OSPH10 6 C 418/2024-18

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Holou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytemAnonymizovánoJméno žalované B Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ o 42 240 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 42 240 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42 240 Kč od 16. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek ve výši 422 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, a to na bankovní účet Obvodního soudu pro adresa-Anonymizováno/Anonymizováno, variabilní symbol var. symbol.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 312 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 42 240 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že ve dne 11. 8. 2023 až 29. 8. 2023 byla narozenému dítěti žalované nezl. jméno FO, nar. 11. 8. 2023, poskytnuta zdravotní péče žalobkyní. Nezl. jméno FO nebyla zdravotně pojištěna v ČR v rámci veřejného zdravotního pojištění. Za zdravotní péči poskytnutou nezl. dítěti žalované vznikly žalobkyni náklady v celkové výši celkem 42 240 Kč, které byly žalované vyúčtovány dokladem č. 723983/23, se splatností dne 15. 12. 2023. Žalovaná za poskytnutou péči neuhradila ničeho, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Vzhledem k tomu, že žalovaná je státním příslušníkem Slovenské republiky, a v dané věci se tedy jedná o řízení s cizím prvkem, zabýval se soud otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Jelikož se bydliště žalované nachází na území České republiky, je dána pravomoc českých soudů na základě čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis).

4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně je samostatnou státní příspěvkovou organizací zřízenou rozhodnutím Ministerstva vnitra a je poskytovatelem zdravotních služeb v souladu s ust. § 2 odst. 1 ust. § 111 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (prokázáno Věstníkem Ministerstva zdravotnictví ČR ročník 2022). Žalované a její narozené rodné přijmení. dceři byla ve dnech 11. 8. 2023 až 29. 8. 2023 poskytnuta zdravotní péče (prokázáno informovaným souhlasem s poskytnutím zdravotních služeb ze dne 11. 8. 2023, souhlasem pacienta s hospitalizací ze dne 11. 8. 2023 a fakturou č. 723983/23 ze dne 15. 11. 2023 včetně přílohy – seznamu provedených úkonů). Nezl. dcera žalované nebyla zdravotně pojištěna v ČR v rámci veřejného zdravotního pojištění, za poskytnutou zdravotní péči proto žalobkyně dne 15. 11. 2023 žalované vystavila fakturu č. 723983/23 na částku 42 240 Kč, splatnou dne 15. 12. 2023 (prokázáno ověřením platnosti pojištění ze dne 11. 8. 2023 a fakturou č. 723983/23 ze dne 15. 11. 2023). Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky (prokázáno upomínkami z dní 5. 4. 2024 a 19. 4. 2024 včetně podacího lístku).

6. Rozhodným právem je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právo české.

7. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ust. § 2636 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), která upravují smlouvu o péči o zdraví a podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o péči o zdraví pro ni a její nezl. dceru jméno FO, na základě které poskytla žalobkyně nezl. dceři žalované jako pacientce, která není účastníkem zdravotního pojištění ve smyslu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, nezbytné ošetření, které vyúčtovala částkou 42 240 Kč. Žalovaná porušila svou povinnost a za poskytnutou péči neuhradila ničeho, ani neprokázala, že by byla její dcera v daném období pojištěna, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku.

8. S ohledem na to, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Pokud jde o příslušenství pohledávky ve formě úroků z prodlení, postupoval soud dle ust. § 1968 a § 1970 o. z., dle kterých dlužník, který je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je povinen platit úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s počátkem prodlení ode dne následujícího splatnosti vyúčtovaných služeb dle výše uvedené faktury.

9. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že smlouva byla uzavřena před narozením nezl. dítěte žalované, tedy v době, kdy tato neměla právní subjektivitu, ovšem i kdyby ji měla je pasivně legitimována žalovaná, a to v souladu se závěry Ústavního soudu uvedenými v rozhodnutí sp.zn. Pl. ÚS 36/11 ze dne 20. 6. 2013 k výkladu ustanovení Úmluvy o právech dítěte.

10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, uhradila soudní poplatek dle Položky 2. bodu 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů ve výši 1 690 Kč a elektronický platební rozkaz nebyl vydán, soud pokračoval v řízení. Soud tedy vyzval žalobkyni ve výroku II., aby doplatila soudní poplatek ve výši 422 Kč dle položky 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 890 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 312 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.