OSPM 24 C 93/2021-161

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro určení trvání členství člena spolku

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce částka, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že je řádným členem žalované a její členství nezaniklo, a dále této přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že se žalobkyně stala dne datum členem žalované, když ta se vznikem členství souhlasila a toto nijak nerozporovala. Žalobkyně zde pak dále upozorňuje na čl. V stanov žalované ze dne datum, dle kterého se řádným členem žalované může stát toliko právnická osoba, která je spolkem, zároveň odborovou anonymizováno a jejíž členové jsou příslušníci nebo zaměstnanci subjektů uvedených v čl. I odst. 1 stanov. Zde žalobkyně upozorňuje, že platné právo chápe odborovou organizaci jako samostatný právní subjekt a spolek je jiným samostatným právním subjektem. Z logiky pak není právně možné založit odborovou organizaci, která by byla současně spolkem a naopak, když takový právní„ hybrid“ platné právo České republiky nezná, rejstříkový soud ani uvedený subjekt není schopen jako právnickou osobu zapsat. Žalobkyně je však spolkem ve smyslu § 214 občanského zákoníku (dále jen o. z.), a zároveň je faktickým výkonem své činnosti i odborovou anonymizováno. Vzhledem k tomuto tak splňuje podmínky shora citovaného čl. V stanov žalované. Když ale tato dne datum doručila žalobkyni oznámení, že její členství zaniká z důvodu nesplnění podmínek daných stanovami. Žalobkyně na toto reagovala e-mailem ze dne datum s prosbou o vysvětlení, kdy dne datum žalovaná doplnila výše uvedené s tím, že k zániku členství došlo nikoli z rozhodnutí některého orgánu žalované, ale ze zákona v souladu s platnými a účinnými stanovami žalované. Žalobkyně dále tvrdí, že skutečně k datu datum došlo ke změně stanov, konkrétně ustanovení o vzniku členství (shora již citovaný čl. V). Zde pak bylo uvedeno, že řádným členem žalované se může stát toliko anonymizována dvě slova, která je právnickou osobou a zároveň spolkem a zároveň jako anonymizována dvě slova zapsaná ve spolkovém rejstříku a její členové jsou příslušníci, státní zaměstnanci nebo zaměstnanci zaměstnavatelů uvedených v čl. I odst. 1 stanov, když tyto podmínky musí být splněny všechny současně. Žalobkyně má však za to, že vzhledem k tomu, že k datu novelizace stanov již byla členem žalované, novelizované ustanovení stanov o podmínkách vzniku členství se jí netýká. Navíc toto je nekonzistentní a právně nesrozumitelné a též právně nemožné ze shora uvedených důvodů. Zánik členství upravoval čl. VI stanov žalované ze dne datum, když ani jedna ze zde uvedených podmínek nebyla splněna.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila svým podáním ze dne datum, kde vznesla námitku věcné nepříslušnosti, dále to, že ani z části neuznává nárok uplatněný žalobou. Upozornila zde na ustanovení § 80 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého se lze úspěšně domáhat určení, zda tu právní poměr je či není toliko, pokud na tom má osoba naléhavý právní zájem. Žalovaná tak má za to, že žalobkyně netvrdí ani neprokazuje naléhavý právní zájem. Pokud pak žalobkyně tvrdí, že čl. V. stanov žalované byl nekonzistentní a nesrozumitelný, pro svoji vnitřní rozpornost žalovaná uvádí, že má za to, že takovýmito vadami netrpěl, když i anonymizována dvě slova je spolkem, byť spolkem sui generis, a též se na tuto vztahují ustanovení občanského zákoníku, a to o spolcích, byť s limity uvedenými v ustanovení § 3025 o. z. Současně toliko anonymizována dvě slova, nikoli obecně všechny spolky, požívají některých výhod, které jim náš právní řád přiznává. Z hlediska evidované právní formy se do veřejného rejstříku zapisuje buď anonymizována dvě slova, nebo spolek. Žalovaná zde dále uvádí, že nejméně od datum musela žalobkyně vědět o tom, že její právní forma nesplňuje kritéria pro členství v žalované, která jsou stanovena jejími stanovami, a přesto, že na tuto skutečně byla upozorněna, žádným způsobem se nesnažila o nápravu. Dne datum rozhodla členská schůze žalované o přijetí nových stanov, kdy návrh těchto byl žalobkyni též zaslán s předstihem k připomínkování. Žalobkyně se k těmto nevyjádřila a předmětné schůze se neúčastnila. Opětovně nové stanovy byly žalobkyni zaslány a byla výslovně upozorněna na nutnost splnění podmínek zde stanovených. V případě, že by tam neučinila, její členství v žalované zaniklo uplynutím dne datum. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepodnikla žádné kroky, lze uzavřít, že nesplňuje podmínky členství dle čl. V. odst. 1 žalované ze dne datum, resp. ve smyslu čl. XXVI. odst. 5 stanov žalované ze dne datum, když nesplnila zde uvedené podmínky do datum, neboť její právní forma byla ve spolkovém rejstříku zapsána jako spolek, nikoli anonymizována dvě slova. K datum tak ze zákona členství žalobkyně v žalované zaniklo. K argumentaci žalobkyně, že se na ni nové ustanovení stanov nevztahuje vzhledem k tomu, že k datu jejich přijetí byla již členkou, žalovaná uvádí, že toto není pravdou, protože by tak muselo být ve stanovách výslovně uvedeno. V těchto, a to těch ze dne datum, nic takového není. Žalovaná dále uvádí, že žalobkyně nevyčerpala všechny zákonné možnosti její obrany proti shora uvedenému stavu, když navrženou podobu stanov nepřipomínkovala, schůze, kde byly tyto přijaty, se neúčastnila a ani následně se nedomáhala jejich neplatnosti v souladu s ustanovením § 258 a násl. o. z.

3. S námitkou věcné nepříslušnosti byla věc předložena společně nadřízenému soudu, kdy usnesením Vrchního soudu v Praze anonymizováno číslo ze dne datum bylo rozhodnuto, že projednání a rozhodnutí projednávané věci jsou v prvním stupně věcně příslušné okresní soudy.

4. Podáním ze dne datum doplnila žalobkyně svoji žalobu, kde uvedla, že hlavním cílem žalované bylo sdružovat jednotlivé anonymizována dvě slova v rámci anonymizováno složek České republiky. Hlavním úkolem této anonymizováno pak bylo to, že měla být vytvořena silnější pozice v rámci vyjednávání podmínek pro svoje zaměstnance, zajištění pracovních a platových podmínek a zejména sjednávání pojistných smluv. Jako člen anonymizováno tak mohli jeho členové čerpat profesní pojištění a pojištění pracovní neschopnosti od pojišťovny ERGO a dále pojištění od právní odpovědnosti od pojišťovny příjmení. Vzhledem k tomu, že mělo domněle dojít k zániku členství žalobkyně u žalované, byla tato nucena k datu datum si samostatně sjednat obdobné smlouvy, a to s velkými komplikacemi. Její vyjednávací pozice tak byla tímto zhoršena.

5. Na výše uvedené reagovala žalovaná svým podáním ze dne datum, kde zopakovala dvé předchozí argumenty ohledně nedostatku naléhavého právního zájmu pro podání této žaloby. Odkázala zde na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 6. 2018 sp. zn. 28 Cdo 1034/2017, dle kterého nelze v rámci řízení o určení sporného členství přezkoumávat rozhodnutí orgánu občanského sdružení, a to ani jako otázkou předběžnou. Ve zbytku byla její argumentace shodná, jako dříve (viz výše). Žalovaná se dále vyjádřila ještě svým podáním ze dne datum, kde upozornila na tu skutečnost, že žalovaná nesplňovala podmínky pro své členství v žalované již od samého počátku, neboť od samého počátku byla toliko spolkem a nikoli odborovou anonymizováno. Tehdy platné stanovy byly rejstříkovému soudu doručeny již dle datum, když ze spolkového rejstříku pak vyplývá, že žalobkyně vznikla až k datu datum. Zde žalovaná odkázala na § 3025 odst. 2 o. z., a dále na § 121 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřeneckých fondů v platném znění (dále jen rejstříkový zákon), dle kterého anonymizováno zaměstnanců vznikají dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno rejstříkovému soudu oznámení o založení této právnické osoby. Dle § 121 odst. 2 rejstříkového zákona rejstříkový soud provede zápis do pěti pracovních dnů. Ze shora uvedené tak vyplývá, že pokud by žalobkyně byla odborovou anonymizováno a nikoli toliko spolkem, tak v případě, kdy by dne datum doručila rejstříkovému soudu stanovy ze dne datum (představující oznámení o jejím založení), vznikla by již dne datum a nikoli až dne datum.

6. Na základě v řízení provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně se stala členkou žalované na základě přihlášky ze dne datum. Ze zápisu z jednání členské schůze anonymizováno 5 slov ze dne datum bylo zjištěno, že pod bodem V. byl schválen návrh změny stanov anonymizováno. příjmení příjmení (předsedkyně spolku – žalobkyně) nebyla při tomto hlasování přítomna, když této bylo telefonicky voláno, ale měla vypnutý telefon. V bodu 13 tohoto zápisu je pak řešena otázka toho, že žalobkyně a dále anonymizována čtyři slova obec, mají v obchodním rejstříku právní formu toliko spolek a ne odborovou organizaci. Z e-mailu s průvodním dopisem ze dne datum, fakticky datovaného datum, zaslaného Ing. jméno příjmení, prezidentem žalované, žalobkyni, vyplývá, že tato tímto byla upozorněna, že na podkladě nově schválených stanov ze dne datum žalobkyně nesplňuje podmínky členství v žalované, konkrétně podle čl. V. odst. 1 a podle čl. XXVI. odst. 5, a je tak povinna splnit všechny podmínky členství dle zcela citovaných ustanovení, jinak její členství v žalované zanikne uplynutím dne datum. Z průvodního e-mailu ze dne datum a vyrozumění o zániku členství v žalované ze stejného data vyplývá, že žalovaná vyrozuměla žalobkyni o zániku jejího členství ze shora uvedených důvodů. V rámci předložené e-mailové komunikace mezi jméno příjmení a paní příjmení ze dne 3. – datum vyplývá, že žalobkyně shledává rozhodnutí pana příjmení jako nicotné, a má za to, že změna právní formy od datum do datum nebyla proveditelná ani možná. Na toto je pak reagováno replikou ze dne datum zaslanou Ing. příjmení žalobkyni, opětovně je zde zkonstatováno, že k zániku došlo ze zákona, nikoli rozhodnutím některého orgánu žalobkyně, kdy stejná situace byla i u anonymizována čtyři slova obec, z. s. Z výpisu Sbírky listin Ministerstva spravedlnosti ČR, spolkového rejstříku, bylo zjištěno, že žalobkyně má jako právní formu zapsánu k datum spolek, žalovaná pak ke stejnému datu odborovou organizaci. Z vyrozumění o neplatnosti právního úkonu podle § 583 o. z. – rozhodnutí o přijetí za člena anonymizováno 5 slov ze dne datum, soud zjistil, že tímto žalovaná sdělila žalobkyni, že tato není odborovou anonymizováno a nejsou tak členy žalované, když rozhodnutí o jejich přijetí má žalovaný za neplatné. Zde je dále upozornění, že pokud žalobkyně nadále má zájem stát se členem žalované, je třeba změnit právní formu její právnické osoby tak, aby tato byla odborovou anonymizováno podle § 3025 odst. 1 o. z., a poté opětovně podat přihlášku do žalované. Ze Sbírky listin Krajské anonymizována čtyři slova obec a obec, z. s., vyplývá, že stanovy této společnosti došly na soud dne datum a z úplného výpisu ze spolkového rejstříku vyplývá, že tato vznikla datum. Při ústním jednání předložila žalobkyně dopis ze dne datum adresovaný žalované, konkrétně k rukám Mgr. et. Mgr. jméno příjmení, prezidenta spolku, jako reakci na dopis ze dne datum, ve kterém žalobkyně uvádí, že dopis ze dne datum, který ji upozorňuje na to, že nemůže být řádným členem žalované, neboť je toliko spolkem a nikoli zároveň odborovou anonymizováno, považuje žalobkyně za vnitřně rozporuplný, zmatečný a zcela nepřezkoumatelný. Ze zprávy Krajského soudu v Plzni datované datum bylo zjištěno, že tento žalobkyni sdělil, že souběh dvou právních forem není možný, cituje zde § 3025 odst. 2 o. z., dle kterého anonymizována dvě slova vzniká dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno příslušnému orgánu veřejné moci oznámení o jejím založení. A též § 121 zákona o veřejných rejstřících, kdy soud provede zápis do pěti pracovních dnů. Zápis do spolkového rejstříku tak má u nich pouze deklaratorně evidenční charakter, kdy zákon nedává rejstříkovému soudu možnost jejich zápis odmítnout nebo zamítnout a soud přímým zápisem zapíše tyto osoby do spolkového rejstříku ihned po doručení oznámení o jejich založení, aniž by prováděly jakýkoli přezkum.

7. Ze znění stanov žalované, tak jak se v čase měnily, zjistil soud následující: Dle stanov ze dne datum dle čl. VI. členy spolku mohou být pouze právnické osoby, které jsou rovněž anonymizováno organizacemi ve smyslu § 3025 odst. 1 o. z. Dle stanov ze dne datum č. l. V. bod 1. řádným členem anonymizováno se může stát právnická osoba, která je spolkem ve smyslu § 214 a násl. o. z., a je zároveň odborovou anonymizováno podle § 3025 o. z., jejíž členové jsou příslušníci nebo zaměstnanci subjektů uvedených v čl. I. odst. 1 stanov. Stejné znění článku pak obsahovala novela stanov číslo schválená datum s účinností od stejného data. Dle stanov ze dne datum čl. V. odst. 1 se řádným členem anonymizováno může stát pouze anonymizována dvě slova, která je právnickou osobou podle § 118 a násl. o. z., a zároveň spolkem podle § 214 a násl. o. z., a zároveň odborovou anonymizováno podle § 3025 odst. 1 o. z., a zároveň je jako anonymizována dvě slova zapsaná ve spolkovém rejstříku podle § 26 odst. 1 písm. a zákona č. 304/2014 Sb. a zároveň její členové jsou příslušníci nebo státní zaměstnanci nebo zaměstnanci zaměstnavatelů uvedených v č. l. I. odst. 1 těchto stanov, přičemž všechny podmínky musí být splněny kumulativně. Dle čl. XXVI. bod 5. členové anonymizováno jsou povinni splnit všechny podmínky členství podle V. odst. 1 těchto stanov do datum, jinak jejich členství zaniká uplynutím dne datum.

8. Soud pak dále k důkazu neprovedl žalobkyní předložené pojistné smlouvy a další listinné důkazy s těmito související, neboť tyto byly ve vztahu k předmětu řízení a neprokazovaly žalobkyní tvrzený naléhavý právní zájem, toliko, že případně pro ni bylo méně výhodné jednat s pojišťovnou jako samostatná osoba mimo sdružení s žalovanou, když ale tato skutečnost, i kdyby byla pravdivá, jako taková pro osvědčení právního zájmu neobstojí. Soud též k důkazu neprovedl e-mailovou komunikaci mezi účastníky (č. l. 8-9 spisu) datovanou datum a datum, neboť tato byla bez vztahu k předmětu řízení a nic neprokazovala. příjmení způsobem tak nebyl proveden zápis z jednání z mimořádné členské schůze anonymizováno ze dne datum, neboť tento byl opětovně bez vztahu k předmětu řízení, kdy z jeho obsahu pak nešlo učinit žádná relevantní skutková zjištění. Ze shora uvedených důvodů tak byly předmětné listinné důkazy navrhované žalobkyní soudem zamítány.

9. Dle ustanovení § 80 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

10. Dle ustanovení § 258 o. z. každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze domáhat u orgánu spolku.

11. Dle ustanovení § 259 o. z. právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy navrhovatel se o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

12. Ze shora uvedeného je zcela patrné, že pokud se má žalobkyně úspěšně domáhat určovací žalobou svého práva a eliminovat tak pro ni nepříznivou situaci či nejistotu, musí tak učinit za předpokladu, že odpovídající nápravy nelze dospět jinak a dále za předpokladu, že určovací žaloba bude efektivnějším krokem, než jiné právní prostředky a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Z výše uvedeného tak vyplývá, že pro úspěšnost žaloby na určení je zásadní podmínkou prokázání naléhavého právního zájmu na podání takové žaloby. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1121/2011, tak soud nejdříve posuzoval, zda žalobkyně dostatečně tvrdí a prokazuje existenci naléhavého právního zájmu tak, aby se vůbec mohl zabývat meritem věci. Na základě tohoto dospěl však k závěru, že se tak ze strany žalobkyně nestalo, a to ani v rovině tvrzení natož důkazní, ač o této své procesní povinnosti byla soudem poučena (v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 450/2000, naléhavý právní zájem pak ale nevyplývá ani z žalobkyní předložených důkazů viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 1513/2005). V rámci nařízeného ústního jednání se soud dotazoval žalobkyně, zda brojila proti změně stanov ze dne datum, konkrétně jejich článku V. Žalobkyně pak uvedla, že proti těmto brojil její právní zástupce, když ale k tomuto soudu nepředložila žádné důkazy a soud proto toto tvrzení nemá za prokázané. Žalobkyně taktéž připustila, že nepodala žalobu v souladu s ustanovením § 258 o. z., kterou by se bránila proti rozhodnutí spolku (resp. změně stanov ohledně podmínek členství). Ze shora uvedeného je tak patrné, že žalobkyně nevyužila všechny zákonné prostředky na ochranu svého členství v žalované (nebrojila proti stanovám, ač bylo prokázáno, že jejich znění jí bylo známo v podstatě od počátku, a podmínka toho, aby byla zároveň spolkem a odborovou anonymizováno, zde byla přítomna v podstatě od založení žalované viz shora popsané stanovy), a to jako předpoklad, který by osvědčoval její současný naléhavý právní zájem na podané určovací žalobě, když tato má být až ultimátním prostředkem ochrany žalobkyně před jednáním žalované. A nebránila se ani ex post podanou žalobou v příslušné lhůtě. Ani žalobkyní předložený dopis ze dne datum (viz výše) neprokazuje, že by žalobkyně v průběhu celého sporu s žalovanou nějakým způsobem brojila proti ustanovení čl. V., ať už kterýchkoli stanov, v tomto toliko polemizuje se zněním zaslaného dopisu ze strany žalované z datum (kterým je ale již prokazatelně upozorňována na nesoulad její právní formy se stanovami žalované). Soud se tedy vzhledem k výše uvedenému již nezabýval dalšími námitkami žalobkyně ohledně zániku jejího členství, tedy zda se na ni vztahovala následná změna stanov, když ona již členem v době jejich změny byla, tvrzením o faktickém výkonu funkce anonymizována dvě slova jako naplnění čl. 5 stanov a neposuzoval ani právní správnost napadaného shora citovaného ustanovení stanov. Zde snad v reakci na výše uvedenou zprávu Krajského soudu v Plzni ze dne datum lze konstatovat, že pokud by žalovaná byla odborovou anonymizováno mohla být zapsána i jako spolek. Vzhledem k výše konstatovanému, tak soudu nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, a proto jí náleží plná náhrada nákladů řízení jí vynaložená. Tyto sestávají ze sedmi úkonů právní služby po částka dle § 7 odst. 5 a § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen a. t.), (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. porada s klientem přesahující jednu hodinu datum, 3. vyjádření se k žalobě z datum, 4. porada s klientem přesahující jednu hodinu z datum, 5. vyjádření k doplnění žaloby z datum, 6. sdělení dalších významných skutečnosti z datum a 7. účast na jednání před soudem dne datum) a dále ze sedmi režijních paušálů po částka dle § 13 odst. 3 a. t. a 21 % DPH ve výši částka ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu úkonů a režijních paušálů. Celkem tak náklady řízení žalované činí částku ve výši částka Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. obec plnění pak bylo určeno dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalované.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.