OSPH10 46 C 174/2022-156

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Kolbabovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ o 593 953,67 Kč, eventuálně 301 392,82 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala rozhodnutí, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 593 953,67 Kč, eventuálně 301 392,82 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 7. 12. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 6. 6. 2022 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 593 953,67 Kč, eventuálně 301 392,82 Kč, s příslušenstvím.

2. V žalobě žalobkyně tvrdila, že uplatnila dne 6. 12. 2021 ve smyslu ustanovení pr. předpisu, o anonymizováno za anonymizováno způsobenou při anonymizována dvě slova moci anonymizováno nebo anonymizována dvě slova anonymizováno a o anonymizováno zákona obec národní ustanovení právního předpisu EU Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ anonymizováno o anonymizována dvě slova“), vůči státu, v tomto případě zastoupeném stát. instituce, anonymizováno na náhradu anonymizováno způsobené nesprávným anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, spočívajícím v nevydání rozhodnutí (resp. materiálně v nerozhodnutí o celém nároku žalobce) v zákonem stanovené lhůtě, v důsledku čehož marně uplynula zákonná lhůta pro stanovení daně. Jelikož do dne podání žaloby neobdržela žalobkyně jakoukoliv reakci ze strany stát. instituce na jím uplatněný nárok, je nucena podat s ohledem na ustanovení § 35 zákona o anonymizována dvě slova a související riziko promlčení svého nároku žalobu.

3. Žalobkyně v rámci žaloby popsala, že v jejím katastrálním území je umístěna anonymizována dvě slova, provozovaná právnická osoba obec, s.r.o. Aktuálně jsou odpady ukládány výlučně na katastrálním území žalobkyně, v minulosti se těleso anonymizováno nacházelo rovněž na katastrálním území územní celek. Podle § 47 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, který byl k 31. 12. 2020 zrušen, platilo, že pokud provozovatel anonymizováno neodvedl obci nebo anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova vybraný poplatek ve stanovené lhůtě, uloží mu povinnost zaplatit poplatek krajský úřad, který vydal souhlas k provozování anonymizováno, rozhodnutím, na návrh příjemce poplatku. Za neodvedený poplatek se platí úrok z prodlení ve výši 0,5 promile ze zadržené částky denně. Úrok z prodlení je příjmem obce. Žalobkyně podala v souladu s uvedeným ustanovením návrh příjemce poplatku na uložení povinnosti zaplatit neodvedený poplatek za ukládání odpadů. Přestože byl návrh doručen dne 15. 5. 2015, bylo o něm pravomocně rozhodnuto teprve rozhodnutím anonymizována dvě slova územní celek ze dne 6. 12. 2018, číslo jednací spisová značka, přičemž rozhodnuto bylo o rozdělení vybraných poplatků za ukládání odpadu mezi žalobkyni a územní celek za období od 1. 6. 2014 do 31. 3. 2016, přestože žalobkyně jako navrhovatelka neomezila svůj návrh pouze na toto období. Daným rozhodnutím nebyl vyčerpán celý nárok žalobkyně, neboť jí nikdy nebyl odveden poplatek za využívání části příjezdové komunikace na jejím území v rámci provozování předmětné anonymizováno. Příjemcem poplatku dle § 47 odst. 1 zákona o anonymizováno byla žalobkyně až v souvislosti s IV. etapou předmětné anonymizováno, tedy od anonymizováno 2014, již předtím však platilo, že část stavby příjezdové komunikace, související s provozem anonymizováno, leží v jejím anonymizováno území. Tato příjezdová komunikace byla jako součást stavby již zahrnuta do stavebního povolení stát. instituce ze dne 26. 5. 1994, číslo jednací, jímž byla povolena etapa I. předmětné anonymizováno, proto žalobkyně uplatnila v anonymizováno ze dne 15. 5. 2015 nárok na příslušnou část poplatku odpovídající užívání komunikace, tento však nebyl doposud žalobkyni přiznán žádným z rozhodnutí krajského úřadu. V rozhodnutí stát. instituce ze dne 2. 5. 2018, č.j. spisová značka číslo se přitom uvádí, že„ základem pro rozdělení poplatků za skládkování mezi obce, na jejichž anonymizováno se skládka nachází, má být plocha pozemku, uvedeného ve stavebním povolení aktuálně využívané části skládky, zvětšená o plochu, kterou zabírají používaná obslužná zařízení, např. příjezdová komunikace.“ anonymizováno k tomu, že žalobkyni nebyl rozhodnutím anonymizováno úřadu přiznán poplatek za užívání předmětné příjezdové komunikace, uplatnila tento svůj nárok opětovně návrhem ze dne 10. 7. 2019 anonymizováno úřad územní celek následně rozhodnutím ze dne 15. 1. 2020, číslo jednací spisová značka nevyhověl návrhu, aby bylo právnická osoba obec, s.r.o. uloženo zaplatit žalobkyni vybraný poplatek a úrok z prodlení, s tím, že údajně uplynula zákonná tříletá lhůta pro stanovení daně. O odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí rozhodlo stát. instituce rozhodnutím ze dne 9. 7. 2020, sp. zn. spisová značka číslo tak, že jej zamítlo a napadené rozhodnutí potvrdilo, ztotožňujíc se se závěrem, že pro přiznání požadovaného poplatku již uplynula zákonná lhůta pro stanovení daně dle daňového řádu. Dle názoru správních orgánů tedy již není možné přiznat žalobkyni podíl na poplatcích za skládkování za I., II. a III. etapu provozu dané anonymizováno, v rámci nichž dostávala poplatky pouze územní celek. V případě poplatků za uložení odpadu na skládku obec v rámci I. – III. etapy totiž měla lhůta pro jejich stanovení uplynout dne 30. 6. 2017. V návrhu ze dne 15. 5. 2015 byl nárok týkající se příjezdové cesty coby součásti skládky, která se nachází v katastru žalobkyně, formulován jako alternativní návrh pro případ, že se správní orgán neztotožní s názorem, že příjemcem poplatku má být pouze ta obec, na jejímž území se nachází vlastní úložiště odpadu. Správní orgán se s tímto názorem skutečně neztotožnil, proto mělo být rozhodnuto též o návrhu žalobkyně na přiznání poplatku vybraného v minulosti, o čemž však doposud rozhodnuto nebylo, a tato nečinnost nemůže být zhojena skutečností, že se žalobkyně neodvolala proti rozhodnutí anonymizována dvě slova ze dne 6. 12. 2018, které tak nabylo právní moci. Žalobkyně totiž neměla důvod zpochybňovat poplatek, který jí byl přiznán za období od anonymizováno 2014, pouze tvrdí, že jí měl být přiznán též poplatek za předcházející období. Tím, že o celém nároku uplatněném žalobkyní nerozhodl, se správní orgán dopustil nezákonné nečinnosti, v důsledku které došlo k marnému uplynutí zákonné lhůty pro stanovení daně, a tím vznikla žalobkyni majetková škoda. Současně tak byla v daném případě naplněna odpovědnost státu za škodu způsobenou žalobkyni nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ve smyslu zákona o odpovědnosti státu. Ve vztahu k odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem přitom není zákonem stanovena podmínka vyčerpání všech procesních prostředků obrany.

4. Co se týče vyčíslení nároku na anonymizována dvě slova, je tvořen poplatkem, který měl být žalobkyni odveden za období roku 2012 až do anonymizováno 2014. Žalobkyně vycházela z postupu, jakým vyčíslil správní orgán nároky dotčených obcí v pravomocném rozhodnutí vydaném dne 6. 12. 2018, přičemž přistoupila k uplatnění primárně pouze toho nároku, který v době podání prvního návrhu, tedy dne 15. 5. 2015, nebyl promlčen s tím, že podáním návrhu došlo ke stavení běhu promlčecí lhůty, neboť obdobně byl rozhodnutím číslo jednací spisová značka datovaným 6. 12. 2018 dotčeným obcím přiznán poplatek za období od anonymizováno 2014. Výše poplatku, který žalobkyně požaduje, činí 593 953,67 Kč a pro případ neuznání stavení promlčecí lhůty činí 301 392,82 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, neboť tato lhůta byla nadřízeným správním orgánem prodloužena do 15. 1. 2016, poté již byl krajský úřad v nečinnosti. Pokud by k nečinnosti nedošlo, mělo být o původním návrhu včetně uplatněného poplatku za příjezdovou cestu rozhodnuto do 15. 1. 2016, přičemž k tomuto datu nebyly promlčeny poplatky odvedené za období anonymizováno 2013 až anonymizováno 2014. S ohledem na to, že na žádost žalobkyně ze dne 6. 12. 2021 nebylo nijak reagováno, žádá zároveň zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni žádosti o zaplacení nároku.

5. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě zaslaném soudu dne 12. 9. 2022 navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl, neboť není splněna podmínka existence odpovědnostního titulu v podobě nesprávného anonymizována dvě slova spočívajícího v nezákonné činnosti správního orgánu. Uvedla, že žalobkyně dne 6. 12. 2021 uplatnila právo na náhradu majetkové újmy. Žalovaná sdělila žalobkyni své stanovisko podáním ze dne 6. 6. 2022 č.j. spisová značka číslo, sp. zn. spisová značka číslo, kterým žádosti nevyhověla, neboť neshledala splněnými podmínky pro vznik odpovědnosti státu dle zákona č. 82/1998 Sb. V rámci správního řízení vedeného u anonymizována dvě slova územní celek pod sp. zn. anonymizováno číslo rok činil správní orgán úkony průběžně a v zákonem stanovených lhůtách, kdy konkrétně bylo rozhodováno rozhodnutími ze dne 19. 7. 2016, číslo jednací spisová značka a ze dne 29. 5. 2017, číslo jednací spisová značka, kdy v obou případech byla provozovateli skládky uložena povinnost zaplatit neodvedenou část poplatku za uložení odpadů žalobkyni a obci obec, a to za období od 1. 6. 2014 do 31. 3. 2016, následně však tato rozhodnutí nenabyla právní moci, neboť na základě odvolání účastníků řízení (i žalobkyně) je stát. instituce zrušilo a vrátilo věc k novému projednání a rozhodnutí, a následně rozhodnutím ze dne 6. 12. 2018, číslo jednací anonymizována dvě slova, kdy provozovateli skládky byla uložena povinnost zaplatit neodvedenou část poplatku za uložení odpadů žalobci a obci obec, a to za období od 1. 6. 2014 do 31. 3. 2016, s tím, že toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 1. 1. 2018. Odvolání, která žalobkyně podala proti rozhodnutím číslo jednací spisová značka a číslo jednací spisová značka, směřovala toliko proti poplatku za období od 1. 6. 2014 do 31. 3. 2016, tedy za IV. etapu ukládání anonymizováno na anonymizováno, nikdy se však nedomáhala toho, aby anonymizována dvě slova územní celek odstranil jí tvrzenou vadu rozhodnutí a rozhodl též o alternativním návrhu, tedy o odvedení poplatků za období od roku 2012 až do května 2014 v rámci I., II. a III. etapy skládky. Žalovaná má za to, že ustanovení § 47 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb. vůbec nepřipouštělo podání alternativního návrhu, přesto by případné nerozhodnutí o alternativním nároku mohlo být považováno za vadu, proti které měla žalobkyně brojit v podaných odvoláních, neboť se jedná o činnost správních orgánů, která se projevila ve všech třech výše uvedených správních rozhodnutích, nemůže se proto dovolávat odpovědnosti z titulu nesprávného úředního postupu. Návrh žalobkyně v souladu se zněním ustanovení § 47 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb. směřoval výhradně na rozdělení anonymizováno vybíraných provozovatelem anonymizováno po zahájení IV. etapy anonymizováno, pouze jako alternativu pro případ, že neobdrží vybraný poplatek odpovídající poměru ploch IV. etapy skládky na katastrálním území dotčených obcí, žalobkyně navrhla, aby jí byl přiznán poplatek odpovídající části plochy předchozích etap anonymizováno, nacházející se na jejím anonymizováno území za něž za minulá období žádná plnění neobdržela. Tato eventualita však, jak vyplývá z rozhodnutí ze dne 6. 12. 2018, číslo jednací anonymizována dvě slova, nenastala a rozhodnuto bylo o celém nároku žalobkyně, čímž byla s ohledem na to, že nedošlo k podání opravného prostředku, věc pravomocně skončena. Nadto lze nárok na náhradu škody podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu uplatnit pouze tehdy, pokud bylo pravomocné rozhodnutí pro nezákonnost zrušeno či změněno příslušným orgánem, zde však k vydání nezákonného rozhodnutí nedošlo. Žalobkyní popsaná nečinnost by se promítla v rozhodnutích vydaných anonymizováno úřadem územní celek, a proto odpovědnostním titulem by mohlo být pouze nezákonné rozhodnutí, nikoli žalobkyní tvrzený nesprávný úřední postup spočívající v nerozhodnutí o části návrhu. Žalobkyně navíc svým procesním postupem, spočívajícím v nepodání odvolání proti nerozhodnutí o části návrhu, přenesla náhradu škody na žalovanou, ačkoli dlužníkem je provozovatel skládky a stát je až posledním dlužníkem. Lhůta pro stanovení poplatku za I. až III. etapu skládky přitom marně uplynula dne 30. 6. 2017, tzn. až poté, kdy žalobkyně podala v posuzovaném řízení dvě odvolání, v nichž se rozhodnutí o této části nároku nedomáhala. Žalobkyně neprokázala ani vznik škody v požadované výši, neboť jednak nemá tato škoda ve formě alternativního návrhu oporu v zákoně o anonymizováno, a jednak došlo k marnému uplynutí lhůty pro stanovení poplatku odpovídajícího výši požadované anonymizováno, což žalovaná nezavinila. Neexistuje příčinná souvislost mezi žalobkyní tvrzeným anonymizována dvě slova anonymizováno a vznikem škody, neboť jednak není dán samotný anonymizováno titul, jednak případnou příčinnou souvislost trhá i procesní postup žalobkyně, která nevyužila zákonné procesní prostředky k odstranění jí tvrzené vady rozhodnutí.

6. Žalobkyně v replice ze dne 14. 10. 2022 k vyjádření žalované uvedla, že nadále považuje všechny zákonné podmínky pro přiznání nároku na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem za splněné a na svém návrhu trvá. S ohledem na to, že lhůta pro stanovení anonymizováno za I. až III. etapu anonymizováno marně uplynula dne 30. 6. 2017, spatřuje jí způsobenou škodu právě v tom, že jí nebyl přiznán poplatek za toto období, ačkoli byl již původním návrhem ze dne 15. 5. 2015 uplatněn. Poplatek za uvedené období nemohl být žalobkyni přiznán již ani rozhodnutím ze dne 6. 12. 2018, neboť bylo vydáno až po marném uplynutí lhůty, proto by ani případné odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí nic nezměnilo. Žalobkyně tedy nadále trvá na tom, že škoda jí nebyla způsobena tímto rozhodnutím, ale tím, že správní orgán včas nerozhodl o části jí uplatněného nároku, tedy byl nezákonně nečinný a dopustil se tak nesprávného anonymizováno postupu. Žalobkyně se stran poplatků přikláněla k výkladu, že poplatek přísluší výlučně té obci, na jejímž území je odpad reálně ukládán, a nikoli též obci, na jejímž území se sice nachází část stavby či areálu anonymizováno, nikoli však vlastní úložiště. Pokud by převládl tento výklad, neměla by žalobkyně za období I. až III. etapy anonymizováno na žádný poplatek nárok, neboť v tomto období nebyl odpad ukládán na jejím území, pro provoz skládky však byla používána komunikace tvořící část stavby anonymizováno a nacházející se na jejím území. V průběhu správního řízení, které trvalo několik let, převládl výklad, dle kterého je pro rozdělení poplatku rozhodující umístění skládky ve smyslu celé její stavby, včetně případných obslužných zařízení a komunikací. V takovém případě měla být žalobkyně příjemcem části anonymizováno a není možné, aby jí byl nárok odpírán z důvodu, že jej označila za alternativní. Navzdory příklonu k uvedenému výkladu správní orgány o nároku žalobkyně za období I. – III. etapy anonymizováno nijak nerozhodly, přestože byl pro případ takového výkladu uplatněn, a přestože měly postupovat v souladu se zásadou oficiality a zásadou vyhledávací. Správní úřad nebyl návrhem striktně vázán v tom smyslu, že mu musí v plném rozsahu vyhovět, či jej v opačném případě zamítnout, v posuzovaném případě ostatně určoval výši poplatku dle vlastní metodiky výpočtu a jeho rozdělení mezi dotčené obce a nevyhověl tedy v plném rozsahu návrhu žalobkyně, neboť nepřisvědčil její argumentaci, že na poplatek má nárok pouze obec, na jejímž území je odpad odkládán.

7. Při jednání konaném dne 23. 2. 2023 žalobkyně setrvala na svém návrhu a uvedla, že v roce rok bylo rozhodnuto nezákonně, neboť jí nebyly přiznány za období rok rok anonymizováno, kdy se jedná o návrhové řízení a v té době nemohlo být již znovu navrhováno přiznání za toto období. V průběhu řízení se stalo nesporným, že měla být žalobkyně příjemcem poplatku za příjezdové komunikace, tento jí však přiznán nebyl právě v důsledku nečinnosti správního orgánu, protože mezi tím uplynula pro stanovení poplatku.

8. Žalovaná při jednání konaném dne 23. 2. 2023 uvedla, že žalobkyně si protiřečí, kdy v návrhu z roku rok uvedla, že poplatek uvedený v alternativním petitu požaduje pouze pro případ, že jí nebude vyhověno přiznání anonymizováno za IV. etapu, což správní orgán učinil, vyhověl a přiznal poplatky za IV. etapu a nenastala proto eventualita uvedená v alternativním petitu. Dne 10. 7. 2019, kdy žalobkyně žádala novým návrhem o přiznání poplatku za I. až III. etapu, byl nárok již promlčen, neboť tento podle § 46 odst. 2 zákona o odpadech počíná návozem odpadu a vyúčtovává se měsíčně.

9. Soud ve věci provedl následující listinné důkazy: rozhodnutí stát. instituce, ulice úřad, ze dne 9. 7. 2012 číslo jednací anonymizováno; rozhodnutí stát. instituce, odboru výkonu státní správy I., o odvoláních územní celek a územní celek ze dne 2. 5. 2018 č. j. spisová značka číslo; uplatnění práva žalobce na náhradu majetkové újmy adresované stát. instituce ze dne 6. 12. 2021, včetně kopie doručenky datové zprávy; rozhodnutí stát. instituce, odboru výkonu státní správy I., ze dne 9. 7. 2020 č. j. spisová značka číslo; rozhodnutí anonymizováno úřadu územní celek z 15. 1. 2020 č. j. číslo spisová značka; rozhodnutí anonymizováno úřadu územní celek ze dne 6. 12. 2018 č. j. číslo rok spisová značka; návrh žalobce jako příjemce poplatku na uložení povinnosti zaplatit neodvedený poplatek za ukládání odpadu adresovaný anonymizováno úřadu územní celek ze dne 10. 7. 2019, včetně detailu datové zprávy – anonymizováno; návrh žalobce jako příjemce poplatku na uložení povinnosti zaplatit neodvedený poplatek za ukládání odpadu adresovaný anonymizována dvě slova územní celek ze dne 10. 5. 2015, včetně doručenek; situační plánek plochy skládky; bilance dle položky zboží za období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011; anonymizováno dle položky anonymizováno v právnická osoba od 1. 1. 2014 do 31. 5. 2014; odpověď stát. instituce obci obec na uplatnění práva na náhradu majetkové újmy dle zákona číslo ze dne 6. 6. 2022 č. j. spisová značka číslo; rozhodnutí anonymizována dvě slova územní celek z 19. 7. 2016 č. j. číslo rok spisová značka; odvolání žalobce proti rozhodnutí anonymizována dvě slova územní celek ze dne 19. 7. 2016 č. j. číslo rok spisová značka adresované stát. instituce ze dne 17. 8. 2016; rozhodnutí anonymizováno úřadu územní celek ze dne 29. 5. 2017 č. j. číslo spisová značka; anonymizováno žalobce adresované stát. instituce proti rozhodnutí anonymizováno úřadu územní celek ze dne 29. 5. 2017 č. j. číslo spisová značka ze dne 15. 6. 2017; obsah spisu anonymizováno úřadu územní celek číslo rok spisová značka, a to kopie dokladů označených čísly 1 až 56.

10. Na základě listinných důkazů, které měl k dispozici, učinil soud následující skutková zjištění: V anonymizována tři slova obec a obec je na základě územního rozhodnutí umístěna skládka odpadů ve své IV. etapě (prokázáno rozhodnutím stát. instituce, ulice úřad, ze dne 9. 7. 2012 číslo jednací anonymizována dvě slova plánkem plochy skládky). Dne 15. 5. 2015 podala územní celek úřadu územní celek návrh příjemce poplatků na uložení povinnosti zaplatit neodvedený poplatek za ukládání odpadů, kdy ve III. oddíle předmětného návrhu je vyslovena a odůvodněna relevance pouze anonymizováno etapy skládky a v anonymizována dvě slova je jako alternativní návrh formulován nárok územní celek na poplatek z minulosti (prokázáno návrhem žalobce jako příjemce anonymizováno na uložení povinnosti zaplatit neodvedený poplatek za ukládání odpadu adresovaný anonymizováno úřadu územní celek ze dne 10. 5. 2015, včetně doručenek). Správními rozhodnutími anonymizováno úřadu územní celek ze dne 19. 7. 2016 a 29. 5. 2017 byla provozovateli anonymizováno, a to právnická osoba obec s.r.o., uložena povinnost zaplatit obci obec a obci obec neodvedenou část poplatku za uložení odpadů za období od 1. 6. 2014 do 31. 3. 2016 (prokázáno rozhodnutím anonymizováno úřadu územní celek z 19. 7. 2016 č. j. číslo 2015 spisová značka, anonymizována dvě slova úřadu územní celek ze dne 29. 5. 2017 č. j. číslo spisová značka). Proti oběma těmto rozhodnutím podala obec Nelahozeves odvolání, a to dne 17. 8. 2016 a 15. 6. 2017, přičemž v rámci odvolání nesouhlasila s napadeným rozhodnutím ve výroku, určujícím část vybraných poplatků, jež mají být zaplaceny obci obec, kdy následně explicitně formulovala, že napadá příslušná rozhodnutí krajského úřadu toliko ve výše vymezeném rozsahu (prokázáno odvoláním proti rozhodnutí anonymizováno úřadu územní celek ze dne 19. 7. 2016 č. j. číslo rok spisová značka adresovaným stát. instituce ze dne 17. 8. 2016, odvoláním adresovaným stát. instituce proti rozhodnutí anonymizována dvě slova územní celek ze dne 29. 5. 2017 č. j. číslo spisová značka ze dne 15. 6. 2017). stát. instituce oba uvedené správní akty na základě odvolání zrušilo a vrátilo věc k novému projednání a rozhodnutí (prokázáno rozhodnutím stát. instituce, odboru výkonu státní správy I., o odvoláních územní celek a obce Nelahozeves ze dne 2. 5. 2018 č. j. spisová značka číslo). Rozhodnutím ze dne 6. 12. 2018 byla provozovateli skládky uložena povinnost zaplatit neodvedenou část poplatku za uložení odpadů za anonymizováno od 1. 6. 2014 do 31. 3. 2016 obci obec a obci obec, právní moci nabylo dne 1. 1. 2018 (prokázáno rozhodnutím anonymizováno úřadu územní celek ze dne 6. 12. 2018 č. j. číslo 2018 spisová značka). Dne 10. 7. 2019 podala územní celek úřadu územní celek návrh příjemce poplatků na uložení povinnosti zaplatit neodvedený poplatek za ukládání odpadů, jehož předmětem bylo přiznání části vybraných poplatků za uložení odpadů za období předcházející době, za kterou byla obci přiznána část poplatků správním rozhodnutím ze dne 6. 12. 2018, a uvedla zde, že tímto rozhodnutím nebyl vyčerpán celý její nárok. Odkázala v této souvislosti na podklady z řízení vedeného pod sp. zn. anonymizováno číslo rok spisová značka a uvedla, že nárok není promlčen, neboť požadovaný poplatek je veřejnoprávní platbou, proto se na něj nevztahují promlčecí lhůty dle soukromoprávních předpisů, a stejně tak platí, že tento poplatek není daní dle daňového řádu (prokázáno návrhem žalobce jako příjemce poplatku na uložení povinnosti zaplatit neodvedený poplatek za ukládání odpadu adresovaný Krajskému úřadu Středočeského kraje ze dne 10. 7. 2019, včetně detailu datové zprávy – doručenky). O tomto návrhu rozhodoval anonymizováno úřad územní celek rozhodnutím ze dne 15. 1. 2020, kterým nevyhověl z důvodu, že lhůta pro uložení povinnosti zaplatit vybraný poplatek (daň) uplynula, kdy podle § 148 daňového řádu nelze daň stanovit po uplynutí lhůty, která činí 3 roky (prokázáno rozhodnutím anonymizována dvě slova územní celek z 15. 1. 2020 č. j. číslo spisová značka). Proti tomuto rozhodnutí podala územní celek dne 5. 2. 2020 odvolání, které stát. instituce zamítlo rozhodnutím ze dne 9. 7. 2020 (prokázáno rozhodnutím stát. instituce, odboru výkonu anonymizována tři slova, ze dne 9. 7. 2020 č. j. spisová značka číslo). územní celek následně dne 6. 12. 2021 uplatnila u stát. instituce právo na náhradu majetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nezákonné nečinnosti správního orgánu, kdy požádala ministerstvo, aby jí přiznalo náhradu škody ve výši 593 953,67 Kč, eventuálně ve výši 301 392,82 Kč (prokázáno uplatněním práva žalobce na náhradu majetkové újmy adresované stát. instituce ze dne 6. 12. 2021, včetně kopie doručenky datové zprávy). V odpovědi na tuto žádost ze dne 6. 6. 2022 anonymizováno formulovalo, že o anonymizováno za anonymizováno v rámci anonymizováno etapy předmětné anonymizováno rozhodl anonymizováno úřad územní celek dne 6. 12. 2018 a anonymizována tři slova byla ukončena v květnu 2014, přičemž lhůta pro stanovení poplatku za ni marně uplynula dne 30. 6. 2017. Zároveň zde bylo vysloveno, že konstrukci uplatněného nároku na náhradu škody je třeba odmítnout, neboť podání alternativního návrhu není dle správního řádu, ani zákona o odpadech přípustné, a poukázáno na to, že proti rozhodnutí anonymizováno úřadu územní celek ze dne 6. 12. 2018 nebyly vyčerpány všechny zákonné prostředky obrany (prokázáno odpovědí stát. instituce obci obec na uplatnění práva na náhradu majetkové újmy dle zákona číslo ze dne 6. 6. 2022 č. j. spisová značka číslo). Výše vybraných poplatků za ukládání odpadů v jednotlivých letech byla zjištěna z podkladů provozovatele skládky (prokázáno bilancí dle položky zboží za období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011; bilancí dle položky zboží v právnická osoba od 1. 1. 2014 do 31. 5. 2014). Průběh správního řízení vedeného pod sp. zn. anonymizováno číslo rok spisová značka byl zjištěn z obsahu správního spisu (prokázáno obsahem spisu anonymizováno úřadu územní celek číslo rok spisová značka, a to kopiemi dokladů označených čísly 1 až 56).

11. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících ustanovení právních předpisů.

12. Podle § 13 zák.č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

13. Podle § 14 odst.1 a 3 OdpŠk nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění na náhradu škody u soudu. Podle § 6 odst.2 písm. a) OdpŠk je tímto úřadem, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení, Ministerstvo spravedlnosti.

14. Podle § 31a odst.1 až 3 OdpŠk (1) bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajtkovou újmu. (2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se jevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k majetkové újmě došlo. (3) V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst.1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst.1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, který přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu pro poškozeného.

15. Po právní stránce soud věc posoudil jako nárok žalobkyně na náhradu škody způsobené při výkonu státní moci dle zák.č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“). Nejprve se zabýval soud otázkou, zda jsou splněny podmínky odpovědnosti státu.

16. Ustálenou judikaturou je formulováno, že soudu nepřísluší bez dalšího hodnotit správnost a zákonnost rozhodnutí vydaných ve správních řízeních a nelze na základě obdobných úvah deklarovat anonymizováno úřední postup. Dle usnesení název soudu ze dne 25. 8. 2009, sp. zn. spisová značka„ vyjádření nesprávného právního názoru v rozhodnutí orgánu veřejné moci nelze považovat za nesprávný úřední postup ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., nýbrž za splnění dalších zákonných podmínek může vést jen k nezákonnému rozhodnutí, za něž by stát mohl nést odpovědnost pouze v případě, kdyby bylo zrušeno či změněno.“ K samotnému procesu, jenž má za výsledek správní rozhodnutí, je pak v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2011, sp. zn. spisová značka judikováno, že„ nemůže jít o případ odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem tam, kde orgán státu shromažďuje podklady pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., tedy v případě činností přímo směřujících k vydání rozhodnutí, v jehož obsahu se tento postup (a jeho případné nesprávnosti či vady) projeví.“ anonymizováno úřední postup je v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012 sp. zn. spisová značka definován jako„ porušení pravidel stanovených právními normami pro takové úkony orgánu veřejné moci, které jsou prováděny v rámci rozhodovací činnosti, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Pro tuto formu odpovědnosti je určující, že úkony úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. V souladu se zásadou presumpce správnosti rozhodnutí není soud v řízení o odpovědnosti státu za škodu oprávněn sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném řízení a podmínka nezákonnosti je splněna pouze tehdy, bylo-li toto pravomocné rozhodnutí jako nezákonné zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Ze zákona nelze dovodit, že anonymizováno stát odpovídal za škodu způsobenou rozhodnutím, které nebylo zrušeno“ (k definici nesprávného úředního postupu srov. také rozsudek název soudu ze dne 8. 9. 2015 sp. zn. spisová značka).

17. V daném případě žalobce shledával nezákonnou nečinnost správního orgánu v tom, že nebylo rozhodnuto o alternativním petitu, v němž se domáhal poplatku za období roku 2012 až do anonymizováno 2014, tzn. v rámci anonymizována dvě slova a anonymizováno etapy anonymizována dvě slova. Z obsahu návrhu územní celek je zřejmé, že v souladu se zněním § 47 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (dále jen„ zákon o odpadech“) tento směřuje výhradně na rozdělení poplatků vybíraných provozovatelem skládky po zahájení anonymizováno etapy anonymizováno obec; pouze v anonymizováno a anonymizováno žalobce alternativně navrhuje, aby mu byl přiznán poplatek odpovídající části plochy předchozích etap skládky, nacházející na katastrálním území žalobce, za něž za minulá léta žádné plnění neobdržel, a to pouze v případě, že neobdrží vybraný poplatek odpovídající poměru ploch anonymizováno etapy skládky na katastrálním území dotčených obcí. Tato eventualita však v daném případě nenastala, neboť rozhodnutí anonymizováno úřadu územní celek ze dne 6. 12. 2018 byl žalobci přiznán anonymizováno za anonymizováno O celém nároku žalobce bylo tedy rozhodnuto tak, jak žalobce sám navrhovatel, tedy tak, že bylo vyhověno primárnímu petitu, přičemž žalobce toto rozhodnutí nenapadl opravnými prostředky. Věc tedy pravomocně skončila dne 1. 1. 2018.

18. Dle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem, což v daném případě nenastalo, neboť rozhodnutí anonymizováno úřadu územní celek ze dne 6. 12. 2018 takto zrušeno či změněno pro nezákonnost nebylo, přičemž podepsaný soud není oprávněn nezákonnost posuzovat (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 9. 2012, sp.zn. 28 Cdo 3866/2011). V daném případě není splněna podmínka existence odpovědnostního titulu, tedy nesprávný úřední postup spočívající v „ nezákonné činnosti správního orgánu“, tedy první z předpokladů pro odpovědnost státu. Není-li splněn jeden z předpokladů obecné odpovědnosti za škody, nemusí se soud zabývat otázkou splnění předpokladů ostatních (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 2. 2005, sp.zn. 25 Cdo 773/2004).

19. Pokud jde o vznik škody, tak soud se ztotožnil se závěrem žalované, že tato škoda jako alternativní návrh, nemá oporu v zákonech o odpadech, a že došlo k marnému uplynutí lhůty pro stanovení tohoto poplatku za anonymizováno až anonymizována tři slova, odpovídající výši škody, přičemž tuto skutečnost nezavinila žalovaná.

20. Pokud jde o příčinnou souvislost, tak soud má za to, že tím, že žalobce nevyužil zákonné procesní prostředky k odstranění jím tvrzené vady rozhodnutí, nelze mít za prokázanou ani příčinnou souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody.

21. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy nepodařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy tak, že žalobu zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 800 Kč představující 300 Kč za každý z šesti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.