OSPH10 15 C 53/2025-40

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mazzolini ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobceadvokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Anonymizováno - Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená Jméno Zástupce sídlem Adresa Zástupce ⟪LB:lb_004⟫ o zadostiučinění za nemajetkovou újmu

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku částka spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od datum do zaplacení a omluvit se žalobci a to, přípisem, který má být datovaný a podepsaný oprávněnou osobou za žalovanou, kdy omluva má znít: „Jméno žalobce

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne datum domáhal na žalované poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném pro rozhodné období (dále jen „zákon“), a to ve formě peněžitého plnění ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od datum do zaplacení a současně ve formě omluvy, jejíž konkrétní znění a způsob provedení jsou uvedeny ve výroku tohoto rozsudku.

2. Žalobce uvedl, že byl účastníkem řízení vedeného před zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka, jehož předmětem byla kompenzace nemajetkové újmy vzniklé mu v důsledku podezřelý výraz (dále jen „kompenzační řízení“, nebo „posuzované řízení“). Kompenzační řízení zahájil uplatněním nároku u žalované dne datum. Kompenzační řízení ve fázi před soudem pak skončilo doručením Anonymizováno č. j. spisová značka dne datum. Žalobce považoval kompenzační řízení za Anonymizováno, dne datum proto u žalované uplatnil nárok na náhradu Anonymizováno částka, a na poskytnutí Anonymizováno. Žalovaná sice ve svém stanovisku, jež bylo žalobci doručeno dne datum, uznala nárok žalobce co do základu, když konstatovala, že v posuzovaném řízení před zdejším soudem došlo k Anonymizováno a poskytla mu Anonymizováno, Anonymizováno. Anonymizováno

3. Žalovaná nárok žalobce neuznala. Zrekapitulovala průběh kompenzačního řízení a zopakovala své stanovisko, které poskytla již ve fázi předběžného uplatnění nároku, že celková jeho Anonymizováno. V kompenzačním řízení sice žalovaná neshledala průtahy, celková délka řízení však byla významně prodloužena v důsledku podání ústavní Anonymizováno a z důvodu následné Anonymizováno. Zopakovala, že žalobci poskytla zadostiučinění formou konstatování Anonymizováno. Tuto formu kompenzace považuje žalovaná za dostačující. Poukázala zejména na to, že kompenzační řízení v jednotlivých fázích probíhalo rychle a bez prodlev, jediného pochybení se Anonymizováno, což si vyžádalo potřebu rozhodnout o něm znovu. Tuto fázi řízení však žalovaná považuje za objektivně méně významnou, než je rozhodování ve věci samé. Požadavek žalobce na konkrétní znění a formu Anonymizováno považuje žalovaná za Anonymizováno.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, vzal za svá skutková zjištění i nesporná tvrzení účastníků a takto zjistil a vzal za prokázané níže uvedené skutečnosti:

5. Žalobce uplatnil u žalované dne datum svůj Anonymizováno ve výši částka a dále na zadostiučinění formou Anonymizováno, a to datum). Dne datum vyhotovila žalovaná ve věci stanovisko, v němž s odkazem na rekapitulaci posuzovaného řízení a relevantní tuzemskou i zahraniční judikaturu konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v Anonymizováno k porušení práva žalobce na projednání jeho věci v Anonymizováno. Dále pak žalovaná uvedla, že konstatování nesprávného úředního postupu spolu s Anonymizováno samostatné listině představuje odpovídající formu Anonymizováno. Ve zbytku byl proto uplatněný nárok žalobce shledán nedůvodným (zjištěno ze stanoviska žalované ze dne datum). Žalovaná se omluvila žalobci písemně dne datum, a to za újmu způsobenou Anonymizováno sp. zn. spisová značka vedenou před Anonymizováno pro adresa. V Anonymizováno dále uvedla, že v důsledku Anonymizováno Anonymizováno dne datum).

6. Soud vzal za svá shodná tvrzení účastníků o tom, že stanovisko žalované spolu s omluvou bylo žalobci doručeno dne datum.

7. Ohledně průběhu posuzovaného řízení, a to jak ve fázi předběžného uplatnění nároku u žalované, tak ve fázi řízení před soudem, nebylo mezi účastníky sporu. Soud proto vyšel a vzal za svá následující shodná tvrzení účastníků:

8. Posuzované kompenzační řízení bylo zahájeno uplatněním nároku žalobce u žalované dne datum. Jednalo podezřelý výraz žalobci bylo vedeno pro podezření ze spáchání trestného činu Anonymizováno. Ve fázi před soudem věc projednával Anonymizováno adresa pod sp. zn. spisová značka a Anonymizováno.

9. Žalobu na datum. Žalovaná po zahájení kompenzačního řízení před soudem zaslala žalobci stanovisko ze dne datum, v němž co do základu nárok žalobce uznala a Anonymizováno se za datum. V posuzovaném odškodňovacím řízení rozhodl Anonymizováno pro adresa rozsudkem ze dne datum č. j. spisová značka, jímž uložil žalované zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení a žalobu zamítl co do částky částka s příslušenstvím. Dále žalované uložil zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka. V těchto výrocích nabyl rozsudek právní moci dne datum. O Anonymizováno dne datum, rozsudkem č. j. spisová značka, a to tak, že rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů odvolacího řízení. Nákladový výrok odůvodnil odkazem na § 142 odst. 2 a § 224 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy ani žalobce a ani žalovaná nebyli podle něj v odvolacím řízení úspěšní. Rozhodnutí odvolacího soudu ve Anonymizováno dne datum. Anonymizováno žalobce proti rozhodnutí odvolacího soudu Anonymizováno ze dne datum, č. j. spisová značka.

10. Žalobce následně podal datum Ve Anonymizováno. V rozsahu zrušeného výroku o náhradě nákladů řízení pak znovu rozhodoval Anonymizováno usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka. Žalobci byla Anonymizováno částce částka. Usnesení nabylo právní moci dne datum, čímž posuzované řízení skončilo. Anonymizováno

11. Co se týče závěru o skutkovém stavu lze odkázat na shora vyložená zjištění, která soud učinil.

12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

13. Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu.

14. Podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.

15. Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

16. Podle § 13 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

17. Podle § 31a zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

18. Uvedená právní úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu způsobenou Anonymizováno. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustracím z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (k tomu srovnej Stanovisko datum smyslu Anonymizováno usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Není tedy možné stanovit nějakou abstraktní lhůtu, kterou by bylo možné pokládat za přiměřenou, ale je třeba vždy přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu. Proto již při posouzení přiměřenosti délky řízení (tedy nejenom při určení výše zadostiučinění) je třeba vycházet z kritérií demonstrativně stanovených v § 31a odst. 3 zákona.

19. Za porušení zásady rychlosti řízení, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 zákona, lze považovat jen takový postup v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci. Na druhou stranu stát neodpovídá za průtahy, které jsou způsobené nedostatkem součinnosti či dokonce záměrným působením ze strany účastníků či jsou vyvolány jinými okolnostmi (srov. rozsudek Anonymizováno ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

20. Mezi stranami nebylo žádného sporu o průběhu posuzovaného kompenzačního řízení, nebylo sporu ani o tom, kdy začalo a kdy pravomocně skončilo a jak v něm žalovaná a následně soudy postupovaly. Účastníci se shodli i v hodnocení, že Anonymizováno řízení. To ostatně žalovaná konstatovala ve svém stanovisku v rámci předběžného projednání nároku žalobce.

21. Nebylo sporu ani o tom, že nepřiměřené délka Anonymizováno. Z konstantní judikatury pak dále vyplývá, že takto vzniklá morální újma na straně účastníka nepřiměřeně dlouho trvajícího řízení se presumuje (srov. např. rozsudek ve věci Anonymizováno). Žalovaná újmu na straně žalobce vyvolanou trváním stavu nejistoty po dobu nepřiměřeně dlouhého posuzovaného řízení nesporovala, nepřednesla ani žádná tvrzení, jimiž by újmu žalobce relevantně zpochybnila a soud k tomu proto neprováděl žádné dokazování.

22. V zásadě šlo tedy pouze o posouzení toho, zda újma vzniklá na straně žalobce vyžadovala jinou formu zadostiučinění, než jakého se mu dostalo v rámci předběžného uplatnění jeho nároku. Jinými slovy, zda konstatování porušení práva žalobce a Anonymizováno jež je výslovně formulována jako Anonymizováno za délku řízení před Anonymizováno pro adresa sp. zn. spisová značka, byla v dané věci adekvátní.

23. Soud v této otázce aplikoval na zjištěné skutkové závěry o posuzovaném řízení kritéria podle § 31a odst. 3 zákona za využití závěrů podle Stanoviska (celková délka řízení, složitost, jednání poškozeného, postup orgánů a význam řízení pro poškozeného). Dospěl přitom k závěru, že žaloba není důvodná.

24. Co se celkové délky řízení a jeho složitosti týče, posuzované kompenzační řízení nebylo nadměrně složité, nebylo však možné věc rozhodnout bez jednání. Soud prvního stupně ve věci rozhodl relativně obratem, ačkoliv nebylo možné rozhodnout jen na základě listin, bylo třeba slyšet Anonymizováno. Následně využil práva podat ústavní stížnost a až řízení o ní a následná nutnost nového rozhodnutí o náhradě nákladů odvolacího řízení celkovou délku řízení významně prodloužila nad rámec přiměřenosti (ústavní stížnost byla podána dne datum, nález byl vydán Anonymizováno a odvolací soud opětovně rozhodl datum). Šlo tedy o časový úsek zahrnující Anonymizováno, který se již vymykal z přiměřené délky řízení, jež by jinak již skončilo, pokud by nebylo třeba rozhodnutí odvolacího soudu korigovat. Soud k tomu dodává, že byť se z hlediska přiměřenosti hodnotí celková délka řízení, v posuzované věci nelze odhlédnout od toho, že právě jen tato dílčí část významně přispěla k jejímu prodloužení. A jak bude uvedeno dále, tato vytčená část řízení s sebou nese i změnu co se kritéria významu pro poškozeného žalobce týče. Hodnocení tohoto kritéria proto vyznívá částečně negativně, tj. v neprospěch žalované, byť však s ohledem na individuální okolnosti případu není nepoměr mezi složitostí a délkou řízení nikterak markantní a bude dále korigován významem pro účastníka.

25. Dále soud hodnotil kritérium chování poškozeného žalobce, a to jako neutrální, neboť ten nijak nezavdal příčinu k prodloužení řízení. Nelze mu klást k tíži, že využil svého práva podat ústavní stížnost, navíc za situace, kdy s ní byl ve výsledku v části úspěšný. V řízení samém nečinil nic, co by k prodloužení řízení přispělo.

26. Další kritérium postupu příslušných orgánů soud hodnotí tak, že pochybil odvolací soud, avšak pouze co se týče nákladového výroku jeho rozsudku. Pochybení spočívalo v již shora uvedeném nesprávném zohlednění judikatury při aplikaci procesního předpisu z hlediska úspěchu žalobce v odvolacím řízení. V jiných ohledech však nejen odvolací soud, ale i ostatní rozhodující soudy postupovaly správně, konzistentně a včas. Hodnocení tohoto kritéria opět vyznívá částečně ve prospěch žalobce, byť jej opět nelze hodnotit stejně, jako kdyby rozhodující soudy pochybily zásadně např. v meritorní otázce.

27. Za nejpodstatnější z hlediska projednávané věci soud považuje kritérium významu předmětu řízení pro poškozeného. To se totiž zásadně promítlo i do hodnocení adekvátnosti žalovanou zvolené formy zadostiučinění. V posuzovaném řízení shledal soud význam pro Anonymizováno. Jde o kompenzační řízení, u nějž se nepresumuje zvýšený význam pro poškozeného (jako je tomu v podezřelý výraz.). Žalobce pak v řízení netvrdil ani žádné jiné okolnosti na jeho straně, které by pro jeho individuální poměry význam zvyšovaly (podezřelý výraz. Lze tedy uzavřít, a judikatura tuto tezi v zásadě potvrzuje, byť to neplatí absolutně ve všech případech, že kompenzační řízení obecně mívá zpravidla pro poškozeného nižší význam (srov. rozhodnutí spisová značka). K tomu je třeba zdůraznit, že o meritorním výsledku řízení, tedy že žalobce má nárok na peněžitou satisfakci za nezákonné stíhání, bylo rozhodnuto již odvolacím soudem a pozice žalobce se tedy dále již nemohla zhoršit. Ačkoliv tedy celková délka řízení zahrnující (zejména) kasaci nákladového výroku Ústavním soudem nebyla přiměřená, je třeba přihlédnout především k této okolnosti, tedy že pravomocné meritorní rozhodnutí o základu nároku významně nejistotu žalobce vyvolanou nepřiměřenou délkou řízení snižovalo. Následné zrušení výroku pouze o Anonymizováno. To, že část řízení týkající se vynaložených nákladů má pro poškozeného Anonymizováno, resp. že je od zbytku řízení oddělitelná, je přitom rovněž judikatorně dovozeno (srov. rozhodnutí spisová značka). Řečeno jinak, ta část kompenzačního řízení, v níž žalobce objektivně mohl nejistotu pociťovat výrazněji (věc sama), proběhla ve lhůtě přiměřené. Následná část řízení, která se týkala nákladového výroku v odvolacím řízení, již pro žalobce měla význam menší. Žalobce v odvolacím řízení nemusel vynaložit soudní poplatek a byl oprávněn účtovat odměnu za zastupování svým právním zástupcem pouze v jednotkách úkonů (celkem byla rozhodnutím spisová značka přiznána náhrada nákladů řízení za poskytnuté tři úkony právní služby). Poměřeno hlediskem toho, co bylo v pro účastníka v sázce (srov. rozhodnutí spisová značka), nešlo v poměru k meritornímu předmětu řízení o otázku zvyšující význam řízení.

28. Pokud žalobce v souvislosti s významem odškodňovacího řízení odkazoval na judikát Anonymizováno z datum ve věci sp. zn. spisová značka, pak soud dospěl k závěru, že uvedené rozhodnutí na projednávanou věc nedopadá. V tam řešené věci totiž Anonymizováno razantní snížení kritéria významu řízení pro poškozenou, které bylo Anonymizováno. Zaměřil se také na nesprávné úvahy prvostupňového soudu o řetězení nároků a o Anonymizováno Anonymizováno. Ani jedno však nebylo předmětem úvah soudu v nynějším řízení.

29. Soud shora popsaná kritéria aplikoval z hlediska úvahy o formě přiměřeného zadostiučinění a dospěl k závěru, že peněžitá satisfakce není na místě a vyslovená Anonymizováno, a to zejména pro popsaný snížený význam řízení pro poškozeného žalobce a dále s ohledem na to, že celková délka řízení a postup soudů vykazovaly nedostatky jen v dílčí fázi a předmětu řízení (ohledně jeho Anonymizováno), což se projevilo i z hlediska újmy utrpěné žalobcem. Byť je tedy odškodnění formou peněžité satisfakce zásadně chápáno jako primární, soud nemá povinnost tuto formu satisfakce poskytnout vždy. Zadostiučinění se poskytne v penězích jen jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). To se však v projednávané věci nestalo.

30. Co se konkrétního znění omluvy, již žalobce požadoval, týče, uvádí soud následující. Žalobce se domáhal toho, aby omluva výslovně zahrnovala řízení vedené u Anonymizováno o jeho ústavní stížnosti. K tomu ve své argumentaci odkazoval na rozhodnutí Anonymizováno. spisová značka. Ani toto rozhodnutí však není na danou věc přiléhající, neboť řeší, že omluva má zahrnovat výslovně jak správní řízení, tak řízení týkající se přezkumu před správním soudem, a to s ohledem na principiální odlišnosti těchto řízení. V nyní projednávané věci lze žalobci dát za pravdu, že Anonymizováno). Není však třeba uzavřít, že by kvalitu již vyslovené omluvy žalované snižovalo to, že v ní výslovně není uvedena fáze před Ústavním soudem a spisová značka I. Anonymizováno Řízení o ústavní stížnosti se v posuzovaném řízení stalo jeho Anonymizováno, ostatně po zásahu Ústavního soudu znovu rozhodoval odvolací soud a řízení tak i nadále probíhalo jako jeden celek. Řízení o Anonymizováno navíc sám žalobce inicioval, věděl o něm, měl kontrolu nad jeho průběhem. Ani pro satisfakci žalobce by výslovné zmínění, že nepřiměřená délka zahrnuje i rozhodování Ústavním soudem nemělo žádný zvláštní význam, resp. žalobce jej v řízení nijak netvrdil a nedokládal.

31. Co se formy omluvy týče, neshledal soud důvod, proč by bylo potřeba ji zveřejňovat na Anonymizováno. Samo kompenzační řízení probíhalo bez účasti médií, žalobce neuvedl, že by na něj v souvislosti s řízením byla upřena pozornost veřejnosti, že by v souvislosti s ním či Anonymizováno, což jsou obvykle důvody, proč je třeba omluvu zveřejnit. Ani sám žalobce neuvedl důvody, proč na zveřejnění trvá a jak by tím mohla být jeho újma (Anonymizováno. Uvedl k tomu pouze tolik, že žalovaná v některých případech ke zveřejnění sama přistupuje. To však samo o sobě o odůvodněnosti tohoto postupu v případu žalobce nesvědčí.

32. Soud proto s ohledem na výše uvedené shrnuje, že považuje zadostiučinění poskytnuté žalovanou v rámci předběžného projednání žaloby za zcela přiměřené, dostačující a způsobilé odčinit žalobcovu újmu v parametrech projednávané věci.

33. Závěrem lze pouze připomenout, že opětovné konstatování porušení práva soudem už nebylo na místě, stejně tak uložení (další) omluvy žalované, neboť nelze uzavřít, že by přiznání této satisfakce soudem, je-li shledán postup žalované jako adekvátní, mělo větší váhu (srov. rozhodnutí spisová značka). Žalobu proto zcela zamítl.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka za každý z úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (1. sepis vyjádření k žalobě, 2. příprava na jednání a 3. účast na jednání).

35. Uloženou povinnost k náhradě nákladů řízení je žalobce povinen splnit ve lhůtě, které byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.