OSPH10 59 C 271/2021-263

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Danielem Jedličkou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČO: Anonymizováno, se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_002⟫ zastoupena Jméno Zástupce A, ⟪LB:lb_003⟫ advokátem se sídlem Jméno advokáta Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: Jméno žalované Anonymizováno, a.s., IČO: IČO žalované, ⟪LB:lb_006⟫ se sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_007⟫ zastoupena Jméno Zástupce B, ⟪LB:lb_008⟫ advokátem se sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_009⟫ o zaplacení částky 1 832 979 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 365 070 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 365 070 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 467 909 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 467 909 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinná zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 156 140,30 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalovaná je povinná zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 náhradu nákladů řízení ve výši 5 256 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Předně se soud vyjadřuje k neumožnění námitky započtení ze strany žalované. Jedná se o pohledávku vzniklou mezi lety Anonymizováno a Anonymizováno, která byla na žalovanou postoupena počátkem roku Anonymizováno. Zdejší řízení je přitom vedeno od října Anonymizováno a žalovaná tak měla možnost předmětnou pohledávku uplatnit již po velice dlouhou dobu. Uplatnění námitky těsně před vydáním rozhodnutí ve věci samé, za situace, kdy již velká část dokazování byla provedena, považuje soud za účelové. Žalobce tuto pohledávku neuznal, uvedl, že je nezpůsobilá k započtení a vznesl námitku promlčení. Připuštění zápočtu by navíc vyžadovalo provést další rozsáhlé dokazování a bylo by v rozporu se zásadou hospodárnosti v této fázi řízení tímto způsobem protahovat. Na základě judikatury Nejvyššího soudu České republiky soud dospěl k tomu závěru, že pohledávka žalované je nejisté a neurčitá a tedy nezpůsobilé k započtení. K otázce, co se rozumí pohledávkou nejistou nebo neurčitou, se vyjádřil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno a uvedl, že „Nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je zpravidla pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. S ohledem na smysl a účel § 1987 odst. 2 o. z. je zásadně nutné míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní; za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší než je tomu v případě pasivní pohledávky.“ (k tomu rovněž rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno Cdo Anonymizováno/Anonymizováno). V druhém zmíněném rozhodnutí Nejvyšší soud odkazuje na samotnou důvodovou zprávu k ust. § 1987 odst. 2 o. z. a tedy na hlavní smysl a účel zmíněného ustanovení, kterým je ochrana věřitele pasivní pohledávky (v tomto případě žalobce). Tedy, aby nedocházelo k oddálení uspokojení věřitele pasivní pohledávky jednostranným započtením sporné (nejisté nebo neurčité) pohledávky, což by vedlo k tomu, že namísto uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky (v tomto případě pohledávky žalované).

2. Žalovaná navrhovala žalobu zamítnout. Nabízela asfaltový povrch převést na žalobce, ten to však bezdůvodně odmítl. Dále pak sporovala i výši požadovaného plnění, neboť je třeba vycházet z obvyklého nájemného, nikoli z ceny stanovené žalobcem. Před vynesením rozsudku ve věci samé uplatnila žalovaná zápočet své pohledávky ve výši 293 384 Kč, a to z titulu užívání čtyř garáží žalobcem v době od datum do datum bez právního důvodu, která byla na žalovanou postoupena dne datum. Tuto pohledávku lze započíst, neboť jde o splatný nárok, kterému nebrání ani promlčení, neboť lze započítávat pohledávky, které se střetávají. Je přitom prokázáno, že žalobce garáže užíval.

3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.

4. Žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, v k. ú. adresa, obci adresa; od datum je tento pozemek evidován pod parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno. Žalovaná byla vlastníkem stavby parkoviště stojící na tomto pozemku, a to až do datum, přičemž užívala předmětný pozemek v rozsahu 2 850 m2 bez právního důvodu, a to v období od datum do datum. Žalovaná byla vyzvána k úhradě bezdůvodného obohacení dopisem z datum, přičemž nárok svým dopisem ze dne datum odmítla, načež byla předžalobní výzvou ze dne datum opětovně vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení. Na základě výzev žalobce měla žalovaná vydat bezdůvodné obohacení do datum (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků).

5. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum, č. j. Anonymizováno C Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno, byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 342 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, co do částky 370 500 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně se v tamním řízení domáhala stejného nároku, jako v tomto řízení, avšak za rok 2013. V řízení byla znaleckým posudkem určena výše obvyklého nájemného ve výši 120 Kč/m2/rok, a to na základě statistického vyhodnocení realizovaných pronájmů (zjištěno z tohoto rozsudku).

6. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum, č. j. AnonymizovánoAnonymizovánoC Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno, byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 342 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, co do částky 370 500 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně se v tamním řízení domáhala stejného nároku, jako v tomto řízení, avšak za rok 2014. V řízení byla znaleckým posudkem určena výše obvyklého nájemného ve výši 120 Kč/m2/rok, a to na základě statistického vyhodnocení realizovaných pronájmů (zjištěno z tohoto rozsudku).

7. V období od srpna 2018 do července 2020 na předmětné parkovišti pravidelně parkovala vozidla (zjištěno z 6 kusů fotografií snímkování z datum a datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum a datum).

8. Ve věci byly vyhotoveny dva znalecké posudky za účelem zjištění obvyklého nájemného pozemku. První znalkyně dospěla k závěru, že by se účastníci měli na ceně za užívání parkoviště dohodnout. Dle přehledu smluv Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno činí běžné nájemné 250 Kč/m2/rok, nicméně zde je třeba reflektovat skutečnost, že žalobce nevlastní celou plochu, když stavba je ve vlastnictví žalované. Hodnota stavby činí cca 20,5 % hodnoty obou dvou věcí a tento rozsah je tak třeba od běžného nájemného odečíst. Dále znalkyně odhadla cenu nájmu. V porovnáním s nájemným za obdobné pozemky činí nájemné 194 Kč/m2/rok. Dle hodnoty pozemku by činil nájem 180 Kč/m2/rok, neboť pozemek je nezpevněný (když zpevněná část je ve vlastnictví žalované) a nevybavený (zjištěno ze znaleckého posudku č. hodnota-25/22 ze dne datum, vyhotoveného tituly před jménem jméno FO a z výpovědi této znalkyně). S ohledem na neurčitost závěrů této znalkyně nešlo z tohoto znaleckého posudku vycházet.

9. Druhý znalec dospěl k závěru, že tržní nájemné za požadované období činí 1 365 070 Kč. K ceně dospěl dle výsledků hodnoty simulovaného nájemného, cenové mapy a porovnávací metody. Simulovaný způsob znalec využil proto, že v předmětném období není dostatek informací o realizovaných nájmech srovnatelných pozemků. Inflaci není možno reflektovat, neboť nemá vliv na cenu nemovitostí a obráceně. Dále uvedl, že posudek tituly před jménem jméno FO nemá jednoznačný závěr, znalkyně provádí výpočet přes hodnotu pozemku a staveb dle platného oceňovacího předpisu, který však nemá přímou souvislost s obvyklou cenou či tržní hodnotou v daném období. (zjištěno ze znaleckého posudku č. č. účtu ze dne datum, vyhotoveného tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem a z výpovědi tohoto znalce).

10. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz znaleckým posudkem č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno. Dále soud neprovedl důkazy k námitce započtení, a to dopisy žalobkyně z datum a datum, protokol o předání čtyř garáží z datum, výpis z katastru nemovitostí k LV č. hodnota s ortofoto mapou, dohodu Anonymizováno a právnická osoba, potvrzením společnosti právnická osoba, dopisem žalované z datum a dopisem společnosti právnická osoba. z datum, neboť námitku započtení nepřipustil.

11. Všechny důkazy soud hodnotil v souladu s § 132 o. s. ř. Neměl důvod pochybovat o pravosti provedených důkazů.

12. Zjištěný skutkový stav shrnuje soud takto. Žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, v k. ú. adresa, obci adresa, na němž v rozsahu 2 850 m2 stála v období od datum do datum stavba parkoviště ve vlastnictví žalované, aniž by pro to měla žalovaná právní důvod. Tržní nájemné za užívání pozemku činilo za uvedené období 1 365 070 Kč.

13. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.

14. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle § 2999 odst. 1 věty první o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

16. Otázka splnění předpokladů pro existenci nároku nebyla mezi stranami sporná, přičemž téhož nároku se žalobce domáhá u zdejšího soudu opakovaně, pouze za jiné období. Stejně jako v předchozích řízeních soud dospěl k závěru, že předmětné parkoviště na pozemku žalobce je samostatnou věcí ve smyslu § 119 odst. 2 zákona č. 40/1964, občanského zákoníku. Jako taková se tato stavba nestala součástí pozemku ani při změně občanskoprávní úpravy, kdy podle § 3055 odst. 1 o. z. jde stále o věc samostatnou.

17. Tato stavba žalobci fakticky znemožňuje pozemek jakkoli užívat, tedy již samotné umístění stavby na tomto pozemku představuje užívání daného pozemku žalovanou. Žalovaná nemá k tomuto pozemku právní titul, který by umístění stavby legitimoval, ať už v podobě nájemní smlouvy, věcného břemene či jiného práva. Otázka užívání pozemku nebyla mezi účastníky žádným právně přípustným způsobem vyřešena. Na straně žalované tak vzniká bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z., neboť se jedná o získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu. K této problematice se již mnohokrát vyjádřil Nejvyšší soud, kdy např. v rozsudku ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, uvedl, že „k obohacení vlastníka stavby dochází už ze samotného titulu vlastnického práva, které zakládá jeho oprávnění stavbu užívat“, a že „povinnost poskytovat náhradu vlastníku pozemku, na němž stojí stavba, stíhá vlastníka stavby bez ohledu na to, jakým způsobem své vlastnické právo realizuje“.

18. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu dále plyne, že pokud dojde k užívání cizího pozemku bez titulu opravňujícího užívat cizí věc, vzniká uživateli prospěch v podobě výkonu práva užívání cizí věci, který uživatel není schopen vrátit, a je proto povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou. Výše náhrady se odvíjí od částek vynakládaných obvykle v daném místě a čase na užívání věci i s přihlédnutím k druhu právního důvodu, kterým se právo užívání věci zakládá; nejčastěji jde o nájemní smlouvu, kdy se výše náhrady poměřuje s obvyklou hladinou nájemného, které by byl nájemce za obvyklých okolností povinen plnit, užíval-li by věc na základě platné nájemní smlouvy. Jestliže je v daných poměrech výše obvyklé úplaty závislá i na účelu a způsobu užívání, musí soud zkoumat konkrétní okolnosti případu a přihlédnout k účelu, jemuž věc zpravidla slouží, a k tomu, jak ten, kdo se tímto způsobem obohatil, věc skutečně užíval a jakou úplatu by za takové užívání věci byl nucen za normálních okolností platit. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2746/2013). V případě pozemku zastavěného stavbou ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku platí, že povinnosti vlastníka pozemku strpět jeho užívání koresponduje povinnost vlastníka stavby poskytnout za užívání pozemku jeho vlastníku náhradu. Neplní-li vlastník stavby tuto povinnost, obohacuje se tím na úkor vlastníka pozemku, neboť se nezmenšuje jeho majetek, ač by se tak v případě plnění uvedené povinnosti nepochybně dělo.

19. V řízení byly vyhotoveny dva znalecké posudky, přičemž první posudek soud nemohl pro stanovení tržního nájemného využít. Znalkyně nedala jednoznačnou odpověď, jaká je jeho výše a trvala na tom, že je třeba určit jeho výši dohodou účastníků. Soud tedy vycházel z druhého znaleckého posudku, kde znalec výši tržního nájemného náležitě odůvodnil a podložil běžnými znaleckými metodami výpočtu. Své závěry znalec stvrdil i v rámci svého výslechu.

20. Soud proto žalobě vyhověl co do rozsahu uvedeného ve výroku I tohoto rozsudku, neboť jde o výši bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobce, jež byla určena řádně odůvodněným znaleckým posudkem. Ve zbytku byla žaloba jakožto nedůvodná zamítnuta.

21. Úroky z prodlení byly žalobci přiznány dle § 1970 o. z. Výše úroku je dána vládním nařízením č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu ochuzeného, přičemž zde bylo mezi stranami nesporné, že žalovaná měla povinnost uhradit pohledávku do datum.

22. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Není namístě postupovat podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce uplatňuje tentýž nárok opakovaně, přičemž zdejším soudem je rozhodováno konzistentně. Žalobce i přesto, že je jeho žaloba vždy z velké části zamítnuta, požaduje svůj nárok ve stále stejné výši. S ohledem na předvídatelnost soudního rozhodování bylo tedy možné z jeho strany očekávat, že i v tomto případě nebude žalobě v plném rozsahu vyhověno. Pokud uplatňuje nárok u soudu v uvedené výši z důvodu právní jistoty (neboť soud nemůže přiznat více, než žalobce požaduje), jde tato skutečnost k jeho tíži a nelze ji reflektovat v rámci povinnosti žalované strany k náhradě nákladů.

23. Žalobce byl procesně úspěšný co do 74,50 % uplatňovaného nároku (1 365 070 z 1 832 979) a má tedy právo na náhradu nákladů v rozsahu 49 % (74,50 – 25,50).

24. Při plném procesním úspěchu by soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení tvořenou soudním poplatkem ve výši 91 649 Kč, náklady právního zastoupení za 9 úkonů právní služby po 15 660 Kč podle § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření z datum, datum a datum, účast na jednání dne datum přesahující dvě hodiny a účast na jednání dne datum), 1 poloviční úkon právní služby po 7 830 Kč (účast na jednání dne datum), paušální náhradou výdajů stanovenou podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, v jeho zněním do datum, v částce 300 Kč za výše uvedené úkony právní služby učiněné v roce 2024, paušální náhradou výdajů stanovenou podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, v jeho zněním od datum, v částce 450 Kč za výše uvedené úkony právní služby učiněné v roce 2025, složených záloh na znalecké posudky v celkové výši 43 000 Kč a náhrady 21% DPH ve výši 31 934,70 Kč, tedy v celkové výši 318 653,70 Kč. Při reflektování částečného úspěchu tak soud žalobci přiznal na náhradě nákladů částku 156 140,30 Kč (49 % z 318 653,70).

25. O náhradě nákladů řízení vůči státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Náklady státu sestávají ze znalečného, které nebylo kryto zálohami účastníků, kdy jde konkrétně o znalečné za vyhotovení posudku tituly před jménem jméno FO ve výši 3 650 Kč a znalečného za výslech tituly před jménem jméno FO ve výši 1 606 Kč, celkem tedy o náklady ve výši 5 256 Kč. Povinnost je zaplatit státu soud uložil žalované s ohledem na její neúspěch ve věci v rozsahu 74,5 %.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci.