OSPJ 20 C 83/2024-142

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_004⟫ 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B ⟪LB:lb_005⟫ 3. Jméno žalované C, narozený Datum narození žalované C bytem Adresa žalované C ⟪LB:lb_006⟫ 4. Jméno žalované D, narozený Datum narození žalované D bytem Adresa žalované D ⟪LB:lb_007⟫ žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k pozemku parc. č. st. 88/1, zastavěná plocha a nádvoří, způsob využití pozemku: společný dvůr, a pozemku parc. č. hodnota vodní plocha, způsob využití: koryto vodního toku přirozené rodné přijmení upravené, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa katastrální území právnická osoba, obec adresa na LV č. hodnota.

II. Pozemek parc. č. st. 88/1, zastavěná plocha a nádvoří, způsob využití: společný dvůr, a pozemek parc. č. hodnota vodní plocha, způsob využití: koryto vodního toku přirozené rodné přijmení upravené, vše zapsáno u právnická osoba pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa katastrální území právnická osoba, obec adresa na LV č. hodnota, se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náhradu, a to každému z žalovaných ve výši částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna doplatit náklady státu ve výši částka.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovaným zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke ve výroku tohoto rozsudku citovaným nemovitostem s tím, že se nemovitosti připadnou do výlučného vlastnictví žalobkyně, která žalovaným zaplatí vypořádací podíl.

2. Žalovaná č. hodnota s podanou žalobou souhlasila, nárok uplatněný v žalobě uznala. Dále uvedla, že se jednání účastnit nechce a žádá, aby proběhlo v její nepřítomnosti. Žalovaný č. hodnota uvedl, že s projednávanou věcí nechce mít nic společného, s nikým z účastníků se nestýká, žije dlouhodobě v USA, zříká se jakékoliv nároku ve prospěch účastníků řízení a jednání se nebude účastnit. Žalovaný č. hodnota se k ve věci nevyjádřil, žalovaná č. hodnota s podanou žalobou nesouhlasila.

3. Usnesením ze dne datum č. j. spisová značka ustanovil soud znalkyni, jméno FO, za účelem zpracování znaleckého posudku, a to ohledání předmětných nemovitostí a stanovení jejich obvyklé ceny.

4. Po zpracování znaleckého posudku nařídil soud ve věci jednání dne datum. Žalovaný č. hodnota se k jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavil, a tak bylo jednáno v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudní řádu (dále jen „o.s.ř.“). Žalovaná č. hodnota a žalovaný č. hodnota se z jednání řádně a včas omluvili a požádali o jednání v jejich nepřítomnosti, čemuž soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. vyhověl. Žalobkyně nadále trvala na tom, aby spoluvlastnictví účastníků bylo zrušeno a vypořádáno tak, že předmětné nemovitosti připadnou do výlučného vlastnictví žalobkyně, a to za náhradu v souladu se znaleckým posudkem. Žalovaná č. hodnota, která se jako jediná z žalovaných ústního jednání před zdejším soudem osobně účastnila, vyjádřila s podanou žalobou souhlas, na rozdíl od svých předchozích písemných vyjádření.

5. Po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Jak vyplývá z výpisu z Katastru nemovitostí, účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. 88/1, zastavěná plocha a nádvoří, způsob využití pozemku: společný dvůr, a pozemku parc. č. hodnota vodní plocha, způsob využití: koryto vodního toku přirozené rodné přijmení upravené, vše zapsáno u právnická osoba pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa–jih, katastrální území právnická osoba, obec adresa na LV č. hodnota. Přičemž dle shodného vyjádření účastníků se jedná o funkční celek, který nelze rozdělit, resp. neplnil by funkci uvedenou v Katastru nemovitostí. Ve věci byl zadán a zpracován znalecký pozemek ohledně ocenění předmětné nemovitosti. Znalkyně, jméno FO. jméno FO, vypracovala dne datum znalecký posudek číslo položky: 467/2025, podle stavu ke dni datum, (dále jen „znalecký posudek“), ze kterého vyplývá, že obvyklá cena předmětné nemovitosti je částka.

6. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

7. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

8. Podle § 1142 odst. 1 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

9. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

10. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

11. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

12. V projednávané věci se žalobkyně domáhala, aby bylo soudem zrušeno podílového spoluvlastnictví účastníků a rozhodnuto o způsobu jeho vypořádání, přičemž uvedla, že žalobkyně má zájem nabýt společnou nemovitost do svého výlučného vlastnictví, a je připravena ostatním účastníkům vyplatit vypořádací podíl.

13. Jak vyplývá z § 153 odst. 2 o.s.ř. soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. Určitý způsob vypořádání právního vztahu mezi účastníky vyplývá z právního předpisu právě například v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Soud je však vázán předmětem řízení potud, že nemůže provést vypořádání k jiným věcem, než které účastníci učinili předmětem řízení. Soud tedy může podílové spoluvlastnictví účastníků vypořádat jiným způsobem, než navrhují. Může rovněž rozhodnout o přiměřené náhradě podle § 1147 o. z. v jiné výši, než účastníci požadují nebo zřídit věcné břemeno podle § 1145 o. z., ačkoliv to nikdo nenavrhoval. Předmětem vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem však mohou být pouze takové věci, které účastníci k vypořádání navrhnou a označí je v žalobním návrhu s tím, že právě k nim chtějí podílové spoluvlastnictví zrušit.

14. Posloupnost způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví vyplývá jak z výše citovaných ustanovení o. z., tak byla opakovaně judikována v soudních rozhodnutích. Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1618/2015 uvedl, že při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podle o. z. soud nejprve zkoumá, zda je rozdělení společné věci možné; není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Posloupnost způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví je stanovena i v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. 10. 2004, sp. zn. 22 Cdo 2568/2003, přičemž, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 28. 1. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3105/2014, judikaturu týkající se vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci (zejména otázky, zda budova ve spoluvlastnictví je „dobře dělitelná“) podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. lze v zásadě použít i v poměrech nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Rozdělením společné věci se blíže zabýval např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 28. 1. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3105/2014. Soud tak nejprve zkoumá, zda je možné společnou věc rozdělit, včetně např. přeměny podílového spoluvlastnictví budovy na vlastnictví jednotek, k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 30. 5. 2018, sp. zn. 22 Cdo 837/2018.

15. V daném případě soud dospěl k závěru, že předmětná nemovitost není dělitelná, neboť tvoří funkční celek, kdy se jedná o vodní plochu a společný dvůr. Této skutečnosti svědčí i skutečnosti uvedeném ve znaleckém posudku, jakož i ve vyjádření účastníků, kteří při ústním jednání před soudem shodně konstatovali, že předmětné nemovitosti nejsou dělitelné. Soud je toho názoru, že v daném případě by rozdělení nebylo ani hospodářsky účelné. S ohledem na okolnosti tohoto případu dospěl soud k závěru, že rozdělení společné věci není dobře možné.

16. Pokud soud dospěl k závěru, že rozdělení společné věci není fakticky možné, resp. by bylo spojeno s takovými nepřiměřenými náklady a obtížemi, zkoumá soud dále, zda lze přikázat společnou věc do výlučného vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků s tím, že ostatním vyplatí přiměřenou náhradu s ohledem na jejich spoluvlastnický podíl.

17. Žalobkyně, která vlastní 1/3 podílu na předmětných nemovitostech, zatímco zbývající 4 účastníci vlastní každý 1/6 podílu na předmětných nemovitostech, projevila zájem nabýt společnou věc do svého výlučného vlastnictví s tím, že žalovaným vyplatí vypořádací podíl, a to v souladu se znaleckým posudkem částku odpovídající jejich podílu na předmětných nemovitostech. Žalovaná č. hodnota uplatněný nárok uznala, žalovaný č. hodnota se zřekl svých podílů ve prospěch ostatních účastníků řízení (podrobněji viz výše). Žalovaná č. hodnota sice v písemných podáních s podanou žalobou a zpracovaným znaleckým posudkem nesouhlasila, nicméně při ústním jednání před soudem vyjádřila s žalobou souhlas. Žalovaný č. hodnota se k žalobě nevyjádřil, doručováno mu bylo na základě tzv. fikce v souladu s § 45 a násl. o. s. ř.

18. Předpokladem pro tento způsob vypořádání zrušeného spoluvlastnictví, tj. přikázání společné věci do výlučného vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků, je nejen to, že o společnou věc má některý ze spoluvlastníků zájem, ale také to, že je schopen za ni zaplatit, k tomu blíže viz nález Ústavního soudu ze dne 5. 10. 2005, sp. zn. III. ÚS 687/2004. Vzhledem k tomu, že žalobkyně projevila zájem, aby předmětné nemovitosti připadli do jejího výlučného vlastnictví s tím, že vypořádací podíl, tj. částku ve výši částka zaplatí každému ze žalovaných, má soud za to, že s ohledem na výši přiměřené náhrady (vypořádacího podílu), je žalobkyně schopna požadovanou částku řádně a včas žalovaným zaplatit.

19. S ohledem na skutečnost, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, a současně nebylo soudem shledáno, že by společná věc byla dělitelná, a žalobkyně jakožto jedna ze spoluvlastníků projevila zájem o koupi společné věci, rozhodl soud o zrušení spoluvlastnictví účastníků (výrok I.) a přikázání předmětných nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok II.). Dále soud rozhodl o tom (výrok III.), že přiměřenou náhradu představující šestinu obvyklé ceny, tj. odpovídající výši spoluvlastnického podílu žalovaných, v souladu se znaleckým posudkem, tj. částku ve výši částka, zaplatí žalobce žalovaných. Lhůta k plnění, a to vyplacení vypořádacího podílu žalobkyní žalovaným, byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

20. Výrok o nákladech řízení (výrok IV.) vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 572/19, ze dne datum, je řízení o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání povahy tzv. iudicium duplex, tj. rozhodnutí o nákladech řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se nemůže odvíjet toliko od úvahy soudu o tom, co bylo mezi účastníky sporné a jaké řešení v tomto ohledu přijal soud. Naopak v tomto řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, v němž všichni účastníci (spoluvlastníci) mají v řízení shodné procesní postavení žalobců i žalovaných a v němž předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu, a naopak každý z odlišných návrhů jednotlivých účastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ, se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení bude jevit, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny.

21. Výrok o doplacení nákladů státu (výrok V.) vychází z ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 141 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně navrhla soudu již v žalobě zpracování znaleckého posudku za účelem ocenění předmětné nemovitosti. Usnesením ze dne datum č. j. spisová značka ustanovil zdejší soud znalkyni, jméno FO, za účelem zpracování znaleckého posudku, a to ohledání předmětných nemovitostí a stanovení jejich obvyklé ceny. Znalkyně vypracovala dne datum znalecký posudek číslo položky: 467/2025, podle stavu ke dni datum. Usnesením ze dne datum č. j. spisová značka přiznal soud znalkyni znalečné ve výši částka, které soud po právní moci tohoto rozhodnutí o znalečném proplatit z rozpočtových prostředků soudu. V souladu s § 148 odst. 1 ve spojení s § 141 odst. 1 o. s. ř. per analogiam je žalobkyně povinna uhradit státu náklady představující znalečné ve výši částka. Lhůta k doplacení nákladů státu soud ve výroku sice výslovně nestanovil, nicméně v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. není-li uvedeno jinak, je lhůta k plnění 3 dny od právní moci rozsudku, tedy v tomto případě, kdy není uvedeno jinak, je žalobkyně povinna doplatit státu náklady představující znalečné do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.