OSPM 23 C 170/2011-514

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Rybářovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecnou údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro: zřízení věcného břemene

I. Ve prospěch žalobkyně jako vlastníka provozovatele stavby anonymizováno plynovod obec – obec, se zřizuje služebnost užívacího práva k tíži pozemku parc. číslo k. ú. obec u obec, spočívající v právu zřízení a provozování této stavby, a to v rozsahu tak, jak je vyznačeno geometrickým plánem pro vyznačení služebnosti, vyhotovený, který je přílohou číslo tohoto rozsudku anonymizováno – anonymizováno jméno příjmení, č. plánu číslo ze dne datum, potvrzený Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Plzeň – město, dne datum pod číslo.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu za zřízení služebnosti ve výši 313 600 Kč do tří dnů právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit Českému státu na účet Okresního soudu Plzeň-město, na státem zálohovaných nákladech řízení částku 2 650 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Žalobce se svojí žalobou, kterou podal ke zdejšímu soudu, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by bylo zřízeno věcné břemeno k tíži pozemku parc. číslo k. ú. obec u obec, ve prospěch vlastníka a provozovatele stavby anonymizováno plynovodu obec – obec, spočívající v právu zřízení a provozování této stavby, a to v rozsahu tak, jak je vyznačeno geometrickým plánem pro vyznačení věcného břemene, vyhotoveného anonymizováno – anonymizováno jméno příjmení, č. plánu číslo ze dne datum, potvrzený Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Plzeň – město dne datum pod číslo. Žalobu odůvodnil tím, že je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku, kdy je provozovatelem distribuční soustavy plynu ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb. Žalobce je vlastníkem plynárenského zařízení – anonymizováno plynovodu obec – obec, umístěného mj. na pozemku p. číslo k.ú. obec u obec, jehož vlastníkem je žalovaná. Stavba plynárenského zařízení byla realizována právním předchůdcem žalobce, kterým byly anonymizována tři slova obec. Ke stavbě bylo vydáno dne datum Městským národním výborem v obec, odborem výstavby a energetiky pod číslo jednací územní rozhodnutí a následně týmž úřadem dne datum rozhodnutí pod č.j. V číslo, Výst číslo, Výst číslo rozhodnutí o přípustnosti stavby. V souladu s těmito rozhodnutími byl plynovod vybudován a dne datum proběhlo kolaudační řízení, na jehož základě bylo v souladu s tehdy platnou legislativou navrženo vydání rozhodnutí o uvedení plynárenského zařízení do trvalého provozu. Žalobce, resp. právní předchůdci od okamžiku uvedení plynárenského zařízení do trvalého provozu plynárenské zařízení provozují. Následně žalobce zjistil, že v rozhodnutí o přípustnosti stavby nebyl jako plynovodem dotčený uveden pozemek parcelní číslo, k.ú. obec u obec ve vlastnictví žalované. Proto v důsledku tohoto vešel se žalovanou v jednání o uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene k předmětnému pozemku. Dohody dosaženo nebylo, a to ani v rámci jednání o dodatečném povolení stavby, které bylo zahájeno podáním žalobce u Úřadu městského obvodu obec a číslo, ze dne datum a je tímto úřadem vedeno pod č.j. spisová značka, kdy se žalobce pokusil vyvolat jednání směřující k uzavření dohody o smlouvě o zřízení věcného břemene, avšak žalovaná toto odmítla. Týmž stavebním úřadem je současně vedeno, na návrh žalované, řízení o odstranění stavby, a to pod č.j. spisová značka, které bylo usnesením ze dne datum přerušeno. Žalobce, jak je uvedeno výše, je provozovatelem distribuční soustavy a tato je ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) bod 1energetického zákona zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Z plynovodu je zajišťováno zásobování plynem značného počtu zákazníků, kategorie velkoodběr, maloodběr i domácnost včetně zákazníků zajišťujících uspokojování potřeb obyvatelstva v oblasti zdravotnictví, sociální péče, výkonu státní správy apod. Žalobce proto spatřuje v dané situaci důvod, aby soud s odkazem na ustanovení § 135c odst. 3 občanského zákoníku uspořádal poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby zřízením věcného břemene, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě a rovněž k provozování plynárenského zařízení, jehož bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj je žalobce, ve smyslu § 59 odst. 8 písm. a) energetického zákona povinen zajistit, a to za náhradu, jejíž výši ponechal žalobce na rozhodnutí soudu.

Žalovaná se žalobou nesouhlasila. V průběhu řízení se však snažila se žalobcem mimosoudně dohodnout, když mezi stranami bylo několikráte jednáno včetně toho, že řízení bylo přerušeno, avšak požadavky žalované a žalobce se lišily a k dohodě nakonec nedošlo. Žalovaná ve svém vyjádření poukazovala na skutečnost, že není na místě zřídit věcné břemeno, neboť má za to, že listinnými důkazy bylo prokázáno, že se jedná o neoprávněnou nepovolenou a rozpornou stavbu plynovodu nejen na pozemcích parc. číslo tak, jak je žalováno ze strany žalobce, ale také na pozemku par. číslo v k.ú. obec. Dále poukazovala na nepravdivost tvrzení ze strany žalobce, a to v tom směru, že stavba plynovodu by byla v souladu s vydaným územním rozhodnutím i s rozhodnutím o přípustnosti stavby. Nelze dohledat dokumentaci o kolaudačním řízení a zápis předložený žalobcem ze dne datum, není zápisem o kolaudačním souhlasu, ale dokumentuje pouze jakési povolovací řízení odborné komise, jež měla zjistit soulad stavby se schválenou dokumentací o územním rozhodnutí a dát případná doporučení na Odbor výstavby anonymizováno obec, který jediný byl kompetentní ke kolaudaci a k vydání kolaudačního souhlasu, tento dokument však není k dohledání. Žalovaná tedy má za to, že zákonná kolaudace nikdy neproběhla a celá stavba anonymizováno plynovodu obec – obec je zřejmě nezkolaudovaná a nezákonná doposud. Pokud je tvrzeno ze strany žalobce, že to byla žalovaná, která odmítla jednání, k tomuto má výhrady v tom směru, že nabízené finanční vyrovnání nejen za žalovaný pozemek, ale též za pozemek par. číslo který žalobce ve své žalobě nezmiňuje, a pod kterým je též veden plynovod, bylo naprosto nedostačující. Stavbou plynovodu vznikla majitelce nevyčíslitelná škoda, neboť došlo k devalvaci bonity půdy, omezení vlastnického práva, omezení funkčního využití pozemku zejména v budoucnosti, ponížením ceny pozemku, ze kterých se stavbou plynovodu staly pozemky prakticky neprodejné. Též má za to, že výše uvedená stavba plynovodu není ve veřejném zájmu, neboť je v rozporu s územním rozhodnutím i s rozhodnutím o přípustnosti stavby. Žalovaná byla ochotna, a toto také činila, kdy několikráte se žalobcem jednala, při jednáních byl stanoven postup způsobu odškodnění, avšak ze strany žalobce ke vstřícnosti v tomto směru nedošlo. Žalovaná totiž upozorňuje na to, že dotčeným plynovodem jsou znehodnoceny oba dva pozemky, a to prakticky v celé výměře, která činí 11.220 m2, neboť díky úhlopříčnému vedení plynovodu několika větvemi na obou pozemcích není možno oddělit geometrickým plánem souvisle využitelnou plochu nezatíženou věcným břemenem.

Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město č. j. číslo jednací dne datum rozhodnutí, který byl usnesením Krajského soudu v Plzni pod č. j. spisová značka ze dne datum rozhodnutí zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení s odůvodněním, že jeho právní posouzení věci bylo nesprávné.

Z důkazů v tomto řízení provedených, a to zejména územního rozhodnutí Městského národního výboru v obec, odbor výstavby a energetiky ze dne datum, usnesení Úřadu městského obvodu obec a číslo ze dne datum, týkající se přerušení řízení o odstranění stavby, usnesení Městského obvodu obec a číslo ze dne datum, zápisu sepsaného dne datum o kolaudačním řízení na akce plynovody část obce – část obce a obec – obec, vyjádření žalobce ohledně přípustnosti stavby, znaleckého posudku znalce celé jméno znalce, včetně jeho výslechu, soud zjistil následující skutkový stav. Z územního rozhodnutí ze dne datum bylo zjištěno, že Městský národní výbor v obec, odbor výstavby a energetiky, vyslovuje souhlas s vedením vysokotlakého plynovodu obec – obec a anonymizováno plynové přípojky část obce, vedené z anonymizováno po severním okraji budoucího sídliště do část obce, pak podél trati obec – obec, nad příjmení, přes anonymizováno, pod příjmení, anonymizováno, severně a východně od obec, přípojka vede východně od část obce přes anonymizováno a západně od část obce. Dle zápisu sepsaného datum o kolaudačním řízení na akce plynovod část obce – část obce a obec – obec, bylo k důkazu zjištěno, že se jedná jen o jakési jednání odborné komise, jehož předmětem bylo uvedení vysokotlakého plynovodu obec – obec a vysokotlakého plynovodu část obce – část obce do trvalého provozu. Usnesením Úřadu městského obvodu obec, odbor výstavby ze dne datum bylo k důkazu zjištěno, že řízení zahájené podáním žádosti o dodatečné povolení stavby, kterou podal právnická osoba je přerušeno z důvodu nedostatečného podkladu pro posouzení navrhované stavby a stavebník, tedy žadatel, byl vyzván k jejímu doplnění. Usnesením Úřadu městského obvodu obec a číslo ze dne datum o přerušení řízení o odstranění stavby bylo k důkazu zjištěno, že tímto úřadem bylo toto řízení o nařízení odstranění stavby přerušeno a v odůvodnění konstatováno, že stavební úřad při výkonu stavebního dozoru na podnět účastníka řízení zjistil, že ke stavbě plynovodu bylo vydáno územní rozhodnutí a rozhodnutí o přípustnosti stavby, avšak stavba je umístěna v rozporu s těmito rozhodnutími. V řízení bylo také zjištěno, že plynovod neprochází pouze pozemkem žalované, par. číslo ale též číslo který však žalován ze strany žalobce nebyl. Žalobce po zrušovacím usnesení Krajského soudu v Plzni doplnil, že z jeho pohledu se jedná o stavbu neoprávněnou, když z povolení na výstavbu plynovodu bylo vydáno řádně, avšak z nějakého důvodu zřejmě omylem byl na pozemku žalované umístěn plynovod, který měl vést přes jiný pozemek. S ohledem na charakter stavby, kdy se jedná o distribuční soustavu, která byla zřízena a provozována ve veřejném zájmu, když z plynovodu je zajišťováno zásobování značného počtu zákazníků kategorie velkoodběr, maloodběr i domácnost, včetně zákazníků zajišťujících uspokojování potřeb obyvatelstva v oblasti zdravotnictví, sociální péče, výkonu státní správy a podobně má za to, že je dán důvod na uspořádání poměrů mezi účastníky ve smyslu § 135c odst. 3 OZ. Ze znaleckého posudku celé jméno znalce bylo k důkazu zjištěno, že při stanovení ceny za zřízení věcného břemene, veškeré metodické pokyny a doporučené postupy byly až druhořadé a byly použity pouze jako doplňkové v rámci zavedených zvyklostí při zpracování posudku. Dle názoru znalce vše záleží na dohodě mezi potencionálním povinným a oprávněným z věcného břemene a tedy smluvní ceně. Cenu za 1m2 odvozoval od ceny, která byla stanovena žalobcem při zřízení věcných břemen v dřívější době, za pozemky, jež bezprostředně sousedí s pozemkem paní žalované, což se mu zdá přijatelnější varianta. Dále znalec v posudku použil srovnávací metody, kdy využil přímé porovnání konkrétních smluvních případů v dané lokalitě, nikoliv porovnání obvyklých cen jiných smluvních případů. Znalec považuje smluvní cenu za cenu tržní, a proto stanovil cenu za omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene ve výši 313 600 Kč. U výše ceny zohlednil fakt, že se jednalo a stále jedná o pozemek nezastavitelný, k námitkám žalované, že má přes pozemek vést cesta a cena by byla vyšší, uvedl, že je nutno vycházet z faktického stavu ke dni zpracování posudku a ne z hypotetických domněnek. Dále uvedl, že v ceně zohlednil i morální újmu, která žalované byla touto stavbou způsobena. Další důkazy soud neprováděl, neboť zjištěný skutkový stav postačoval pro rozhodnutí ve věci, kdy se jednalo o revizní posudek a rozsudek Okresního soudu v Klatovech.

Podle § 135c odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě.

V daném případě soud danou problematiku posuzoval ve smyslu shora uvedeného zákonného znění, neboť má za to, že nároky stran na vypořádání dřívější neoprávněné stavby, práva a povinnosti z toho plynoucí vznikly již před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku, a proto je správné, aby se na věc dále vztahovaly dosavadní předpisy (§ 135c zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník).

V daném případě má soud za zjištěné a prokázané, že stavba, tedy plynovod na pozemku mj. p. číslo v k.ú. obec byla započata v roce rok, a to naprosto v rozporu s územním rozhodnutím i s rozhodnutím o přípustnosti stavby. Navíc stavba nebyla ani řádně kolaudována tak, jak vyplývá z„ jakéhosi zápisu o kolaudačním řízení“ (č.l. 8). Tato stavba pak byla postavena na cizím pozemku. Soud tedy uzavřel, že bylo vydáno stavební povolení k výstavbě distribuční soustavy plynu, jehož provozovatelem je žalobce. Při realizaci však došlo k tomu, že tato soustava je vedena mj. přes pozemek žalované, tedy v rozporu s územním rozhodnutím a rozhodnutím o přípustnosti stavby. Navíc stavba, nebyla řádně zkolaudována tak, jak vyplývá z jakéhosi zápisu. Z hlediska občanského práva se jedná o neoprávněnou stavbu, ke které bylo vydáno stavební povolení, avšak stavba ve vlastnictví žalobce je mj. zřízena na cizím pozemku, konkrétně pozemku žalované. U neoprávněné stavby je oprávněn uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby, pokud se nedohodnou, pouze soud. Žalobu na uspořádání vlastnických poměrů může podat jak vlastník pozemku, tak vlastník neoprávněné stavby. Protože se však jedná o distribuční soustavu, která je provozována ve veřejném zájmu, neboť z tohoto plynovodu je zajišťováno zásobování plynem značného počtu zákazníků, ať už velkoodběratelů, maloodběratelů či domácností a též z oblasti zdravotnictví, sociální péče, výkonu státní správy a podobně, soud přistoupil k vypořádání poměrů mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby ve smyslu § 135c odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., má tedy za to, že lze uspořádat poměry mezi účastníky zřízením věcného břemene k tíži pozemku žalované za finanční náhradu. Ke konkrétnímu stanovení výše této náhrady soud nechal zpracovat znalecký posudek, který byl zpochybňován, jak ze strany žalobce ohledně výše ceny, když bylo poukazováno, že cena věcného břemene je vyšší než cena samotného pozemku, tak ze strany žalované, která poukazovala na nedostatečné ohodnocení, kdy, tak jako po celou dobu řízení poukazovala na nedostatečnou výši, neboť z jejího pohledu nebyla řádně odčleněna celá újma, jež jí byla způsobena. Soud však má za to, že zpracovaný znalecký posudek znalcem ing. celé jméno znalce je zcela objektivní a zahrnující veškerá kritéria při stanovení výše ceny za zřízení věcného břemene s přihlédnutím k okolnostem, za kterých byla neoprávněná stavba zřízena a k důvodům, pro které vlastník pozemku řádně nezakročil i to, že byl omezen ve svém vlastnickém právu proti své vůli. Je pravdou, že po celou dobu trvání řízení docházelo mezi účastníky neustále k jednání ohledně výše této ceny, kdy ze strany žalované byla požadována náhrada i za druhý pozemek, jež je dotčen, a který ze strany žalobce žalován není. K tvrzení žalované ohledně vzniku bezdůvodného obohacení soud dále podává, že předmětný pozemek je užívaný k intenzivní zemědělské výrobě, je propachtovaný. Hospodaří na něm organizace – anonymizováno obec. Podle informace ing. příjmení, která spravuje propachtované i jiné pozemky v užívání anonymizováno, podzemní vedení žádným způsobem neomezuje intenzivní zemědělské hospodaření a předmětná parcela je k tomuto účelu historicky i v současnosti užívána bez závad. Proto dle názoru soudu na straně žalované žádná škoda či bezdůvodné obohacení umístěním plynovodu nevznikla a nevzniká. Taktéž nebylo prokázáno, že by se žalovaná v dřívější době bránila výstavbě plynovodu na svém pozemku. Soud tedy uzavřel, že stanovená cena odpovídá všem zákonným kritériím a proto rozhodl tak, že tuto cenu je povinen žalobce žalované za řízení předmětného věcného břemene zaplatit v běžné lhůtě.

Žalobce byl ve věci úspěšný a náležela by mu podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. náhrada nákladů řízení. Soud však v této konkrétní věci má za to, že lze použít ustanovení § 150 o.s.ř., kdy důvod hodné zvláštního zřetele spatřuje v charakteru sporu, neboť pokud by žalobce jednal v souladu se zákonem předešel by tomuto sporu, kdy tento spor žalovaná nezavinila a protiprávním jednáním byla žalobkyní do sporu vtažena.

Ohledně náhrady nákladů na státem zálohovaných nákladech, soud použil ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy částku za vypracovaný znalecký posudek dal k tíži žalobce.

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu okres.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněn domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí.