OSPJ 8 C 134/2026-17

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 24 050 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 3,5 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno, tituly za jménem, částku částka, a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO IČO, a žalovaný, uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný zavázal uhradit ve 12 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný neplnil smluvní podmínky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr následně zesplatnila. Žalovaný na úvěr uhradil částku ve výši částka. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od datum do datum ve výši částka a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně dále dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému další peněžní prostředky ve výši částka, a to rovněž v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný zavázal uhradit v 15 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný však i v tomto případě neplnil smluvní podmínky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr následně zesplatnila. Žalovaný na úvěr uhradil částku částka. Žalobkyně se po žalovaném v tomto případě domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od datum do datum ve výši částka a zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení. Nedílnou součástí shora uvedených smluv byly i Smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Za období od uzavření smlouvy o postoupení pohledávek do podání žaloby žalovaný neuhradil ničeho. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovanému předžalobní výzvu k plnění.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Provedenými důkazy dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly dne datum a datum uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota a č. hodnota. Na základě smlouvy o úvěru ze dne datum poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka. Celkovou částku ve výši částka se žalovaný zavázal uhradit ve 12 měsíčních splátkách po částka. Roční úrokovou sazbu ve výši 8 600 % a roční procentní sazbu nákladů (tzv. RPSN) ve výši 15 421 % soud zjistil rovněž z úvěrové smlouvy. Na základě smlouvy o úvěru ze dne datum poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, a to rovněž v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka. Celkovou částku ve výši částka se žalovaný zavázal uhradit v 15 měsíčních splátkách po částka. Roční úrokovou sazbu ve výši 8 600 % a roční procentní sazbu nákladů (tzv. RPSN) ve výši 14 848 % soud zjistil rovněž z úvěrové smlouvy. V zákaznické kartě – žádost o spotřebitelský úvěr žalovaný uvedl, že je zaměstnán jako zedník u zaměstnavatele adresa, IČ IČO, a to na základě pracovní smlouvy na dobu určitou. Čistý příjem uvedl ve výši částka měsíčně, odhadované výdaje ve výši částka měsíčně. Další čisté příjmy domácnosti pak uvedl ve výši částka měsíčně. Z tabulky umoření (transakční výpis) bylo zjištěno, že do dne datum, tj. do dne níže uvedené smlouvy o postoupení pohledávek, žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši částka (částka + částka). Žalovaný své povinnosti vyplývající mu ze shora uvedených smluv neplnil řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem právní předchůdkyně žalobkyně z téhož dne.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. V projednávané věci bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy, na základě, kterých bylo sjednáno, že žalovanému bude předána finanční částka, tj. „zastupitelná“, druhově určená věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátkách, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednaný poplatek za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že v obou případech byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce. Žalovanému byly finanční prostředky poskytnuty v časové návaznosti na uzavření předmětných smluv, smlouva o zápůjčce může být sjednána jako úplatná, předmětem smluvního vztahu nebyl závazek rezervovat finanční prostředky po celou dobu trvání smlouvy.

12. Soudem bylo vzato za prokázané, že pohledávky za žalovaným ze shora uvedených smluv byly v souladu s § 1879 o. z. postoupeny na žalobkyni, čímž je dána její aktivní věcná legitimace k vedení sporu. Dále bylo prokázáno, že na základě uvedené smlouvy ze dne datum a ze dne datum byla žalovanému poskytnuta částka v celkové výši částka (2 x částka), kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s částkou ve výši částka, resp. částka. Lze tedy konstatovat, že strany sjednaly hotovostní úrok. Za této situace však nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Soud dále odkazuje i na RPSN ve výši 15 421 % a 14 848 %.

13. Soud se dále zabýval rovněž tím, zda před poskytnutím zápůjčky byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně řádně přezkoumána úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela toliko z údajů poskytnutých žalovaným, které uvedl v tzv. zákaznické kartě. Z té vyplynulo, že jeho čistý měsíční příjem činil částka měsíčně, výdaje pak částka měsíčně. Žalovaný dále uvedl, že další čisté příjmy domácnosti činily celkem částka. Právní předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem neověřovala skutečnou výši příjmů ani výdajů žalovaného. Zejména si nevyžádala potvrzení o příjmech od zaměstnavatele žalovaného, výplatní pásky, případně jiné doklady prokazující jeho skutečnou finanční situaci. Tvrzené další příjmy domácnosti rovněž nebyly žalovaným nijak doloženy. Pokud jde o uváděnou částku měsíčních výdajů ve výši částka, jeví se soudu takto deklarovaná výše výdajů – vzhledem k průměrným cenám bydlení a spotřebního zboží v době uzavření smlouvy – jako vysoce nepravděpodobná. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že úvěruschopnost žalovaného nebyla řádně přezkoumána. V souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je proto nutné smlouvu o zápůjčce považovat za absolutně neplatné právní jednání.

14. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání finanční částku v celkové výši částka (2 x částka), má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud pak žalovaný vrátil právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši částka (částka + částka), má tento povinnost vydat dále bezdůvodné obohacení ve výši částka, a to bezprostředně poté, co byl o plnění požádán. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že žalobkyně požádala žalovaného o plnění poprvé předžalobní výzvou ze dne datum, která byla dle podacího archu odeslána téhož dne. V této výzvě stanovila žalobkyně žalovanému k zaplacení dluhu lhůtu do datum. S ohledem na skutečnost, že žalovaný v této lhůtě dlužnou částku neuhradil, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 11,5 % ročně za období od datum do zaplacení.

15. Ve zbytku, tj. co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 3,5 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do patnácti (15) dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih.

Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.