OSPJ 2 C 65/2024-70

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k pozemku č.p. 903/1 o výměře 2 538 m², lesní pozemek, zapsán u právnická osoba, na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a katastrální území adresa, se zrušuje a tato nemovitost se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému částku ve výši částka, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen doplatit náklady státu ve výši částka, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhal vůči žalovanému zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti parcele č.p. 903/1 o výměře 2.538 m2 lesní pozemek, zapsané v katastru nemovitostí u právnická osoba pro adresa na LV č. hodnota pro obec adresa, k.ú. adresa s tím, že se tato nemovitost podélní rozdělí na dvě výměrově totožné parcely, kdy novou parcelu (v plánku označenou jako „A“)přebírá do svého výlučného vlastnictví žalobce a novou parcelu (v plánku označenou jako „B“) přebírá do svého výlučného vlastnictví žalovaný, a dále náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že o předmětný lesní pozemek se od roku 2018 výlučně a na své náklady stará žalobce, žalovaný se do údržby ani přes žalobcovy výzvy nezapojuje, a v současné době je potřeba lesní pozemek zalesnit.

2. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne datum se ve věci vyjádřily právnická osoba tak, že s ohledem na velikost a tvar předmětného pozemku rozdělení parcely č. 903/1 v k.ú. adresa, tak jak je navrženo, nedoporučují.

3. Žalobce se následně vyjádřil podáním doručeným zdejšímu soudu dne datum, ve kterém navrhl, aby podíl žalovaného připadl žalobci za náhradu v místě a čase obvyklou (znalecký posudek).

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Soud ve věci nařídil dne datum ústní jednání, kterého se zúčastnil právní zástupce žalobce a žalobce. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného., který se z jednání řádně a včas neomluvil. Žalobce setrval na podané žalobě ve spojení s pozdějším vyjádřením, tj. aby spoluvlastnictví účastníků bylo zrušeno a předmětná nemovitost připadlo do výlučného vlastnictví žalobce za náhradu. Soud ve věci provedl listinné důkazy a jednání odročil na neurčito za účelem zpracování znaleckého posudku.

6. Po zpracování znaleckého posudku nařídil soud ve věci jednání dne datum. Žalovaný se k jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavil, a tak bylo jednáno v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o.s.ř. Žalobce nadále trval na tom, aby spoluvlastnictví účastníků bylo zrušeno a předmětná nemovitost připadlo do výlučného vlastnictví žalobce za náhradu v souladu se znaleckým posudkem, a současně po žalovaném požadoval i náhradu nákladů řízení.

7. Po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Jak vyplývá z výpisu z Katastru nemovitostí, účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku č.p. 903/1 o výměře 2 538 m², lesní pozemek, zapsaném u právnická osoba pro adresa, na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a katastrální území adresa (dále jen „nemovitost“ nebo „předmětná nemovitost“). Z vyjádření právnická osoba bylo zjištěno, že se nedoporučuje (s ohledem na velikost a tvar předmětného pozemku) rozdělení této nemovitosti tak, jak to původně navrhl žalobce v žalobce. Z návrhu právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že předmětnou nemovitost (lesní pozemek) je potřeba zalesnit, tj. Lesy ČR jakožto odborným lesním hospodářem pověřeným dle § 37 zákona o lesích byl navržen vhodný způsob obnovy lesa včetně doporučení stanovištně vhodné druhové sklady obnovovaných porostů. Z žalobního tvrzení vyplývá, že jiný, než v žalobě původně navrhovaný způsob rozdělení možný není, zejména s ohledem na nemožnost zachování přístupové cesty. Z těchto skutečností, tj. zejména z vyjádření právnická osoba a vyjádření žalobce, dospěl soud k závěru, že předmětná nemovitost tvoří funkční celek. Ve věci byl zadán a zpracován znalecký pozemek ohledně ocenění předmětné nemovitosti. Znalkyně, tituly před jménem jméno FO, vypracovala dne datum znalecký posudek č. č. účtu (dále jen „znalecký posudek“), ze kterého vyplývá, že obvyklá cena předmětné nemovitosti ke dni ocenění je částka. Účastníkům byl zaslán znalecký posudek, jakož i vyúčtování tzv. znalečného, přičemž žádný z účastníků se k tomuto nevyjádřil, tj. žádným způsobem závěry znalkyně nerozporoval.

8. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

9. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

10. Podle § 1142 odst. 1 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

11. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

12. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

13. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

14. V projednávané věci se žalobce domáhal, aby bylo soudem zrušeno podílového spoluvlastnictví účastníků a rozhodnuto o způsobu jeho vypořádání, přičemž uvedl, že žalobce má zájem nabýt společnou nemovitost do svého výlučného vlastnictví, když předmětný lesní pozemek není, s ohledem na vyjádření právnická osoba, dělitelný.

15. Jak vyplývá z § 153 odst. 2 o.s.ř. soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. Určitý způsob vypořádání právního vztahu mezi účastníky vyplývá z právního předpisu právě například v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Soud je však vázán předmětem řízení potud, že nemůže provést vypořádání k jiným věcem, než které účastníci učinili předmětem řízení. Soud tedy může podílové spoluvlastnictví účastníků vypořádat jiným způsobem, než navrhují. Může rovněž rozhodnout o přiměřené náhradě podle § 1147 o. z. v jiné výši, než účastníci požadují nebo zřídit věcné břemeno podle § 1145 o. z., ačkoliv to nikdo nenavrhoval. Předmětem vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem však mohou být pouze takové věci, které účastníci k vypořádání navrhnou a označí je v žalobním návrhu s tím, že právě k nim chtějí podílové spoluvlastnictví zrušit.

16. Posloupnost způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví vyplývá jak z výše citovaných ustanovení o. z., tak byla opakovaně judikována v soudních rozhodnutích. Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka uvedl, že při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podle o. z. soud nejprve zkoumá, zda je rozdělení společné věci možné; není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Posloupnost způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví je stanovena i v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. spisová značka, přičemž, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z datum, sp. zn. spisová značka, judikaturu týkající se vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci (zejména otázky, zda budova ve spoluvlastnictví je „dobře dělitelná“) podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. lze v zásadě použít i v poměrech nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Rozdělením společné věci se blíže zabýval např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z datum, sp. zn. spisová značka. Soud tak nejprve zkoumá, zda je možné společnou věc rozdělit, včetně např. přeměny podílového spoluvlastnictví budovy na vlastnictví jednotek, k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z datum, sp. zn. spisová značka.

17. V daném případě soud dospěl k závěru, že předmětná nemovitost není dělitelná, neboť tvoří funkční celek, kdy se jedná o lesní pozemek. Této skutečnosti svědčí zejména vyjádření právnická osoba, které rozdělení, tak jak je žalobce navrhl v žalobě, s ohledem na tvar a velikost předmětného pozemku nedoporučují. Žalobce při ústním jednání výslovně uvedl, že jiný způsob rozdělení možný není s odůvodněním, že by nebyla zachována přístupová cesta. Žalovaný se nevyjádřil. Soud je toho názoru, že v daném případě by rozdělení nebylo ani hospodářsky účelné. S ohledem na okolnosti tohoto případu dospěl soud k závěru, že rozdělení společné věci není dobře možné.

18. Pokud soud dospěl k závěru, že rozdělení společné věci není fakticky možné, resp. by bylo spojeno s takovými nepřiměřenými náklady a obtížemi, zkoumá soud dále, zda lze přikázat společnou věc do výlučného vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků s tím, že ostatním vyplatí přiměřenou náhradu s ohledem na jejich spoluvlastnický podíl.

19. Žalobce, který se od roku 2018 výlučně a na své náklady stará o předmětnou nemovitost. Žalobce projevil zájem nabýt společnou věc do svého výlučného vlastnictví s tím, že žalovanému vyplatí polovinu obvyklé ceny tohoto lesního pozemku v souladu se znaleckým posudkem. Žalovaný se opět nevyjádřil. Předpokladem pro tento způsob vypořádání zrušeného spoluvlastnictví je nejen to, že o společnou věc má některý ze spoluvlastníků zájem, ale také to, že je schopen za ni zaplatit, k tomu blíže viz nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 687/2004. Vzhledem k tomu, že žalobce projevil zájem, aby předmětné nemovitost připadla do jeho výlučného vlastnictví s tím, že polovinu obvyklé ceny, tj. částku ve výši částka zaplatí do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku žalovanému, má soud za to, že s ohledem na výši přiměřené náhrady (vypořádacího podílu) a lhůty, do které má být částka zaplacena, je žalobce schopen požadovanou částku řádně a včas žalovanému zaplatit.

20. S ohledem na skutečnost, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, a současně nebylo soudem shledáno, že by společná věc byla dělitelná, a žalobce jakožto jeden ze spoluvlastníků projevil zájem o koupi společné věci, rozhodl soud o zrušení spoluvlastnictví účastníků a přikázání předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobce (výrok I.). Dále soud rozhodl o tom, že přiměřenou náhradu představující polovinu obvyklé ceny v souladu se znaleckým posudkem, tj. částku ve výši částka, zaplatí žalobce žalovanému ve lhůtě 2 měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 (věta za středníkem) o.s.ř. Nad rámec soud uvádí, že lhůta 2 měsíců k zaplacení přiměřené náhrady byla stanovena k žádosti žalobce, resp. soudu nic nebránilo takové žádosti žalobce vyhovět.

21. Výrok o nákladech řízení (výrok III.) vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 572/19, ze dne 12. prosince 2019, je řízení o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání povahy tzv. iudicium duplex, tj. rozhodnutí o nákladech řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se nemůže odvíjet toliko od úvahy soudu o tom, co bylo mezi účastníky sporné a jaké řešení v tomto ohledu přijal soud. Naopak v tomto řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, v němž všichni účastníci (spoluvlastníci) mají v řízení shodné procesní postavení žalobců i žalovaných a v němž předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu, a naopak každý z odlišných návrhů jednotlivých účastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ, se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení bude jevit, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny.

22. Výrok o doplacení nákladů státu (výrok IV.) vychází z ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 141 odst. 1 o.s.ř. Žalobce navrhl soudu při jednání, konaném dne datum zpracování znaleckého posudku za účelem ocenění předmětné nemovitosti, tj. lesního pozemku č.p. 903/1 v k.ú. adresa. Usnesením zdejšího soudu ze dne datum č.j. spisová značka, které bylo žalobci, resp. jeho právnímu zástupci, doručeno dne datum, byl žalobce soudem vyzván k zaplacení zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši částka, kterou žalobce dne datum zaplatil. Za znalecký posudek č. hodnota-16/2025, MS č. účtu vypracovaný znalkyní, tituly před jménem jméno FO, vyúčtovala znalkyně částku ve výši částka, která jí byla přiznána usnesením zdejšího soudu ze dne datum č.j. spisová značka, pravomocným dne datum. Rozdíl mezi skutečnou odměnou za vypracování znaleckého posudku ve výši částka a žalobcem složenou zálohou ve výši částka byl proplacen z rozpočtových prostředků soudu. V souladu s § 148 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 141 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen doplatit státu náklady představující částku ve výši částka. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 (věta za středníkem) o.s.ř. k žádosti žalobce, resp. jeho právního zástupce, stanovena v trvání 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.