OSPJ 6 C 124/2024-47

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: Jméno žalované A developerská a. s., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A ⟪LB:lb_004⟫ Jméno žalované B Jméno žalované C., IČO IČO žalované C sídlem Adresa žalované C zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_005⟫ o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k pozemku parc. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 65, rodinný dům, vše zapsáno u právnická osoba pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa-jih, na LV č. hodnota pro obec a katastrální území adresa, se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej pozemku parc. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 65, rodinný dům, vše zapsáno u právnická osoba pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa-jih, na LV č. hodnota pro obec a katastrální území adresa, ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky tak, že žalobkyni připadne 1/2 z tohoto výtěžku, žalované č. hodnota připadne 1/4 z tohoto výtěžku a žalované č. hodnota připadne 1/4 z tohoto výtěžku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala vůči žalovaným zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 65, rodinný dům, vše zapsáno u právnická osoba pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa-jih, na LV č. hodnota pro obec a katastrální území adresa (dále jen „nemovitost“). Uvedla, že již nechce setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu, neboť nemovitost nelze s ohledem na její povahu fakticky rozdělit. Uvedla, že mezi účastníky je sporný způsob vypořádání s tím, že žalobce nemá zájem převzít nemovitost do svého výlučného vlastnictví. Žádná ze stran nechce nabýt nemovitost do svého výlučného vlastnictví, a proto žalobkyně navrhla, aby soud podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitosti zrušil a nařídil prodej nemovitosti ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek se rozdělí mezi účastníky dle jejich podílů na nemovité věci.

2. Žalovaná č. hodnota se k žalobě nevyjádřila

3. Žalovaná č. hodnota poté, co vstoupila do řízení na místo původní žalované č. hodnota, a to na základě usnesení zdejšího soudu ze dne datum č.j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum, ve svém vyjádření ze dne datum uvedla, že preferuje prodej svého podílu na společné nemovité věci a nejeví zájem o odkup podílů ostatních spoluvlastníků. Nicméně uvedla, že je potřeba ověřit, zda je tento postup aktuálně poslední variantou, jak spoluvlastnictví zrušit a vypořádat. V každém případě žalovaná č. hodnota trvá na tom, aby obdržela obvyklou cenu.

4. Soud ve věci nařídil dne datum ústní jednání, kterého se zúčastnil právní zástupce žalobce a právní zástupce žalované č. hodnota. Žalovaná č. hodnota se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv k němu byla předvolána, přičemž předvolání k jednání jí bylo doručeno do datové schránky fikcí dne datum, tj. byla u ní zachována lhůta k přípravě uvedená v § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalované č. hodnota v souladu s § 101 odst. 3 o. s.ř. Při jednání setrvala žalobkyně na podané žalobě, žalovaná č. hodnota taktéž na svém písemném vyjádření.

5. Po provedeném dokazování dospěl závěru k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Jak vyplývá z aktuálního výpisu z Katastru nemovitostí, účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 65, rodinný dům, vše zapsáno u právnická osoba pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa-jih, na LV č. hodnota pro obec a katastrální území adresa (dále jen „nemovitost“). Žalobkyni přísluší spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/2, žalované č. hodnota přísluší spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/4 a žalované č. hodnota přísluší spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/4. Předmětné nemovitosti tvoří funkční celek, kdy se jedná o rodinný dům se zahradou. Přičemž účastníky bylo v rámci soudního jednání konstatováno, že případným dělením by vzniky také nepřiměřené náklady a k dělení nemovitosti by soudem nemělo být přistoupeno. Ve věci nebyl ani zadán a zpracován znalecký pozemek ohledně dělitelnosti nemovitosti, a to s ohledem na náklady řízení. Současně z výpisu z www.mapy.cz, jakož i www.google.com týkající se fotodokumentace předmětné nemovitosti, soudu vyplynulo, že nemovitost je rodinný dům se zahradou, případně dříve mohl být používán i jako hospodářské stavení, a případné dělení nemovitosti, např. na bytové jednotky, pokud by bylo vůbec možné, by s sebou neslo nepřiměřené náklady.

6. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

7. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

8. Podle § 1142 odst. 1 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

9. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

10. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

11. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

12. V projednávané věci se žalobkyně domáhala, aby bylo soudem zrušeno podílového spoluvlastnictví účastníků a rozhodnuto o způsobu jeho vypořádání, přičemž uvedla, že věc není fakticky dělitelná a žalobkyně nemá zájem nabýt společnou věc do svého výlučného vlastnictví, což uvedla i žalovaná č. hodnota, žalovaná č. hodnota byla po celou dobu řízení pasivní a nekontaktní.

13. Jak vyplývá z § 153 odst. 2 o.s.ř. soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. Určitý způsob vypořádání právního vztahu mezi účastníky vyplývá z právního předpisu právě například v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Soud je však vázán předmětem řízení potud, že nemůže provést vypořádání k jiným věcem, než které účastníci učinili předmětem řízení. Soud tedy může podílové spoluvlastnictví účastníků vypořádat jiným způsobem, než navrhují. Může rovněž rozhodnout o přiměřené náhradě podle § 1147 o.z. v jiné výši než účastníci požadují nebo zřídit věcné břemeno podle § 1145 o.z., ačkoliv to nikdo nenavrhoval. Předmětem vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem však mohou být pouze takové věci, které účastníci k vypořádání navrhnou a označí je v žalobním návrhu s tím, že právě k nim chtějí podílové spoluvlastnictví zrušit.

14. Posloupnost způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví vyplývá jak z výše citovaných ustanovení o. z., tak byla opakovaně judikována v soudních rozhodnutích. Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka uvedl, že při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podle o. z. soud nejprve zkoumá, zda je rozdělení společné věci možné; není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Posloupnost způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví je stanovena i v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. spisová značka, přičemž, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z datum, sp. zn. spisová značka, judikaturu týkající se vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci (zejména otázky, zda budova ve spoluvlastnictví je „dobře dělitelná“) podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. lze v zásadě použít i v poměrech nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Rozdělením společné věci se blíže zabýval např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z datum, sp. zn. spisová značka. Soud tak nejprve zkoumá, zda je možné společnou věc rozdělit, včetně např. přeměny podílového spoluvlastnictví budovy na vlastnictví jednotek, k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z datum, sp. zn. spisová značka.

15. V daném případě soud dospěl k závěru, že nemovitosti nejsou dělitelné, neboť tvoří funkční celek, kdy se jedná o rodinný dům se zahradou. Rozdělení v tomto případě není hospodářsky účelné, neboť by nebylo možné nemovitosti řádně užívat k určenému účelu, případné rozdělení by s ohledem na stav nemovitosti bylo spojeno s nepřiměřenými náklady. S ohledem na okolnosti tohoto případu dospěl soud k závěru, že rozdělení společné věci není dobře možné, případně by rozdělení nemovitosti bylo spojeno s neúměrnými náklady, včetně např. znaleckého posudku, o což před soudem přítomní spoluvlastníci, tj. žalobce a žalovaná č. hodnota, uvedli, že nemají zájem.

16. Pokud soud dospěl k závěru, že rozdělení společné věci není fakticky možné, resp. by bylo spojeno s takovými nepřiměřenými náklady a obtížemi, o což ani jeden ze spoluvlastníků neprojevil zájem, zkoumá soud dále, zda lze přikázat společnou věc do výlučného vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků s tím, že ostatním vyplatí přiměřenou náhradu s ohledem na jejich spoluvlastnický podíl.

17. Nicméně i zde došel soud k závěru, že tento způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví není v daném případě možný, neboť žalobkyně ani žalovaná č. hodnota neprojevily zájem o nabytí společné věci do svého výlučného vlastnictví, žalovaná č. hodnota se během řízení ve věci vůbec nevyjádřila. Zákonem výslovně neuvedeným, z povahy věci však vyplývajícím, předpokladem tohoto způsobu vypořádání je nejen to, že o společnou věc mají někteří ze spoluvlastníků zájem, ale také to, že jsou schopni za ni zaplatit, k tomu blíže viz nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 687/2004. Vzhledem k tomu, že žalobkyně a žalovaná č. hodnota uvedly, že nemají zájem o nabytí nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, a žalovaná č. hodnota se ve věci vůbec nevyjádřila, nebylo možné podílové spoluvlastnictví vypořádat ani přikázáním nemovitosti do výlučného vlastnictví některého z účastníků.

18. Jestliže není dobře možné reálné rozdělení dosud společné věci a žádný z účastníků řízení nemá zájem o nabytí do svého výlučného vlastnictví, je jediným způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví nařízení jejího prodeje ve veřejné dražbě, přičemž výtěžek se mezi účastníky rozdělí v poměru jejich spoluvlastnického podílu na společné věci.

19. S ohledem na skutečnost, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, a současně nebylo soudem shledáno, že by společná věc byla dělitelná, a žádný ze spoluvlastníků neprojevil zájem o koupi společné věci, nezbylo soud nic jiného než spoluvlastnictví účastníků zrušit a rozhodnout o způsobu vypořádání, a to prodejem ve veřejné dražbě (výrok I.), přičemž výtěžek z prodeje se mezi účastníky rozdělí v poměru, který odpovídá jejich spoluvlastnickému podílu (výrok II.).

20. Výrok o nákladech řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 572/19, ze dne datum, je řízení o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání povahy tzv. iudicium duplex, tj. rozhodnutí o nákladech řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se nemůže odvíjet toliko od úvahy soudu o tom, co bylo mezi účastníky sporné a jaké řešení v tomto ohledu přijal soud. Naopak v tomto řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, v němž všichni účastníci (spoluvlastníci) mají v řízení shodné procesní postavení žalobců i žalovaných a v němž předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu, a naopak každý z odlišných návrhů jednotlivých účastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ, se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení bude jevit, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.