OSPJ 11 C 8/2026-49

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro 14 864 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., IČ: IČO, a žalovanou. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka společnosti právnická osoba., za žalovanou postoupena na společnost právnická osoba., která ji smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila na žalobkyni. Žalobkyně se touto žalobou domáhá úhrady částky ve výši částka, sestávající se z nesplacené jistiny ve výši částka a smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny pouze za první měsíc čerpání úvěru v kapitalizované výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky částka od datum do zaplacení. Dále žalobkyně požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky ohledně níž je žalovaná v prodlení v kapitalizované výši částka.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Žalobkyně ve svém podání ze dne datum uvedla, že její právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost na základě údajů sdělených žalovanou a mimo jiné lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Výdaje doložila žalovaná výpisy z účtu za období od září do listopadu 2023. Úvěruschopnost žalované pak byla prověřena formou elektronického dálkového přístupu nahlédnutím do přístupných rejstříků a databází, jakož i z osobních dokladů poskytnutých žalovanou. Žalovaná ke dni datum na daný úvěr neuhradila ničeho.

4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím SMS kódu uzavřela se žalobkyní dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla oprávněna opakovaně čerpat peněžní prostředky do uvedeného úvěrového limitu ve výši částka. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a žalovaná byla povinna čerpaný úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně každý měsíc nejpozději do 17. dne v měsíci. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru si strany ujednaly právo žalobkyně požadovat po žalované účelně vynaložené náklady, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Pro případ, že prodlení žalované přesáhne dva měsíce, byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) ve výši 5 536,07 % byla zjištěna rovněž z úvěrové smlouvy. Z potvrzení o platbě, soud zjistil, že na účet č. č. účtu byla dne datum zaslána částka ve výši částka, přičemž číslo účtu odpovídá číslu účtu uvedenému ve smlouvě u osoby žalované. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaná na základě výše uvedené smlouvy neuhradila ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku smlouvou ze dne datum za žalovanou na společnost právnická osoba., která ji smlouvou ze dne datum postoupila na žalobkyni. Tuto skutečnost žalobkyně prokázala předloženými smlouvami o postoupení pohledávek ze dne datum a datum. V žádosti o spotřebitelský úvěr č. hodnota žalovaná uvedla, že žije ve společné domácnosti s partnerem, přičemž uvedla počet členů domácnosti 3, má 1 vyživovací povinnosti, má středoškolské vzdělání s maturitou a od září 2019 je zaměstnána v právnická osoba s měsíčním příjmem ve výši částka. Měsíční výdaje žalovaná uvedla ve výši částka. Žalobkyně dále předložila výpis transakcí na bankovním účtu žalované za měsíce září až listopad 2023, z nichž vyplývá, že žalovaná splácela úvěry od jiných společností (od společnosti právnická osoba ve výši částka měsíčně za prodloužení smlouvy, od společnosti CGIG Credit ve výši částka měsíčně, další splátka půjčky pak byla ve výši částka). Zároveň ji byl dne datum poskytnut úvěr ve výši částka od společnosti Emma´s Credit, dne datum ve výši částka od společnosti Movinero, dne datum ve výši částka od společnosti Leaderfin a dne datum ve výši částka od společnosti Movinero. Dopisem ze dne datum byla žalovaná informována o zesplatnění úvěru ke dni datum. Dne datum zaslala právní zástupkyně žalobkyně žalované oznámení o postoupení pohledávky výzvu k úhradě před podáním žaloby.

5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

6. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba úvěrů na spotřebu poskytovaná domácnostem v prosinci 2023 činila 9,29 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005), tj. v daném případě 27,87 % průměrné úrokové sazby úvěrů na spotřebu poskytovaným domácnostem. Úvěrová úroková sazba uvedená ve smlouvě ve výši 40 % měsíčně, což činí 480 % ročně, tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v prosinci 2023 téměř 52krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 5 536,07 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v prosinci 2023 výši 9,87 %, tj. RPSN uvedená ve smlouvě je 560krát vyšší. Pro úplnost soud dodává, že s ohledem na výši sjednaného úroku a poplatků (RPSN 5 536,07 %) považuje takto uzavřenou smlouvu za absolutně neplatné právní jednání i pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 588 o.z.

7. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Z předložených důkazů vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala nedostatečným způsobem příjmy a výdaje žalované. Žalobkyně tvrdila, že prověřila úvěruschopnost žalované formou elektronického dálkového přístupu nahlédnutím do přístupných rejstříků a databází, z osobních dokladů poskytnutých žalovanou, jakož i z výpisů účtu žalované za měsíce září až listopad 2023, přičemž z těchto vyplývá, že žalovaná splácela velké množství spotřebitelských úvěrů. Soud má tak za to, že úvěruschopnost žalované nebyla právní předchůdkyní žalobkyně řádně zkoumána, když žalobkyně nezohlednila splátky úvěrů, které byla žalovaná povinna hradit na základě jiných úvěrových smluv. Smlouva o úvěru je tak v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatným právním jednáním i z důvodu porušení povinnosti žalobkyně řádně posoudit úvěruschopnost žalované.

9. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně prokazatelně poskytla na základě neplatného právního jednání žalované částku částka, má žalovaná povinnost tuto sumu žalobkyni vydat z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. a to bezprostředně poté, co byla o vydání tohoto bezdůvodného obohacení žalobkyní nebo jejím právním předchůdcem požádána. O vydání plnění byla žalovaná poprvé prokazatelně požádána dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, ve kterém byla vyzvána k úhradě dluhu do tří dnů od doručení tohoto dopisu. S ohledem na skutečnost, že žalovaná žalobkyni částku částka nevydala, soud podané žalobě vyhověl co do jistiny ve výši částka a úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti bezdůvodného obohacení, tedy ode dne datum. Ve zbytku pak byla podaná žaloba zamítnuta.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kde kritériem je úspěch ve věci. Poměr úspěchu obou účastníků s přihlédnutím k příslušenství pohledávky byl zhruba shodný, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.