OSPM 13 C 52/2022-29

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Vaške ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 13 370 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 13 370 Kč, úroky z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky 8 295 Kč od datum do zaplacení a v sazbě 8,5 % ročně z částky 5 075 Kč od datum do zaplacení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávek ve výši 600 Kč.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 800 Kč k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení.

1 Žalobou podanou u soudu dne datum se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 13 370 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný je vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla anonymizována dvě slova, registrační značka, s objemem válců nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 včetně (dále jen„ předmětné vozidlo“), a že k němu v období od datum do datum (dále jen„ první období“) a v období od datum do datum (dále jen„ druhé období“) neměl uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. Proto je povinen zaplatit za ně žalobkyni příspěvek ve výši 8 295 Kč za první období a 5 075 Kč za druhé období. Na příslušenství vymáhané pohledávky požadovala žalobkyně úroky z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky 8 295 Kč od datum do zaplacení a z částky 5 075 Kč od datum do zaplacení a náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práv na příspěvek ve výši 600 Kč.

2 Žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Tvrdil, že je již déle než tři roky ve výkonu trestu odnětí svobody a před uvězněním žil delší čas mimo Evropu, konkrétně ve ulice země. V této době určitě nevlastnil žádné vozidlo, a to tím spíše, že jsou proti němu vedena exekuční řízení a od roku 2008 má vysloven zákaz řízení motorových vozidel.

3 Soud ve věci konal jednání dne datum. Žalovaný se z něj omluvil, o jeho odročení nepožádal. Soud přitom dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu a důkazů provedených při jednání, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti žalovaného v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř.

4 Z kupní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že tohoto dne uzavřeli mezi sebou jméno příjmení jako prodávající a žalovaný jako kupující písemnou smlouvu, jíž prodávající prodal žalovanému předmětné vozidlo. Smlouva byla uzavřena v obec.

5 Z výpisu z registru vozidel ze dne datum (č.l. 14 spisu) soud zjistil, že v období od datum do současnosti v registru vozidel byl a stále je jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla evidován jméno příjmení.

6 Z výpisu z evidence vězněných osob na č.l. 9 spisu soud zjistil, že žalovaný je ve výkonu trestu odnětí svobody od datum do současnosti, přičemž plánovaný termín propuštění má datum.

7 Z listiny nadepsané„ Zjištěné údaje o vozidle“ soud zjistil, že předmětné vozidlo je osobním automobilem se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 včetně.

8 Soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že v prvním a druhém období nebylo k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu.

9 Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne datum soud zjistil, že tímto přípisem vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení příspěvku za předmětné vozidlo za první období ve výši 8 295 Kč do 60 dnů od doručení přípisu.

10 Ze sdělení České pošty o zásilce č. anonymizována dvě slova soud zjistil, že výzva ze dne datum byla žalovanému doručována na adresu adresa žalovaného, že žalovaný na uvedené adrese není znám.

11 Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne datum soud zjistil, že tímto přípisem vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení příspěvku za předmětné vozidlo za druhé období ve výši 5 075 Kč do 60 dnů od doručení přípisu.

12 Ze sdělení České pošty o zásilce č. anonymizována dvě slova soud zjistil, že i výzva ze dne datum byla žalovanému doručována na adresu adresa žalovaného, že žalovaný na uvedené adrese není znám.

13 Soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný jí na žádnou z částek uplatněných žalobou dosud nic nezaplatil.

14 Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil podle § 132 o.s.ř., učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

a) Předmětné vozidlo je osobním automobilem se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 včetně. Dne datum uzavřeli mezi sebou v obec jméno příjmení jako prodávající a žalovaný jako kupující písemnou smlouvu, jíž prodávající prodal žalovanému předmětné vozidlo. V období od datum do současnosti byl a stále je v registru vozidel jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla evidován jméno příjmení. Žalovaný je od datum ve výkonu trestu odnětí svobody s plánovaným termínem propuštění datum.

b) V prvním a druhém období žalovaný neměl k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. Výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení příspěvku za předmětné vozidlo za první období ve výši 8 295 Kč do 60 dnů od doručení přípisu. Výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení příspěvku za předmětné vozidlo za druhé období ve výši 5 075 Kč do 60 dnů od doručení přípisu. Obě výzvy byly žalovanému doručovány na adresu adresa žalovaného, že žalovaný na doručovací adrese není znám.

c) Žalovaný žalobkyni na žádnou z částek uplatněných žalobou dosud nic nezaplatil.

15 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

16 Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

17 Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

18 Podle § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.

19 Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.

20 Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

21 Podle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.

22 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23 V dané věci má soud za prokázané, že žalovaný byl v prvním i druhém období vlastníkem předmětného vozidla. Vyplývá to z písemné kupní smlouvy ze dne datum, jíž žalovaný, který tehdy ještě nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, koupil předmětné vozidlo od jméno příjmení. Je sice pravdou, že v prvním i druhém období byl v registru vozidel jako vlastník předmětného vozidla evidován jméno příjmení, jemuž svědčí domněnka vlastnictví podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., tato domněnka je však uvedenou kupní smlouvou vyvrácena; přetrvávající evidenci jméno příjmení v registru vozidel lze vysvětlit tím, že on ani žalovaný nezajistili převod předmětného vozidla v registru na žalovaného.

24 Žalovaný v prvním a druhém období neměl k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. Je proto podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. povinen zaplatit za ně žalobkyni příspěvek. Skutečnost, že žalovaný byl v obou sledovaných obdobích ve výkonu trestu odnětí svobody a vozidlo fakticky neprovozoval, na jeho povinnosti platit příspěvek nic nemění, neboť byl vlastníkem vozidla a zákon zná pouze jedinou výjimku z povinnosti platit příspěvek, a tou je podle § 4 odst. 1, části věty za středníkem, zákona č. 168/1999 Sb. odcizení vozidla, o něž v souzené věci nejde. Přitom kupní smlouvu uzavřel žalovaný ještě před nástupem do výkonu trestu odnětí svobody; to, že by byl v době jejího uzavření – tedy dne datum – ve ulice Americe, nebylo prokázáno. Uzavření kupní smlouvy žalovaným uvedeného dne dostatečně nevyvrací ani to, že na majetek žalovaného byly snad tehdy vedeny exekuce a že žalovaný má snad od roku 2008 vysloven zákaz řízení motorových vozidel; tvrzení žalovaného o těchto skutečnostech ostatně také nebyla prokázána. Poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. soud žalovanému poskytnout nemohl, neboť žalovaný mu to znemožnil tím, že se dne datum nedostavil k jednání.

25 Výše příspěvku odpovídá podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. součinu počtu dní, kdy k předmětnému vozidlu nebylo sjednáno uvedené pojištění, a jeho denní sazby. Předmětné vozidlo je osobním automobilem s objemem válců nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 včetně a denní příspěvek tedy podle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon číslo Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném od 1. 1. 2018 do datum (dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“), činí 35 Kč. První období čítalo 237 dnů a příspěvek tedy činí 237 dnů x 35 Kč/den = 8 295 Kč, druhé období čítalo 145 dnů a příspěvek tedy činí 145 dnů x 35 Kč/den = 5 075 Kč. Jelikož žalovaný žalobkyni tyto – již splatné (viz dále) – částky v celkové výši 13 370 Kč dosud nezaplatil, soud žalobě ohledně nich vyhověl.

26 Žalobkyně má podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. také právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše této náhrady podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč a za dvě období tedy celkem činí 600 Kč. Jelikož žalovaný žalobkyni ani tuto částku dosud nezaplatil, soud žalobě i ohledně ní vyhověl.

27 Právo žalobkyně na úroky z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 obč. zák. Příspěvky se podle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. staly splatnými uplynutím 60 dnů od doručení výzev ze dnů datum a datum žalovanému. Je pravdou, že výzvy byly žalovanému doručovány na adresu adresa žalovaného, ačkoli on byl tehdy ve výkonu trestu odnětí svobody, takže výzvy se nedostaly do jeho dispoziční sféry. Výkon trestu si však žalovaný přivodil sám svojí trestnou činností, kterou nelze žalobkyni, jež o jeho uvěznění nevěděla a ani nemohla vědět, klást k tíži. První výzva byla žalovanému doručena nejpozději dne datum a druhá nejpozději dne datum; příspěvek za první období tedy dospěl nejpozději dne datum a příspěvek za druhé období nejpozději dne datum. Požadavek žalobkyně na úroky z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky 8 295 Kč až od datum do zaplacení a v sazbě 8,5 % ročně z částky 5 075 Kč až od datum do zaplacení je tedy po právu, a proto soud žalobě i v této části vyhověl.

28 Žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, jež spočívají pouze v soudním poplatku zaplaceném ve správné výši 800 Kč a je třeba je zaplatit k rukám advokátky žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Paušální náhradu hotových výdajů nezastoupeného účastníka za sepis upomínek ze dnů datum a datum soud žalobkyni nepřiznal, neboť tyto upomínky byly v situaci, kdy žalovaný byl k zaplacení příspěvků vyzván již přípisy ze dnů datum a datum, za něž bylo žalobkyni přiznáno 600 Kč, nadbytečné.

29 Náklady právního zastoupení soud účelnými rovněž neshledal. Tvoří-li příspěvky podle § 24 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. příjem garančního fondu a je-li žalobkyně ze zákona pověřena jejich uplatněním a vymáháním, je na místě, aby si k tomu vytvořila potřebné personální a materiální předpoklady. Má-li žalobkyně v rámci své organizační struktury zřízeno oddělení příspěvků do garančního fondu, jež sepsalo precizně formulované výzvy a upomínky ze dnů datum, datum, datum a datum, pak se smysl zastoupení žalobkyně advokátkou do značné míry vytrácí, neboť uvedené oddělení by nepochybně zvládlo i sepsání žaloby, jež se svou složitostí a obsahem od výzev a upomínek prakticky neliší. Situace je zde obdobná jako u vymáhání přirážky za neoznámený televizní přijímač Českou televizí (viz nálezy Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3344/12, ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3768/14, a ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 1333/14) – není vskutku rozdílu mezi provozováním neoznámeného televizního přijímače, za něž je vlastník povinen České televizi jakožto subjektu zřízenému zákonem a financovanému mimo jiné z těchto přirážek zaplatit přirážku, a provozováním motorového vozidla bez pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu, za něž je vlastník povinen žalobkyni jakožto subjektu zřízenému zákonem a financovanému mimo jiné z těchto příspěvků zaplatit příspěvek. Obě platby jsou majetkovým transferem podobným dani a jejich soudní vymáhání musí mít stejný režim. Závěry nálezů Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3344/12, ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3768/14, a ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 1333/14, tedy dopadají i na žalobkyni. Okolnost, že Česká televize ani žalobkyně z formálního hlediska nejsou orgány veřejné moci ani územními samosprávnými celky, na tom nic nemění. Okolnost, že žalobkyně nehospodaří s veřejnými prostředky, na tom také nic nemění; veřejnými prostředky nejsou ani přirážky k televizním poplatkům, a přesto si má Česká televize k jejich vymáhání zajistit vlastní personální a materiální předpoklady. Připodobňování žalobkyně vymáhající příspěvek k advokátovi vymáhajícímu palmární pohledávku je rovněž nepřípadné, neboť advokát není subjekt zřízený zákonem a palmární pohledávka není zákonem uloženým majetkovým transferem podobným dani.

30 Argumentace ve prospěch opačného názoru rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. 25 Cdo 1098/2009, uveřejněným ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo jeho rozsudky ze dne 31. 10. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3662/2018, ze dne 28. 11. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1976/2019, a ze dne 13. 2. 2020, sp. zn. 25 Cdo 79/2020, a jeho usneseními ze dne 26. 8. 2009, sp. zn. 25 Cdo 4086/2007, ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 32 Cdo 1732/2012, a ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 25 Cdo 956/2019, je nepřesvědčivá, neboť ve všech těchto řízeních nešlo o vymáhání příspěvku, nýbrž o náhrady škod a nemajetkových újem, tedy o spory skutkově i právně podstatně složitější. Soudu není známo žádné rozhodnutí dovolacího soudu, které by žalobkyni přiznávalo náhradu nákladů právního zastoupení i ve sporech o zaplacení příspěvku. Ústavní soud sice v usneseních ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 3696/13, a ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 967/16, žalobkyni za subjekt, který by z hlediska přiznávání náhrady nákladů řízení patřil do stejné skupiny subjektů jako Česká televize, nepovažoval, tento názor však v těchto usneseních není nijak odůvodněn a je třeba jej pokládat za nepřesvědčivý. V čem se žalobkyně při vymáhání příspěvků liší od České televize při vymáhání přirážek, dosud nikdo přesvědčivě nevysvětlil, a proto soud i nadále pevně setrvává na svém názoru, že mezi nimi rozdíl není. Náhradu nákladů právního zastoupení tudíž žalobkyni nepřiznal.

31 Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek neshledal.

Proti tomuto rozsudku se lze odvolat do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.