OSPH10 46 C 481/2020-79

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Kolbabovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o 150 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 688 Kč od 12. 12. 2020 do 11. 3. 2021 kapitalizovanou v částce 590 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 121 312 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 121 312 Kč od 12. 12. 2020 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 24 808,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 150 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce byl účastníkem řízení vedeného u název soudu pod sp.zn. spisová značka Soudní řízení vedené název soudu pod sp.zn. spisová značka bylo vedeno po nepřiměřeně dlouhou dobu.

Průběh řízení byl následující:

Událost v řízení; Datum

Zahájení řízení; 29.03.2017

Vydání rozhodnutí; 19.06.2017

Podán opravný prostředek; 14.07.2017

Podán opravný prostředek; 14.07.2017

Obživnutí věci; 02.08.2017

Vydání rozhodnutí; 06.03.2020

Vyřízení věci; 06.03.2020

Nařízení jednání; 06.03.2020

Datum pravomocného ukončení věci; 04.07.2020

Řízení bylo zatíženo průtahy, a to jak v počáteční fázi spojené s vydáním platebního rozkazu, tak především, pak ve fázi po podání odporu do platebního rozkazu. Žalobce touto žalobou uplatnil nárok na náhradu anonymizováno za anonymizováno délku anonymizováno, a to za celou dobu trvání řízení (kdy k podání žádosti o anonymizováno nebylo řízení ještě ukončeno z důvodu plynutí lhůt pro odvolání). Žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu škody ve výši anonymizováno 150 000 Kč, a to dne 11. 6. 2020, přičemž ke dni podání žaloby žalovaná věc neprojednala a žalobce neodškodnila. Z těchto důvodů se domáhal po žalované zaplacení částky 150 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši za dobu od 12. 12. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že uvedla, že nárok uplatněný žalobcem žalobou neuznává. Ve svém vyjádření žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 11. 6. 2020 uplatnil nárok na zadostiučinění za anonymizována dvě slova v celkové výši 150 000 Kč, ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v platném znění, za nesprávný úřední postup ve shora uvedeném řízení. Dále uvedla, že žádosti žalobce bylo částečně vyhověno a bylo mu poskytnuto přiměřené zadostiučinění v celkové výši 28 688 Kč. K řízení, ve kterém byl namítán nesprávný úřední postup, uvedla, že řízení bylo zahájeno dne 29. 3. 2017 doručením žaloby o zaplacení 88 700 Kč s přísl. k název soudu. Žalobce vystupoval v předmětném řízení v procesním postavení žalobce 1 společně se žalobkyní 2 jméno příjmení proti žalovaným: 1. jméno příjmení a 2. jméno příjmení. Dne 2. 6. 2017 byli žalobci vyzváni k zaplacení soudního poplatku, tak dne 13. 6. 2017 učinili. Dne 19. 6. 2017 byl obvodním soudem vydán platební rozkaz, následně byl soudu dne 18. 7. 2017 doručen odpor žalované 1. Dne 4. 8. 2017 soud usnesením poučil žalovanou stranu a vyzval k doplnění odporu. Toto usnesení se žalovaným nepodařilo doručit, bylo tedy vyvěšeno na úřední desce. Dne 5. 3. 2018 byl spis předložen soudci, poté soud řešil odmítnutí odporu. Dne 2. 1. 2020 soud usnesením zrušil platební rozkaz podle §173 odst. 2 o.s.ř., neboť se jej nepodařilo doručit žalované 2, ve věci nařídil jednání na 6. 3. 2020. Dne 8. 1. 2020 bylo soudu doručeno vyjádření žalobců, v němž žádají, aby soud rozhodl rozsudkem pro uznání. Dne 6. 3. 2020 proběhlo ústní jednání, na kterém byl vyhlášen rozsudek, který nabyl právní moci dne 4. 7. 2020. Celková délka řízení činila 3 roky a 3 měsíce, ve věci bylo rozhodováno 2x soudem I. stupně, věc nevykazovala zvláštní míru právní ani skutkové složitosti, předmětem řízení byla žaloba o zaplacení částky 88 700 Kč s přísl. jako nezaplacené nájemné, nadto je nutno zdůraznit skutečnost, že žalobci jako výluční anonymizována dvě slova, kterou žalovaným anonymizováno, vystupovali v řízení společně. V tomto ohledu je tedy na místě zohlednit tzv. anonymizována dvě slova, tzn., že v případě žalobce se jedná o anonymizována dvě slova anonymizováno a případná nemajetková anonymizováno nemůže dosáhnout takové intenzity, jako újma, kterou by mohl žalobce pocítit v případě, že by v řízení vystupoval pouze on sám. Pokud pak jde o posouzení celkové délky řízení z hlediska její přiměřenosti, provedeným spisovým šetřením bylo zjištěno, že soud nepostupoval koncentrovaně, zejména v období od anonymizováno 2017 do anonymizováno 2018 a dále pak v období od anonymizováno 2019 do anonymizováno 2020. S ohledem na shora uvedené okolnosti byla celková délka řízení shledána již jako nepřiměřená. Žalovaná konstatovala, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu v tom směru, že celková délka řízení vzhledem k účastenství žalobce nebyla přiměřená. Z tohoto důvodu přiznala žalovaná žalobci přiměřené zadostiučinění v penězích v celkové výši 28 688 Kč, neboť konstatování porušení práva ve smyslu ustanovení § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. se v daném případě nejevilo jako dostačující náhradou. Na tomto svém stanovisku ze dne 8. 3. 2021 žalovaná i nadále setrvala. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění žalovaná zároveň zohlednila stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia název soudu anonymizováno dne 13. 4. 2011, sp. zn.: stanovisko NS, které bylo vydáno v zájmu sjednocení rozhodování soudů prvních stupňů a soudů odvolacích o otázce postupu při stanovení přiměřeného zadostiučinění podle ustanovení § 31a) z.č. 82/1998 Sb. a dále relevantní judikaturu anonymizováno, a to tak, aby stanovená částka nebyla nepřiměřeně nízká v porovnání s částkami, které by v podobném případě anonymizováno poškozenému přiznal z titulu spravedlivého anonymizováno ve smyslu článku anonymizována dvě slova (srov. např. výše uvedený rozsudek anonymizováno ve věci anonymizováno, § anonymizováno). Při stanovení této konkrétní výše zadostiučinění (28 688 Kč) dospěla žalovaná nejprve k základní částce 33 750 Kč s tím, že za 1 rok řízení náleží částka 15 000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na anonymizována dvě slova role v řízení o 15%, jak podrobněji popsáno shora. Ze všech těchto důvodů žalovaná navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout.

3. Usnesením název soudu č.j. číslo jednací, ze dne 19. 3. 2021, který nabyl právní moci dne 10. 4. 2021, bylo řízení částečně zastaveno co do částky 28 688 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 688 Kč od 12. 3. 2021 do zaplacení, a to pro zpětvzetí žalobce, které bylo odůvodněno tím, že žalovaná žalobci částku 28 688 Kč dne 11. 3. 2021 uhradila.

4. Účastníci řízení učinili nespornými následující skutečnosti:

a) Žalobce uplatnil dne 11. 6. 2020 nárok na anonymizováno za anonymizována dvě slova v celkové výši 150 000 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., u žalované.

5. Žalovaná se z jednání řádně omluvila a práva účasti na jednání se výslovně vzdala, soud proto jednal a rozhodl v její nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

6. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr:

7. Žalobce spolu s jméno příjmení podal dne 29. 3. 2017 k název soudu žalobu, jíž se po žalovaných jméno příjmení a jméno příjmení domáhali zaplacení částky 88 700 Kč spolu s příslušenstvím, a to z titulu anonymizována dvě slova (prokázáno spisem název soudu sp.zn. spisová značka č.l. 2-4). Dne 2. 6. 2017 název soudu vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku ve výši 4 435 Kč, přičemž předmětná výzva byla právnímu zástupci žalobců doručena dne 5. 6. 2017 (prokázáno spisem název soudu sp.zn. spisová značka číslo listu). Dne 19. 6. 2017 byl ve věci vydán platební rozkaz (žalované příjmení příjmení byl platební rozkaz doručen dne 29. 6. 2017, žalované jméno příjmení doručen nebyl), proti němuž podaly žalované dne 14. 7. 2017 odůvodněný odpor (prokázáno spisem název soudu sp.zn. spisová značka číslo listu). Soud dne 4. 8. 2017 žalované vyzval k odstranění vad odporu, přičemž svoji výzvu doplnil usnesením ze dne 25. 8. 2017. Ve spise je též záznam, že obálky s výzvou žalovaným neodešly dne 15. 9. 2017 z kanceláře (nedatováno), ale byly vyvěšeny. Ve spise připojena doručenka jméno příjmení ze dne 4. 12. 2017 (prokázáno spisem název soudu sp.zn. spisová značka číslo listu). Žalované jméno příjmení byla zanechána výzva a na úřední desce soudu bylo vyvěšeno sdělení od 15. 12. 2017 do 15. 1. 2018 (prokázáno spisem název soudu sp.zn. spisová značka číslo listu). Dne 5. 3. 2021 pokyn k předložení soudci s ohledem na nevybrání spisu ze lhůty kanceláří. Soudce spis dne 29. 6. 2018 nechal předložit asistence k vypracování konceptu odmítnutí odporu žalovaných, který asistentka vypracovala dne 13. 7. 2018 a spis nechala opětovně předložit soudci. Soudce bez vypravení původního konceptu nechal opětovně spis předložit asistentce k vypracování konceptu zrušení platebního rozkazu dne 25. 4. 2019, přičemž tato koncept vypracovala dne 29. 4. 2019 (prokázáno spisem Obvodního soudu pro Prahu 8 sp.zn. 22 C 78/2017 č.l. 53-55). Usneseními soudu ze dne 2. 1. 2020 byl odpor žalovaných odmítnut a platební rozkaz vydaný dne 19. 6. 2017 byl zrušen (prokázáno spisem název soudu sp.zn. spisová značka číslo listu). Téhož dne soudce nechal účastníky předvolat k ústnímu jednání na den 6. 3. 2020 (prokázáno spisem Obvodního soudu pro Prahu 8 sp.zn. 22 C 78/2017 č.l. 60). Žalobci soud dne 8. 1. 2020 požádali o zaslání vyjádření žalované jméno příjmení a požádali o vydání rozsudku pro uznání vůči její osobě (prokázáno spisem název soudu sp.zn. spisová značka číslo listu). Žalované jméno příjmení byla v rámci doručování usnesení ze dne 2. 1. 2020 zanechána výzva a vyvěšeno sdělení na úřední desce soudu v období 5. 2. 2020 až 6. 3. 2020 (prokázáno spisem název soudu sp.zn. spisová značka číslo listu). K jednání konanému dne 6. 3. 2020 se žádný z účastníků řízení nedostavil a soud po provedení důkazů vyhlásil ve věci rozsudek. Dne 6. 4. 2020 požádal soudce o prodloužení lhůty k vypracování písemného vyhotovení rozsudku do dne 5. 5. 2020 bez bližšího odůvodnění, s čímž místopředseda souhlasil. Dne 5. 5. 2020 si soudce opětovně požádal o prodloužení lhůty k vypracování písemného vyhotovení rozsudku do dne 29. 5. 2020 bez bližšího odůvodnění, s čímž místopředseda souhlasil. Dne 29. 5. 2020 si soudce opětovně požádal o prodloužení lhůty k vypracování písemného vyhotovení rozsudku do dne 2. 6. 2020 bez bližšího odůvodnění, s čímž místopředseda souhlasil. Dne 2. 6. 2020 si soudce opětovně požádal o prodloužení lhůty k vypracování písemného vyhotovení rozsudku do dne 4. 6. 2020 bez bližšího odůvodnění, s čímž místopředseda souhlasil (prokázáno spisem název soudu sp.zn. spisová značka číslo listu). Dne 4. 6. 2020 byl referován soudcem pokyn k vypravení rozsudku v rozsahu 5 stran, což bylo téhož dne realizováno, kdy žalovaným bylo doručováno fikcí (prokázáno spisem název soudu sp.zn. spisová značka číslo listu). Ode dne 10. 7. 2020 do dne 10. 8. 2020 byly věšeny na úřední desce sdělení o doručení rozsudku žalovaným (prokázáno spisem název soudu sp.zn. spisová značka číslo listu, anonymizováno, číslo).

8. Dne 11. 6. 2020 žalovaná přijala žádost žalobce o uhrazení částky 150 000 Kč jako zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení vedeného název soudu pod sp.zn. spisová značka (prokázáno potvrzením žalované ze dne 11. 6. 2020 včetně detailu odeslané zprávy a žádosti žalobce ze dne 11. 6. 2020 a nespornými skutečnostmi). Žalovaná dne 8. 3. 2021 vydala stanovisko, ve kterém dospěla k závěru, že název soudu ve věci žalobce nepostupoval koncentrovaně, a to zejména v období od anonymizováno 2017 do anonymizováno 2018 a v období od anonymizováno 2019 do anonymizováno 2020, a proto žalobci náleží anonymizováno na anonymizováno ve výši 28 688 Kč (prokázáno anonymizováno role v řízení č.j. spisová značka, ze dne 8. 3. 2021)

9. Na základě zjištěného skutkového stavu učinil soud následující právní závěr:

Podle § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dál jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

Podle § 14 odst.1 a 3 OdpŠk nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku bna náhradu škody u soudu.

Podle § 6 odst.2 písm.a) OdpŠk je tímto úřadem, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení, Ministerstvo spravedlnosti.

Podle § 31a odst.1 až 3 OdpŠk (1) bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. (2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samostatné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k majetkové újmě došlo. (3) V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst.1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst.1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, který přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu pro poškozeného.

Podle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku.

10. Po právní stránce soud věc posoudil jako nárok žalobce na náhradu anonymizována dvě slova způsobené při výkonu státní moci dle anonymizováno. Nejprve se zabýval soud otázkou, zda jsou splněny podmínky řízení. Žalobce se návrhem podaným žalované dne 11. 6. 2020 domáhal zaplacení částky 150 000 Kč. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 10. 12. 2020 se domáhal zaplacení částky 150 000 Kč. Podle § 14 odst. 3 anonymizováno je uplatnění nároku na náhradu škody u příslušného orgánu podmínkou pro případné uplatnění nároku na anonymizována dvě slova u soudu. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může u soudu domáhat anonymizována dvě slova pouze tehdy, pokud do šesti měsíců jeho nárok nebyl plně uspokojen. V daném případě nebyl ke dni podání žaloby nárok žalobce, uplatněný u žalované ve výši 150 000 Kč, uspokojen, když k částečnému uspokojení žalobce co do částky 28 688 Kč došlo dne 11. 3. 2021. V této části jsou tedy podmínky řízení splněny.

11. Dále se soud zabýval otázkou, zda byla v daném případě naplněna podmínka, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to tím, že řízení nebylo skončeno v přiměřené lhůtě a docházelo v něm k průtahům řízení. Přiměřenost délky soudního řízení i právo na projednání bez zbytečných průtahů jsou součástí práva na spravedlivý proces, jednoho ze základních lidských práv garantovaných jak anonymizována tři slova nejvyšší právní síly (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), tak i právními předpisy mezinárodního původu, které jsou ve smyslu čl. 10 Ústavy České republiky součástí právního řádu České republiky a mají při aplikaci přednost před zákonem (jedná se zvláště o čl. 6 odst. 1 větu první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod publikované ve anonymizováno zákonů jako sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí, pod číslo jen„ anonymizováno“ /). Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou. Otázky přiměřenosti délky řízení je nutno vždy zkoumat ve světle konkrétních okolností daného případu a pouze průtahy přičitatelné státu mohou vést ke konstatování překročení přiměřené lhůty. To znamená, že stát je možno činit odpovědným pouze za ty průtahy, které by byly způsobeny liknavým postupem státních orgánů. Otázku přiměřenosti délky řízení v předmětné věci je třeba posoudit v souladu zejména s článkem 6 odst. 1 anonymizováno, který mj. zakotvuje právo každého na projednání věci v přiměřené lhůtě, a s příslušnou judikaturou název soudu (dále jen„ anonymizováno“). Z ní kromě jiného plyne, že přiměřenost délky řízení se posuzuje podle okolností případu a s ohledem zejména na složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (viz např. rozsudek anonymizováno ve věci příjmení proti České republice ze dne 10. července 2003, § 73), že průtah v určité fázi řízení lze tolerovat za předpokladu, že celková délka řízení nebude nepřiměřená (viz např. rozsudek anonymizováno ve věci příjmení proti Itálii ze dne 8. prosince 1983, § 37), že jen průtahy přičitatelné státu mohou vést k závěru, že délka řízení byla nepřiměřená (viz např. rozsudek anonymizováno ve věci anonymizováno proti země ze dne 25. března 1999, § 40) a že chování stěžovatele představuje objektivní faktor, který není přičitatelný žalovanému státu a je třeba ho vzít v úvahu při rozhodování o překročení přiměřené lhůty (viz např. rozsudek anonymizováno ve věci anonymizováno proti země ze dne 10. července 2001, § 28). Při úvaze o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, je třeba přihlížet k celkové době, po kterou řízení trvalo, nikoliv tedy jen k době, po kterou docházelo k průtahům ve smyslu nečinnosti. V daném případě soud vymezil délku řízení 3 roky 3 měsíce a 5 dní, a to od 29. 3. 2017 do 4. 7. 2020, kdy nabyl právní moci rozsudek. Obsahem spisu vedeného název soudu pod sp.zn. spisová značka má soud za prokázané, že v daném případě nastala nepřiměřená délka řízení a nenastaly zde zbytečné průtahy ze strany žalované, a tudíž došlo k nesprávnému úřednímu postupu. V daném případě bylo řešeno dlužné nájemné, kdy sice hypoteticky mohlo jít o věc skutkově složitou, avšak spor byl vyřešen v rámci prvního jednání ve věci, tudíž složka složitosti se v tomto případě ani nemohla prakticky projevit (např. nutnost anonymizováno posudku či role v řízení neznámého pobytu). Nelze též přehlédnout, že žalobce spor vedl spolu s paní jméno příjmení společně na straně žalující, jde zde tedy o anonymizována dvě slova, a spor byl veden pro nízkou částku ve výši 88 700 Kč, přičemž v řízení nebylo nikterak prokázáno, že by spor ohrožoval ekonomickou pozici žalobce, což ostatně žalobce ani v řízení netvrdil a čemuž odpovídalo jednání žalobců v průběhu sporu vedeném název soudu. Průtahy ze strany název soudu byly zjištěny zejména v období od poloviny anonymizováno 2018 do 25. 4. 2019 a od počátku anonymizováno 2019 do 2. 1. 2020. Žalobce po celou dobu předmětného řízení měl postoj neutrální, sám svým jednáním k žádnému průtahu v řízení nepřispěl, avšak též nebyl v řízení aktivní, když soud nepodněcoval k aktivitě a průtahy tak nechal volně plynout (až na jedinou výjimku, kdy se žalobce dne 8. 1. 2020 domáhal zaslání vyjádření žalované jméno příjmení). V předmětném řízení je zřejmé, že soudce neprojevoval snahu rozhodnout věc v co nejkratším čase. Ve výše uvedených obdobích docházelo k totální nečinnosti soudce ve spise.

12. S ohledem na výše uvedené soud konstatuje, že v předmětném řízení došlo název soudu k porušení práv žalobce na přiměřenou délku soudního řízení a projednání věci bez zbytečných průtahů. Žalobce stál na straně žalující spolu s paní jméno příjmení, řízení bylo vedeno o nízkou částku, tj. o 88 700 Kč, která pro žalobce neměla většího významu, žalobce v řízení až na jednu výjimku v téměř závěrečné části (po 2 letech, 9 měsících a 10 dnech, ve fázi, kdy hlavní nečinnost název soudu již pominula) nepoukazoval na průtahy v řízení, nečinil žádné kroky k aktivitě soudce, např. nežádal nařízení jednání či nežádal stanovení lhůty k patřičnému úkonu soudu, a v době vzniklých průtahů zjištěných zdejším soudem byl žalobce absolutně neaktivní.

13. Soud se s ohledem na učiněný závěr, že žalobci náleží odškodnění za porušení jeho práv na přiměřenou délku soudního řízení a projednání věci bez zbytečných průtahů, zabýval výší odškodnění. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění postupoval soud v souladu se anonymizováno občanskoprávního a obchodního kolegia název soudu ze dne 13. 4. 2011 sp.zn. stanovisko NS a dále např. rozsudky název soudu ze dne 24. 5. 2011 sp.zn. spisová značka, ze dne 5. 10. 2010 sp.zn. spisová značka, ze dne 13. 12. 2011 sp.zn. spisová značka. Žalobci proto náleží 15 000 Kč za každý rok vedení řízení (s ohledem na fakt, že žalobce v řízení neprokázal zvýšenou důležitost předmětu řízení pro svoji osobu) s tím, že za první dva roky (29. 3. 2017 až 29. 3. 2019) náleží jen 7 500 Kč za rok. Celkovou výši odškodnění stanovil soud za období od 29. 3. 2017 do 29. 3. 2019 částkou 15 000 Kč (2 x 7 500 Kč), za období od 30. 3. 2019 do 29. 3. 2020 částkou 15 000 Kč (1 x 15 000 Kč) a za období od 30. 3. 2020 do 4. 7. 2021 částkou 3 750 Kč (3 měsíců x 1 250 Kč, přičemž tato měsíční částka byla vypočtena z roční výše odškodnění 15 000 Kč / 15 000 Kč: 12 měsíců/). Výsledná částka odškodnění za období od 29. 3. 2017 do 4. 7. 2021 byla stanovena částkou 33 750 Kč.

14. Dále se soud zabýval otázkou, zda jsou v daném případě okolnosti odůvodňující snížení či zvýšení základní částky a dospěl k závěru, že v daném případě jsou okolnosti odůvodňující snížení základní částky. Nejprve se zabýval otázkou složitosti věci a dospěl k závěru, že v daném případě zde není důvod pro snížení částky, když se jednalo o řízení po skutkové i právní stránce nikterak složité. Soud se dále zabýval otázkou chování účastníků a dospěl k závěru, že žádný z účastníků řízení se nepodílel na jeho délce aktivně, avšak žalobci (v průvodním řízení) byli zcela, až na jednu výjimku, která nastala po odstranění hlavních průtahů v řízení, zcela neaktivní, nikterak soud nepodněcovali k aktivitě a průtahy způsobené žalovanou ponechávali volně plynout. Soud se zabýval i významem předmětu sporu pro žalobce, kdy dospěl k závěru, že tento jej ekonomicky neohrožoval a neměl pro něj výraznějšího významu, což soud usuzuje zejména z neaktivity žalobce v původním sporu i z absence tohoto tvrzení v rámci tohoto sporu. Soud při svém rozhodování zohlednil též, že se jedná o újmu sdílenou, když žalobce tuto sdílí i s původní žalobkyní paní jméno příjmení. Soud k tomuto závěru o újmě sdílené dospěl i s ohledem na žalobcem předloženou anonymizováno, a zejména s přihlédnutím k osobní situaci původních žalobců, kdy původní žalobkyně byla v řízení stejně aktivní jako žalobce. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že je důvod pro snížení částky o 15 %. Při výpočtu konečné částky odškodnění proto částku 33 750 Kč snížil o 15 %, tedy o částku 5 062 Kč, a konečná částka anonymizováno byla stanovena na částku 28 688 Kč, přičemž tato částka již byla žalovanou žalobci uhrazena dne 11. 3. 2021 a po zpětvzetí žalobce bylo řízení co do této částky a navazujícího zákonného úroku z prodlení od 12. 3. 2021 do zaplacení částečně zastaveno.

15. S ohledem na výše uvedené, byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 28 688 Kč, ovšem již v průběhu lhůty 6 měsíců dle § 15 odst. 1 OdpŠk, jelikož tak neučinila, dostala se žalovaná marným uplynutím této lhůty do prodlení, a proto soud v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, žalobci přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za období od 12. 12. 2020 do 11. 3. 2021, tj. od uplynutí 6 měsíční lhůty běžící ode dne podání žádosti žalobcem k žalované (11. 6. 2020) do zaplacení předmětné částky žalovanou žalobci (viz výrok I.).

16. Soud zamítl částku 121 312 Kč jako částku přesahující přiznané anonymizováno (výrok ad II). Pro úplnost soud dodává, že předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby o 28 688 Kč (částka přiznaná a následně i vyplacená žalobkyni žalovanou) bylo předmětem řízení zaplacení částky 121 312 Kč.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 3 o.s.ř. Byť návrhu žalobkyně nebylo zcela vyhověno, je třeba uzavřít, že v řízení měla plný úspěch a má tak právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 24 808,50 Kč (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3378/2013, ze dne 29. 1. 2014). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč, a nákladů zastoupení advokátem 22 808,50 Kč, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši sestávající z částky 3 100 Kč za pět úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, účast na jednání před soudem - 26. 8. 2021, částečné zpětvzetí žaloby ze dne 12. 3. 2021, vyjádření ze dne 16. 3. 2021); za vyjádření ve věci 25.8.2021 soud náhradu nepřiznal, neboť se nejedná o účelný náklad ve věci, zejména s ohledem na to, že soudu bylo zasláno v den jednání cca 5 hodin před jeho zahájením a žalobci nic nebránilo vyjádřit se přímo při jednání); za jeden úkon dle § 11 odst. 2 písm. f) a.t. ve výši ½ odměny 1 550 Kč (účast na jednání 31. 8. 2021, kdy došlo pouze k vyhlášení rozsudku) a dále šest paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 850 Kč ve výši 3 958,50 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.