OSPH10 15 C 191/2025-35

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mazzolini ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B ⟪LB:lb_005⟫ o vyklizení bytu

I. Žalovaná 1) a žalovaná 2) jsou povinny vyklidit byt č. hodnota o dispozici 3+1, s výměrou 66,98 m2, umístěný Anonymizováno na adrese adresa, a vyklizený jej předat žalobci, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná 1) a žalovaná 2) jsou povinny zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal vůči žalovaným, aby jim soud uložil povinnost vyklidit byt č. hodnota, o velikosti 3 + 1, který se nachází Anonymizováno na adrese adresa (dále jen „byt“). Žalobu odůvodnil tak, že je řádným členem bytového družstva právnická osoba, IČO IČO (dále jen „bytové družstvo“), které je výlučným vlastníkem pozemků, na nichž je umístěna budova, v níž je vymezen byt (bytová jednotka). Žalobce se na základě smlouvy o bezúplatném převodu stal výlučným vlastníkem družstevního podílu, které jej opravňuje užívat jako nájemce byt. Žalobce jako nájemce pak dne datum uzavřel s žalovanými jako podnájemci podnájemní smlouvu, na základě které byly žalované oprávněny užívat byt a zavázaly se společně a nerozdílně platit měsíční úplatu za užívání bytu (nájemné) a zálohy spojené s užíváním bytu, a to vše v pravidelných splátkách vždy k 5. dni v příslušném kalendářním měsíci. Žalované však nezaplatily již první nájemné a zálohy na služby, jež byly splatné dne datum, dále nezaplatily nic ani v následujících měsících, tj. nezaplatily nájemné a zálohy na služby splatné k datum a datum. Žalobce je nejprve dne datum a datum písemně vyzval k odstranění závadného chování, které spočívalo v nezaplacení sjednaného nájemného a záloh na služby, protože však žalované ani přesto svůj dluh na nájemném a zálohách v určené lhůtě nezaplatily, vypověděl žalobce dopisem ze dne datum podnájemní smlouvu bez výpovědní lhůty z důvodu zvlášť závažného porušení povinností žalovaných. Výpověď byla žalovaným doručena nejpozději dne datum, podnájem proto zanikl a žalované byly povinny byt vyklidit a předat ke dni datum. To však žalované neučinily ani na předžalobní výzvu žalobce odeslanou dne datum, ale ani do dne podání žaloby.

2. Žalované se na výzvu soudu k žalobě písemně nevyjádřily. K nařízenému jednání, které se konalo dne datum, se dostavila 2. žalovaná. 1. žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila. Žalobce uvedl, že trvá v plném rozsahu na žalobním návrhu, neboť žalované byt nevyklidily. Za celou dobu od uzavření podnájemní smlouvy za užívání bytu řádně neplatily, žalobce proto eviduje dluh v celkové výši cca částka. Uvedl, že je mu známo, že 1. žalovaná se již z bytu odstěhovala, avšak protokolárně jej žalobci nepředala, ani mu toto oficiálně neoznámila. 2. žalovaná potvrdila, že v bytě na základě podnájemní smlouvy bydlí nyní bez 1. žalované. Ta se odstěhovala v listopadu 2024 a od té doby je nekontaktní. Byt užívá 2. žalovaná se svým již zletilým synem, který je hendikepovaný (porucha autistického spektra). Potvrdila i vzniklý dluh na úhradě za užívání bytu a zálohách na služby, který se snaží splácet alespoň v nižších částkách cca částka měsíčně. Uvedla, že je v tíživé sociální situaci a nemůže se z bytu odstěhovat, neboť nemá jiné bydlení. Nesporovala tvrzení žalobce týkající se výzev k plnění a výpovědi z podnájmu. Proti výpovědi nic nenamítala, ani co do důvodu ani co do zákonnosti.

3. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

4. Na základě smlouvy o bezúplatném převodu družstevního podílu v bytovém družstvu ze dne datum žalobce nabyl družstevní podíl v bytovém družstvu, se kterým je spojeno právo nájmu k bytu. Smlouva byla doručena bytovému družstvu dne datum a převod se stal účinným k tomuto dni (prokázáno smlouvou o bezúplatném převodu družstevního podílu v bytovém družstvu ze dne datum vč. doložky doručení bytovému družstvu).

5. Na základě smlouvy o nájmu družstevního bytu uzavřené dne datum se žalobce stal nájemcem bytu. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Žalobce je oprávněn přenechat byt k užívání třetí osobě s předchozím písemným souhlasem bytového družstva (prokázáno nájemní smlouvou ze dne datum).

6. Dne datum uzavřel žalobce jako nájemce s žalovanými jako podnájemci podnájemní smlouvu, na základě které jim přenechal byt k užívání, a to na dobu určitou od datum do datum. Měsíční platba za užívání bytu (označená jako nájemné) byla sjednána ve výši částka. Dále se žalované zavázaly platit měsíčně zálohy na služby spojené s užíváním bytu v celkové výši částka. Splatnost obou plateb strany smlouvy sjednaly na 5. den v měsíci, na který se platby vztahují. První platba měsíc říjen 2024 tak byla splatná ke dni datum. Dále se žalované zavázaly byt pojistit tzv. pojištěním majetku a odpovědnosti občanů. Na vyžádání byly povinny uzavření pojistné smlouvy doložit. Smluvní strany sjednaly, že žalobce jako nájemce je oprávněn vypovědět podnájem bytu z důvodů taxativně stanovených zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Výpovědní doba činí tři měsíce a počíná běžet prvního dne následujícího měsíce po doručení výpovědi. V případě zvlášť závažného porušení povinnosti podnájemců je nájemce oprávněn dát výpověď bez výpovědní doby a požadovat, aby mu podnájemci byt bez zbytečného odkladu odevzdali, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Smluvní strany sjednaly, že podnájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem zejména (mimo jiné) nezaplatí-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců. Žalobce předal byt žalovaným dne datum. Měsíční záloha na služby spojené s užíváním bytu byla stanovena v evidenčním listu ze dne datum, které smluvní strany podepsaly (prokázáno podnájemní smlouvou ze dne datum, předávacím protokolem a evidenčním listem).

7. Dne datum zaslal žalobce žalovaným výzvu, ve které vyčíslil dluh v celkové výši částka za „nájemné“ a zálohy za měsíce říjen a listopad 2024. Vyzval žalované k zaplacení dluhu do datum. Výzvu žalobce doručil dne datum do e-mailové schránky 2. žalované a současně ji zaslal poštou na adresu bytu (prokázáno výzvou ze dne datum, potvrzením o doručení e-mailem a podacím lístkem).

8. Dne datum zaslal žalobce oběma žalovaným totožnou výzvu, ve které vyčíslil dluh v celkové výši částka za „nájemné“ a zálohy za měsíce říjen, listopad a prosinec 2024. Vyzval žalované k zaplacení dluhu do datum a současně je upozornil, že neuhradí-li žalované dluh v uvedeném termínu, bude dán důvod výpovědi podnájemní smlouvy bez výpovědní doby. Výzvu žalobce doručil dne datum do e-mailové schránky 2. žalované a současně ji zaslal poštou každé z žalovaných zvlášť na adresu bytu (prokázáno výzvou ze dne datum, potvrzením o doručení e-mailem a podacími lístky).

9. Dne datum vypověděl žalobce podnájemní smlouvu. V písemnosti rekapituloval, že s žalovanými uzavřel dne datum podnájemní smlouvu, na základě které se zavázaly za užívání bytu platit sjednané platby vždy k 5. dni příslušného měsíce. Nezaplatily však platby za měsíce říjen, listopad a prosinec 2024, tedy za tři měsíce, čímž porušily své povinnosti podnájemců podle smlouvy závažným způsobem. Dále žalobce rekapituloval, že žalované písemně vyzval k odstranění závadného chování, a tedy zaplacení dluhu, což však žalované ani v náhradní lhůtě nesplnily. Dále žalobce uvedl, že žalované nesplnily ani další povinnost podle sjednané smlouvy, a sice prokázat uzavření smlouvu o pojištění majetku a odpovědnosti občanů, což je podle smlouvy rovněž závažným porušením povinností z podnájemní smlouvy. Žalobce proto podnájemní smlouvu vypověděl bez výpovědní doby s odkazem na ujednání ve smlouvě a ustanovení o. z. týkající se výpovědi nájmu, konkrétně § 2991 o. z., který citoval, s tím, že podnájemní poměr končí doručením této výpovědi. Rovněž žalované vyzval k odevzdání bytu nejpozději do jednoho měsíce od skončení podnájmu. Taktéž žalobce žalované upozornil na možnost vznést proti výpovědi námitky a navrhnout oprávněnost výpovědi soudem s odkazem na ustanovení § 2290 o. z. Výpověď žalobce doručil do e-mailové schránky 2. žalované dne datum a současně ji téhož dne zaslal poštou každé z žalovaných zvlášť na adresu bytu (prokázáno výpovědí ze dne datum, potvrzením o doručení e-mailem a podacími lístky).

10. Ke dni datum obdržela manželka žalobce jméno FO částku ve výši částka a částka, a to z bankovního účtu uvedeného v podnájemní smlouvě jako bankovní spojení žalovaných (prokázáno potvrzením o příchozí úhradě ze dne datum a datum).

11. Dne datum zaslal žalobce oběma žalovaným předžalobní výzvu k vyklizení a protokolárnímu předání bytu s konstatováním, že tak s ohledem na doručení výpovědi měly učinit nejpozději do konce měsíce ledna 2025. Dále je žalobce vyzval i k zaplacení dluhu z titulu podnájemní smlouvy a bezdůvodného obohacení za užívání bytu bez právního důvodu (prokázáno předžalobní výzvou ze dne datum včetně doručenek do datových schránek obou žalovaných).

12. Z dalších provedených důkazů (printscreen SMS zprávy 2.žalované a foto vzkazů z vývěsky v domě) soud nezjistil pro věc nic podstatného.

13. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

14. Žalobce jako vlastník družstevního podílu k bytu a jeho nájemce uzavřel s žalovanými smlouvu, na základě které přenechal byt žalovaným ke společnému užívání za sjednaných podmínek, přičemž žalované se kromě jiného zavázaly měsíčně vždy k 5. dni příslušného měsíce hradit za užívání bytu částku částka a zálohy na služby spojené s užíváním bytu částka. Tyto sjednané platby však v měsících říjnu, listopadu a prosinci 2024 nezaplatily. Ve smlouvě si pro případ nezaplacení plateb za tři měsíce strany ujednaly, že v takovém případě je žalobce oprávněn smlouvu vypovědět bez výpovědní doby. Žalobce žalované nejprve písemně vyzval k zaplacení, a to dne datum a dne datum, protože však nezaplatily ani na základě výzev, vypověděl dne datum smlouvu a žádal, aby mu žalované byt nejpozději do jednoho měsíce vyklizený odevzdaly. Žalované tak však do dnešního dne neučinily, a to ani na předžalobní výzvu.

15. Žalované zjištěný skutkový stav nesporovaly, ničeho netvrdily a žádné důkazy neoznačily (1. žalovaná byla v řízení zcela pasivní, 2. žalovaná skutkový stav potvrdila). 2. žalovaná na svou obranu uvedla pouze to, že sjednané platby nebyla schopna platit, nyní nemá prostředky na úhradu vzniklého dluhu a nemůže se z bytu dobrovolně odstěhovat, protože není schopna zajistit si jiné bydlení.

16. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav hodnotil následovně:

17. Podle § 2274 o. z. nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § 2272 se použije přiměřeně.

18. Podle § 2275 odst. 1 o. z. v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.

19. Podle § 2278 o. z. podnájem skončí nejpozději s nájmem.

20. Právní úprava podnájmu bytu je velmi kusá, převážně se týká pouze podmínek, za jakých lze nájemcem přenechat věc do podnájmu. V převažujícím rozsahu je proto vztah nájemce a podnájemce dotvářen judikaturou soudů, zejména Nejvyššího soudu. Přestože judikatura Nejvyššího týkající se podnájmu je poměrně konzistentní, vede se odborná akademické diskuse upozorňující na mezery v koherenci rozhodování Nejvyššího soudu, co se týče nahlížení na teoretickou koncepci podnájmu (např. zda jde o svébytnou obligaci, či pouhou dispozici s nájmem). Bez ohledu na tuto diskusi lze však bez dalšího uvést, že podnájem podle Nejvyššího soudu je akcesorický užívací právní vztah odvozený od nájmu jako základního užívacího práva k věci, v podstatě „nájem nájemního práva“ (např. rozsudek ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1524/2019). Nejvyšší soud dovodil, že pokud není stanoveno jinak, řídí se podnájem subsidiárně úpravou užití věci, která je obsahu daného vztahu nejbližší. Při její aplikaci je však třeba vycházet z podstaty podnájemního vztahu, který je závislý na nájemním vztahu jako na tom hlavním. Podnájemní vztah je proto z povahy věci „slabší“ než vztah nájemní a podnájemce nemůže automaticky požívat stejné právní ochrany jako nájemce (srov. bod 10. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1524/2019, publikovaný jako R 94/2020 Sb. NS). Co se týče podnájmu bytu, Nejvyšší soud dále judikoval, že zvláštní úprava přezkumu oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu podle § 2290 o. z. se na podnájem bytu nepoužije (srov. rozsudek nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2024 sp. zn. 26 Cdo 1002/2023). Postavení podnájemce jako slabší strany oproti nájemci, i když se jednání o vztah k bytu, dále Nejvyšší soud potvrdil i v nedávné době, kdy dovodil, že nelze bez dalšího aplikovat ustanovení nájmu i pro právní režim podnájmu a je třeba aplikovat nejbližší ustanovení přiměřeně a s ohledem na specifika podnájmu. Logicky se proto na podnájemce nemůže vztahovat relativně kogentní úprava chránící nájemce, a to ani pokud jde o nájem bytu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2024 sp. zn. 26 Cdo 2018/2023). Z výše uvedeného lze proto dovodit, že strany podnájemního vztahu mají v zásadě širokou smluvní volnost pro sjednání vzájemných práv a povinností, a to i co se týče sjednání výpovědních důvodů bez ohledu na právní úpravu.

21. V nyní posuzované věci smluvní strany upravily mechanismus výpovědi z podnájmu odkazem na „důvody taxativně stanovené v o. z.“ (srov. čl. VIII odst. 3). Z dikce však není patrné, zda ujednání mělo na mysli zvláštní úpravu důvodů týkající se přímo podnájmu, které, jak již řečeno výše, v zákoně nijak upraveny nejsou, nebo, zda strany smlouvy hodlaly postupovat bez dalšího podle relevantních ustanovení týkajících se výpovědi z nájmu podle o. z. a kterých konkrétně. Pro druhou z možností chybí ve smlouvě výslovný odkaz, v řízení nic v tomto smyslu ani jedna ze strany neuváděla. Soud shledal pro věc podstatné, že smluvní strany v čl. VIII odst. 3 podnájemní smlouvy výslovně (bez ohledu na zákonnou úpravu) a zcela určitě upravily výpověď z podnájmu v případě porušení povinnosti zvlášť závažným způsobem. V takovém případě byl nájemce podle podnájemní smlouvy oprávněn dát výpověď bez výpovědní doby a požadovat, aby mu podnájemkyně bez zbytečného odkazu odevzdaly byt odevzdaly nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu. Podnájemní smlouva zakotvila, že porušením povinností podnájemce zvlášť závažným způsobem se rozumí zejména nezaplatil-li podnájemce nájemné a náklady na služby alespoň za dobu tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem, nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Jde o dikci zcela obdobnou ustanovení § 2291 odst. 1 a 2 o. z., aniž by to však bez dalšího znamenalo, že uvedený postup je vázán na povinnost žalobce přistoupit k výpovědi až po splnění podmínek podle § 2291 odst. 3 o. z. Tímto způsobem tedy bez ohledu na zákonná ustanovení smluvní strany upravily způsob skončení podnájmu pro případ, že podnájemkyně nebudou po sjednanou dobu řádně platit sjednanou úplatu a zálohy za služby.

22. Jelikož ze zjištěného a shora uvedeného skutkového stavu vyplývá, že žalované řádně neplatily sjednanou úplatu za užívání bytu ani zálohy na služby, a to již od prvního splatného měsíce, přistoupil žalobce dne datum zcela oprávněně a v souladu s podnájemní smlouvou k výpovědi z podnájmu bez výpovědní doby poté, co se žalované dostaly do prodlení s úhradou za tři měsíce. Tuto výpověď jako adresované právní jednání prokazatelně zaslal oběma žalovaným (§ 570 o. z.). Postupoval tak navíc po předchozím písemném upozornění obou žalovaných v dopisech ze dne datum a datum, z nichž ten druhý navíc obsahoval i popis závadného jednání žalovaných a výzvu k napravení tohoto stavu (tj. zaplacení dlužné úhrady) v přiměřené lhůtě s upozorněním na možnost výpovědi, nebude-li v náhradní lhůtě dluh zaplacen. Z uvedeného je patrné, že žalobce postupoval dokonce nad rámec ujednání ve smlouvě, které konkrétní postup ze strany nájemce, tj. předchozí upozornění s výzvou k nápravě a lhůtou a s upozorněním na možnost výpovědi, tak jak vyplývá v případě výpovědi z nájmu z § 2291 odst. 3 o. z., nijak neupravují. Z toho je zjevné, že žalobce se snažil zachovat postup, který by obstál i z hlediska výpovědi z nájmu bez výpovědní lhůty podle § 2291 o. z., ač ho k tomu podnájemní smlouva výslovně nenutila. Stejně tak žalobce ve výpovědi upozornil žalované na možnost bránit se proti výpovědi soudní cestou, a to v souladu s § 2286 odst. 2 o. z., ačkoliv, jak bylo shora judikováno, se pro případ podnájmu soudní přezkum platnosti výpovědi podle § 2290 o. z. neuplatní. K tomu budiž konstatováno, že však není vyloučeno, aby se podnájemce (obecně) proti výpovědi bránil žalobou na určení neplatnosti podle § 80 o. s. ř. Smyslem uvedené rekapitulace je nicméně konstatování, že žalobce přistoupil k výpovědi jednak ze zcela oprávněných důvodů v souladu se smluvními ujednáními ve smlouvě a dokonce přitom postupoval ještě v zájmu žalovaných s úmyslem šetřit jejich práva s ohledem na význam jejich zájmu jakožto oprávněných a povinných k bytu, jako by byly v postavení nájemců. S ohledem na uvedené proto soud konstatuje, že postupu žalobce nelze nic vytknout.

23. Jelikož výpověď žalovaným byla odeslána poštou dne datum a podle teorie doby dojití v § 573 o. z. jim byla doručena nejpozději dne datum. K uvedenému datu proto podnájem žalovaných zanikl, a to v souladu s § 570 o. z. jako adresované jednání vůči nepřítomné osobě. V souladu s ujednáním ve smlouvě pak byly žalované povinny byt předat do jednoho měsíce od skončení nájmu, tj. do datum. S ohledem na to, že tak do dnešního dne neučinily, je žaloba na vyklizení zcela důvodná. Soud přitom vycházel ze zjištění, že 1. žalovaná, byť v bytě podle výpovědi žalované 2. již o listopadu 2024 fakticky nebydlí, žalobci tuto skutečnost ani ona, ani 2. žalovaná jako společná podnájemkyně až do konání jednání ve věci nesdělila, natož aby učinila jednání směřující k protokolárnímu předání z její strany, nebo např. k podpisu dodatku smlouvy, jímž by se z podnájemní smlouvy vyvázala. 2. žalovaná pak potvrdila, že v bytě bydlí, užívá jej, i nadále platí pouze sporadicky a v symbolických částkách a dobrovolně byt opustit nehodlá. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovaným, aby byt v obecné pariční lhůtě pro vyklizení podle § 160 odst. 1 o.s.ř. vyklidily a předaly žalobci.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 o.s.ř., a to tak, že přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, které tvoří odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „AT”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT ze dne datum, z částky částka za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT ze dne datum, z částky částka za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu podle § 11 odst. 1 písm. c) AT ze dne datum, z částky částka za žalobu podle § 11 odst. 1 písm. d) AT ze dne datum, z částky částka za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu podle § 11 odst. 1 písm. c) AT ze dne datum a z částky částka za účast na jednání u soudu podle § 11 odst. 1 písm. g) AT ze dne datum, včetně šesti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 AT. Soud jako účelně vynaložený náklad právního zastoupení neshledal podání ze dne datum, které nereagovalo na výzvu soudu a žalobce jím doplňoval skutečnosti a předkládal důkazy, které nebyly pro věc rozhodné. Platební místo náhrady nákladů řízení je dáno podle § 149 odst. 1 o. s. ř. a soud uložil zaplacení náhrady nákladů oběma žalovaným solidárně.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalované povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.