt, jehož úkolem je mj. poskytovat ochranu veřejným statkům prostřednictvím regulace znečišťování odpadních vod. Kanalizační řád je vydáván na základě zmocnění v § 14 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o vodovodech a kanalizacích“), a jeho smyslem je stanovit nejvyšší přípustnou míru znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace. Byť jeho zpracování má povinnost zajistit vlastník kanalizace (tj. soukromý subjekt), kanalizační řád podléhá schválení ze strany vodoprávního úřadu, který rozhoduje o jeho výsledné podobě. Příslušná ustanovení anonymizováno řádu, na jejichž základě byla žalobkyni účtována sporná náhrada, tedy mají veřejnoprávní charakter. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), platí, že soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva. Kanalizační řád jakožto veřejnoprávní akt tedy nepodléhá přezkumné pravomoci zdejšího soudu, ale naopak soudů rozhodujících ve věcech správního soudnictví dle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního. Pokud tedy žalobkyně tvrdí, že anonymizováno řád byl přijat v rozporu se zákonem či podzákonnými předpisy, jeho zrušení se měla domáhat návrhem podaným ve správním soudnictví.

33. Soud si je vědom toho, že žalobkyně měla snahu domoci se svého práva rovněž tímto způsobem, neboť podala jak odvolání proti rozhodnutí stát. instituce, jímž byl schválen anonymizováno řád, tak rovněž návrh na zrušení samotného anonymizováno řádu. K tomu soud uvádí, že Nejvyšší správní soud sice její návrh odmítl, neboť vycházel z v té době platné judikatury akcentující formální pojetí opatření obecné povahy, zároveň však v odůvodnění svého usnesení žalobkyni poučil, že pokud tato judikatura bude zvrácena Ústavním soudem v rámci řízení sp. zn. ústavní nález, bude moci podat nový návrh na zrušení anonymizováno řádu. Judikatura název soudu po citovaném nálezu skutečně doznala zásadní změny, neboť nově je veřejnoprávní akt posuzován jako opatření obecné povahy podle své materiální povahy (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. číslo jednací). Žalobkyně tedy měla možnost domoci se ochrany svých práv uvedeným způsobem, a pokud soud v tomto řízení nepřezkoumal zákonnost příslušných ustanovení anonymizováno řádu, nejedná se z jeho strany o odepření spravedlnosti.

34. K jednotlivým žalobním námitkám pak soud uvádí následující.

35. Ohledně první námitky panoval spor v tom, zda byly pro žalobkyni závazné limity znečištění stanovené anonymizováno řádem nebo naopak dříve vydaným vodoprávním rozhodnutím. Soud má za prokázané, že pro podnik žalobkyně bylo vydáno v roce 1986 vodoprávní rozhodnutí, které stanovilo v bodě 3. výroku hodnoty zbytkového znečištění odpadních vod pro tři ukazatele (biochemická spotřeba kyslíku, nebezpečné látky a tuky). V bodě 4 výroku pak vodohospodářský orgán konstatoval, že uvedené hodnoty jsou v souladu s kanalizačním řádem pro město Příbram. Toto rozhodnutí je svou povahou individuální správní akt, který musí být souladný nejen se zákonem, ale rovněž s platným anonymizováno řádem. Je tomu tak jednak proto, že vodoprávní rozhodnutí tuto podmínku ve výroku samo stanovuje, dále však proto, že anonymizováno řád stanovuje limity maximálního znečištění pro celé město Příbram, tedy pro všechny příslušné subjekty zde působící. Pokud dojde ke změně podmínek, za nichž byl kanalizační řád schválen (tedy zejména ke změně celkové bilance znečištění odpadních vod), § 25 vyhlášky č. 428/2001 Sb. ukládá vlastníkovi kanalizace povinnost na tyto změny reagovat a kanalizační řád změnit či doplnit. Z podstaty věci je pak povinností jednotlivých producentů odpadních vod této změně přizpůsobit svá dříve vydaná povolení, která jsou v kolizi s nově přijatým opatřením obecné povahy, neboť v opačném případě by změna kanalizačního řádu postrádala smyslu. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně byla povinna respektovat limity stanovené anonymizováno řádem bez ohledu na dříve vydané vodoprávní rozhodnutí a na této skutečnosti nemohou nic změnit ani jakákoliv vyjádření správních orgánů či právnická osoba.

36. Druhá námitka se týkala stanovení náhrad za nadlimitní znečištění. Jak soud shora uvedl, závazkový právní vztah mezi účastníky se řídil Smlouvou o odvádění odpadních vod a anonymizováno řádem, který byl z hlediska soukromoprávního součástí této smlouvy. V řízení přitom bylo prokázáno, že žalovaná stanovila náhrady zcela v souladu se smluvním ujednáním, neboť odběr vzorků předem ohlásila žalobkyni, během odběru byl vždy přítomen zástupce žalobkyně, vzorek byl vyhodnocen v akreditované laboratoři a náhrada byla vypočtena v souladu s anonymizováno řádem. Žalobkyně sice v průběhu řízení namítala, že jednotlivá vyúčtování reklamovala, ovšem doložila reklamaci pouze jediné faktury (nadto nepodepsanou) a její tvrzení o údajné závadě na dávkovacím čerpadle v čistírně odpadních vod se neprokázalo. Stejně tak žalobkyně neprokázala, že v rozhodném období nechávala samostatně provádět rozbory vzorků odpadní vody ani odlišnost výsledků měření.

37. Vzhledem k tomu, že anonymizováno řád byl v rozhodné době platný a zdejšímu soudu nepřísluší přezkoumávat jeho zákonnost, nebylo namístě zabývat se ani otázkou výpočtu skutečných vícenákladů dle § 14 odst. 4 vyhlášky č. 428/2001 Sb. Zjišťování vícenákladů by připadalo v úvahu pouze v případě neplatnosti anonymizováno řádu, neboť pouze za této situace by bylo třeba určit náhradu odborným znaleckým výpočtem. Tato situace však v řešené věci nenastala, neboť náhrada byla stanovena v souladu s anonymizováno řádem procentuální přirážkou. Ze stejného důvodu soud neprovedl důkazy znaleckými posudky navrženými žalobkyní, neboť základní spor panoval ohledně platnosti anonymizováno řádu, tedy ohledně otázky právní, k níž se znalcům nepřísluší vyjadřovat. Soud nad rámec výše uvedeného a pouze pro srovnání provedl důkaz znaleckým posudkem Ing. ulice, z něhož vyplynulo, že v případě výpočtu náhrad dle prokázaných vícenákladů by fakturované částky dosahovaly podstatně vyšší úrovně (cca 2 700 000 Kč v roce 2006 a cca 2 900 000 Kč v roce 2007). I pokud by tedy náhrady byly účtovány podle prokázaných vícenákladů, žalovaná by měla na sporné částky bezezbytku nárok.

38. Konečně je pak třeba zmínit, že žalobkyně sice byla do určité míry limitována ve smluvní volnosti při sjednávání anonymizováno o anonymizována tři slova, tato skutečnost však byla zapříčiněna právě veřejnoprávním aspektem dané problematiky. Žalovaná si přitom nepočínala jakkoliv svévolně, neboť povinnost postupovat v souladu s anonymizováno řádem pro ni vyplývala z § 9 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích a limity maximálního znečištění byly v anonymizováno řádu stanoveny zcela shodně jako ve vyhlášce číslo Sb. a schváleny příslušným vodoprávním úřadem.

39. Ke třetí námitce soud uvádí, že i v případě stanovení typu vzorku bylo třeba vycházet z ujednání stran, tedy z příslušných ustanovení anonymizováno o anonymizována tři slova a anonymizována tři slova řád přitom v části číslo jednoznačně stanovil, že koncentrační limity se zjišťují prostým vzorkem a bilanční hodnoty znečištění se zjišťují analýzou směsných vzorků. Rovněž v části 11. 1 se uvádí, že pro překročení limitů tohoto anonymizováno řádu je průkazný prostý vzorek. Z dokazování dále vyplynulo, že žalovaná nemohla jednostranně ovlivnit výsledek měření, neboť doba odběru vzorků vždy závisela na součinnosti zástupce žalobkyně. Nadto dle závěrů znalce příjmení jméno byl typ prostého vzorku vhodný, neboť účelem měření nebylo vypočítat množství vypouštěného znečištění (např. anonymizována dvě slova znečištění), ale pouze ověřit dodržování koncentračních limitů.

40. Soud s ohledem na výše řečené dospěl k závěru, že žalovaná účtovala sporné náhrady po právu, a proto tyto platby nelze považovat za bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 a § 457 obč. zák. Z toho důvodu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

41. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byla žalovaná ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů v částce 204 695,70 Kč Tyto náklady sestávají ze zálohy na provedení důkazu 14 750 Kč (složeno bylo 40 000 Kč a vráceno bylo 25 250 Kč), z odměny za zastupování advokátem ve výši 168 900 Kč (158 860 Kč + 6 110 Kč + 4 200 Kč) dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), za celkem 14 úkonů právní služby v tarifní hodnotě jednoho úkonu 12 220 Kč, a to za 13 úkonů dle § 11 odst. 1 a.t. (za převzetí a přípravu zastoupení, za odpor proti platebnímu rozkazu a vyjádření k žalobě z 31. 3. 2008, jednání dne 5. 2. 2009 v rozsahu započatých tří hodin /počítány tedy 2 úkony/, jednání dne 14. 5. 2009, vyjádření ze dne 22. 7. 2009 – otázky pro znalce, jednání dne 10. 3. 2015, vyjádření ze dne 16. 3. 2015, jednání dne 28. 4. 2015, vyjádření a doplnění důkazního návrhu ze dne 12. 5. 2015, jednání dne 26. 5. 2016, jednání 8. 6. 2021, písemný závěrečný návrh ze dne 31. 7. 2021) a za 1 úkon v hodnotě 6 100 Kč dle § 11 odst. 2 a.t. (odvolání proti usnesení o přerušení řízení ze dne 30. 9. 2010), z náhrady hotových výdajů 4 200 Kč za 14 úkonů právní pomoci po 300 Kč, a konečně z 21 % DPH ze základu 169 170 Kč ve výši 35 525,70 Kč. Soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.

42. O náhradě státu rozhodl soud podle § 148 o.s.ř. tak, že zcela neúspěšné žalobkyni uložil povinnost zaplatit státu částku 4 817,80 Kč, kterou tvoří svědečné svědka jméno příjmení ve výši 1 169,80 Kč a svědkyně jméno příjmení ve výši 4 817,80 Kč.

43. Dále soud vypořádal zálohy na znalečné. Obě účastnice složily soudu zálohu na náklady znaleckého posudku, nařízeného ve prospěch obou, ve výši 40 000 Kč (žalobkyně dne 18. 12. 2009 a žalovaná dne 29. 12. 2009). Soud určil znalečné znalci příjmení ústav vodohospodářský anonymizováno. příjmení, veřejná výzkumná instituce, ve výši 29 500 Kč. Ze složené zálohy 80 000 Kč uhradil tedy soud znalci 29 500 Kč a zbývá 50 500 Kč. Soud proto rozhodl o vrácení nespotřebovaných záloh každé z účastnic ve výši 25 250 Kč (výroky ad IV. a V.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.