OSPH10 14 C 97/2021-168

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Královou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Hlavní město Praha, IČO 00064581 sídlem Mariánské nám. 2/2, 110 01 Praha 1 - Staré Město zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_004⟫ 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 311 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

1) musí jít o majetek, který ve stanovené době náležel České republice,

2) ke dni datum měl k tomuto majetku právo hospodaření právní předchůdce obce a

3) s tímto majetkem obce ke dni datum hospodařily.

Podmínky přitom musely být splněny kumulativně (srovnej nález Ústavního soudu sp.zn. IV 185/96), tedy pro závěr o tom, že pozemky do vlastnictví žalobce nepřešly, postačí nesplnění i jedné z uvedených podmínek.

4. Žalovaní navrhli, aby soud žalobu zamítl. Namítli, že žalobce není aktivně legitimován, neboť mu nesvědčí vlastnické právo k předmětným nemovitostem, žalobce nesplnil zákonné podmínky pro přechod pozemků z vlastnictví státu do vlastnictví žalobce podle zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, neboť v rozhodné době nešlo o majetek ve vlastnictví státu a žalobce předmětnými pozemky fakticky nenakládal, nehospodařil s nimi a tedy na něj tyto pozemky dle uvedeného zákona nepřešly a zůstaly ve vlastnictví České republiky. Za předpokladu, že by žalobkyně aktivně legitimována byla, namítli, že nemohlo dojít k bezdůvodného obohacení žalovaných, neboť pozemky užívají na základě vydržení práv ze smlouvy o stavebním právu, dále namítali neoprávněnou výši uplatněného nároku, když žalobkyně neprokázala výši obvyklého nájemného v daném čase a místě. Dále se z procesní opatrnosti dovolali mimořádného vydržení nemovitostí ke dni datum, eventuálně vydržení nemovitostí ke dni datum, eventuálně mimořádného vydržení ke dni datum, eventuálně pozemky užívají na základě vydržení práv ze smlouvy o stavebním právu. Vznesli také námitku promlčení s tím, že žalobce mohl své právo uplatnit poprvé dne datum, ale učinil tak až v červenci 2019.

5. Usnesením ze dne spisová značka, které nabylo právní moci dne datum ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze č.j. spisová značka soud řízení přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. spisová značka. Dále usnesením ze dne datum pod č.j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum, soud řízení přerušil do pravomocného skončení dovolacího řízení ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. spisová značka.

6. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

7. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. spisová značka se žalobce vůči totožným žalovaným domáhal určení vlastnického práva ke stavbě č.p. Anonymizováno, která je součástí pozemku parc. č. hodnota v kat. úz. adresa, obec adresa. Rozsudkem ze dne Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno pod č.j. spisová značka byla tato žaloba zamítnuta. Soud dospěl k názoru, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by s pozemkem parc. č Anonymizováno fakticky hospodařila, když nevybírala sjednané pachtovné, či se o něj jiným způsobem zajímala. Nebyla tak splněna podmínka faktického hospodaření dle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 172/1991. K otázce, zda nedošlo k vydržení vlastnického práva k pozemku parc. č. hodnota žalobkyní, soud dospěl toho názoru, že k němu nedošlo, když nebyla splněna podmínka držby tohoto pozemku ze strany žalobkyně. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka, závěry rozsudku zdejšího soudu potvrdil. V odůvodnění uvedl, že má shodně za to, že žalobkyně s pozemkem parc. č. hodnota v rozhodné době fakticky nehospodařila. Zákonné předpoklady přechodu vlastnictví na žalobkyni tak nebyly naplněny. Rovněž nedošlo k vydržení vlastnického práva k předmětnému pozemku, když se žalobkyně držby ani nechopila. Žalobcem podané dovolání bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne datum pod č.j. spisová značka odmítnuto s odůvodněním, že nebyly naplněny předpoklady přípustnosti. Pokud jde tedy o stavbu č.p. Anonymizováno, je pro soud rozhodnutí dle § 159a o.s.ř. závazné, tedy je závazné rozhodnutí, že žalobce není vlastníkem stavby.

8. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. spisová značka se stejným okruhem účastníků žalobce vůči žalovaným uplatnil nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků, a to za předcházející období od datum do datum, byla žaloba zamítnuta rozsudkem ze dne datum pod č.j. spisová značka, který nabyl právní moci ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum pod č.j. spisová značka dne datum, a to pro nedostatek aktivní legitimace žalobce, kdy soud shledal, že nebyly splněny zákonné předpoklady přechodu vlastnického práva na žalobkyni, neboť žalobce s předmětným pozemkem fakticky nehospodařil.

9. Ze Smlouvy o stavebním právu a připojeného situačního plánu č. katastru Anonymizováno/Anonymizováno soud zjistil, že dne Anonymizováno/datum byla uzavřena mezi Zemským správním výborem pro adresa a Družstvem smlouva o stavebním právu, jejímž předmětem bylo zřízení práva stavby na části pozemku tehdejšího zemského statku č. Anonymizováno/2Anonymizovánov adresa, obec adresa. Právo stavby bylo zřízeno na dobu 80 let ode dne doručení žádosti na vklad práva stavby. Družstvo se zavázalo platit počínaje dnem datum pachtovné (činži stavební) v částce částka, a to čtvrtletně. Zemský správní výbor si vyhradil právo počínaje 1. únorem 1930 zvyšovat stavební činži o 10 % každých 10 let. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že po zániku práva stavby přestanou být předmětné budovy s byty součástí práva stavby a stanou se součástí předmětného pozemku a vlastníkem budov se stane Zemský správní výbor či jeho právní nástupce (přílohová obálka A).

10. Z předpisu náhrady za faktické užívání pozemku parc. č. hodnota, včetně stavby č.p. Anonymizováno a parc. č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že žalobce, resp. odbor hospodaření s majetkem vyzval žalované k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí, a to za období od datum do datum v částce celkem částka, resp. dle vlastnických podílů každý v částce částka (přílohová obálka A). Předpis náhrady byl žalovanému 1 doručen do vlastních rukou dne datum a žalované 2. dne datum, jak soud zjistil z doručenek (přílohová obálka A). Dále žalobkyně doručila žalovaným předžalobní výzvu ze dne datum, jak má soud za prokázané z předžalobní výzvy a detailu odeslané zprávy – výpisu z datové schránky (přílohová obálka A).

11. Z vyjádření žalovaných ze dne datum a ze dne datum adresovaných žalobci, včetně doručenek, soud zjistil, že žalovaní reagovali na předpis náhrady ze dne datum tak, že nesouhlasí s tím, že žalobce je vlastníkem předmětných nemovitostí a jeho nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků neuznávají (přílohová obálka 1).

12. Z výpisu z katastru nemovitostí k LV Anonymizováno k datu datum soud zjistil, že žalobce je zapsán jako vlastník předmětných pozemků s tím, že jako nabývací titul je uveden vznik vlastnického práva ze zákona č. 172/1991 Sb. V části C je zapsáno právo stavby na období datum do datum k předmětným pozemkům (přílohová obálka B a přílohová obálka 1).

13. Z rozhodnutí právnická osoba pro hlavní město Prahu ze dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno V Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno soud zjistil, že katastrálního úřad dne datum zamítl návrh na vklad zániku předkupního práva, práva stavby k pozemkům par.c. č. hodnota, parč. č. hodnota a budově č.p. Anonymizováno (přílohová obálka 1).

14. Z dopisu právní zástupkyně žalovaných ze dne datum, adresovanému žalobci soud zjistil, že právní zástupkyně žalovaných uvedla, že žalovaní provedli úhradu smluvního pachtovného, a to za roky Anonymizováno a Anonymizováno v celkové výši částka (přílohová obálka 1).

15. Z knihovní vložky č. hodnota soud zjistil, že pod písmenem Anonymizováno je označeno nové číslování a je zde zapsán pozemek č. hodnota role zahrada a pozemek č. hodnota, stavební parcela s domem č.p. Anonymizováno, v oddílu Anonymizováno je zapsáno stavební právo dle smlouvy o stavebním právu ze dne Anonymizováno./datum a pro stavební právo se zřizuje vložka č. hodnota (příloha ze spisu spisová značka).

16. Z knihovní vložky č. hodnota soud zjistil, že pod oddílem Anonymizováno je zapsáno stavební právo na dobu do datum ve vložkce č. hodnota pozemkové knihy, pod oddílem Anonymizováno je uvedeno, že dle smlouvy o stavebním právu ze dne Anonymizováno./datum se vkládá stavební právo ve prospěch Družstva. dále je zde vložen dne datum převod stavebního práva dle postupní smlouvy ze dne datum na jméno FO Mikřátka polovinou a jméno FO polovinou, dne datum podle odevzdací listiny okresního soudu civilního pro Prahu – Anonymizováno z datum se vkládá vlastnické právo jméno FO na jednu osminu, jméno FO mladšímu na tři šestnáctiny, jméno FO (provdané jméno FO) na tři šestnáctiny a dle kupní smlouvy z datum se vkládá převod práva ke stavbě pro Jméno žalované A na Anonymizováno Anonymizováno a jméno FO na Anonymizováno Anonymizováno. Pozemková kniha uzavřena dle zákona č. 22/1964 Sb. (příloha ze spisu spisová značka).

17. Z LV č. hodnota obec adresa Anonymizováno, soud zjistil, že se jedná o ručně vedený list vlastnictví Československého státu – Národní výbor hl. m. Prahy, obec adresa Anonymizováno. Na třetím listu v prvním sloupci, jsou zapsány předmětné pozemky v oddíle s nadpisem „PRÁVO STAVBY“. Ze sdělení právnická osoba pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště adresa soud zjistil, že LV byl založen Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, zapisovat se do něj začalo v roce 1964 a byl ukončen v roce 2001 (příloha ze spisu spisová značka).

18. Z rozhodnutí Okresního národního výboru v adresa ze dne datum soud zjistil, že dne datum byla svěřena správa pozemku č. kat. Anonymizováno a Anonymizováno Národnímu výboru hlavního města Prahy, kde zde rovněž stojí, že pozemky jsou v evidenci vedeny na Československý stát -, ale fakticky na něj dosud nebyly převeden (příloha ze spisu spisová značka).

19. Z rozhodnutí Magistrátu hlavního města Praze ze dne datum bylo zjištěno, že Magistrát vydal povolení stavby pro Družstvo pro postavení úřednických a dělnických domků z.sp. s.ro. na pozemku číslo katastru Anonymizováno/Anonymizováno (příloha ze spisu spisová značka).

20. Z rozhodnutí Zemského správního výboru ze dne datum a dodatku ze dne datum soud zjistil, že Zemský správní výbor se usnesl na zrušení stavebního práva, vloženého na části pozemku č. Anonymizováno/2Anonymizovánoa a odprodání jednotlivých parcel přímo členům (příloha ze spisu spisová značka).

21. Z rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne datum bylo zjištěno, že jméno FO bylo povoleno obývat a užívat rodinný dům na pozemku č. kat. Anonymizováno/Anonymizováno v adresa (příloha ze spisu spisová značka).

22. Ze smlouvy postupní ze dne datum soud zjistil, že mezi Družstvem (jako postupujícím) a manželi jméno FO byla uzavřena postupní smlouva, na základě které bylo na ně převedeno stavební právo a povinnost platit pachtové ve výši 1 200 Kčs. Současné pozemky parc. č. hodnota a Anonymizováno v k. ú. adresa představují původní pozemek č. kat. Anonymizováno a AnonymizovánoAnonymizováno (příloha ze spisu spisová značka).

23. Ze spisu Okresního soudu civilního pro Prahu – Anonymizováno sp. zn. Anonymizováno (úmrtní list z datum, sdělení dědiců, znalecký posudek, usnesení Okresního soudu civilního pro Prahu – Anonymizováno, listina Okresního soudu civilního pro Prahu – Anonymizováno s datem datum) bylo zjištěno, že po smrti jméno FO přešla ideální polovina stavebního práva č. kat Anonymizováno/Anonymizováno a k č. kat. Anonymizováno na stavební parcele č. p. Anonymizováno na jméno FO, nezl. jméno FO a nezl. jméno FO. Pro účely dědického řízení byl vypracován Odhadní nález a posudek, kde bylo uvedeno, že pozemek, na němž stojí dům č. p. Anonymizováno v k. ú. adresa, není ve vlastnictví uživatelů (příloha ze spisu spisová značka).

24. Z kupní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi manželi jméno FO jako kupujícími a jméno FO a jméno FO Mikšátkme mladším jako prodávajícími, předmětem smlouvy bylo právo stavby na předmětných pozemcích a dům č.p. Anonymizováno (příloha ze spisu spisová značka).

25. Z darovací smlouvy ze dne datum soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi manželi jméno FO jako dárci a Jméno žalované A jako obdarovaným darovací smlouva, jejímž předmětem byl dům č.p. Anonymizováno a dále je zřízeno věcné břemeno užívání (příloha ze spisu spisová značka).

26. Z darovací smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že pan Jméno žalované A daroval id ½ budovy č.p. Anonymizováno své manželce Jméno žalované B (příloha ze spisu spisová značka).

27. Z žádosti o sdělení informace adresované Katastrálnímu úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště adresa soud zjistil, že žalobce požádal o sdělení, od jakého roku byl založen ruční list Anonymizováno v kat. území adresa. Z odpovědi katastrálního úřadu ze dne datum soud zjistil, že LV č. hodnota byl založen Anonymizováno, zapisovat se do něj začalo v roce 1964 a zápis byl ukončen v roce 2001 (příloha ze spisu spisová značka).

28. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota v kat. území adresa, obec adresa soud zjistil, že je zde zapsána budova č.p. 523, jako vlastníci jsou uvedeni žalovaní, v oddílu B je zapsáno právo stavby od datum do datum (příloha ze spisu spisová značka).

29. Ze sdělení právnická osoba pro hlavní město Prahu ze dne datum soud zjistil, že parcely č. hodnota a č. hodnota v k. ú. adresa vznikly na základě přečíslování parcel st. 624 a 649/18 v důsledku nového měření v roce 1944. Přečíslování pak bylo zapsáno v Pozemkové knize v letech 1946 a 1947 (číslo listu 35 spisu spisová značka).

30. Ze sdělení právnická osoba pro hlavní město Prahu ze dne datum soud zjistil, že ke dni datum byl jako vlastník parcel č. hodnota a č. hodnota v k. ú. adresa zapsán Československý stát – Národní výbor hl. m. Prahy s právem stavby pro jméno FO a Jméno žalované A (číslo listu 58 spisu spisová značka).

31. Ze stanoviska o ceně obvyklého nájmu vypracovaného právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že dle zpracovatele daného stanoviska by předmětné nemovitosti v žalovaném období bylo možno pronajmout za částku částka až částka měsíčně (přílohová obálka B).

32. Ze znaleckého posudku č. Anonymizováno soud zjistil, že znalecký posudek byl zpracován na objednávku žalobce tituly před jménem jméno FO ve spolupráci s právnická osoba. dne datum a jeho účelem je ocenění souboru pozemků, mimo jiné i nemovitosti (pozemků a stavby), jež jsou předmětem tohoto řízení, resp. stanovení obvyklého ročního nájemného, kdy znalkyně nájemné za dobu od datum do datum ocenila částkou částka (AnonymizovánoAnonymizovánol. Anonymizováno).

33. Žalovaní dále předložili výpis z katastru nemovitostí č. LV Anonymizováno katastrální území adresa k pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a fotosnímek předmětného pozemku, jehož vlastníkem je v katastru nemovitostí zapsán žalobce, kdy se má jednat o obdobný pozemek, jako je předmětem tohoto řízení, s tímto sousedící, přičemž z odpovědi žalobce ze dne datum soud zjistil, že na užívání pozemku nebyla od roku 2017 uzavřena žádná smlouva o užívání pozemku, nejsou evidovány žádné platby, od datum je pozemek svěřen do správy Městské části adresa. Ze sdělení Městské části adresa ze dne datum pak soud zjistil, že na užívání pozemku nebyla od Anonymizováno uzavřena žádná smlouva o jeho užívání a nejsou evidovány platby za užívání tohoto pozemku (přílohová obálka).

34. Jiné než výše uvedené důkazy soud neprováděl, neboť z dosud provedených důkazů měl skutkový stav za dostatečně zjištěný.

35. Z provedených důkazů, které soud hodnotil dle § 132 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, soud zjistil tento skutkový stav:

36. Ve dnech Anonymizováno. a datum byla mezi Zemský správním výborem v Čechách jménem fondu českých zemských statků jako majitelem zemského statku v adresa a Družstvem pro postavení úřednických a dělnických domků (dále jen „Družstvo“) uzavřena smlouva o stavebním právu na základě, které bylo družstvu zřízeno stavební právo stavby na části pozemku zemského statku č.k. Anonymizováno/Anonymizováno v adresa, zapsaného ve vložce číslo hodnota desek zemských za účelem zastavení nemovitosti domky s malými byty dle podmínek smlouvy. Stavební právo bylo zřízeno na dobu 80 let. Družstvo se zavázalo platit počínaje dnem datum pachtovné (činži stavební) v částce částka, a to čtvrtletně. Dále bylo ujednáno, že po ukončení stavebního práva uplynutím doby spadají veškeré stavby na něm do vlastnictví zemského fondu, který měl zaplatit odškodné.

37. Předmětné pozemky byly původně vedeny pod číslem katastru Anonymizováno, následně byly přečíslovány a jsou dnes vedeny jako pozemek parc, č. hodnota a parc. č. hodnota v katastrálním území adresa.

38. Dne datum uzavřelo Družstvo jako postupující a manželi jméno FO jako postupníky postupní smlouvu, dle níž bylo na postupníky převedeno stavební právo a povinnost hradit pachtovné ve výši 1 200 Kčs. Po smrti jméno FO přešla ideální polovina stavebního práva č. kat Anonymizováno na stavební parcele č. p. Anonymizováno na a jméno FO, jméno FO mladšíhoa a jméno FO. Pro účely dědického řízení byl vypracován Odhadní nález a posudek, kde bylo uvedeno, že pozemek, na němž stojí dům č. p. Anonymizováno v k. ú. adresa, není ve vlastnictví uživatelů. Dne datum odkoupili dům č. p. Anonymizováno a stavební právo od jméno FO a jméno FO mladšího manželé jméno FO, kteří jej darovací smlouvou ze dne datum darovali žalovanému 1, darovací smlouvou ze dne datum žalovaný 1 daroval ideální ½ budovy č.p Anonymizováno žalované 2.

39. Ke dni datum byl jako vlastník předmětných parcel parc. č. hodnota a Anonymizováno zapsán Československý stát – Národní výbor hl. m. Prahy s právem stavby pro jméno FO a Jméno žalované A.

40. Žalobce vyzval žalované k úhradě bezdůvodného obohacení za faktické užívání pozemků za období od.AnonymizovánoAnonymizovánodatum v částce celkem částka. Žalovaní tuto částku neuhradili a namítli, že jsou vlastníky jak stavby č. p. Anonymizováno, tak i pozemku parc. č. hodnota a parc. č. hodnota a že vlastnické právo na žalobkyni nikdy nepřešlo. Žalovaní dne datum sdělili žalobci, že uhradili pachtovné za rok Anonymizováno. K prokázání výše obvyklého nájemného žalobce předložil odborné vyjádření a následně znalecký posudek dne datum.

41. U zdejšího soudu bylo rozsudkem č. j. spisová značka ze dne datum rozhodnuto ve věci identických účastníků, že žalobce vlastnictví k pozemkům nenabyl, když neprokázal, že s nimi fakticky hospodařil. Vlastnictví rovněž ani nevydržel, když nebyla splněna podmínka držby. Městský soud rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, závěry zdejšího soudu potvrdil. Dovolání bylo dne datum usnesením pod č. j. spisová značka, Nejvyšším soudem odmítnuto.

42. U zdejšího soudu bylo dále rozhodnuto rozsudkem ze dne datum pod č.j. spisová značka v řízení identických účastníků o nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků, a to za období od datum do datum, tj. období bezprostředně předcházejícího období zde posuzovanému tak, že žaloba byla zamítnuto pro nedostatek aktivní legitimace žalobkyně. Městský soud rozsudkem ze dne datum pod č.j. spisová značka, závěry zdejšího soudu potvrdil. Zmíněné rozsudky nabyly právní moci dne datum.

43. Dle § 1 odst. 1 zákona České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí (dále jen „zákon o přechodu majetku“) do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni datum příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce a v hlavním městě Praze též na městské části, pokud obce a v hlavním městě Praze též městské části s těmito věcmi ke dni účinnosti tohoto zákona hospodařily.

44. Dle § 8 zákona o přechodu majetku pokud vlastnické právo, které na obec přešlo podle § 1, 2, 2a nebo § 2b tohoto zákona, není dosud zapsáno v katastru nemovitostí, je obec povinna nejpozději do datum uplatnit návrh vůči katastrálnímu úřadu, nebo podat žalobu na určení vlastnického práva u soudu. Nesplní-li obec tuto svou povinnost, považuje se den datum za den přechodu vlastnického práva na stát.

45. V posuzované věci se žalobce domáhal na žalovaných zaplacení náhrady (bezdůvodného obohacení) za užívání předmětných nemovitostí, které žalovaní dle žalobce užívali bez právního důvodu, neboť žalobce dovozoval, že se stal vlastníkem předmětných pozemků, které na něj přešly z vlastnictví České republiky dle zákona. o přechodu majetku. Žalovaní naopak namítali, že na žalobce vlastnické právo nepřešlo, neboť nebyly splněny podmínky uvedené v citovaném ustanovení § 1 odst. 1 zákona o přechodu majetku, zejména pak podmínka reálného hospodaření žalobce s pozemky k rozhodnému datu.

46. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní legitimace žalobce, tj. zda je žalobce vlastníkem pozemků, za jejichž užívání po žalovaných nárokuje vydání bezdůvodného obohacení, přičemž nedostatek aktivní věcné legitimace je důvodem pro zamítnutí žaloby (usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 NSČR 4/2016).

47. S ohledem na shora uvedené se tedy soud zabýval právní otázkou, zda na žalobce přešlo vlastnické právo k předmětným pozemkům dle zákona o přechodu majetku, kdy pro přechod vlastnictví musely být dle výše citovaného ustanovení § 1 odst. 1 zákona o přechodu majetku splněny tři podmínky, a to:

48. Nejprve se tak soud zabýval žalovanými namítaným nedostatkem třetí podmínky, tedy otázkou, zda žalobce s předmětnými pozemky reálně či fakticky hospodařil.

49. K výkladu pojmu „hospodaření“ ve smyslu § 1 zákona o přechodu majetku soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi, v níž je interpretováno, že „požadavek, aby obce s věcmi uvedenými v § 1 odst. 1 zákona o přechodu majetku hospodařily, je třeba chápat tak, že obec realizuje práva a povinnosti, které na ni přešly z národního výboru, tedy nakládá s věcmi, k nimž dříve náleželo právo hospodaření národnímu výboru, způsobem naplňujícím toto právo hospodaření. Jistě přitom nemusí jít vždy jen o hospodaření ve smyslu užívání věci, tj. např. výkon zemědělské činnosti, ale i v ostatním právním smyslu, zahrnujícím držbu věci a nakládání s věcí v souladu s právními předpisy upravujícími právo hospodaření, či možnost uvedené věci pronajmout (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2000, sp. zn. 29 Cdo 962/99, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2012, sp. zn. 28 Cdo 896/2012, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1768/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. 28 Cdo 4227/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2011, sp. zn. 28 Cdo 3042/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2014, sp. zn. 28 Cdo 1263/2014, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2019, sp. zn. 28 Cdo 3118/2018). Shodně je ustanovení § 1 odst. 1 zákona o přechodu majetku interpretování též v rozhodovací praxi Ústavního soudu, který dovodil, že „právo hospodaření“ je pojmem, jenž byl v zákoně č. 109/1964 Sb., hospodářském zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon č. 109/1964 Sb.“), a ve vyhlášce č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem (ve znění vyhlášek č. 139/1988 Sb. a č. 103/1990 Sb.), použit v obdobném významu, jako původní pojem „správa“. Proto i pojem „hospodaření“, který sice není právem definován, je třeba odvodit z citovaných předpisů, kde se organizacím ukládá hospodařit s národním majetkem s péčí řádného hospodáře, nejen tedy tento majetek evidovat, ale také pečovat o jeho údržbu, chránit ho a využívat. Pokud organizace majetek k plnění svých úkolů nepotřebovala a neužívala jej, tendovala právní úprava k tomu, aby byl neprodleně nařízen převod práva hospodaření, přičemž umožňovala též dočasné užívání jinou organizací nebo i občany. Pojem „hospodaření“ ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. lze chápat jako opozici k pojmu „právo hospodaření“, a to v tom smyslu, že „právo hospodaření“ představuje určitou formální podmínku, zatímco „hospodaření“ podmínku materiální, coby faktické užívání majetku (srovnej nález Ústavního soudu sp.zn. IV. ÚS 600/11, yp. zn. IV. ÚS 185/96, nebo usnesení sp. zn. III. ÚS 1399/11 a sp. zn. IV. ÚS 2566/14

50. Aby žalobce mohl být ve věci úspěšný, bylo třeba, aby v řízení tvrdil a prokázal též skutečnost, že k rozhodnému datu (ke dni účinnosti zákona o přechodu majetku, tj. datum) s předmětnými pozemky také reálně hospodařil, o čemž byl žalobce poučen při jednáním ve věci samé dne datum.

51. Předmětné pozemky byly v rozhodné době fakticky užívány žalovanými a jejich právními předchůdci v rámci práva stavby, žalovaní pozemky užívali a jejich správu vykonávali pro sebe na základě smlouvy o stavebním právu a následně i bez existence této smlouvy. Žalobce tedy nemohl s pozemky fakticky hospodařit, a to ani prostřednictvím žalovaných, žalobce ani netvrdil, ani neprokázal, že by pozemků využíval k plnění svých úkolů. Pokud jde o reálné hospodaření, tak ani v tomto ohledu soud nemá za prokázané, že by žalobce s pozemky aktivně a s péčí řádného hospodáře hospodařil. Smlouva o stavebním právu byla sjednána jako úplatná, žalobce byl oprávněn vybírat stavební činži (pachtovné) a tuto každých 10 let o 10 % zvyšovat. Povinnost hradit stavební činži lze považovat za významnou, když nesplněním této povinnosti po dobu dvou let mělo stavebním právo zaniknout. Žalobce však stavební činži nevybíral, nezvyšoval, neprojevil ani vůli nabýt následně vlastnické právo ke stavbě umístěné na pozemku v souladu se smlouvou. Ponechání věci do nájmu pak nemůže být chápáno jako faktické hospodaření, když proti němu nestojí odpovídající protiplnění ani jiná aktivita směřující k vymožení tohoto protiplnění. Pro závěr o hospodaření pak není ani dostačující to, že byl žalobce zapsán v evidenci nemovitostí jako vlastník (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1573/2010). Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce se o předmětné pozemky prakticky vůbec nezajímal, žalované v souvislosti s užíváním předmětných nemovitostí žalobce oslovil až výzvou z datum. Je zřejmé, že žalobce sice předmětné nemovitosti jako své vlastnictví evidoval, neprokázal však, že by vykonal jakékoliv úkony, které by bylo možné podřadit pod pojem hospodaření s pozemky, jak je vykládán výše citovanou judikaturou.

52. K argumentaci žalobce a odkazu na odůvodnění usnesení městského soudu v Praze č.j. 70 Co 55/2022-316, rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 36 Co 241/2021-188 a rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 36 Co 249/2021-238 soud uvádí, že se jedná o menšinový názor odvolacího soudu, kdy většinová praxe odvolacího soudu a již sjednocená praxe Nejvyššího soudu zastává právní názor vyjádřený podepsaným soudem v tomto rozsudku (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, a to usnesení č.j. 28 Cdo 889/2022, č.j. 28 Cdo 2599/2022-253, usnesení č.j. 22 Cdo 1061/2022-226). K nerelevanci argumentace nejednotnou praxí soud dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2023 sp.zn. 28 Cdo 3843/2022. S odkazem na zásadu legitimního očekávaní (§ 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) tak soud rozhodl i dle rozhodovací praxe Městského soudu v Praze, viz zejména rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 72 Co 342/2023, a dále například rozsudky Městského soudu v Praze č.j. 13 Co 320/2022-152, č.j. 55 Co 174/2023-328, č.j. 16 Co 68/2023-210., jakož i v souladu s již ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu vyjádřenou například v rozhodnutích sp. zn. 28 Cdo 1052/2020 a 28 Cdo 3843/2022, 28 Cdo 889/2022, 28 Cdo 204/2023, 28 Cdo 1110/2023 i 28 Cdo 2599/2022 a v neposlední řadě rovněž i s rozhodovací praxí soudu Ústavního, viz rozhodnutí IV. ÚS 185/96, I. ÚS 2049/22.

53. S ohledem na uvedené tak soud uzavřel, že žalobce neprokázal faktické hospodaření ke dni účinnosti zákona o přechodu majetku, a tedy nebyla splněna třetí podmínka upravená v. § 1 odst. 1 tohoto zákona. Jelikož musí být všechny podmínky splněny kumulativně, soud shrnul, že k přechodu vlastnického práva na žalobce nedošlo, neboť fakticky s nemovitostmi nehospodařil. Aktivní legitimace žalobce tak není dána a pro její nedostatek soud žalobu zamítl. S ohledem na nedostatek aktivní legitimace žalobce se soud již nezabýval dalšími námitkami žalovaných.

54. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží za zastupování 2 osob odměna stanovená dle § 8 odst. 1 § 7 bod 6., § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka, sestávající z částky: ⟪LB:lb_001⟫ - 2 x částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ⟪LB:lb_002⟫ - 2 x částka (zastupování dvou žalovaných) za každý z 9 úkonů právní služby, a to konkrétně

 za vyjádření k žalobě ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.

 za vyjádření k odvolání žalobce ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.,

 za vyjádření ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.,

 za vyjádření ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.,

 za vyjádření ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.,

 za účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.,

 za vyjádření ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.,

 za vyjádření ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.

 za účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dále jedenáct paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.

Žalovaní jsou v řízení zastoupení advokátem, povinnost žalobkyně nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalovaných se tak opírá o § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.