OSPJ 20 C 129/2026-22

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou, LL.M., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 15 750 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala zaplacení resp. částky částka s příslušenstvím, a to konkrétně dlužné jistiny ve výši částka, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši částka a částkou ve výši částka zaplacenou žalovanou na tuto jistinu, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroků z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení, dále dlužné jistiny ve výši částka, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši částka a částkou ve výši částka zaplacenou žalovanou na tuto jistinu, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroků z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení, to vše z titulu bezdůvodného obohacení s tím, že předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena, a to s účinností ke dni datum, o čemž žalovanou informovala dopisem z téhož dne. Dne datum byla žalované zaslána předžalobní výzva k uhrazení dlužné částky do datum. Žalovaná po postoupení pohledávky ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalované doručena dne datum na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého bydliště uvedenou v centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalované uvedenou v žalobním návrhu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum, vyplývá, že původní věřitel, společnost právnická osoba, IČ IČO, postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměn dopisem ze dne datum.

5. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.

6. Původní věřitel, společnost právnická osoba, IČ IČO (dále také jen „právní předchůdce žalobkyně“), poskytla žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené dne datum téhož dne v hotovosti částka. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni za poskytnutý úvěr poplatek ve výši částka představující součet úroku ve výši částka, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši částka a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka (částka za komfortní poskytnutí a splácení činí částka a částka za flexibilní splácení činí částka). Dále žalovaná podpisem přistoupila i k volitelnému doplňkovému pojištění ve výši částka. Celkovou částku ve výši částka, která odpovídá součtu poskytnuté zápůjčky, poplatku a pojistného, respektive částka ve výši částka při snížení o částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení a/nebo doplňkové pojištění, se žalovaná zavázal uhradit v hotovosti ve 21 měsíčních splátkách po částka, poslední splátka ve výši částka. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, (dále jen „RPSN“), je ve smlouvě uvedena ve výši 141,97 %, smluvní úroková sazba ve výši 86,00 %. Jak vyplývá z předložených listinných důkazů, žalovaná zaplatila celkem částku ve výši částka.

7. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou poskytla právní předchůdkyně žalované téhož dne v hotovosti částka. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni za poskytnutý úvěr poplatek ve výši částka představující součet úroku ve výši částka, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši částka a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka (částka za komfortní poskytnutí a splácení činí částka a částka za flexibilní splácení činí částka). Dále žalovaná podpisem přistoupila i k volitelnému doplňkovému pojištění ve výši částka. Celkovou částku ve výši částka, která odpovídá součtu poskytnuté zápůjčky, poplatku a pojistného, respektive částka ve výši částka při snížení o částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení a/nebo doplňkové pojištění, se žalovaná zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po částka, poslední splátka ve výši částka. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, (dále jen „RPSN“), je ve smlouvě uvedena ve výši 141,56 %, smluvní úroková sazba ve výši 86,00 %. Jak vyplývá z předložených listinných důkazů, žalovaná zaplatila celkem částku ve výši částka.

8. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v říjnu 2022 činila 9,69 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka), tj. v daném případě 29,07 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o spotřebitelském úvěru č. hodnota ve výši 86,00 % tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v říjnu 2022 téměř 9krát. RPSN dle databáze ARAD, sestava 1193, činila v říjnu 2022 u spotřebitelských úvěru výše 10,17 %. Ve Smlouvě o spotřebitelském úvěru č. hodnota je RPSN stanovena ve výši 141,56 %, tj. téměř 14krát více.

9. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v únoru 2023 činila 9,54 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka), tj. v daném případě 28,62 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o spotřebitelském úvěru č. hodnota ve výši 86,00 % tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v únoru 2023 více jak 9krát. RPSN dle databáze ARAD, sestava 1193, činila v únoru 2023 u spotřebitelských úvěru výše 10,02 %. Ve Smlouvě o spotřebitelském úvěru č. hodnota je RPSN stanovena ve výši 141,97 %, tj. téměř 14,2krát více.

10. Žalovaná uhradila z poskytnuté jistiny ve výši částka celkem částka, tj. zbývá k úhradě z této jistiny částka ve výši částka. Z poskytnuté jistiny ve výši částka uhradila žalovaná celkem částka, tj. zbývá k úhradě z této jistiny částka ve výši částka. Žalobkyně požaduje po žalované uhrazení dlužných částek spolu s příslušenstvím z důvodu bezdůvodného obohacení. Konkrétně požaduje žalobkyně po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím jistiny ve výši částka, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši částka a částkou ve výši částka zaplacenou žalovanou na tuto jistinu, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroků z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení, dále dlužné jistiny ve výši částka, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši částka a částkou ve výši částka zaplacenou žalovanou na tuto jistinu, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroků z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny od datum do datum. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny od datum do datum. Předžalobní výzvou k plnění ze dne datum byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do datum, přičemž v poskytnuté lhůtě ničeho neuhradila. Jak vyplývá ze žaloby, žalobkyně požaduje vydání dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení a náhradu nákladů řízení.

11. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle § 2991 odst. 2. o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že původní věřitel poskytl žalované dne datum částku ve výši částka a dne datum částku ve výši částka, aniž by k obdržení takového plnění byla žalovaná oprávněna. Žalovaná z částky ve výši částka uhradila celkem částka a z částky ve výši částka uhradila celkem částka. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaná plnění ve výši částka, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši částka a částkou ve výši částka zaplacenou žalovanou na tuto jistinu, a plnění ve výši částka, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši částka a částkou ve výši částka zaplacenou žalovanou na tuto jistinu, obdržela bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., a je tak ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. povinna vydat, oč se bezdůvodně obohatila. Jelikož žalovaná dosud bezdůvodné obohacení zcela nevydala, shledal soud žalobu důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni, na kterou byla předmětná pohledávka postoupena (viz výše), částku ve výši částka a částku ve výši částka vše spolu s úrokem z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Den prodlení byl v souladu s předžalobní výzvou ze dne datum stanoven jako den následující po dni, do kterého měla žalovaná dlužnou částku uhradit, tj. do datum. V souladu s § 57 odst. 2 o. s. ř. připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. V daném případě datum připadlo na sobotu, konec lhůty k zaplacení dlužné částky je tak v pondělí datum, a žalovaná je povinna k zaplacení zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího, tj. od datum. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

19. Žalobkyně sice požadovala po žalované zaplacení dlužných částek z titulu bezdůvodného obohacení, nicméně žádala o přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z dlužných částek ode dne stanoveného ve smlouvách uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou a zákonných úroků z prodlení z dlužných částek ode dne následujících po dni, kdy bylo žalované oznámeno postoupení pohledávek z právní předchůdkyně žalobkyně na žalovanou. S tímto názorem žalobkyně se však soud neztotožnil, když s ohledem na skutečnost, že sama žalobkyně požaduje zaplacení dlužných částek z titulu bezdůvodného obohacení, nelze ke smlouvám o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou přihlížet, rovněž nelze v daném případě zákonný úrok z prodlení přiznat žalobkyni z dlužných částek na základě oznámení o postoupení pohledávek.

20. Nad rámec soud uvádí, že uvedené smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalované by soud shledal absolutně neplatné i pro zjevný rozpor s dobrými mravy podle § 588 o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům. Ujednání o poplatku tak soud v kontextu shora uvedeného shledává absolutně neplatné. Soud se poté zabýval tím, zda neplatnost poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. Soud konstatuje, že předmětem podnikání žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, je poskytování spotřebitelských úvěrů a jednou z podmínek uzavření samotné smlouvy o úvěru tak byla skutečnost, že žalovaný bude akceptovat i výši úroku včetně poplatků, v opačném případě by totiž k uzavření smlouvy o úvěru vůbec nedošlo. Bez smlouvy o úvěru by nemohlo být sjednáno ani doplňkové pojištění. S ohledem na vše uvedené tak soud dospěl k závěru, že shora uvedené smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jsou absolutně neplatné. Lze odkázat i na judikaturu Ústavního soudu, ze které vyplývá, že dlužníci by měli splácet jen takové dluhy, které je třeba považovat za dluhy řádné, „aby nedocházelo ke zneužívání tísně chudých lidí a překračování mezí slušnosti, tedy k nemravnému obchodu s chudobou“ (viz např. bod 44. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 3308/16). Dále lze zmínit nálezy Ústavní soudu ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4084/12, a ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 199/2011, dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní, přičemž samotný smluvní úrok je ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum, sp. zn. spisová značka, sjednaný neplatně v rozporu s dobrými mravy.

21. Pro úplnost soud konstatuje, že k výzvě soudu ze dne datum č. j. spisová značka žalobkyně doplnila v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru svá tvrzení týkající se úvěruschopnosti žalované a předložila k tomu adekvátní důkazy (podání ze dne datum).

22. S ohledem na výše uvedené soud žalobu ve zbývajícím rozsahu, představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, úrok z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, úrok z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení, výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

23. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, resp. nebyla úspěšná jen ve vztahu k částečnému příslušenství pohledávky, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tedy v částce částka. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta za tři úkony po částka podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po částka podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z obou zmíněných částek ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť advokát prokázal, že je plátcem DPH, a dále zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka. Podle § 149 odst. 1 je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

24. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. jednoznačně naplňuje. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. Žalobkyně napříč krajem opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částka, podmínky pro užití § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. jsou tak kumulativně splněny.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.