OSPI 4 C 111/2021-94

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce a žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ b) celé jméno žalobkyně, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalobce a žalobkyně ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátem titul jméno jméno ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_009⟫ zastoupená advokátem jméno příjmení ⟪LB:lb_010⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_011⟫ o určení neexistence vlastnického práva

I. Žaloba na určení, že žalovaná není vlastníkem poloviny (½) nemovitých věcí uvedených na listu vlastnictví číslo pro katastrální uzemí, územní celek, a to pozemku parc. č. St. číslo, jehož součástí je stavba s číslem popisným číslo, objekt k bydlení, a pozemku parc. číslo zahrada, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni uhradit žalované k rukám jejího zástupce jméno příjmení společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 20 570 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se svou žalobou doručenou soudu dne 6. 8. 2021 domáhají určení, že žalovaná není vlastníkem ½ nemovitých věcí zapsaných na list vlastnictví pro obec a k. ú. obec, a to pozemku parc. č. St. číslo, jehož součástí je stavba adresa, a pozemku parc. číslo (dále též jen„ předmětné nemovitosti“). Žalobu odůvodnili tím, že otec žalobkyně a tchán žalobce příjmení jméno daroval jednu polovinu předmětných nemovitostí žalobkyni, ohledně druhé poloviny nemovitostí se nepodařilo žalobcům získat v roce 2014 úvěr, a proto se žalobce ústně domluvil se svou matkou jméno celé jméno žalobkyně, že nabyde dočasně do svého vlastnictví druhou polovinu nemovitostí za prostředky z hypotečního úvěru, který jí byl následně poskytnut, s tím, že až bude žalobce schopen splnit podmínky požadované bankou pro poskytnutí hypotečního úvěru, vyplatí zbývající jistinu hypotečního úvěru jméno celé jméno žalobkyně, která pak převede své vlastnické právo na žalobce za cenu jistiny bez dalšího navýšení. Dne 7. 10. 2014 byla uzavřena kupní smlouva mezi jméno jméno a jméno celé jméno žalobkyně ohledně druhé poloviny předmětných nemovitostí. Poté, co se ekonomická situace žalobců zlepšila, podepsal dne 9. 1. 2019 žalobce s právnická osoba smlouvu o úvěru na vyplacení úvěru jméno celé jméno žalobkyně. jméno celé jméno žalobkyně však ústní dohodu porušila, když odmítla převést polovinu předmětných nemovitostí na žalobce a následně uzavřela kupní smlouvu se žalovanou, která o ústní dohodě mezi žalobcem a jméno celé jméno žalobkyně v tu dobu věděla a jednala tak zjevně v rozporu s dobrými mravy, nikoli v dobré víře. Žalobci po poučení soudem doplnili, že naléhavý právní zájem na určení, které vymezili v petitu žaloby, spatřují ohledně žalobkyně v tom, že tato je vlastníkem druhé poloviny nemovitostí a má zájem na tom, aby ústní dohoda mezi žalobcem a jméno celé jméno žalobkyně byla naplněna, a ohledně žalobce v tom, že tento je oprávněný dle ústní dohody požadovat po své matce jméno celé jméno žalobkyně splnění závazků z této dohody. Dle žalobců naléhavý právní zájem spočívá v tom, že je potřeba postavit na jisto, kdo je vlastníkem poloviny předmětných nemovitostí a zda došlo k porušení ústní dohody uzavřené mezi žalobcem a jméno celé jméno žalobkyně.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasí s odůvodněním, že uzavřela řádnou kupní smlouvu s předchozí vlastnicí jedné ideální poloviny předmětných nemovitostí jméno celé jméno žalobkyně. V kupní smlouvě byla ujištěna, že prodávající neučinila žádná právní jednání směřující k převodu nemovitostí na jiného. V době jednání a přípravy kupní smlouvy nebyla na předmětném listu vlastnictví vyjma zástavního práva k zajištění úvěru jméno celé jméno žalobkyně zapsaná žádná právní vada, poznámka spornosti či oznámení o podané žalobě. Tvrzení žalobců, že věděla o ústní dohodě, je dle žalované zcela nepravdivé, žalobcem o existenci ústní dohody informována před podpisem kupní smlouvy nebyla. Dle žalované není ani zřejmé, kdo měl být subjektem tvrzené dohody, zda pouze žalobce nebo i žalobkyně. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout z toho důvodu, že žalobci nemají na určení neexistence vlastnického práva naléhavý právní zájem, neboť požadované určení by nevedlo k zápisu do katastru nemovitostí, který by vnesl do jejich právního postavení jistotu. U žalobkyně je požadované negativní určení opřené pouze o její tvrzení, že je vlastníkem druhé ideální poloviny nemovitostí, zcela nedostačující, neboť její právní postavení v rovině existence věcného práva je stále stejné, ať je druhým spoluvlastníkem ten či onen. Žalobce se požadované určení nedotýká vůbec, protože není v žádném vztahu se žalovanou, a i kdyby se domníval, že je tomu jinak, požadované určení to nevyřeší a žádnou právní jistotu do jeho postavení nevnese. Navrhované určení navíc není ani způsobilé zápisu do katastru nemovitostí.

3. Z kupní smlouvy ze dne 7. 10. 2014 vyplývá, že příjmení jméno prodal jméno celé jméno žalobkyně jednu ideální polovinu pozemku parc. č. St. číslo, jehož součástí je stavba adresa, a pozemku parc. číslo vše v k. ú. obec za kupní cenu 2 100 000 Kč s tím, že částka 2 060 000 Kč měla být uhrazena z úvěru poskytnutého kupující od právnická osoba Dle prohlášení prodávajícího kromě zástavního práva k zajištění tohoto úvěru nevázly na předmětu převodu k datu podpisu smlouvy žádné závady a závazky.

4. Ze smlouvy o úvěru číslo (1. a 8. strany z celkem 8 stran) soud zjistil, že dne 9. 1. 2019 se právnická osoba zavázala poskytnout žalobci celé jméno žalobce hypoteční úvěr ve výši 1 850 000 Kč zajištěný polovinou předmětných nemovitostí.

5. Z kupní smlouvy ze dne 16. 2. 2021 vyplývá, že jméno celé jméno žalobkyně převedla svůj spoluvlastnický podíl ve výši jedné poloviny na předmětných nemovitostech na žalovanou za kupní cenu 1 800 000 Kč, když z kupní ceny měl být splacen úvěr u právnická osoba, čímž mělo dojít k zániku zástavního práva váznoucího na předmětných nemovitostech. jméno celé jméno žalobkyně ve smlouvě prohlásila, že ohledně předmětu převodu neučinila ke dni uzavření smlouvy žádné právní jednání směřující k převodu vlastnického práva na jinou osobu a že proti ní nejsou vedena žádná soudní či jiná řízení, která by mohla mít za následek omezení vlastnických práv k předmětu převodu.

6. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. číslo číslo se podává, že jako vlastník poloviny předmětných nemovitostí byla do katastru nemovitostí zapsána žalovaná, a to na základě kupní smlouvy ze dne 16. 2. 2021. Zápis byl proveden dne 22. 3. 2021 a právní účinky zápisu nastaly ke dni 17. 2. 2021.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu 13. 1. 2022, a to list vlastnictví pro obec a k. ú. obec bylo zjištěno, že vlastníkem jedné ideální poloviny předmětných nemovitostí je žalobkyně celé jméno žalobkyně na základě nabývacího titulu - darovací smlouvy ze dne 15. 6. 2016 a vlastníkem druhé ideální poloviny předmětných nemovitostí je žalovaná právnická osoba na základě nabývacího titulu - kupní smlouvy ze dne 16. 2. 2021. Předmětné nemovitosti nejsou zatíženy žádnými věcnými právy, nejsou zde žádné poznámky, plomby a upozornění.

8. Ze spisu sp. zn. 9 C 63/2021 vyplývá, že u Okresního soudu v Písku je vedeno řízení o nahrazení projevu vůle, zahájené dne 9. 3. 2021 podáním žaloby, kterou se žalobce celé jméno žalobce domáhá, aby žalované jméno celé jméno žalobkyně byla uložena povinnost uzavřít se žalobcem kupní smlouvu ohledně poloviny předmětných nemovitostí.

9. Soud zamítl veškeré ostatní účastníky navržené důkazy pro nadbytečnost s ohledem na dále uvedené skutečnosti.

10. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

11. Soud se s ohledem na charakter žaloby nejdříve zabýval tím, zda je dán naléhavý právní zájem žalobců na požadovaném určení.

12. Jelikož se žalobci domáhali žalobou podle § 80 o.s.ř. určení neexistence vlastnického práva žalované, resp. určení, že žalovaná není vlastníkem poloviny předmětných nemovitostí, aniž by tvrdili a prokazovali naléhavý právní zájem na tomto určení, soud je při ústním jednání konaném dne 13. 1. 2022 poučil podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o nutnosti tvrdit a prokázat naléhavý právní zájem na určení, které žalobci vymezili v petitu žaloby, tak, aby z těchto skutečností a důkazů vyplývalo, že žalobci mají na požadovaném určení naléhavý právní zájem, jinak se vystavují nebezpečí neúspěchu ve věci. Žalobci doplnili, že naléhavý právní zájem na určení spatřují ohledně žalobkyně v tom, že tato je vlastníkem druhé poloviny nemovitostí a má tak zájem na tom, aby ústní dohoda mezi žalobcem a jméno celé jméno žalobkyně byla naplněna, a ohledně žalobce v tom, že tento je oprávněný dle ústní dohody požadovat po jméno celé jméno žalobkyně splnění závazků z této dohody.

13. V ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu je konstantně přijímán závěr, že žalobce nemá na negativním určení vlastnického práva naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o.s.ř. (srov. rozsudek NS z 28. 5. 2003 sp. zn. 22 Cdo 767/2002, usnesení NS z 27. 11. 2013 sp. zn. 29 Cdo 3431/2012). Určovací žaloba je preventivního charakteru a místo má jednak tam, kde lze její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Uvedenému pojetí určovací žaloby neodpovídá odůvodnění naléhavého právního zájmu žalobců na požadovaném negativním určení (že žalovaná není vlastníkem poloviny předmětných nemovitostí). Takovéto určení by v daném případě nemohlo vytvořit podklad pro uváděné vyjasnění právních vztahů mezi účastníky, neboť negativní určení, že žalovaná není spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, by nic nevypovídalo o tom, zda a jaký právní vztah mezi žalobci a žalovanou existuje a jaká práva a povinnosti z tohoto vztahu pro ně plynou. Z negativního určení vlastnického práva nerezultuje závěr, kdo je skutečným vlastníkem předmětných nemovitostí. Podkladem pro provedení zápisu změn v katastru nemovitostí nemůže být proto rozhodnutí, jímž by právo nebo právní vztah byly určeny negativně, protože takové rozhodnutí by nemohlo vytvořit podklad pro vyjasnění právních vztahů mezi účastníky (srov. rozsudek NS z 6. 6. 2000 sp. zn. 22 Cdo 2589/98, rozsudek NS z 23. 4. 2003 sp. zn. 22 Cdo 1875/2002, usnesení NS z 27. 3. 2019 sp. zn. 28 Cdo 316/2019, usnesení NS z 15. 9. 2021 sp. zn. 22 Cdo 695/2021). Pozitivní určení vlastnického práva má přednost před negativním určením, protože z negativního určení nevyplývá, kdo je skutečným vlastníkem nemovitostí. Žalobci na podání negativní určovací žaloby naléhavý právní zájem nesvědčí, neboť i kdyby podle takto vydaného rozsudku mělo dojít k výmazu vkladu vlastnického práva v neprospěch žalované, nic by to (objektivně) nezměnilo na stávajícím právním postavení žalobců (srov. usnesení NS z 31. 1. 2018 sp. zn. 30 Cdo 2320/2017).

14. V daném případě to, že žalobkyně je vlastníkem druhé ideální poloviny předmětných nemovitostí, k prokázání naléhavého právního zájmu nestačí. Právní postavení žalobkyně bude stále stejné, ať je druhým spoluvlastníkem kdokoli. Žalobce není se žalovanou v žádném vztahu a požadované určení nemůže do jeho postavení vnést žádnou právní jistotu. I kdyby soud žalobě vyhověl a určil by, že vlastníkem poloviny nemovitostí není žalovaná, nebylo by postaveno na jisto, kdo je vlastníkem této ideální poloviny předmětných nemovitostí, zda jméno celé jméno žalobkyně, nebo celé jméno žalobce. Požadovaným negativním určením by se tak právní postavení žalobců nezměnilo.

15. Požadované určení by nemohlo vést k odstranění právní nejistoty žalobců a ani by nepřispělo k ochraně jejich zájmů, neboť dané určení by se nemohlo promítnout do zápisu v katastru nemovitostí, resp. nemohlo by být podkladem pro zápis do katastru nemovitostí a navíc by nebylo rozhodnuto ani o skutečném vlastníkovi daných nemovitostí. I pokud by šlo na základě negativního výroku rozsudku provést výmaz vlastnického práva žalované k polovině předmětných nemovitostí, nemělo by to za následek vyřešení sporu mezi stranami. Nedošlo by k nastolení právní jistoty, když právní vztahy by rozsudkem s navrhovaným výrokem nebyly vyjasněny.

16. Při nedostatku naléhavého právního zájmu soud nezkoumá ostatní věcné aspekty žaloby a žalobu zamítne (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 30 Cdo 1121/2011). Jelikož v tomto případě žalobci neprokázali existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, soud žalobu zamítl.

17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalované přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení tvoří odměna advokáta za zastoupení žalované za 5 úkonů právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ze dne 5. 10. 2021, písemné podání ze dne 21. 1. 2022, účast na jednání před soudem dne 13. 1. 2022 a účast na jednání před soudem dne 4. 2. 2022) podle § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. b) a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky MS č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), náhrada hotových výdajů za 5 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21 % DPH z uvedených částek (5 x 3 100 + 5 x 300) podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupce žalované je plátcem DPH. Celkem náklady řízení žalované činí částku 20 570 Kč, kterou jsou žalobci povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám jejího zástupce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Písku.

Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozsudkem splněny řádně a včas, může se oprávněný jejich splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.