OSPH10 22 C 166/2022-54

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Stříbrnou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o 2 909 524,03 Kč s příslušenstvím

I. Návrh žalované na přerušení řízení do pravomocného skončení dovolacího řízení proti rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. číslo jednací se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 909 524,03 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 775 404,61 Kč od 12. 7. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 134 119,42 Kč od 13. 10. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 266 089,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 775 404,61 Kč s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty, kterou strany sjednaly ve smlouvě o dílo na dodávku elektrické a řídící části fotovoltaických elektráren obec, Oblekovice a ulice ze dne 21. 9. 2010 (dále jen„ smlouva o dílo“). Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,05 % denně z dlužné částky. Žalobkyně po předání díla fakturovala jeho cenu fakturou číslo ze dne 1. 10. 2010 splatnou dne 30. 10. 2010 ve výši 958 411 Kč a fakturou číslo ze dne 20. 3. 2011 splatnou dne 3. 4. 2011 ve výši 3 368 022 Kč. Nárok na zaplacení ceny díla v celkové výši 4 326 433 Kč byl žalobkyni pravomocně přiznán rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 4. 2. 2020, sp. zn. 59 Cm 5/2013, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 6. 2022, sp. zn. spisová značka, spisová značka. Na základě těchto rozsudků byl žalobkyni přiznán rovněž nárok na smluvní pokutu do 31. 12. 2018 za prodlení s úhradou ceny díla. Žalobkyně následně vystavila dne 7. 7. 2022 fakturu číslo jejímž prostřednictvím požaduje smluvní pokutu za období od 1. 1. 2019 do 7. 7. 2022 (1 263 dnů) v kapitalizované výši 2 775 404,61 Kč Smluvní pokuta měla být uhrazena do 11. 7. 2022, což se však nestalo ani přes předžalobní upomínku žalobkyně.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě namítla promlčení části nároku a dále uvedla, že rozsudek Městského soudu sp. zn. 59 Cm 5/2013 byl změněn, a tedy nelze smluvní pokutu počítat z částky 4 326 433 Kč, jak to činí žalobkyně.

3. Žalobkyně v replice ze dne 13. 10. 2022 dodala, že nárok promlčen není, neboť věc je třeba posuzovat podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obchodní zákoník“), který stanoví obecnou čtyřletou promlčecí dobu. Vzhledem k tomu, že žalovaná uhradila cenu díla ve výši 4 326 433 Kč dne 9. 9. 2022, žalobkyně rozšířila svou žalobu o částku 134 119,42 Kč s příslušenstvím představující smluvní pokutu za období od 8. 7. 2022 do 9. 9. 2022 (v délce 62 dnů), splatnou dne 12. 10. 2022.

4. Usnesením ze dne 18. 10. 2022, č. j. číslo jednací, soud připustil navrhovanou změnu žaloby.

5. Podáním ze dne 9. 3. 2023 žalovaná navrhla přerušení řízení do pravomocného skončení dovolacího řízení proti rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. číslo jednací, neboť žalobkyně podala proti tomuto rozsudku dovolání a je zde výrazný předpoklad, že rozsudek bude zrušen. Při jednání konaném dne 10. 3. 2023 žalobkyně uvedla, že dovolání se týkalo pouze početní chyby, které se dopustil Vrchní soud v Praze, a nemělo vliv na výši jistiny pro výpočet smluvní pokuty pro toto řízení. Dále upřesnila, že prodlení s cenou díla trvalo po dobu 1 283 dnů (od 1. 1. 2019 do 7. 7. 2022), po rozšíření žaloby celkem 1 345 dnů, ovšem rozdíl v částce smluvní pokuty nepožadovala.

6. Soud ve věci nařídil první jednání na den 22. 2. 2023, z něhož se právní zástupce žalované pro nemoc omluvil, zástupce žalobkyně se k jednání dostavil. Jednání bylo odročeno bez projednání věci a konalo se dne 10. 3. 2023 za účasti zástupce žalobkyně, avšak v nepřítomnosti žalované ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť zástupce žalované se z jednání omluvil a o odročení nežádal.

7. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných na základě provedených listinných důkazů a dospěl k následujícím zjištěním:

8. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 21. 9. 2010 smlouvu o dílo, na jejímž základě se žalobkyně jakožto zhotovitel zavázala dodat žalované elektrické a řídící části fotovoltaických elektráren obec, Oblekovice a ulice a žalovaná se jako objednatel zavázala uhradit cenu díla. Pro případ prodlení s úhradou ceny díla strany v čl. X bodu 2 smlouvy o dílo sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,05 % z nezaplacené částky za každý den prodlení (smlouvou o dílo ze dne 21. 9. 2010 včetně přílohy číslo obsahující technickou dokumentaci).

9. Žalobkyni byl pravomocně přiznán nárok na úhradu ceny díla ve výši 4 326 433 Kč a rovněž nárok na smluvní pokutu za období do 31. 12. 2018 za prodlení s úhradou ceny díla (rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 4. 2. 2020, sp. zn. 59 Cm 5/2013, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 6. 2022, sp. zn. spisová značka, spisová značka, protokolem o vyhlášení rozhodnutí před odvolacím soudem ze dne 28. 6. 2022).

10. Žalobkyně vystavila dne 7. 7. 2022 fakturu číslo splatnou dne 11. 7. 2022, jejímž prostřednictvím požadovala smluvní pokutu za období od 1. 1. 2019 do 7. 7. 2022 (1 283 dnů) v kapitalizované výši 2 775 404,61 Kč (fakturou číslo včetně dokladu o odeslání datové zprávy).

11. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 24. 7. 2022 (výzvou ze dne 24. 7. 2022 včetně dodejky datové zprávy).

12. Výzvou ze dne 5. 10. 2022 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě smluvní pokuty v částce 134 119,42 Kč za období od 8. 7. 2022 do 9. 9. 2022 (v délce 62 dnů), se splatností dne 12. 10. 2022 (výzvou ze dne 5. 10. 2022 včetně dodejky datové zprávy).

13. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

14. Žalobkyně jako zhotovitel a žalovaná jako objednatel uzavřely dne 21. 9. 2010 smlouvu o dílo na dodávku elektrické a řídící části fotovoltaických elektráren obec, Oblekovice a ulice. Pro případ prodlení s úhradou ceny díla strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně z dlužné částky. Žalobkyni byla pravomocně přiznána cena díla ve výši 4 326 433 Kč a rovněž nárok na smluvní pokutu za období do 31. 12. 2018 za prodlení s úhradou ceny díla. Žalobkyně touto žalobou požaduje smluvní pokutu v celkové výši 2 909 524,03 Kč za období od 1. 1. 2019 do 7. 7. 2022 (1 283 dnů) v kapitalizované výši 2 775 404,61 Kč se splatností 11. 7. 2022 a za období od 8. 7. 2022 do 9. 9. 2022 (v délce 62 dnů) v kapitalizované výši 134 119,42 Kč se splatnostní dne 12. 10. 2022.

15. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr:

16. Soud se nejprve zabýval návrhem žalované na přerušení řízení do pravomocného skončení dovolacího řízení proti rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. číslo jednací, přičemž tento návrh neshledal důvodný. Žalovaná navrhla přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., podle něhož pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět. Na rozdíl od povinného přerušení řízení podle § 109 odst. 1 o. s. ř. bylo tedy v tomto řízení zvažováno fakultativní přerušení řízení, které je z podstaty institutem výjimečným. Hlavními kritérii, která soud musí posuzovat ve vztahu k přerušení, jsou vhodnost, délka řízení, právo účastníka na rychlou a účinnou ochranu, zamezení rozdílným rozhodnutím více soudů a hospodárnost (podrobněji viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Nd 74/2001, či sp. zn. spisová značka). V řešeném případě nebylo splněno již první z citovaných kritérií, neboť o nároku žalobkyně na úhradu ceny díla i smluvní pokuty do 31. 12. 2018 bylo soudy pravomocně rozhodnuto a dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. číslo jednací tento závěr soudů nikterak nezpochybnilo, neboť žalobkyně jeho prostřednictvím namítala pouze početní chybu Vrchního soudu. Dovolací řízení tedy nemá jakýkoliv vliv na výši jistiny pro výpočet smluvní pokuty, a proto není žádný důvod vyčkávat jeho skončení, neboť jeho výsledek je pro nynější řízení nerozhodný.

17. K věci samé soud uvádí následující:

18. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

19. Podle § 536 odst. 1 obchodního zákoníku smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.

20. Podle § 544 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ ObčZ“), sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

21. Podle § 391 odst. 1 obchodního zákoníku u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

22. Podle § 397 obchodního zákoníku nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

23. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.

24. Žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely smlouvu o dílo na dodávku elektrické a řídící části fotovoltaických elektráren obec, Oblekovice a ulice. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne 21. 9. 2010, tj. před 1. 1. 2014, právní vztahy mezi účastnicemi se podle § 3028 odst. 3 o. z. řídí dosavadními právními předpisy. Strany ve smlouvě o dílo sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně z dlužné jistiny. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně po právu fakturovala žalované cenu dílu ve výši 4 326 433 Kč, jak plyne z výše citovaných pravomocných rozsudků, jejichž závěry je soud vázán (srov. § 135 odst. 2 o. s. ř.). Na základě těchto rozsudků byla žalobkyni přiznána smluvní pokuta do 31. 12. 2018, žalobkyně proto v tomto řízení požaduje smluvní pokutu od 1. 1. 2019 do 9. 9. 2022, kdy byla dle jejího tvrzení cena díla uhrazena. Byť žalobkyně měla nárok na smluvní pokutu za celkem 1 345 dnů, požadovala smluvní pokutu pouze za 1 325 dnů v kapitalizované výši 2 909 524,03 Kč a jejím návrhem je soud vázán. Soud zároveň nepřisvědčil námitce promlčení, neboť podle § 397 obchodního zákoníku činí obecná promlčecí doba čtyři roky; žaloba byla podána dne 3. 8. 2022, i nejdříve splatná částka smluvní pokuty ze dne 1. 1. 2019 tedy promlčena zjevně není.

25. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, žalobkyně má nárok rovněž na zaplacení úroku z prodlení podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku. Úrok z prodlení náleží žalobkyni z částky 2 775 404,61 Kč ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky, tj. od 12. 7. 2022 do zaplacení, a z částky 134 119,42 Kč od 13. 10. 2022 do zaplacení; jeho výše vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

26. S ohledem na shora uvedené důvody tak soud žalobě vyhověl, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 266 089,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 145 477 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 775 404,61 Kč sestávající z částky 19 420 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne 13. 10. 2022) a z částky 9 710 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 2 909 524,03 Kč sestávající z částky 19 940 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání soudu dne 10. 3. 2023) a z částky 9 970 Kč představující náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 2 a. t. ve spojení s § 11 odst. 2 a. t. (účast na jednání soudu dne 22. 2. 2023) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 99 680 Kč ve výši 20 932,80 Kč.

28. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.

Proti výroku I. tohoto rozsudku není odvolání přípustné.

Proti výroku II. a III. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.