OSPJ 20 C 112/2026-92

Soud:
Okresní soud Plzeň-jih
Spisová značka:
20 C 112/2026-92
Datum rozhodnutí:
2026-07-22
ECLI:
ECLI:CZ:OSPJ:2026:20.C.112.2026.1

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou, LL.M., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: B2 Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 34 828,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka splatných k poslednímu dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku s tím, že v případě prodlení s úhradou byť i jediné splátky, a to i částečně, se stává splatným celý zůstatek dlužné částky dnem následujícím po datu splatnosti splátky, se kterou je žalovaná v prodlení.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to k rukám právního zástupce žalobkyně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka splatných k poslednímu dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku s tím, že v případě prodlení s úhradou byť i jediné splátky, a to i částečně, se stává splatným celý zůstatek dlužné částky dnem následujícím po datu splatnosti splátky, se kterou je žalovaná v prodlení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, resp. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum, kterým se po žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba., IČ: IČO, poskytla žalované na základě smlouvy o službě Twisto účet a smlouvy o splátkovém limitu spotřebitelský úvěr a umožnila jí odložené platby. Žalovaná však své závazky řádně a včas nesplnila, žalobkyně proto úvěr zesplatnila. Po zesplatnění úvěru zůstala neuhrazena jistina ve výši částka a smluvně sjednané poplatky ve výši částka. Žalobce navrhl, aby soud uložil žalované povinnost uvedenou částku s příslušenstvím zaplatit. Dne datum byla žalované zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaná nárok uvedený v žalobě ve svém písemném vyjádření ze dne datum neuznala s odůvodněním, že nejedná o nárok vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, nýbrž o nárok na vrácení bezdůvodného obohacení. Úvěrová smlouva je dle jejího názoru absolutně neplatná, přičemž tato neplatnost je dána hrubým rozporem parametrů smlouvy s dobrými mravy, a to především výší RPSN a nedostatečným splněním povinnosti žalobkyně posoudit s odbornou péčí její úvěruschopnost. Žalovaná dále poukázala na samotný proces uzavření smlouvy, neboť má za to, že mechanismus uzavření smlouvy nezajištuje, že dochází skutečně k podpisu smlouvy. Ke smlouvě není připojen elektronický podpis. Žalovaná tedy v závěru svého vyjádření navrhla, aby soud přezkoumal veškeré náležitosti nároku a požádala, aby částku částka mohla uhradit v měsíčních splátkách po částka a dále, aby soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení dle ustanovení § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) z důvodů zvláštního zřetele hodných.

3. Soud ve věci nařídil jednání, které se konalo dne datum. Žalovaná se z ústního jednání omluvila z důvodu pracovního vytížení a odkázala na své předchozí písemné vyjádření. Souhlasila s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Žalující strana při jednání setrvala na podané žalobě v plném rozsahu.

4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, bylo zjištěno, že původní věřitel, právnická osoba., IČ: IČO (dále také jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměna dopisem ze dne datum.

5. Usnesením ze dne datum č.j. spisová značka vyzval soud žalobkyni k doplnění tvrzení a označení důkazů týkajících se zkoumání úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně podáním ze dne datum a datum doplnila, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované a předložila soudu důkazy k prokázání tohoto tvrzení.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu.

7. Ze Smlouvy k službě Twisto účet ze dne datum, Smluv o splátkovém limitu ze dne datum a datum, jakož i četných příloh o splátkovém limitu uzavřených mezi účastníky od května 2024 do listopadu 2024, všeobecných obchodních podmínek, měsíčních vyúčtování, výzvy k úhradě a dalších listin založených ve spise soud zjistil, že žalovaná dne datum uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o službě Twisto účet, jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky a ceník, které byly pro účastníky závazné. Na základě této smlouvy byl žalované zřízen Twisto účet s možností využívat službu odložených plateb. Téhož dne účastníci uzavřeli rovněž smlouvu o splátkovém limitu s úvěrovým rámcem do výše částka, který byl následně smlouvou ze dne datum navýšen až na částku částka. Žalované tak byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve formě možnosti odkládat platby a hradit jednotlivé čerpané částky prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Soud dále zjistil, že žalovaná v období od datum do datum služby poskytované právním předchůdkyní žalobkyně skutečně využívala. Z předložených vyúčtování vyplývá, že celkem vyčerpal částku částka, z níž částka bylo čerpáno prostřednictvím Twisto účtu a částka částka prostřednictvím splátkového limitu. Současně byly žalované v souladu se smluvní dokumentací a všeobecnými obchodními podmínkami, které byly pro účastníky závazné, účtovány sjednané poplatky. Z měsíčních vyúčtování a přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná své závazky nehradila řádně a včas a na dlužnou pohledávku uhradila toliko částku částka, která byla započtena na příslušenství pohledávky. S ohledem na skutečnost, že žalovaná ve svém písemném vyjádření toto tvrzení nerozporovala, vzal soud výši provedených plateb za prokázanou. V důsledku prodlení byla žalovaná opakovaně vyzývána k úhradě dlužných částek. Výzvou ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně upozornila žalovanou na porušování smluvních povinností a uplatnila své právo požadovat okamžité splacení všech závazků ze smlouvy. Poté, co žalovaná neuhradila dlužné splátky ani v dodatečné lhůtě, došlo dne datum k zesplatnění celého úvěru. Ke dni konečné splatnosti činila pohledávka celkem částka a sestávala z neuhrazené jistiny ve výši částka a z dlužných poplatků ve výši částka. Tuto částku žalovaná ani přes výzvy žalobkyně dosud neuhradila. Současně soud zjistil, že úroková sazba a tzv. RPSN (Roční procentní sazba nákladů) uvedené Smlouvě, jakož i v Přílohách o splátkovém limitu se pohybuje kolem výše 50 % zápůjční úroková sazba a 65 % RPSN. Žalobkyně zaslala žalované dne datum předžalobní výzvu k úhradě, kterou byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky v délce sedmi dnů od odeslání výzvy.

8. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, před uzavřením shora uvedených smluv zkoumala úvěruschopnost žalované, když vycházela jak z interní databáze, tak externí databáze (Insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí, SOLUS), jakož i z informací poskytnutých žalovanou (její příjmy a výdaje, majetkové poměry).

9. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v dubnu 2024 až listopadu 2024 činila cca 8,75 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka), tj. v daném případě cca 26,25 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve smlouvách včetně příloh o splátkovém limitu ve výši cca 50 % měsíčně tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v dubnu 2024 až listopadu 2024 téměř 6krát. RPSN je ve smlouvách, včetně příloh o splátkovém limitu uvedeno ve výši cca 65 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR – nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v dubnu 2024 až listopadu 2024 výši 9,1 %, tj. RPSN uvedené ve smlouvách včetně příloh o splátkovém limitu je v uvedeném období více jak cca 7krát vyšší.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2006 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího.

14. Podle § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

15. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

16. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

17. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Soud hodnotí smlouvu uzavřenou mezi účastníky jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovanou) uzavřel podnikatel (žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší stranu tak požívá zákonné ochrany. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když vycházela jak z interní databáze, tak externí databáze, jakož i z informací poskytnutých žalovanou. Soud se dále zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana.

23. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších poplatcích lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy (smluv), avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování úvěrů je předmětem podnikání žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku a dalších poplatcích, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o úvěru (smlouvě o zřízení Twisto účtu, smlouvě splátkovém limitu s úvěrovým rámcem, odložení plateb, příloh o splátkovém limitu) nedošlo. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak Smlouvu uzavřenou mezi účastníky jako absolutně neplatnou.

24. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, částka ve výši částka, z toho žalovaná uhradila částku ve výši částka, a zbývá tak k úhradě částka ve výši částka, o kterou se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Žalovaná je tak povinna z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z. zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky ve výši částka. Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne datum vyzvána k úhradě dlužné částku do 7 dnů. Marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaná s úhradou peněžitého dluhu dostala do prodlení, a je tak povinen žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

25. Žalovaná v průběhu řízení poukazovala na svou tíživou finanční situaci s tím, že navázala spolupráci s dluhovými poradci z organizace Člověk v tísni. V této souvislosti ve svém písemném vyjádření požádala, aby jí úhrada dlužné částky byla stanovena formou měsíčních splátek á částka. Žalovaná sice k prokázání svého tvrzení nepředložila soudu v tomto řízení žádné důkazy, ale z úřední činnosti soud zjistil, že žalovaná je (byla) účastníkem na straně žalované v několika soudních řízeních vedených u zdejšího soudu (sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka), a pokud nebyla žaloba zcela zamítnuta, bylo ve většině případech žalobě vyhověno pouze částečně a žalované umožněno splácet dlužnou částku v měsíčních splátkách ve výši 700 – částka, a to s ohledem na její majetkovou situaci a s přihlédnutím ke snaze žalované své dluhy splatit.

26. Soud po komplexním vyhodnocení finanční situace žalované dospěl k závěru, že obecně její žádost o umožnění splátek je důvodná, nikoliv však v požadované výši á částka. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty druhé o. s. ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit dlužnou částku ve splátkách ve výši částka měsíčně počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž rozsudek nabyde právní moci pod sankcí výhody splátek. Soud přitom přihlédl zejména k řízením vedeným s žalovanou u zdejšího soudu, k věku žalované, její snaze dluh uhradit, čehož však není jednorázově schopna. Soud má za to, že uložení splátek ve výši částka měsíčně představuje spravedlivou rovnováhu mezi zájmem žalobkyně na včasné uspokojení její pohledávky a majetkovými poměry žalované. Při uvedené výši splátek dojde k úplné úhradě dluhu přibližně během osmnácti měsíců, což nelze považovat za dobu nepřiměřeně dlouhou. Při svém rozhodování soud zohlednil majetkové a příjmové poměry žalované zjištěné z jiných řízení vedených u zdejšího soudu. Soud přitom nepřehlédl ani postavení žalobkyně jako profesionálního poskytovatele nebankovních finančních služeb a je toho názoru, že plnění dluhu ve splátkách v uvedené výši nepředstavuje nepřiměřený zásah do majetkové sféry žalobkyně. Současně soud uvedl, že v případě prodlení žalované s úhradou, byť i jediné splátky, a to i částečně, se stává splatným celý zůstatek dlužné částky dnem následujícím po datu splatnosti splátky, se kterou je žalovaná v prodlení. Z vyjádření žalované vyplývá, že nemá v úmyslu se plnění své povinnosti vyhýbat, naopak má zájem svůj dluh postupně a řádně uhradit. Žalovaná by tak měla být motivována splátky řádně a včas platit, a to s ohledem na riziko splatnosti celého dluhu v případě prodlení s úhradou splátky (byť i jediné, a to i částečně).

27. Soud neshledal návrh žalované na povolení splátek ve výši částka měsíčně důvodným. Takto stanovené splátky by vedly k úhradě dluhu v nepřiměřeně dlouhém časovém horizontu, čímž by mohly být nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy žalobkyně.

28. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšná, a to v poměru cca 85 % ku cca 15 %, tj. celkem převaha úspěchu žalobkyně je cca 70 %. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po částka (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) ve spojení s § 14b advokátního tarifu, paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po částka podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, odměnou za 1 úkon právní služby (účast na soudním jednání) po částka podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu včetně paušální náhrady výdajů á částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z těchto částek, neboť advokát prokázal, že je plátcem DPH, a dále soudním poplatkem ve výši částka. Tedy celkem náklady řízení jsou ve výši částka, z toho 70 % představuje částku ve výši cca částka. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. K žádosti žalované a s ohledem na vše výše uvedené byla lhůta k plnění stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v pravidelných měsíčních splátkách á částka, a to pod sankcí výhrady splátek (v podrobnostech viz výše). Náklady řízení by tak žalovaná měla uhradit v horizontu cca 1 roku, což je dle soudu i s ohledem na poměry účastníků doba přiměřená.

30. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení do podání návrhu na zahájení řízení včetně se soud řídil ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. jednoznačně naplňuje. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. Žalobkyně napříč krajem opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částka, podmínky pro užití § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. jsou tak kumulativně splněny.

31. Soud nevyhověl žádosti žalované na aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. a nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni. V projednávané věci nebyly shledány důvody hodné zvláštního zřetele, které by odůvodňovaly výjimečný postup podle uvedeného ustanovení.

32. Žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná (70 %) a pravidlem náhrady nákladů řízení v civilním řízení je zásada úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.), zatímco ustanovení § 150 o. s. ř. představuje výjimku z této zásady, kterou lze použít pouze v odůvodněných a mimořádných případech. Samotná skutečnost, že žalobkyně je podnikatelem poskytujícím nebankovní úvěry a žalovaná vystupuje v postavení spotřebitele, bez dalšího neodůvodňuje odepření jinak důvodně vzniklého práva na náhradu nákladů řízení. Soud neshledal, že by žalobkyně své procesní postavení zneužívala, vedla spor šikanózním způsobem nebo jinak postupovala v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně se svého práva domáhala soudní cestou důvodně a byla v řízení převážně úspěšná. Náklady, jejichž náhrady se žalobkyně domáhá, proto představují účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Za této situace by soud považoval za nespravedlivé, aby žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná a které v souvislosti s vedením sporu prokazatelně vznikly účelně vynaložené náklady, nebyla přiznána odpovídající náhrada nákladů řízení. Takový postup by ve svém důsledku znamenal nepřiměřený zásah do práva převážně úspěšného účastníka na náhradu nákladů řízení a nepřípustné prolomení zásady úspěchu ve věci. Žalovaná nadto netvrdila ani neprokázala takové osobní, sociální či majetkové poměry, které by ve spojení s dalšími okolnostmi věci odůvodňovaly aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. Pouhá okolnost, že žalovaná vystupuje v postavení spotřebitele, sama o sobě důvodem hodným zvláštního zřetele není.

33. Výrok IV. o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 odst. 1 písm. b) v Sazebníku soudních poplatků činí osudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než částka do částka ve výši 5 % z této částky, tj. v daném případě částka. Poplatník (žalobkyně) na tomto poplatku dosud zaplatil pouze částku ve výši částka a zbývá tedy doplatit částka ve výši částka, a to na účet č. č. účtu vedený u České národní banky, variabilní symbol var. symbol. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.