OSPM 13 C 72/2022-25

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Vaške ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 34 743 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 34 743 Kč, úroky z prodlení ve výši 4 962,79 Kč, od 30. 6. 2022 do zaplacení úroky z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky 24 124 Kč, v sazbě 10 % ročně z částky 8 645 Kč a v sazbě 8,5 % ročně z částky 1 974 Kč a náhradu nákladů spojených s uplatnění pohledávek ve výši 1 800 Kč.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 390 Kč k rukám advokátky anonymizováno jméno příjmení.

1 Žalobou podanou u soudu dne 26. 2. 2022 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 34 743 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem motorového vozidla anonymizováno, registrační značka, anonymizováno 15 slov“), anonymizováno 7 slov datum anonymizováno datum (anonymizována čtyři slova“), anonymizováno datum anonymizováno datum (anonymizována čtyři slova“), anonymizováno datum anonymizováno datum (anonymizována čtyři slova“) anonymizováno od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 (dále jen„ čtvrté období“) neměl uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu; proto je povinen zaplatit za ně žalobkyni příspěvek ve výši 3 965 Kč za první období, 8 645 Kč za druhé období, 7 670 Kč za třetí období a 7 930 Kč za čtvrté období. Dále tvrdila, že žalovaný je také vlastníkem a provozovatelem motorového vozidla příjmení jméno, registrační značka, s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 (dále jen„ druhé vozidlo“), a že k němu v obdobích od 3. 11. 2020 do 7. 2. 2021 (dále jen„ páté období“) a od 8. 2. 2021 do 21. 3. 2021 (dále jen„ šesté období“) neměl uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu; proto je povinen zaplatit za ně žalobkyni příspěvek ve výši 4 559 Kč za páté období a 1 974 Kč za šesté období. Na příslušenství vymáhané pohledávky požadovala žalobkyně úroky z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky 3 965 Kč od 19. 7. 2020 do zaplacení, z částky 7 670 Kč od 1. 12. 2020 zaplacení, z částky 7 930 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení a částky 4 559 Kč od 16. 6. 2021 do zaplacení, v sazbě 10 % ročně z částky 8 645 Kč od 29. 3. 2020 do zaplacení a v sazbě 8,5 % ročně z částky 1 974 Kč od 5. 12. 2021 do zaplacení a náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práv na příspěvek ve výši 1 800 Kč.

2 Žalovaný se k žalobě, jež mu byla doručena uložením s účinky ke dni 31. 5. 2022 (viz obálku na č.l. 19 spisu a sdělení na č.l. 20 spisu), nevyjádřil.

3 Soud ve věci konal jednání dne 29. 6. 2022. Zástupkyně žalobkyně se z jednání omluvila, o jeho odročení nepožádala. Žalovaný, jemuž bylo předvolání doručeno spolu se žalobou uložením s účinky ke dni 31. 5. 2022 (viz výše), se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud přitom dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř.

4 Z listin nadepsaných„ Zjištěné údaje o vozidle“ soud zjistil, že žalovaný je od 7. 5. 2018 evidován v registru vozidel jako vlastník prvního vozidla, které je osobním automobilem se zdvihovým objemem válců motoru 1 896 cm3, a od 20. 7. 2020 je evidován jako vlastník druhého vozidla, které je osobním automobilem se zdvihovým objemem válců motoru 1 753 cm3

5 Soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že v prvním, druhém, třetím, čtvrtém, pátém a šestém období nebylo k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu.

6 Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu anonymizováno ze dne 9. 9. 2019 soud zjistil, že tímto přípisem vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení příspěvku za první vozidlo za první období ve výši 4 265 Kč do 30 dnů od doručení přípisu.

7 Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu anonymizováno ze dne 12. 2. 2020 soud zjistil, že tímto přípisem vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení příspěvku za první vozidlo za druhé období ve výši 8 645 Kč do 30 dnů od doručení přípisu.

8 Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu anonymizováno ze dne 16. 9. 2020 soud zjistil, že tímto přípisem vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení příspěvku za první vozidlo za třetí období ve výši 7 670 Kč do 60 dnů od doručení přípisu.

9 Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu anonymizováno ze dne 2. 12. 2020 soud zjistil, že tímto přípisem vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení příspěvku za první vozidlo za čtvrté období ve výši 7 930 Kč do 60 dnů od doručení přípisu.

10 Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu anonymizováno ze dne 1. 4. 2021 soud zjistil, že tímto přípisem vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení příspěvku za druhé vozidlo za páté období ve výši 4 859 Kč do 60 dnů od doručení přípisu.

11 Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu anonymizováno ze dne 20. 9. 2021 soud zjistil, že tímto přípisem vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení příspěvku za druhé vozidlo za šesté bdobí ve výši 2 274 Kč do 60 dnů od doručení přípisu.

12 Soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný jí na žádnou z částek uplatněných žalobou dosud nic nezaplatil.

13 Na základě provedených důkazů, jež zhodnotil podle § 132 o.s.ř., učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: žalovaný je nejméně od 7. 5. 2018 do současnosti vlastníkem prvního vozidla, které je osobním automobilem se zdvihovým objemem válců motoru 1 896 cm3, a nejméně od 20. 7. 2020 do současnosti je vlastníkem druhého vozidla, které je osobním automobilem se zdvihovým objemem válců motoru 1 753 cm3; v prvním, druhém, třetím a čtvrtém období neměl k prvnímu vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu a v pátém a šestém období neměl uzavřenu tutéž smlouvu ke druhému vozidlu. Výzvou ze dne 9. 9. 2019 ho žalobkyně vyzvala k zaplacení příspěvku za první vozidlo za první období ve výši 4 265 Kč do 30 dnů od doručení přípisu, výzvou ze dne 12. 2. 2020 ho vyzvala k zaplacení příspěvku za první vozidlo za druhé období ve výši 8 645 Kč do 30 dnů od doručení přípisu, výzvou ze dne 16. 9. 2020 ho vyzvala k zaplacení příspěvku za první vozidlo za třetí období ve výši 7 670 Kč do 60 dnů od doručení přípisu, výzvou ze dne 2. 12. 2020 ho vyzvala k zaplacení příspěvku za první vozidlo za čtvrté období ve výši 7 930 Kč do 60 dnů od doručení přípisu, výzvou ze dne 1. 4. 2021 ho vyzvala k zaplacení příspěvku za druhé vozidlo za páté období ve výši 4 859 Kč do 60 dnů od doručení přípisu a výzvou ze dne 20. 9. 2021 ho vyzvala k zaplacení příspěvku za druhé vozidlo za šesté období ve výši 2 274 Kč do 60 dnů od doručení přípisu. Žalovaný jí však na žádnou z částek uplatněných žalobou dosud nic nezaplatil.

14 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

15 Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

16 Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit anonymizováno příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

17 Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.

18 Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit anonymizováno náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

19 Podle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů anonymizováno, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit anonymizováno okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti anonymizováno uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů anonymizováno u soudu.

20 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21 V dané věci má soud za prokázané, že žalovaný byl v prvním, druhém, třetím a čtvrtém období vlastníkem prvního vozidla a v pátém a šestém období vlastníkem druhého vozidla a že v těchto obdobích k nim neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jejich provozu. Žalovaný je proto podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. povinen zaplatit za ně žalobkyni příspěvek, jehož výše odpovídá podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. součinu počtu dní, kdy k danému vozidlu nebylo sjednáno uvedené pojištění, a jeho denní sazby. První vozidlo je osobním automobilem s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 a denní příspěvek tedy podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon číslo Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2021 (dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“), činí 65 Kč; první období čítalo 61 dnů a příspěvek tedy činí 61 dnů x 65 Kč/den = 3 965 Kč, druhé období čítalo 133 dnů a příspěvek tedy činí 133 dnů x 65 Kč/den = 8 645 Kč, třetí období čítalo 118 dnů a příspěvek tedy činí 118 dnů x 65 Kč/den = 7 670 Kč a čtvrté období čítalo 122 dnů a příspěvek tedy činí 122 dnů x 65 Kč/den = 7 930 Kč. Druhé vozidlo je osobním automobilem s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 a denní příspěvek tedy podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí 47 Kč; páté období čítalo 97 dnů a příspěvek tedy činí 97 dnů x 47 Kč/den = 4 559 Kč a šesté období čítalo 42 dnů a příspěvek tedy činí 42 dnů x 47 Kč/den = 1 974 Kč. Jelikož žalovaný žalobkyni tyto – již splatné (viz dále) – částky v celkové výši 34 743 Kč dosud nezaplatil, soud žalobě ohledně nich vyhověl.

22 Žalobkyně má podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. také právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše této náhrady podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč a za šest období tedy celkem činí 1 800 Kč. Jelikož žalovaný žalobkyni ani tuto částku dosud nezaplatil, soud žalobě i ohledně ní vyhověl.

23 Právo žalobkyně na úroky z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 obč. zák. Příspěvky se podle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. staly splatnými uplynutím 30 dnů od doručení výzev ze dnů 9. 9. 2019 a 12. 2. 2020 žalovanému a uplynutím 60 dnů od doručení výzev ze dnů 16. 9. 2020, 2. 12. 2020, 1. 4. 2021 a 20. 9. 2021 žalovanému. Požadavek žalobkyně na úroky z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky 3 965 Kč až od 19. 7. 2020 do zaplacení, z částky 7 670 Kč až od 1. 12. 2020 zaplacení, z částky 7 930 Kč až od 16. 2. 2021 do zaplacení a z částky 4 559 Kč až od 16. 6. 2021 do zaplacení, v sazbě 10 % ročně z částky 8 645 Kč až od 29. 3. 2020 do zaplacení a v sazbě 8,5 % ročně z částky 1 974 Kč až od 5. 12. 2021 do zaplacení je tedy po právu, a proto soud žalobě i v této části vyhověl; kapitalizovány k dnešnímu dni činí tyto úroky z prodlení celkem 4 962,79 Kč (viz výpočet na č.l. 23 spisu).

24 Žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ty spočívají pouze v soudním poplatku zaplaceném ve správné výši 1 390 Kč a je třeba je zaplatit k rukám její advokátky (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Paušální náhradu hotových výdajů nezastoupeného účastníka za sepis upomínek ze dnů 14. 11. 2019, 17. 1. a 11. 6. 2020 a 7. 1., 11. 3., 9. 7., 6. 8., 8. 11. a 31. 12. 2021 soud žalobkyni nepřiznal, neboť tyto upomínky byly v situaci, kdy žalovaný byl k zaplacení příspěvků vyzván již přípisy ze dnů 9. 9. 2019, 12. 2., 16. 9. a 2. 12. 2020 a 1. 4. a 20. 9. 2021, za něž bylo žalobkyni přiznáno 1 800 Kč, nadbytečné.

25 Náklady právního zastoupení soud účelnými rovněž neshledal. Tvoří-li příspěvky podle § 24 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. příjem garančního fondu a je-li žalobkyně ze zákona pověřena jejich uplatněním a vymáháním, je na místě, aby si k tomu vytvořila potřebné personální a materiální předpoklady. Má-li žalobkyně v rámci své organizační struktury zřízeno oddělení příspěvků do garančního fondu, jež sepsalo výše uvedené precizně formulované výzvy a upomínky, pak se smysl zastoupení žalobkyně advokátkou do značné míry vytrácí, neboť uvedené oddělení by nepochybně zvládlo i sepsání žaloby, jež se svou složitostí a obsahem od výzev a upomínek prakticky neliší. Situace je zde obdobná jako u vymáhání přirážky za neoznámený televizní přijímač anonymizována dvě slova (viz nálezy Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, ze dne 6. 2. 2015, sp. zn. I. ÚS 3768/14, a ze dne 18. 2. 2015, sp. zn. II. ÚS 1333/14) – není vskutku rozdílu mezi provozováním neoznámeného televizního přijímače, za něž je vlastník povinen anonymizováno jakožto subjektu zřízenému zákonem a financovanému mimo jiné z těchto přirážek zaplatit přirážku, a provozováním motorového vozidla bez pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu, za něž je vlastník povinen žalobkyni jakožto subjektu zřízenému zákonem a financovanému mimo jiné z těchto příspěvků zaplatit příspěvek. Obě platby jsou majetkovým transferem podobným dani a jejich soudní vymáhání musí mít stejný režim. Závěry nálezů Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, ze dne 6. 2. 2015, sp. zn. I. ÚS 3768/14, a ze dne 18. 2. 2015, sp. zn. II. ÚS 1333/14, tedy dopadají i na žalobkyni. Okolnost, že Česká televize ani žalobkyně z formálního hlediska nejsou orgány veřejné moci ani územními samosprávnými celky, na tom nic nemění. Okolnost, že žalobkyně nehospodaří s veřejnými prostředky, na tom také nic nemění; veřejnými prostředky nejsou ani přirážky k televizním poplatkům, a přesto si má Česká televize k jejich vymáhání zajistit vlastní personální a materiální předpoklady. Okolnost, že žalobkyně je právnickou osobou sdružující pojistitele, zatímco Česká televize členství nemá, na tom také nic nemění. Připodobňování žalobkyně vymáhající příspěvek k advokátovi vymáhajícímu palmární pohledávku je rovněž nepřípadné, neboť advokát není subjekt zřízený zákonem a palmární pohledávka není zákonem uloženým majetkovým transferem podobným dani.

26 Argumentace ve prospěch opačného názoru rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. 25 Cdo 1098/2009, uveřejněným ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 141/2011, jeho rozsudky ze dne 31. 10. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3662/2018, ze dne 28. 11. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1976/2019, a ze dne 13. 2. 2020, sp. zn. 25 Cdo 79/2020, a jeho usneseními ze dne 26. 8. 2009, sp. zn. 25 Cdo 4086/2007, ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 32 Cdo 1732/2012, a ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 25 Cdo 956/2019, je nepřesvědčivá, neboť ve všech těchto řízeních nešlo o vymáhání příspěvku, nýbrž o náhrady škod a nemajetkových újem, tedy o spory skutkově i právně podstatně složitější. Soudu není známo žádné rozhodnutí dovolacího soudu, které by žalobkyni přiznávalo náhradu nákladů právního zastoupení i ve sporech o zaplacení příspěvku. Ústavní soud sice v usneseních ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. II. ÚS 3696/13, a ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. I. ÚS 967/16, žalobkyni za subjekt, který by z hlediska přiznávání náhrady nákladů řízení patřil do stejné skupiny subjektů jako Česká televize, nepovažoval, tento názor však v těchto usneseních není nijak odůvodněn a je třeba jej pokládat za nepřesvědčivý. V čem se žalobkyně při vymáhání příspěvků liší od České televize při vymáhání přirážek, dosud nikdo přesvědčivě nevysvětlil, a proto soud i nadále pevně setrvává na svém názoru, že mezi nimi rozdíl není. Náhradu nákladů právního zastoupení tudíž žalobkyni nepřiznal.

27 Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek neshledal.

Proti tomuto rozsudku se lze odvolat do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.