OSPI 3 C 129/2021-39

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Mörtlem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1) celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalované, žalované a žalobce ⟪LB:lb_005⟫ 2) celé jméno žalované, datum narození ⟪LB:lb_006⟫ bytem adresa žalované, žalované a žalobce ⟪LB:lb_007⟫ 3) celé jméno žalované, datum narození ⟪LB:lb_008⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_009⟫ o vyklizení nemovitých věcí

I. Žalovaní 1) - 3) jsou povinni vyklidit pozemek parc. č. St. anonymizováno, jehož součástí je stavba adresa, a pozemek č. parc. číslo, nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo vedeném pro obec a katastrální uzemí, a to do 3 měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Každý ze žalovaných 1) až 3) je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4 571 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se vůči žalovaným domáhal vyklizení nemovitých věcí, které jsou zapsány u stát. instituce na listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální uzemí, a to konkrétně pozemku parc. č. St. anonymizováno, jehož součástí je stavba adresa, a dále pozemku č. parc. číslo. Podání žaloby odůvodnil tím, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitých věcí, které jsou v současné době užívány žalovanými a dalšími příslušníky jejich domácnosti, aniž by žalovaným k nemovitostem současně svědčilo užívací či jakékoli jiné právo. Žalobce žalované opakovaně vyzval k vyklizení nemovitostí, žalovaní však nereagovali ani na písemnou výzvu právního zástupce žalobce odeslanou dne 16. 6. 2021. Žalovaní užívají nemovitosti žalobce bez jakéhokoli právního titulu, za užívání neposkytují žalobci žádné finanční či jiné protiplnění. Jednání žalovaných představuje zásadní zásah do vlastnického práva žalobce, kterému nezbývá než řešit vzniklý spor soudní cestou.

2. Žalovaný 1) k žalobě v rámci svého písemného vyjádření ze dne 3. 9. 2021 uvedl, že nárok uplatněný žalobcem neuznává. Žalovaný 1) je bratrem žalobce, rodina žalovaného 1) užívá dotčenou budovu adresa v obci obec po celou dobu života. Žalobce nabyl nemovitost darem od rodičů zřejmě v roce 2006, současně došlo i k sepsání smlouvy o zřízení věcného břemene zřejmě ohledně užívání předmětné budovy. Žalobce vedle toho obdržel darem od rodičů i budovu adresa ve obec, důvodem převodu byl tehdejší způsob života žalovaného 1) – opakovaná odsouzení, hrozící exekuční řízení. Žalované 2) a 3) jsou dcerami žalovaného 1), nemovitost užívají od narození do současné doby, třetí dcera žalovaného 1) se z nemovitosti odstěhovala i pod vlivem jednání žalobce. V budově adresa jsou celkem dvě bytové jednotky, bydlí zde dále rodiče žalobce a žalovaného 1), jimž žalovaný 1) poskytuje se svojí rodinou péči a podporu. Žalovaný 1) s rodinou nemovitost udržují, zajišťují otop a další potřebné práce, rovněž platí rodičům na přilepšení k důchodu částku 1 000 Kč měsíčně. Předžalobní výzva nemá žádnou zákonnou oporu, žalobce byl měl zajistit žalovaným náhradní byt, namísto toho se ani nepokusil o smírně řešení.

3. Žalované 2) a 3) se k žalobě nikterak věcně nevyjádřily.

4. Soud nařídil ústní jednání ve věci na den 22. 9. 2021. Předvolání k ústnímu jednání včetně žaloby a výzvy k vyjádření byly žalovaným doručeny do vlastních rukou na adresu adresa žalované, žalované a žalobce, kde žalovaní podle žalobních tvrzení i podle vyjádření žalovaného 1) fakticky bydlí, rovněž se jedná o adresu, kterou měli všichni žalovaní ke dni doručení vedenou v příslušné správní evidenci jako adresu trvalého pobytu. Takto soud doručil předvolání k ústnímu jednání žalovanému 1) dne 25. 8. 2021, žalované 2) v souladu s ust. § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dne 3. 9. 2021 (žalovaná 2 písemnost převzala i fakticky následně dne 6. 9. 2021) a žalované 3) rovněž s odkazem na ust. § 49 odst. 4 o. s. ř. dne 3. 9. 2021. Žalovaný 1) požádal písemným podáním doručeným soudu dne 20. 9. 2021 o odročení ústního jednání z důvodu nemoci, ke své žádosti však nepřipojil žádnou lékařskou zprávu, která by jím tvrzený důvod svědčící pro odročení jednání osvědčovala. Žalovaná 2) se podle úředního záznamu sepsaného dne 10. 9. 2021 osobně dostavila do budovy soudu, kde se z účasti na ústním jednání omluvila ze zdravotních důvodů (riziková gravidita), o odročení ústního jednání nepožádala. Žalovaná 3) se pak omluvila z ústního jednání podáním doručeným soudu osobně dne 22. 9. 2021 s argumentací, že je trvalým pobytem na adrese„ ulice a číslo“, neobdržela žádnou obsílku a bez svého právního zástupce se na jednání nedostaví.

5. Lustrací provedenou v Informačním systému základních registrů ke dni 22. 9. 2021 soud ověřil, že údaj ohledně trvalého bydliště žalované 3) byl z původní adresy adresa žalované a žalobce, zaevidované ke dni 19. 1. 2002 změněn na adresu adresa žalované, ke dni 20. 9. 2021.

6. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, kdy žalovaný 1) sice ze zdravotních důvodů krátce před termínem ústního jednání požádal o jeho odročení, avšak svou žádost nikterak nepodložil např. lékařskou zprávou, kdy žalovaná 2) naopak lékařskou zprávu ve vztahu ke své osobě předložila, avšak současně soud nepožádala o odročení jednání, a kdy žalované 3) bylo předvolání k ústnímu jednání doručeno dne 3. 9. 2021 na adresu faktického bydliště, která byla současně adresou evidovanou k rozhodnému dni doručení jako adresa jejího trvalého pobytu, a žalovaná 3) evidentně s ohledem na obsah podání ze dne 22. 9. 2021 o termínu ústního jednání věděla (přičemž zjevně účelově po téměř 20 letech změnila údaj o svém trvalém pobytu v příslušné správní evidenci dva dny před termínem ústního jednání), soud projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti žalovaných v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.

7. V rámci ústního jednání žalobce k výzvě soudu doplnil svá žalobní tvrzení tak, že žalovaní skutečně užívají nemovitosti žalobce dlouhodobě. Zdůraznil však, že se tak děje bez právního titulu, písemný souhlas k užívání žalovaným ze strany žalobce nikdy udělen nebyl. Žalobce žádal po žalovaných vyklizení nemovitostí nejprve ústně, následně i formou písemné předžalobní výzvy. V nemovitosti žalobce by se společně se žalovanými mělo nacházet i nezletilé dítě jedné ze žalovaných. Žalovaní nikdy v souvislosti s užíváním nemovitostí žalobci neposkytovali žádné plnění, žalobce hodlá s nemovitostmi dále nakládat, tedy buďto je užívat sám nebo je přenechat k užívání jiné osobě.

8. Provedeným dokazováním učinil soud níže uvedená skutková zjištění:

9. Podle částečného Výpisu z katastru nemovitostí ke dni 16. 6. 2021 je žalobce výlučným vlastníkem pozemku parc. č. St. anonymizováno (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba adresa, a pozemku č. parc. číslo (trvalý travní porost), které jsou zapsané v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální uzemí. Předmětné nemovité věci žalobce nabyl Smlouvou darovací ze dne 20. 12. 2006 s účinky k témuž dni. K tíži pozemku parc. č. St. pak bylo rovněž smlouvou ze dne 20. 12. 2006 zřízeno věcné břemeno užívání ve prospěch celé jméno žalobce, narozeného datum, a jméno příjmení, narozené datum.

10. Z jednotlivých obsahově shodných Výzev k vyklizení nemovitých věcí ze dne 16. 6. 2021 včetně podací stvrzenky z téhož je zjištěno, že žalobce vyzval prostřednictvím svého právního zástupce všechny žalované k vyklizení pozemku parc. č. St. anonymizováno, jehož součástí je stavba adresa, a pozemku č. parc. číslo, kat. území a územní celek, nejpozději do 10 dnů ode dne odeslání výzvy. Žalovaní současně byli upozorněni na uplatnění nároku žalobce soudní cestou v případě, kdy nedojde k vyklizení nemovitostí či k odkupu nemovitostí žalovanými za cenu obvyklou. Podle obsahu výzvy mají být nemovitosti užívány kromě žalovaných i nezletilým jméno příjmení, narozeným datum.

11. Podle listiny označené jako Potvrzení o chování, pomoci a poskytování služeb ze dne 6. 9. 2021 podepsané jméno příjmení, narozenou datum, byla budova adresa v obci obec, v níž podle prohlášení stále rodiče žalobce a žalovaného 1) užívají jednu bytovou jednotku, převedena ve prospěch žalobce v době, kdy se žalovaný 1) dopouštěl trestné činnosti. Žalovaný 1) se již delší dobu o oba rodiče stará, pomáhá podle svých možností, zajišťuje dodávky tepla a vody, udržuje nemovitost, rovněž rodičům přispívá částkou 1 000 Kč měsíčně na jejich potřeby. V domě byly žalovaným 1) vychovány celkem tři dcery, z nichž dvě stále v nemovitosti bydlí.

12. Z jednotlivých pokladních dokladů předložených žalovaným 1) je zjištěno, že žalovaný 1) zakoupil od územní celek dne 27. 11. 2013 otop v ceně 2 610 Kč a dne 3. 10. 2018 v ceně 500 Kč, ve třech případech v letech 2018 a 2019 zaplatil poplatky za likvidaci komunálního odpadu v celkové ceně zřejmě 5 500 Kč (špatně čitelné doklady). Dále je zjištěno, že blíže neuvedeného dne byl osobou označenou jako jméno příjmení vystaven zjednodušený daňový doklad za neuvedené zboží či služby s cenou 250 Kč a poznámkou„ celé jméno žalobce, obec a číslo“ a dne 3. 6. 2008 byla zakoupena blíže neuvedenou osobou pračka zn. Gorenje v ceně 7 089 Kč od právnická osoba anonymizována dvě slova.

13. Žalobcem původně navržený důkaz spočívající v ohledání nemovitostí soud nerealizoval, neboť na jeho provedení žalobce netrval.

14. Na základě výše prezentovaných skutkových zjištění má soud za prokázané, že žalobce je na základě darovací smlouvy z roku 2006 vlastníkem budovy adresa v obci obec, která je součástí pozemku č. St. anonymizováno, a dále pozemku č. parc. číslo (trvalý travní porost), všechny nemovitosti v kat. území obec. Uvedené nemovité věci jsou dlouhodobě fakticky užívány všemi žalovanými, kteří jsou blízkými příbuznými žalobce (bratr a neteře). Rodičům žalobce a žalovaného 1) svědčí k předmětným nemovitostem žalobce užívací právo z titulu smlouvy o zřízení věcného břemene, tito užívají jednu ze dvou bytových jednotek nacházejících se v budově adresa. Oproti tomu není prokázáno, že by užívací právo k nemovitostem svědčilo některému ze žalovaných. Žalovaný 1) nese částečně vlastní náklady spojené s provozem nemovitosti (prokázána platba za likvidaci komunálního odpadu a nákup otopu v letech 2013, 2018 a 2019, a to v celkem 5 případech), v souvislosti s užíváním nemovitostí však žalovaní neposkytují žalobci žádné plnění. Žalobce s dalším užíváním nemovitostí žalovanými nesouhlasí, vyzval žalované písemně k vyklizení nemovitostí i prostřednictvím svého právního zástupce, žalovaní však do současné doby nemovitosti nevyklidili.

15. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2021 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

16. Žalobce prokázal, že žalovaní 1) – 3) užívají nemovité věci ve výlučném vlastnictví žalobce neoprávněně, když jim k užívání budovy adresa v obci obec (jako součásti parcely č. St. anonymizováno) a parcely číslo nesvědčí žádný právní důvod. Soud nemá pochybností, že vzhledem k délce faktického užívání nemovitostí žalovanými – tedy minimálně po celou dobu počínaje nabytím vlastnického práva žalobcem k nemovitostem v roce 2006 – i vzhledem k blízkému příbuzenskému vztahu účastníků řízení žalovaní užívali dotčené nemovitosti se souhlasem (byť i konkludentním) či minimálně se srozuměním žalobce. Pokud však žalobce aktuálně s dalším užíváním nemovitostí žalovanými zjevně nesouhlasí a současně žalovaným nesvědčí žádný právní titul k užívání nemovitostí, je možno konstatovat, že žalovaní neoprávněně zasahují do vlastnického práva žalobce, a žalobce je v důsledku toho oprávněn úspěšně uplatnit vůči žalovaným nárok na vyklizení těchto nemovitostí formou soudní žaloby.

17. Soud se současně musel nezbytně zabývat otázkou, zda výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizení nemovitostí není v konkrétním případě možno kvalifikovat jako zjevné zneužití práva žalobcem, které nepožívá právní ochrany (ust. § 8 o. z.). Soud tedy zejména zkoumal, zda se zohledněním citovaného ustanovení zákona a obecného korektivu dobrých mravů (§ 2 odst. 3 o. z.) nelze po žalobci spravedlivě požadovat, aby ochrana jeho vlastnického práva byla odložena. I po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, totiž lze výjimečně zamítnout vlastnickou žalobu pro rozpor výkonu práva vlastníka s dobrými mravy (pro tentokrát), a to po zohlednění konkrétních okolností věci tehdy, pokud výkon práva na ochranu vlastnictví vážně poškodí uživatele věci, aniž by vlastníkovi přinesl odpovídající prospěch, a současně pokud by se vyhovění žalobě dotýkalo zvlášť významného zájmu žalovaného. Obdobně pak lze z uvedených důvodů případně rozhodnout o stanovení delší než zákonné lhůty k vyklizení (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 1308/2016, 22 Cdo 89/2019, 22 Cdo 3047/2020). Oproti tomu je v dané souvislosti nutno zdůraznit, že nelze přisvědčit argumentaci žalovaného 1) spočívající v požadavku na podmíněnost vyklizení zajištěním náhradního bydlení žalobcem, neboť za stávající právní úpravy (míněno za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), užívá-li někdo nemovitost bez právního důvodu, nelze mu v souvislosti s jeho vyklizovací povinností přiznat právo na zajištění bytové náhrady, a to ani za použití analogie, neboť zákon č. 89/2021 Sb., občanský zákoník, povinnost zajistit bytovou náhradu vyklizovaným osobám vlastníkem nemovitosti z původního zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, nepřevzal a jejich poskytování nikterak neupravuje (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 26 Cdo 3745/2019, 26 Cdo 1699/2020).

18. Po zhodnocení soudem zjištěných konkrétních okolností věci dospěl soud k závěru, že výkon vlastnického práva žalobce spočívající v uplatnění nároku na vyklizení nemovitostí žalovanými soudní cestou nelze v daném případě hodnotit jako zjevné zneužití práva, které je v rozporu s dobrými mravy. Soud přitom zejména přihlédl ke zjištění, že žalovaní po celou dobu téměř 15 let, kdy je žalobce vlastníkem předmětných nemovitostí, tomuto v souvislosti s užíváním nemovitostí neposkytovali žádné plnění. Současný postup žalobce, který nepožívá v souvislosti se svým vlastnickým právem dlouhodobě žádné plody, tak může být pro soud pochopitelný, byť se jedná o specifický vztah daný příbuzenstvím účastníků řízení. Žalovaný 1) nemůže úspěšně argumentovat tím, že platí některé vlastní náklady v souvislosti s užíváním nemovitosti (otop), z čehož žalobce pochopitelně nemá žádný užitek. Tím spíše uvedené platí o placení nákladů na likvidaci komunálního odpadu či pořízení elektrospotřebiče do domácnosti, které žalovaný 1) prokazoval předloženými pokladními doklady. Tyto náklady zcela logicky musí nést sami žalovaní. Soud pak zvážil i skutečnost, že v důsledku vyklizení nemovitostí žalovanými bude umožněno žalobci užívat pouze jednu ze dvou bytových jednotek, neboť budova adresa je vedle žalovaných současně užívána i rodiči žalobce, a to z titulu věcného břemene zřízeného v souvislosti s převodem vlastnického práva k nemovitostem žalobci. Za dané situace pak soud dovodil, že případné zamítnutí vlastnické žaloby (pro tentokrát) by bylo zcela neadekvátní. V důsledku toho shledal soud žalobu uplatněnou žalobcem za důvodnou a všem žalovaným uložil s odkazem na ust. § 1040 odst. 1 o. z. povinnost vyklidit nemovitosti žalobce. I přes prezentované závěry však soud vzhledem k dalším okolnostem konkrétního případu – blízký příbuzenský vztah účastníků řízení, dlouhodobost užívání nemovitostí žalovanými, přítomnost nezletilého dítěte v domácnosti, rizikové těhotenství žalované 2) – určil žalovaným lhůtu k vyklizení ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce 3 měsíců ode dne právní moci rozsudku, a to z důvodu, že vyklizení nemovitostí v zákonné patnáctidenní lhůtě považuje vůči žalovaným s ohledem na zmíněné okolnosti za nepřiměřeně přísné.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníků, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve věci zcela úspěšný, vzniklo mu vůči žalovaným právo na náhradu nákladů řízení. V té souvislosti je třeba zmínit, že v řízení o žalobě na vyklizení nemovitostí, opírající se o tvrzení, že tyto nemovitosti žalovaní užívají bez právního důvodu, nelze žalované považovat za nerozlučné společníky (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 26 Cdo 1988/2003), tedy žalovaným při stanovení povinnosti k náhradě nákladů řízení není možno stanovit solidární povinnost. Každý ze žalovaných tak při analogickém použití ust. § 140 odst. 1 o. s. ř., které upravuje placení nákladů řízení účastníky, platí společné náklady podle poměru účastenství na věci; nelze-li poměr účastníků určit, platí je rovným dílem. Náklady řízení žalobce jsou v daném případě tvořeny žalobcem účtovanou odměnou advokáta ve výši 6 000 Kč za 4 úkony právní služby po 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění ze dne 16. 6. 2021, písemné podání ve věci samé ze dne 13. 7. 2021, účast na jednání dne 22. 9. 2021) podle § 9 ve spojení s §7 bod 4. a s § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb., dále jen„ advokátní tarif“, náhradou hotových výdajů ve výši 1 200 Kč za 4 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z částky 7 200 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1 512 Kč a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce činí 13 712 Kč. Náhradu nákladů řízení bylo žalovaným uloženo zaplatit žalobci rovným dílem, tedy každý ze žalovaných částkou 4 571 Kč odpovídající jedné třetině nákladů žalobce, neboť poměr účastenství žalovaných na věci je stejný. Náhradu nákladů řízení jsou žalovaní povinni zaplatit podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce a podle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Písku.

Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozsudkem splněny řádně a včas, může se oprávněný jejich splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.