OSPJ 8 C 8/2026-95

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 18 630 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % jdoucím z této částky od datum do zaplacení, a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části požadující zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % jdoucím z této částky od datum do zaplacení, dále zaplacení částky částka, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba., IČ IČO, uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalované úvěr v celkové výši částka. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou, přičemž jistinu úvěru mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy, avšak úrok přirostlý za uplynulé období byla povinna splácet každý měsíc. Žalované byl poskytnut úvěr převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla žalobkyní opakovaně upomínána. V poslední upomínce ze dne datum byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru a vyzvána k jeho okamžité úhradě. Žalovaná ke dni podání žaloby neuhradila žalobkyni ničeho. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené části jistiny ve výši částka, nesplacené části smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny pouze za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši částka a kapitalizované smluvní pokuty ve výši částka vzniklé za období od data prodlení datum do data odeslání předžalobní výzvy datum. Pohledávka za žalovanou byla na základě smluv o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni.

2. Usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka, byla žalobkyně soudem vyzvána k doplnění žaloby týkající se úvěruschopnosti žalované a označení důkazů k prokázání doplněných tvrzení, současně byla poučena o neúspěchu ve věci. Žalobkyně v soudem stanovené lhůtě svá tvrzení doplnila a předložila důkazy k prokázání doplněných tvrzení.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalované doručena tzv. fikcí dne datum v souladu s § 45 a násl. o.s.ř. na adresu trvalého bydliště žalované uvedenou v centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalované uvedenou v žalobním návrhu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

5. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že původní věřitel, společnost právnická osoba., IČ IČO, postoupila předmětnou pohledávku na společnost právnická osoba., IČO IČO, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“). Společnost právnická osoba., IČO IČO, následně v souladu s § 1879 a násl. o.z. předmětnou pohledávku postoupila na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměna dopisem ze dne datum, který byl dle podacího lístku žalované zaslán datum na adresu uvedenou v žalobě.

6. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba., IČ IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota na dobu neurčitou, resp. do doby úplného splacení jistiny, s úvěrovým limitem částka (dále jen „smlouva“). Výše úroku byla sjednána ve výši 40 % p.m. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, činila v době uzavření smlouvy 5 536,06 %. Žalovaná se zavázala splácet měsíčně k 12. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynuté období, jistinu úvěru pak zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Pro případ prodlení s plněním, tj. s vrácením poskytnutého úvěru nebo placením sjednaného smluvního úroku, si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž bude žalovaná v prodlení. Dle potvrzení o platbě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované převodem na účet žalované č. č. účtu dne datum částku částka. K dotazu soudu banka tyto skutečnosti potvrdila. V souladu s článkem 6.2. smlouvy se žalovaná dostala do prodlení se splácením úvěru po dobu dvou kalendářních měsíců nebo delší, načež právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. Předžalobní výzvou ze dne datum žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné jistiny ve výši částka a nákladů právního zastoupení ve výši částka do tří dnů. Žalovaná ke dni podání žaloby ničeho neuhradila.

7. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro kontokorenty a revolvingové úvěry poskytovaný domácnostem v prosinci 2023 činila 15,52 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka), tj. v daném případě 46,56 % průměrné úrokové sazby pro kontokorenty a revolvingové úvěry. Úvěrová úroková sazba uvedená ve smlouvě ve výši 40 % měsíčně (tj. 480 % ročně) tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v prosinci 2023 více než 10krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 5 536,06 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v prosinci 2023 výši 9,87 %, tj. RPSN uvedená ve smlouvě je téměř 561krát vyšší.

8. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

10. Podle § 433 odst. 1 o.z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

11. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Před poskytnutím úvěru byla žalobkyně povinna v souladu s § 86 ZSÚ zkoumat úvěruschopnost žalované. Úvěr pak byla oprávněna poskytnout za splnění dvou podmínek současně, a sice, když s odbornou péčí posoudí schopnost žalované splácet, a z jejího zjištění je zřejmé, že žalovaná bude schopen úvěr splácet (viz např. rozsudek Nejvyššího soud ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Soud však dospěl k závěru, že žalobkyně sice dostatečně, tedy s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované zákonem a judikaturou předepsaným způsobem, avšak ze zjištěných informací dospěla k nesprávnému závěru, tedy že žalovaná je schopna úvěr splácet, ačkoliv skutečnost tomu neodpovídala. Žalobkyně k prokázání o tvrzeném zjišťování (prověřování) úvěruschopnosti žalované předložila výplatní pásky žalované za období září-listopad 2023, výpis z bankovního účtu žalované za období od datum do datum a formulář „Žádost o spotřebitelský úvěr“. Z výplatních pásek vyplývá, že žalovaná v období od ledna do října 2023 pobírala mzdu průměrně ve výši částka, a nikoliv částka v červenci, částka v srpnu či částka v září, jak se žalobkyně mylně domnívá. Z předložených výpisů z účtu za sledované období pak vyplývá, že žalovaná již před sjednáním úvěru u právní předchůdkyně žalobkyně brala úvěry u jiných nebankovních společností, a to i několikrát v rámci měsíce. V říjnu 2023 si žalovaná půjčila celkem částka u tří různých společností a v listopadu 2023 pak dokonce částka u 7 různých institucí. Dále z výpisů soud zjistil, že žalovaná je „vášnivou“ sázkařkou, kdy téměř denně sází prostřednictvím společností podnikající v oblasti loterií, kurzových sázek a hazardních her. Za říjen 2023 prosázela přes částka, za listopad 2023 pak téměř částka. Z těch údajů je podle soudu naprosto zřejmé, že příjem žalované v žádném případě nedostačuje k pokrytí jejích výdajů. Z žádosti o spotřebitelský úvěr, která je zjevně pouze interní listinou žalobkyně, vyplňovanou na základě údajů sdělovaných samotnou žalovanou, příp. vyplněný samotnou žalovanou, navíc vyplývá, že žalovaná má 3 vyživovací povinnosti. Žalovaná tedy v žádném případě nemohla být vhodnou kandidátkou na poskytnutí (dalšího) úvěru, když z listin jí předložených jednoznačně vyplývá, že prostředky na vrácení úvěru poskytnutého právních předchůdkyní žalobkyně v době jeho poskytnutí neměla. Za této situace dospěl soud k závěru, že žalovaná nebyla v době poskytování schopna úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně tak poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 ZSÚ a uzavřená smlouva je tak podle § 87 odst. 1 ZSÚ absolutně neplatná, nikoliv pouze relativně. Absolutní neplatnost smlouvy byla zakotvena novelou ZSÚ provedenou zákonem č. 96/2022 Sb. účinnou od datum a je eurokonformní (viz čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru).

19. Smlouva o úvěru je proto podle § 588 o. z. jako celek absolutně neplatná a žalovaná je povinna v souladu s § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru vrátit toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru.

20. Žalovaná je tak povinna z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 ZSÚ zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku ve výši částka, která jí byla poskytnuta a na niž ničeho neuhradila. Soud žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 14,75 % ročně z toto částky od datum, kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu, do zaplacení.

21. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 ZSÚ stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

22. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % jdoucím z této částky od datum do zaplacení představující kapitalizovaný úrok a ohledně částky částka představující smluvní pokutu, žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Ačkoliv žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná, a to v poměru 53,68 % ku 46,32 %, nepřiznal jí soud právo na náhradu nákladů s ohledem na úspěch jen v nepatrné části (7,36 %).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.