OSPJ 8 C 227/2020-215

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro: žaloba o určení vlastnického práva k nemovité věci

I. Žaloba o určení, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. číslo zapsaného na LV číslo pro obec a k.ú. obec u stát. instituce, stát. instituce, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta titul jméno příjmení celkem 20 570 Kč, a to do 3 (tří) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyni se po právní moci tohoto rozhodnutí vrací nevyčerpaná část složené zálohy ve výši 7 000 Kč.

IV. Žalované se po právní moci tohoto rozhodnutí vrací nevyčerpaná část složené zálohy ve výši 7 000 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 10.7.2020 domáhala určení, že je vlastníkem pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří (3 m2), který je zapsán na LV číslo pro obec a k.ú. obec u stát. instituce, stát. instituce. Pozemek číslo o vým. 3 m2 je ve výlučném vlastnictví žalované, kdy na tomto pozemku stojí stavba žalobkyně, budova adresa, když dům adresa a pozemek pod domem nabyli do vlastnictví rodiče žalobkyně, jméno příjmení a jméno příjmení v roce 1984. Předchozí vlastníci byli manželé jméno a jméno příjmení. Ti začali dům stavět v roce 1979 a dne 26.11.1981 byl dům zkolaudován. V roce 2000 došlo ze strany manželů příjmení k převodu domu a pozemku pod ním na žalobkyni. Rodiče žalobkyně si nebyli vědomi toho, že by rodinný dům adresa zasahoval za hranici jejich pozemku. Má za to, že její rodiče, tak i původní stavebníci, byli v dobré víře, že dům je postaven na jejich pozemku. Má za to, že pozemek parc. číslo o vým. 3 m2 představuje tzv.„ přestavek“ dle § 1087 o.z. Odkázala na rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 4572/2015, podle něhož má za to, že i na stavby zřízené před 1.1.2014 se rozšiřuje institut přestavku. Je připravena uhradit žalované obvyklou cenu za pozemek, když tato by měla být určena soudním znalcem.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila, uvedla, že v roce 1979, jak vyplývá ze stavebního povolení ze dne 20.9.1979, se ve obec v ulici ulice na parcele číslo (původně označené jako číslo a číslo, k jejíž rozdělení na dvě samostatné parcely došlo na základě geometrického plánu pro rozdělení parcelní číslo ze dne 19.4.1979) začal stavět rodinný dvojdomek, který byl dne 11.1.1982 kolaudován. Kolaudaci však předcházelo vypracování geometrického plánu (dále jen GP) pro zaměření dotčených parcel ze dne 15.12.1981, ze kterého vyplývá, že část budovy žalobkyně zasahuje na pozemek žalované a který sloužil jako podklad katastrálního úřadu pro zakreslení dvojdomku do katastrální mapy. Z toho GP vycházel katastrální úřad v roce 1995 při digitalizaci katastrální mapy. V rámci digitalizace a v souvislosti se zpřesněním geometrického a polohového určení pozemků, došlo rozhodnutím katastrálního úřadu o oddělení části pozemku žalované a vytvoření nové parcely žalované číslo o výměře 3 m2 zapsané na LV číslo pro obec a k.ú. obec. Je tedy zřejmé, že od roku 1981 je z mapy katastru nemovitostí naprosto zřejmé, že budova žalobkyně, která stojí na jejím pozemku číslo zasahuje i na sousední parcelu žalované číslo. Věc mezi účastnicemi řešil i katastrální úřad, přičemž odkázala na jejich rozhodnutí. Má za to, že ust. § 1087 o.z. týkající se přestavku nelze v dané věci aplikovat, neboť podle jejího názoru lze toto aplikovat u samostatně stojících staveb, nikoliv u budov, které sdílejí hraniční zeď s budovou sousední. Druhým důvodem, proč se domnívá, že nejde o„ přestavek“ je skutečnost, že přestavek lze aplikovat tam, kde„ budova zasahuje pouze na malou část cizího pozemku“, přičemž v daném případě zasahuje dle tvrzení žalobkyně na pozemek celý. Dále odkazuje na tvrzení žalobkyně, že její rodiče si nebyli vědomi toho, že by rodinný dům adresa zasahoval za hranici jejich pozemku a že byli v dobré víře, jejich tvrzení je zcela vyvráceno již z GP ze dne 11.11.1981, tak i zda darovací smlouvy mezi žalobkyní a jejími rodiči; žalobkyně ani její rodiče nikdy nemohli být v dobré víře.

3. S ohledem na skutečnost, že mezi účastnicemi kromě předmětné věci týkající se pozemku číslo o vým. 3 m2 dle jejich tvrzení existuje ještě spousta nevyřešených záležitostí (okapy, túje, zatékající voda), poskytl soud účastnicím dostatečný prostor pro smírné vyřešení záležitosti. K tomu však nedošlo, proto řízení bylo koncentrováno až dne 27.10.2022.

4. Soud při svém rozhodování vycházel z listinných důkazů, nabývacích titulů a GP.

5. Z rozhodnutí Okresního národního výboru okres z roku 1979 (čl. 192 a násl.) bylo zjištěno, že bylo vydáno povolení ke zpracování projektové dokumentace na stavbu: rodinného dvojdomku dvěma stavebníkům panu příjmení a panu příjmení.

6. Okresní národní výbor okres, odbor výstavby a územního plánování rozhodnutím ze dne 20.9.1970 udělil stavební povolení jméno příjmení a jméno příjmení a jméno příjmení a příjmení příjmení, jednalo se o stavbu dvojdomku o dvou nadzemních podlažích a plochou střechou na pozemku číslo v k.ú. obec.

7. Z GP č zak číslo a číslo zaměření parcely číslo (čl. 8 a násl.) soud zjistil, že byl vyhotoven dne 11.11.1981 a potvrzen 15.12.1981. Tímto GP vznikla parcela označená díle„ a“ o vým. 6m2 O geometrickém plánu byli informováni nabyvatelé příjmení příjmení a jméno příjmení, stavitelé dvojdomku. Již tehdy bylo patrné, že část dvojdomku ve vlastnictví právních předchůdců žalobkyně nestojí pouze na pozemku parcelní číslo (nyní číslo)

8. Kolaudační rozhodnutí pro jméno příjmení a jméno příjmení bylo vydáno dne 11.1.1982 a bylo povoleno užívání stavby: ½ rodinného domu – dvojdomku na parcele číslo v k.ú. obec (čl. 198 a násl.).

9. Z notářského zápisu ze dne 9.7.1984 sepsaného Státním notářstvím okres pod sp. zn. spisová značka, NZ číslo bylo zjištěno, že manželé jméno a jméno příjmení prodali manželům jméno a jméno příjmení rodinný dům zkolaudovaný rozhodnutím ze dne 26.11.1981 číslo jednací a na základě provedeného zaměření byla stanovena stav. parc. číslo o výměře 103 m2 a zahrada číslo o výměře 708 m2, když nemovitosti jsou zapsány na LV číslo pro územní celek. S převodem vlastnictví k rodinnému domku adresa ve obec na kupující stranu přešlo i právo osobního užívání stavební parcely číslo o výměře 103 m2 a zahrady číslo o výměře 708 m2 (čl. 10).

10. Z rozhodnutí Městského národního výboru ve obec ze dne 16.2.1982 bylo zjištěno, že jméno a jméno příjmení bylo přiděleno adresa na nemovitost postavené na stavební parcele číslo v k.ú. obec (čl. 11).

11. Z darovací smlouvy uzavřené dne 27.3.2000 mezi dárci jméno a jméno příjmení a celé jméno žalobkyně jako obdarovanou bylo zjištěno, že rodiče darovali žalobkyni nemovité věci, když ve smlouvě výslovně uvedli, že objekt bydlení adresa je postavený na stavební parcele číslo která je ve vlastnictví jiného vlastníka a postavený také na stavební parcele číslo pozemek číslo v k.ú. obec, když nemovité věci jsou zapsány na LV číslo. Vklad vlastnického práva byl zapsán rozhodnutím Katastrálního úřad okres pod č.j. 11 V číslo 2000 dne 25.5.2000 a právní účinky vkladu vznikly dnem 7.4.2000.

12. Na LV číslo pro obec a k.ú. obec je žalovaná zapsaná jako vlastník parcely st. číslo, jejíž součástí je stavba: adresa – rodinný dům, dále parcely číslo o výměře 3 m2, když na pozemku stojí stavba adresa –rodinný dům (LV číslo žalobkyně), dále parcela st. číslo, jejíž součástí je stavba: bez č.p./č.e. a parcely číslo zahrady (čl. 17-18). Žalobkyně je vlastníkem nemovitých věcí zapsaných na LV číslo pro obec a k.ú. obec, a to parcely st. číslo, když na pozemku stojí stavba: obec, adresa – rodinný dům, dále parcely st. číslo, když součástí je stavba: bez č.p./č.e. – garáž a dále parcely číslo. Na výpisu LV ke dni 13.7.2020 je zapsáno i upozornění na probíhající řízení o opravě chyby v katastru nemovitostí OR číslo týkající se parcely st. číslo.

13. Z rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v obec pod číslo jednací anonymizováno číslo ze dne 2.9.2020 bylo zjištěno, že odvolání žalované ze dne 14.7.2020 i odvolání žalobkyně ze dne 24.7.2020 se zamítají a napadené rozhodnutí stát. instituce, stát. instituce číslo jednací ze dne 29.6.2020 se potvrzuje.

14. Podle ust. § 80 o. s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

15. Podle ust. 1087 odst. 1 o.z. zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře.

16. Podle ust. § 1087 odst. 2 o.z. kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.

17. Žalobkyně se domáhá určení, že je výlučným vlastníkem pozemku číslo o vým. 3 m2, když uvedla, že naléhavý právní zájem spočívá již v samotné dikci zákona ust. § číslo o přestavku, má za to, že nemusí nějak obsáhle prokazovat naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem spatřuje právě v tom, že má stavbu rodinného domu na cizím pozemku a je v jejím zájmu, aby celý rodinný dům byl postaven pouze na jejím pozemku

18. Soudní praxe je jednotná v tom, že naléhavý právní zájem jako základní procesní podmínka úspěšnosti určovací žaloby je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobkyně nebo právní vztah, na kterém je účasten, ohroženo, případně tam, kde by se bez pokračování tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Avšak i v případě, že lze žalovat o splnění povinnosti, připouští soudní praxe, že je naléhavý právní zájem na určení ve smyslu ust. § 80 o.s.ř. dán, jestliže rozhodnutí o určovací žalobě je způsobilé vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu a svými důsledky předejít případným dalším žalobám anebo jestliže případná žaloba o splnění povinnosti nemůže vystihnout celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva a určovací žaloba tak činí účinněji než jiné procesní prostředky.

19. Předpokladem úspěšnosti určovací žaloby jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném je naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo, kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým

20. Po provedeném dokazování bylo zjištěno: žalobkyně tvrdí, že na pozemcích číslo číslo byly postaveny dvě stavby spojené v jeden celek, když toto její tvrzení neodpovídá skutečnosti, neboť ze stavebního povolení ze dne 20.9.1979 bylo zjištěno, že manželům příjmení manželům příjmení bylo vydáno stavební povolení na stavbu dvojdomku o dvou nadzemních podlažích s plochou střechou, a tento dvojdomek byl kolaudován pro manžele příjmení rozhodnutím ze dne 11.1.1982 (čl. 198), když kolaudační rozhodnutí bylo vydáno na ½ rodinného domku – dvojdomku. Ještě před vydáním tohoto kolaudačního rozhodnutí však byl vyhotoven GP číslo číslo dne 11.11.1981 o zaměření st. parcelní číslo a číslo který se týkal zaměření novostavby dvojdomku (nově vznikly st. parcelní číslo a st. parcelní číslo) a jak soud zjistil že správního rozhodnutí číslo jednací anonymizováno číslo ze dne 2.9.2020 v roce 1994 došlo v místě k dalšímu měření, a to z důvodu zaměření kolny na p. p. číslo (nově vznikla st. parcelní číslo). Podstatnou změnu však v řešeném případě přinesl rok 1995, kdy katastrální úřad prováděl digitalizace souboru popisných informací (převod údajů z ručně vedeného LV) do digitální formy; právě tehdy se zjistilo, že katastrálním orgánům nebyla nikdy předložena listina prokazující majetkoprávní vypořádání dílu„ a“ označeného v geometrickém plánu z roku 1981 a zahrnutého do st. parcelní číslo. Tento díl s výměrou 6 m2 byl dle zmíněného GP oddělen z parcely číslo jeho výměra byla zjištěn pouze graficky. Žalobkyně tvrdila, že její rodiče byli při stavbě domku v dobré víře, soud však z provedeného dokazování zjistil, že se jedná o dvojdomek, přičemž v dvojdomku je společná střední stěna, ještě před vydáním kolaudačního rozhodnutí byl zpracován geometrický plán dne 11.11.1981, který se týkal osobou stavebníků. Až po dvou měsících od GP došlo dne 11.1.1982 ke kolaudaci ½ rodinného domku – dvojdomku manželů příjmení (čl. 198). Soud provedeným dokazováním zjistil, že stavitelé dvojdomku byli manželé příjmení a příjmení. Manželé příjmení prodali nemovité věci notářským zápisem ze dne 9.7.1984 manželům příjmení, bylo převedeno právo osobního užívání stavební parcely číslo číslo v k.ú. a obci obec (později se právo osobního užívání změnilo na právo vlastnické). Právní předchůdci manželé příjmení darovací smlouvou ze dne 27.3.2000 darovali nemovité věci žalobkyni, vlastnické právo pro ni vzniklo dnem 7.4.2000, přičemž žalobkyně byla v této darovací smlouvě uvědoměna o tom, že objekt bydlení adresa, který je postavený na parcele číslo je také postavený na stavební parcele číslo který je ve vlastnictví jiného vlastníka. Soud tedy konstatuje, že u žalobkyně jednak není dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že je vlastníkem pozemku číslo v obci s k.ú. obec, když tento naléhavý právní zájem neprokázala. Právní předchůdci žalobkyně i ona sama nejméně od r. 2000, kdy se stala vlastníkem domu adresa má povědomost o tom, že jeho část stojí na celém pozemku číslo. Její postavení je tak od r. 2000 až do současné doby stejné. Při prvém jednání jí byl předestřen právní názor soudu o tom, že na danou věc nelze aplikovat jí označený rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4572/2015. Soud nemohl její žalobě vyhovět též proto, že právní předchůdci žalobkyně, ani ona sama od 7.4.2000 kdy se stala vlastníkem, nebyli, a ani sama žalobkyně není v dobré víře. Z GP ze dne 11.11.1981 bylo zjištěno, že nemovitá věc žalobkyně, část jejího domu adresa zabírá celý pozemek číslo tedy nejsou splněny podmínky„ přestavku“ dle ust. § 1087 odst. 1 o.z., neboť její stavba nezasahuje jen malou částí na malou část cizího pozemku, avšak zabírá pozemek celý. Proto, aby mohly být splněny podmínky přestavku podle ust. § 1087 odst. 1 o.z. musí být splněny obě podmínky současně, tedy že by její dům zasahoval pouze malou částí na malou část cizího pozemku, což se u žalobkyně nestalo. Malá část jejího domu zasahuje, avšak na celý pozemek číslo není splněna ani druhá podmínka, že by byla v dobré víře, protože ještě před kolaudací dvojdomku došlo k vyhotovení GP. Soud tedy nemohl žalobě na požadovaném určení vyhovět, když žalobkyně jednak neprokázala naléhavý právní zájem na požadovaném určení, a všechny hmotněprávní podmínky přestavku podle ust. § 1087 odst. 1 o.z. splněny nejsou, když žalobkyně ani její právní předchůdci manželé příjmení nejsou a nebyli v dobré víře. Soud také zamítl návrhy na doplnění dokazování, a to vypracování znaleckého posudku a výslechem svědků, které soud shledal nadbytečnými pro rozhodnutí ve věci. Žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.

21. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud úspěšnému účastníku přizná náhradu nákladů řízení. Ve věci byla úspěšná žalovaná, která požadovala přiznání 5 úkonů právní služby á 3 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. Mimosmluvní odměna za jeden úkon byla stanovena dle této vyhlášky (advokátní tarif) ust. § 9 odst. 4 písm. b), kdy jde o nemovitou věc, a u nemovité věci se za tarifní hodnotu považuje částka 50 000 Kč a mimosmluvní odměna za jeden úkon představuje tedy 3 100 Kč. Žalovaná požadovala 5 úkonů právní služby, a to za převzetí věci, vyjádření dne 19.10.2020 a jednání u soudu 19.10.2020, 11.6.2021 a 27.10.2022, což představuje 15 500 Kč, dále 5x režijní paušál á 300 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky), a z tohoto součtu (17 000 Kč) náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 3 570 Kč, když advokát žalované je jejím plátcem. Celková náhrada tak představuje 20 570 Kč a je splatná k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě dle § 160 o.s.ř.

22. Protože žalobkyně i žalovaná každá složily zálohu, bylo rozhodnuto o tom (výrok III a IV), že se každé nevyčerpaná část zálohy vrátí.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně plněna, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce u pověřeného soudního exekutora.

Právo odvolání nepřísluší žalované, která se ho výslovně po vyhlášení do protokolu vzdala.