OSPM 34 C 257/2018-604

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 325 620 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 97 187,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 97 187,87 Kč od 4. 7. 2017 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 228 432,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 325 620 Kč za den 3. 7. 2017 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 228 432,13 Kč od 4. 7. 2017 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 77 765,05 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu Plzeň-město náhradu 70,15 % nákladů řízení ve výši určeném v samostatném usnesení do tří dnů od právní moci samostatného usnesení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu Plzeň-město náhradu 29,85 % nákladů řízení ve výši určeném v samostatném usnesení do tří dnů od právní moci samostatného usnesení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 325 620 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 325 620 Kč od 3. 7. 2017 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci na základě kupní smlouvy ze dne 4. 4. 2007 nabyli do společného jmění manželů pozemek p. č. Anonymizováno, jehož součástí je rodinný dům č. p. Anonymizováno v k. ú. adresa, který účastníci rekonstruovali a provozovali v něm ubytovnu. V roce 2011 ukončili společné soužití a žalobkyně se vyklidila ze společné domácnosti. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 22. 2. 2012, č. j. 19 C 391/2011-17, bylo zúženo společné jmění účastníků na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. Zúžené SJM bylo vypořádáno ke dni 22. 2. 2015 fikcí. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 12. 6. 2015, č. j. 18 C 31/2015-56, který nabyl právní moci dne 11. 7. 2015, bylo manželství účastníků rozvedeno. Žalovaný od roku 2011 inkasoval nájemné za pronájem pokojů či lůžek v dané nemovitosti, avšak zisk si nechával pro sebe. Za období roku 2013 činil hrubý zisk z ubytovny nejméně částku 1 471 253 Kč, náklady na údržbu nemohly přesáhnout částku 600 000 Kč, a tedy čistý zisk činil nejméně částku 871 253 Kč. Na žalovanou proto připadá částka 435 626 Kč. Žalovaný jí 110 006 Kč zaplatil, a proto jí dluží 325 620 Kč. Příjmy z nájemného představují užitky z ubytovny, jež sdílely osud věci hlavní. Jelikož k vypořádání vlastnictví k ubytovně došlo fikcí s vypořádáním věci hlavní, došlo i k vypořádání přírůstků, každému z manželů pro to náleží 1/2 přírůstků za období od zúžení SJM v roce 2012 do vypořádání zúženého SJM v roce 2015. K vypořádání těchto přírůstků může dojít i mimo řízení o vypořádání SJM a majetkové nároky související s nakládáním s věcmi ve zrušeném, ale nevypořádaném SJM nelze řešit dříve, než současně s vypořádáním SJM; po jeho vypořádání nic nebrání ani vypořádání těchto majetkových nároků. O promlčenou pohledávku nejde, protože účastníci byli do 11. 7. 2015 manželé a promlčecí doba mezi manželi neběží. O částce 110 006 Kč zaplacené za rok 2013 žalovaný tvrdil, že se jedná o 1/3 čistého zisku a on si nechává 2/3 čistého zisku, neboť vykonává správu nemovitosti. Žalobkyně však s takovým rozdělením nesouhlasila a dohodu se žalovaným v tom směru nikdy neuzavřela, pouze tento žalovaným autoritativně nastavený stav po určitou dobu nuceně tolerovala. Že si ponechávala zaslané prostředky, neznamená, že by dohodu přijala. Pro platnost dohody o správě nemovitosti by navíc byla nutná písemná forma. Tyto peněžní prostředky nebyly spotřebovány pro účely rodiny, protože účastníci od roku 2011 spolu nežili, ani nehospodařili.

2. Žalovaný souhlasil s tvrzeními žalobkyně o koupi daného rodinného domku, jeho rekonstrukci a provozování ubytovny, o zúžení společného jmění manželů ke dni 22. 2. 2012, o rozvodu manželství dne 11. 7. 2015, že v roce 2013 žalovaný provozoval v dané nemovitosti ubytovnu a že jí za tento rok vyplatil celkem 110 006 Kč s tím, že se jedná o 1/3 zisku a také s tím, že k výzvě žalobkyně odmítl žalované plnění poskytnout. Svou obranu proti žalobě postavil na tom, že danou nemovitost účastníci nabyli do jejich SJM, k jehož vypořádání fikcí došlo až v roce 2015. Teprve od té doby je nemovitost v podílovém spoluvlastnictví účastníků, a tudíž až od roku 2015 je možné i zisky z nájmu vypořádávat jako příjmy (užitky) z podílového spoluvlastnictví; do té doby je nutné na příjmy z nájmu nahlížet jako na příjmy spadající do SJM. Pro věci ze zaniklého SJM, které nebyly vypořádány, platí režim společného jmění manželů a do doby, než je společné jmění manželů k těmto věcem vypořádáno, nemá žádný z manželů právo požadovat na druhém, aby mu vydal to, oč se oproti druhému z manželů obohatil z užitků ze společné věci. Žalovaná pohledávka je rovněž promlčená, jelikož žalobkyně se domáhá úhrady 1/2 čistého zisku z nájmu nemovitostí za rok 2013, což s ohledem na podání žaloby v červenci 2018 je po uplynutí obecné promlčecí lhůty. Celkové příjmy z ubytovny v roce 2013 činily dle daňového přiznání částku 843 268 Kč a výdaje uplatňované skutečnými náklady pak činily 692 832 Kč, čistý zisk ke zdanění činil 150 436 Kč, zisk z pronájmu nemovitosti za rok 2013 spotřebovali oba účastníci společně v roce 2013. Mezi účastníky byla rovněž uzavřena dohoda o způsobu rozdělení zisku z nájmu v poměru 1/3 ve prospěch žalobkyně a 2/3 ve prospěch žalovaného, jak to opakovaně uváděla žalobkyně v opatrovnickém řízení. Po odečtení částky, kterou žalobkyně obdržela, nezbývá k vyplacení ničeho. Z těchto důvodů navrhovala zamítnutí žaloby.

3. Soud vzal za prokázané, že účastníci nabyli na základě kupní smlouvy ze dne 4. 4. 2007 do SJM pozemek p. č. Anonymizováno a domu č. p. Anonymizováno v Anonymizováno ulici č. o. Anonymizováno, vše v katastrálním území adresa. Jejich vlastnické právo a údaj, že nemovitost je v SJM, bylo zapsáno do KN. Nemovitost účastníci zrekonstruovali a provozovali v ní ubytovnu. V roce 2011 se účastníci rozešli. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 9. 12. 2011, č. j. 19 C 391/2011-17, který nabyl právní moci 22. 2. 2012, bylo zúženo společné jmění účastníků až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Zúžené společné jmění účastníků nebylo nikdy vypořádáno dohodou ani rozhodnutím soudu. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 12. 6. 2015, č. j. 18 C 31/2015-56, který nabyl právní moci 11. 7. 2015. V roce 2013 žalovaný provozoval ubytovnu v dané nemovitosti, zejména uzavíral smlouvy s jednotlivými ubytovanými. Příjmy z ubytovny činily v daném roce cca částku 1 203 262 Kč a náklady na její provoz včetně splátky hypotečního úvěru, z něhož byla koupě ubytovny financována, činily celkem 581 682 Kč. Účastníci uzavřeli v roce 2012 ústní dohodu o rozdělení zisku z ubytovny 1/3 žalobkyni a 2/3 žalovanému. Žalovaný zaplatil žalobkyni za rok 2013 celkem částku 110 006 Kč s tím, že se jedná o 1/3 zisku z dané nemovitosti. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované pohledávky dopisem ze dne 19. 6. 2017, v němž žalovanému stanovila lhůtu k zaplacení do 3. 7. 2017. Žalovaný dopisem ze dne 3. 7. 2017 plnění odmítl a odůvodnil to obdobně jako ve svém vyjádření k žalobě.

4. Výše uvedená skutková zjištění, kromě zjištění o výši příjmů a výdajů spojených s ubytovnou a o dohodě o rozdělení zisku, vyplývají ze shodných tvrzení účastníků, které soud vzal za svá skutková zjištění.

5. Příjmy z ubytovny byly bezvýhradně tvořeny inkasovanými cenami ubytování od ubytovaných osob, jejich zaměstnavatelů či Úřadu práce ČR v podobě doplatku na bydlení. Cena ubytování činila v roce 2013 částku 130 Kč za noc, tedy měsíčně vycházela na 3 900 Kč, nebo 4 030 Kč, v únoru na 3 640 Kč. Výše ceny za ubytování je prokázána výslechem jméno FO a také výpověďmi jméno FO ve věcech vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 31 C 254/2017 a sp. zn. 38 C 289/2018 ve sporech, v nichž šlo o vypořádání zisku z dané ubytovny za roky 2012 a 2014 (viz protokol o jednání ze dne 11. 11. 2019 v první zmíněné věci na č. l. 502 a protokol o jednání ze dne 6. 2. 2020 ve druhé zmíněné věci na č. l. 508), ostatně i zdejší soud ve svých rozsudcích ze dne 22. 2. 2021, č. j. 31 C 254/2017-465, na č. l. 112 tohoto spisu, a ze dne 31. 10. 2023, č. j. 38 C 289/2018-290, na č. l. 560 tohoto spisu, uzavřel, že cena ubytování činila jak v předešlém, tak v následném roce částku 130 Kč za noc, z čehož lze dovodit, že i v roce 2013 cena ubytování byla stejná a k žalobkyní, či některými svědky povšechně popisovanému zdražování, došlo až po roce 2014. Jinou cenu ubytování měli ti ubytovaní, kteří byli příjemci doplatku na bydlení. Ve prospěch těchto ubytovaných Úřad práce ČR hradil měsíčně částku 4 600 Kč, jak to plyne mimo jiné z výpisu z účtu žalovaného u tehdejší banka. od č. l. 146 po č. l. 155. Výše příjmu ubytovny je tak určena počtem ubytovaných, délkou pobytu a cenou ubytování za jednu noc.

6. Postup výpočtu soud pro přehlednost zanesl do tabulky:

Období:

Ubytovaný: prokázáno z č. l.: prokázaná výše:

01/2013 jméno FO

147

4600

01/2013 jméno FO

147+278pv

4600

01/2013 jméno FO

281+477+503+539

4 030

01/2013 jméno FO

281+477+503+539

4 030

01/2013 jméno FO

146pv+282pv+453

4600

01/2013 jméno FO

279

2470

01/2013 jméno FO

146pv

4600

01/2013 jméno FO

274

4 030

01/2013 jméno FO

280pv

2470

01/2013 jméno FO

479

4 030

01/2013 jméno FO

146pv+453+284pv

4600

01/2013 jméno FO

282pv

4 030

01/2013 jméno FO

280pv

4 030

01/2013 jméno FO

284

1 690

01/2013 jméno FO

282

4030

01/2013 jméno FO

479

4 030

01/2013 jméno FO

280pv

4 600

01/2013 jméno FO

281

4 030

01/2013 jméno FO

478+478pv

4 030

02/2013 jméno FO

147pv+274

3 900

02/2013 jméno FO

147+278pv

4 030

02/2013 jméno FO

281+477+503+539

3 640

02/2013 jméno FO

281+477+503+539

3 640

02/2013 jméno FO

147+282pv+453

4600

02/2013 jméno FO

147

4600

02/2013 jméno FO

274

3 640

02/2013 jméno FO

479

3 640

02/2013 jméno FO

147+453+284pv

4600

02/2013 jméno FO

282pv

3 640

02/2013 jméno FO

280pv

3640

02/2013 jméno FO

282

2080

02/2013 jméno FO

479

3 640

02/2013 jméno FO

147+280pv

4 600

02/2013 jméno FO

281

3640

02/2013 jméno FO

478+478pv

3640

03/2013 jméno FO

149+274

4600

03/2013 jméno FO

149+278pv

4600

03/2013 jméno FO

281+477+503+539

4 030

03/2013 jméno FO

281+477+503+539

4 030

03/2013 jméno FO

148+282pv+453

4600

03/2013 jméno FO

148

4600

03/2013 jméno FO

147pv, 148

19250

03/2013 jméno FO

274

4 030

03/2013 jméno FO

147pv

1430

03/2013 jméno FO

479

4 030

03/2013 jméno FO

148pv+453+284pv

4600

03/2013 jméno FO

282pv

4 030

03/2013 jméno FO

280pv

4030

03/2013 jméno FO

149+282+453

3893

03/2013 jméno FO

282pv

130

03/2013 jméno FO

479

4 030

03/2013 jméno FO

281pv

130

03/2013 jméno FO

148pv+280pv

4 600

03/2013 jméno FO

281

4030

03/2013 jméno FO

478+478pv

4 030

03/2013 není uvedeno, za koho

148pv

3 900

04/2013 jméno FO

149pv+274

4 030

04/2013 jméno FO

149pv+278pv

4 030

04/2013 jméno FO

281+477+503+539

3 900

04/2013 jméno FO

281+477+503+539

3 900

04/2013 jméno FO

149pv+282pv+453

4600

04/2013 jméno FO

149

4600

04/2013 jméno FO

148pv

15000

04/2013 jméno FO

274

3 900

04/2013 jméno FO

479

3 900

04/2013 jméno FO

453+284pv

4600

04/2013 jméno FO

282pv

3 900

04/2013 jméno FO

280pv

3900

04/2013 jméno FO

282

2990

04/2013 jméno FO

149+282+453

3974

04/2013 jméno FO

282pv

3900

04/2013 jméno FO

282

1300

04/2013 jméno FO

479

3 900

04/2013 jméno FO

281pv

3900

04/2013 jméno FO

282

260

04/2013 jméno FO

280pv

4 600

04/2013 jméno FO

281

3900

04/2013 jméno FO

478+478pv

3 900

05/2013 jméno FO

149pv+274

4600

05/2013 jméno FO

282pv

3380

05/2013 jméno FO

149pv+278pv

4600

05/2013 jméno FO

281+477+503+539

4 030

05/2013 jméno FO

281+477+503+539

4 030

05/2013 jméno FO

149pv+282pv+453

4600

05/2013 jméno FO

150

4600

05/2013 jméno FO

149

14640

05/2013 jméno FO

274

4 030

05/2013 jméno FO

479

4 030

05/2013 jméno FO

453+284pv

4600

05/2013 jméno FO

282pv

4 030

05/2013 jméno FO

280pv

4030

05/2013 jméno FO

282pv

2860

05/2013 jméno FO

282

4030

05/2013 jméno FO

150+282+453

3974

05/2013 jméno FO

282pv

3770

05/2013 jméno FO

479

4 030

05/2013 jméno FO

281pv

520

05/2013 jméno FO

282

3640

05/2013 jméno FO

280pv

4 600

05/2013 jméno FO

281

4030

05/2013 jméno FO

478+478pv

4 030

06/2013 jméno FO

151+274

4600

06/2013 jméno FO

282pv

4600

06/2013 jméno FO

151+278pv

4600

06/2013 jméno FO

281+477+503+539

3 900

06/2013 jméno FO

281+477+503+539

3 900

06/2013 jméno FO

151+282pv+453

4600

06/2013 jméno FO

151pv

4600

06/2013 jméno FO

248pv

28600

06/2013 jméno FO

274

3 900

06/2013 jméno FO

479

3 900

06/2013 jméno FO

453+284pv

4600

06/2013 jméno FO

282pv

3 900

06/2013 jméno FO

280pv

3900

06/2013 jméno FO

282pv

3900

06/2013 jméno FO

282

3900

06/2013 jméno FO

150pv+453

3974

06/2013 jméno FO

479

3 900

06/2013 jméno FO

282

3900

06/2013 jméno FO

280pv

4 600

06/2013 jméno FO

281

3900

06/2013 jméno FO

478+478pv

3 900

07/2013 jméno FO

151pv+274

4 030

07/2013 jméno FO

151pv+282pv453

4600

07/2013 jméno FO

151pv+278pv

3 900

07/2013 jméno FO

281+477+503+539

4 030

07/2013 jméno FO

281+477+503+539

4 030

07/2013 jméno FO

152+282pv+453

4600

07/2013 jméno FO

151pv

4600

07/2013 jméno FO

248pv

24200

07/2013 jméno FO

274

4 030

07/2013 jméno FO

479

4 030

07/2013 jméno FO

453+284pv

4600

07/2013 jméno FO

282pv

4 030

07/2013 jméno FO

280pv

4030

07/2013 jméno FO

151pv+282pv

4600

07/2013 jméno FO

282

4030

07/2013 jméno FO

151pv+453

4257

07/2013 jméno FO

479

4 030

07/2013 jméno FO

282

4030

07/2013 jméno FO

280pv

4 600

07/2013 jméno FO

281

4030

07/2013 jméno FO

478+478pv

4 030

08/2013 jméno FO

152pv+274

4 030

08/2013 jméno FO

152pv+282pv+453

4600

08/2013 jméno FO

152pv+278pv

3 900

08/2013 jméno FO

281+477+503+539

4 030

08/2013 jméno FO

281+477+503+539

4 030

08/2013 jméno FO

152+282pv+453

4600

08/2013 jméno FO

152

4600

08/2013 jméno FO

248pv

22000

08/2013 jméno FO

152

15000

08/2013 jméno FO

274

4 030

08/2013 jméno FO

479

4 030

08/2013 jméno FO

453+284pv

4600

08/2013 jméno FO

282pv

4 030

08/2013 jméno FO

280pv

4030

08/2013 jméno FO

152pv+282pv

4600

08/2013 jméno FO

282

4030

08/2013 jméno FO

152pv+453

4600

08/2013 jméno FO

479

4 030

08/2013 jméno FO

282pv

650

08/2013 jméno FO

282

4030

08/2013 jméno FO

280pv

4 600

08/2013 jméno FO

281

4030

08/2013 jméno FO

478+478pv

4 030

09/2013 jméno FO

153pv+274

4600

09/2013 jméno FO

283

520

09/2013 jméno FO

154+282pv

4600

09/2013 jméno FO

154+278pv

4600

09/2013 jméno FO

281+477+503+539

3 900

09/2013 jméno FO

281+477+503+539

3 900

09/2013 jméno FO

152pv+282pv+453

4600

09/2013 jméno FO

153

4600

09/2013 jméno FO

248pv

18480

09/2013 jméno FO

274

3 900

09/2013 jméno FO

479

3 900

09/2013 jméno FO

479

3 900

09/2013 jméno FO

283

390

09/2013 jméno FO

453+284pv

4600

09/2013 jméno FO

282pv

3 900

09/2013 jméno FO

280pv

3900

09/2013 jméno FO

153pv+282pv

4600

09/2013 jméno FO

283

520

09/2013 jméno FO

282

3900

09/2013 jméno FO

153+453

4600

09/2013 jméno FO

479

3 900

09/2013 jméno FO

282

3900

09/2013 jméno FO

280pv

4 600

09/2013 jméno FO

281

3900

09/2013 jméno FO

478+478pv

3 900

10/2013 jméno FO

154+274

4600

10/2013 jméno FO

154+282pv

4600

10/2013 jméno FO

154+278pv

4600

10/2013 jméno FO

281+477+503+539

4 030

10/2013 jméno FO

281+477+503+539

4 030

10/2013 jméno FO

154+282pv+453

4600

10/2013 jméno FO

154pv

4600

10/2013 jméno FO

153pv

12850

10/2013 jméno FO

274

4 030

10/2013 jméno FO

283

1950

10/2013 jméno FO

479

4 030

10/2013 jméno FO

283

3 250

10/2013 jméno FO

154

2300

10/2013 jméno FO

283

3900

10/2013 jméno FO

453+284pv

4600

10/2013 jméno FO

282pv

4 030

10/2013 jméno FO

280pv

4030

10/2013 jméno FO

280pv

3900

10/2013 jméno FO

154+282pv

4600

10/2013 jméno FO

282

4030

10/2013 jméno FO

154+453

4600

10/2013 jméno FO

479

4 030

10/2013 jméno FO

282

4030

10/2013 jméno FO

280pv

4 600

10/2013 jméno FO

281

4030

10/2013 jméno FO

478+478pv

4 030

11/2013 jméno FO

274

4600

11/2013 jméno FO

282pv+453

4600

11/2013 jméno FO

278pv

4600

11/2013 jméno FO

281+477+503+539

3 900

11/2013 jméno FO

281+477+503+539

3 900

11/2013 jméno FO

282pv+453

4600

11/2013 jméno FO

281

4600

11/2013 jméno FO

274

3 900

11/2013 jméno FO

283

3900

11/2013 jméno FO

479

3 900

11/2013 jméno FO

283

780

11/2013 jméno FO

283

4 030

11/2013 jméno FO

453+284pv

4600

11/2013 jméno FO

282pv

3 900

11/2013 jméno FO

280pv

4030

11/2013 jméno FO

453+282pv

4600

11/2013 jméno FO

282

3900

11/2013 jméno FO

154pv+453

4600

11/2013 jméno FO

479

3 900

11/2013 jméno FO

154+282

3900

11/2013 jméno FO

280pv

4 600

11/2013 jméno FO

281

3900

11/2013 jméno FO

453

4600

11/2013 jméno FO

478+478pv

3 900

12/2013 jméno FO

274

4600

12/2013 jméno FO

282pv+453

4600

12/2013 jméno FO

278pv

4600

12/2013 jméno FO

281+477+503+539

4 030

12/2013 jméno FO

281+477+503+539

4 030

12/2013 jméno FO

283

3770

12/2013 jméno FO

282pv+453

4600

12/2013 jméno FO

283pv+453

4600

12/2013 jméno FO

274

4 030

12/2013 jméno FO

283

4030

12/2013 jméno FO

479

4 030

12/2013 právnická osoba

485

16200

12/2013 jméno FO

283

1300

12/2013 jméno FO

453+284pv

4600

12/2013 jméno FO

282pv

4 030

12/2013 jméno FO

453+282pv

4600

12/2013 jméno FO

283pv

4030

12/2013 jméno FO

282

4030

12/2013 jméno FO

319+453

4600

12/2013 jméno FO

479

4 030

12/2013 jméno FO

283pv

4 030

12/2013 jméno FO

539

4030

12/2013 jméno FO

280pv

4 600

12/2013 jméno FO

154pv+281

4030

12/2013 jméno FO

283pv+453

4600

12/2013 jméno FO

478+478pv

4 030 spolu:

1 203 262 Kč

7. Tabulka uvádí jednotlivé ubytované po jednotlivých měsících roku 2013 s odkazem na číslo listu, na němž se nachází důkaz o tom, že ten který ubytovaný byl v jakém období v ubytovně ubytován, případně o výši zaplacené ceny ubytování. Ve sloupci „prokázaná výše“ je pak buďto součin počtu nocí a příslušné sazby, nebo výše doplatku na bydlení v případě příjemců této dávky.

8. Prvním důkazem, z něhož lze usoudit na to, které osoby a v jakém období byly v ubytovně ubytovány, je výpis z účtu žalovaného u banka. od č. l. 146 po č. l. 155 za období roku 2013. Jsou v nich přehledně uvedeny platby doplatku na bydlení vypláceného Úřadem práce ČR žalovanému za ubytované. Je v nich uvedená osoba ubytovaného, o niž jde, měsíc, k němuž se dávka vztahuje a její výše – u dávek za rok 2013 bezvýjimečně 4 600 Kč.

9. Jelikož zákon, ani dohoda účastníků nestanovovala žádnou periodu, v níž by mělo dojít k účetnímu uzavření a vypořádání zisku za to které období, přihlédl soud k tomu, že doplatky na bydlení za prosinec 2012, avšak vyplacené v lednu 2013, a rovněž tak platby společnosti právnická osoba. z roku 2013 za ubytování v roce 2012, byly pravomocně vypořádány v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 31 C 254/2017 (srov. rozsudek ze dne 22. 2. 2021, č.j. 31 C 257/2017-465, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 5. 2022, č.j. 18 Co 131/2021-522, na č. l. 156 a č. l. 330 tohoto spisu). Současně lze poukázat na to, že žalobkyně se zahrnutím těchto plateb do vypořádání za rok 2012 souhlasí, neboť na jednání dne 6. 11. 2023 uvedla, že s těmito platbami ve svých tabulkách (za rok 2013) nepočítá (viz protokol o jednání na č. l. 466).

10. Z výpisů z účtů jsou také prokázána zjištění stran plateb za ubytování placených jméno FO, v jehož případě nejde o ubytovaného, ale o nájemce části domu, který v ní ubytovával své spolupracovníky a v roce 2013 si vedl vlastní ubytovací knihu a ubytování cizinců také samostatně oznamoval (srov. zprávu Policie ČR ze dne 15. 9. 2015 na č. l. 250 a též jeho svědeckou výpověď v protokolu o jednání ve věci sp. zn. 31 C 254/2017 ze dne 11. 11. 2019 na č. l. 502 tohoto spisu).

11. Druhým důkazem o osobách, jimž býval vyplácen doplatek na bydlení, je zpráva Úřadu práce ČR ze dne 25. 10. 2023 na č. l. 453, z níž plyne, že tam posledně sedmi jmenovaným byl vyplácen doplatek na bydlení a jsou zde i uvedeny doby, v nichž jim byl doplatek poskytován.

12. Nejobšírnějším důkazem o ubytovaných osobách je kniha ubytovaných od č. l. 278 po č. l. 287, resp. též v opatrovnickém spisu dětí účastníků, kam byla doložena žalovaným. V knize je uvedeno jméno a příjmení ubytovaného, jeho adresa, číslo OP či jiného dokladu, datum příchodu a datum odchodu. Ubytovací kniha je věrohodným důkazem, vedl ji sám žalovaný, což plyne jednak z toho, že ubytovnu v roce 2013 sám spravoval, jednak ve svém účastnickém výslechu sám prohlásil, že do ní jen on sám zapisoval, je proto odpovědný za správnost jím vyplněných údajů. Údaje z výpisů z účtů, zprávy Úřadu práce ČR a ubytovací knihy, soud přenesl do tabulky výše. Pokud jde o osoby, jímž byl poskytován doplatek na bydlení, ty jsou uvedeny jak v ubytovací knize, tak ve zprávě Úřadu práce ČR, či označeny na výpisech z účtu žalovaného. Veškeré tyto údaje spolu korespondují.

13. Do tabulky nejsou přeneseny osoby, které sice jsou zapsány v ubytovací knize, ale dle tabulky ze zprávy Policie ČR ze dne 15. 9. 2015 na č. l. 250 jim ubytování poskytoval jméno FO, a tedy za ně platil žalovanému. Za nevěrohodné soud považuje ty příjmové pokladní doklady pro jméno FO, o nichž žalovaný ve svém účastnickém výslechu tvrdil, že je nevystavil (z těch, jejíchž správnost žalovaný potvrdil, soud, pokud jde o zjištění příjmů z ubytovny, vycházel). Sporné příjmové doklady jsou vesměs psány smíšenou čechoslovenštinou a písmem, které na první pohled neodpovídá zbylým příjmovým pokladním dokladům a nejsou opatřeny ani razítkem. První sporný příjmový pokladní doklad pochází z února 2013 a jméno FO měl dle něj v hotovosti zaplatit 20 240 Kč. Údaje o takové platbě však odporují jiným důkazům, zejména sdělení Policie ČR na č. l. 250, z něhož je patrné, že první zaměstnanci jméno FO bydleli na ubytovně od počátku března 2013, což mimo jiné také odpovídá údajům v ubytovací knize. Pakliže však spolupracovníci jméno FO v únoru 2013 na ubytovně nebydleli, musí být údaje v příjmovém pokladu dokladu nesprávné. Pochybnosti o správnosti lze pak vztáhnout i na další příjmové pokladní doklady vyplněné stejným člověkem. V této souvislosti je nápadné, že právě tyto pochybné příjmové pokladní doklady jsou vystaveny právě za ty měsíce, kdy jméno FO na ubytování svých spolupracovníků hradil také bankovním převodem. V případě platby za říjen se dokonce jedná o stejnou částku, jež měla být zaplacena v hotovosti, tak byla zaplacena bankovním převodem.

14. Z potvrzení společnosti právnická osoba ze dne 3. 7. 2020 na č. l. 485 plyne, že tato společnost v roce 2013 nechala ubytovat své zaměstnance jméno FO, jméno FO, jméno FO a jméno FO za celkem souhrnných 16 200 Kč. S ohledem na to, že tyto osoby nejsou výše v tabulkách zaneseny, i kdyby v ubytovací knize byli vedeni, pro zjednodušení je jako ubytovaná v tabulkách uvedená společnost právnická osoba

15. Výdaje na provoz ubytovny spočívaly v úhradách dodávek elektrické energie, plynu, vody, poplatku za svoz komunálního odpadu, pojistném na pojištění nemovitosti, v níž se nachází ubytovna a ceně za její úklid. I tyto údaje jsou pro přehlednost zaneseny do tabulky:

Náklady: elektřina č. l. plyn č. l. voda č. l. hypotéka č. l.

01/13

9680

146

9440

146

3120

146

22923

146+146pv

02/13

9680

146pv

9440

147

3120

147

22923

146pv

03/13

9680

147pv

9440

147pv

3120

147pv

22923

147pv+148

04/13

9680

148pv

9440

148pv

3120

149

22923

148pv+149

05/13

9440

149pv

5380

149pv

22923

149pv

06/13

1471

150

9440

150

5380

150

22923

150

07/13

10010

151

9440

150

5380

150

22923

151+151pv

08/13

10010

152

10640

152

5380

152

22923

152

09/13

10010

152pv

10640

152pv

5380

152pv

22923

152pv+153

10/13

10010

153pv

10640

153pv

5380

153pv

22923

153pv+154

11/13

10010

154pv

10640

154pv

5380

154pv

22923

154pv

12/13

10010

155

10640

155

5380

155

22923

155 součet:

581 682 Kč

16. V tabulce jsou rozepsány jednotlivé výdaje spojené s ubytovnou včetně splátek hypotéky pořízené za účelem financování koupě ubytovny (srov. rozsudky ve sporu účastníků o zrušení podílového spoluvlastnictví k ubytovně ze dne 29. 9. 2020, č. j. 14 C 146/2017-303, na č. l. 104 tohoto spisu, ve znění usnesení ze dne 18. 2. 2021 na č. l. 108 tohoto spisu, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 6. 2021, č. j. 14 Co 61/2021-392 na č. l. 109). Výše jednotlivých plateb je prokázána z výpisu z účtu žalovaného u banka. U plateb za energie došlo rámcově od června či července 2013 k jejich navýšení (viz jednotlivé výše uvedené č. l.), výše splátky hypotečního úvěru činila 22 923 Kč včetně poplatku za správu úvěru ve výši 150 Kč. K tomu se přidává, že žalovaný pololetně hradil poplatek za svoz komunálního odpadu za první pololetí 2013 ve výši 4 901 Kč a za druhé pololetí ve výši 5 078 Kč (srov. faktury a příjmové pokladní doklady na č. l. 344 a 343 ve vztahu k prvnímu pololetí a za druhý půlrok fakturu a příjmový pokladní doklad na č. l. 341 a 342). Ze sdělení právnická osoba. na č. l. 351 plyne, že na pojistné za období od 5. 4. 2013 do 4. 4. 2014 (tj. přibližně za jeden rok), činilo pojistné na škodové pojištění ubytovny 9 576 Kč a bylo zaplaceno v hotovosti dne 29. 3. 2013. Jelikož ubytovnu spravoval žalovaný a hradil náklady s ní spojené, zatímco žalobkyně žádné náklady nehradila, lze dovodit, že platbu provedl žalovaný. Pokud jde o platby za úklid, soud vychází z účastnické výpovědi žalobkyně, dle níž se později dozvěděla, že žalovaný hradil jméno FO, partnerce jméno FO, dvou ubytovaných, o nichž všichni svědkové – jméno FO, jméno FO, jméno FO a také sám žalovaný vypověděli, že působili jako kontaktní osoby v nepřítomnosti žalovaného, zařizovali za něj některé záležitosti, částku přibližně 1 000 Kč měsíčně za úklid ubytovny. Celková výše výdajů za rok 2013 proto činí 581 682 Kč.

17. Při určení výše příjmů a výdajů nelze vycházet z daňového přiznání žalovaného za rok 2013 na č. l. 172 už jen proto, že se údaje uvedené v daňovém přiznání rozcházejí s tvrzením žalovaného, že žalobkyni zaplatil 1/3 čistého zisku z ubytovny ve výši 110 006 Kč, což by mělo vést k tomu, že zisk by měl činit 330 018 Kč. Pro daňové účely je navíc vykazovaný zisk ovlivněn také odpisy hmotného majetku či úroky z hypotečního úvěru. I údaj o výši nákladů se rozchází s tvrzením žalovaného, že tyto náklady činily 45 000 – 50 000 Kč měsíčně. Údaje o výši příjmů a výdajů v daňovém přiznání nekoresponduje s jinými provedenými důkazy, zejména s ubytovací knihou ve spojení se sazbou ubytování za jednu noc. Je tak zřejmé, že skutečný příjem z ubytovny byl vyšší a skutečné výdaje byly nižší, než jsou uvedeny v daňovém přiznání (a to ještě nemluvě o tom, že jak žalobkyně, tak žalovaný za platby přijaté od ubytovaných nevystavují daňové doklady).

18. Již v návrhu na zahájení řízení o zvýšení výživného na nezletilé děti ze dne 9. 10. 2014 na č. l. 196 se žalobkyně zmínila o tom, že má od žalovaného příjem 13 600 Kč měsíčně vyplácený jako třetinový podíl z čistého zisku za pronájem ubytovny. Na jednání před zdejším soudem v opatrovnické věci dětí účastníků dne 27. 1. 2015 žalobkyně celkem jasně uvedla, že se žalovaným uzavřeli ústní dohodu, dle níž jí bude vyplácena 1/3 čistého zisku, ona neměla představu o tom, kolik to skutečně vynáší, ale když navštívila ubytovnu, zjistila, že je více obsazena, než jí tvrdil. O zaplacených penězích však tvrdil, že je to 1/3 z čistého zisku, náležela by jí ½, ale protože se žalovaný o ubytovnu stará, tak žalobkyně dostává 1/3. Ve vyjádření k odvolání ze dne 3. 5. 2016 na č. l. 184 žalobkyně v článku V nadepsaném jako „Dohoda o výplatě zisku z pronájmu, Příjmy otce a potřeby dětí“ výslovně uvedla, že účastníci uzavřeli v roce 2012 ústní dohodu o tom, že jí žalovaný bude vyplácet 1/3 z čistého zisku získaného pronájmem ubytovny s tím, že on si ponechá 2/3 čistých výnosů a není proto třeba vyčíslovat, jaké jsou náklady na provoz nemovitosti, protože podíly jsou vypláceny z čistého zisku. Dále se zde uvádí, že otec dohodu neplní, protože část příjmů zatajuje a vyplácí každoměsíčně částku ve stejné výši, ač obsazení ubytovny kolísá.

19. Vůli žalobkyně k uzavření dohody nelze úspěšně zpochybnit tvrzením, že se žalobkyně o dohodě zmínila v opatrovnické věci, pro jejíž posouzení nebyla dohoda příliš důležitá. Lze sice pochopit, že v takové situaci může dojít k nepřesnostem ve vyjadřování, případně k nepřesnostem v protokolaci, nicméně účastnická výpověď žalobkyně je zcela ve shodě s později napsaným vyjádřením k odvolání, které se o dohodě zmiňuje jako o uzavřené a neplyne z něho, že by dohoda měla být buď neuzavřena vůbec pro nesouhlas žalované, nebo uzavřena neplatně pro nátlak, výhrůžky, tíseň či nouzi, kdy v tomto směru účastnická výpověď žalované není zcela jednoznačná. Nelze přitom opomenout to, že stanovisko „ber, nebo nech být,“ nedosahuje potřebné intenzity k posouzení vůle jako nesvobodné; nerovné rozdělení zisku v daném poměru za daných okolností (že žalovaný se o ubytovnu staral) není ani nápadně nevýhodnou podmínkou. S ohledem na to, tomu bude spíše naopak – právě proto, že nešlo o důležitou věc pro opatrovnické řízení, žalobkyně popravdě uvedla, jak se se žalovaným dohodla a nedohlédla na důsledky ve sporech o vypořádání zisku z ubytovny, v té době ještě nezahájených. Nerovné rozdělení zisku má navíc své ekonomického opodstatnění v tom, že to byl žalovaný, kdo se o ubytovnu staral a na vytváření zisku se aktivně podílel. Na uzavření či platnost dohody nemá vliv, že žalovaný dohodu přesně neplnil a 1/3 zisku určoval odhadem či libovolně.

20. Důkazní návrhy žalovaného k prokázání jeho tvrzení, že jakési příjmy z ubytovny (zřejmě nad rámec vyplacených 110 006 Kč) pobírala také žalovaná, se nezdařily. Žalobkyně nemá u právnická osoba. žádný účet (zpráva právnická osoba. na č. l. 411), účet neměla ani v právnická osoba. (zpráva na č. l. 413) a z jejích výpisů z účtu u právnická osoba. od č. l. 419 po č. l. 431, jakož i z výpisů z účtu u mBank a.s., organizační složky za rok 2013 na č. l. 459 se podává, že žalobkyně žádné příjmy z ubytovny na tyto účty neobdržela.

21. Tvrzení, že zisk z ubytovny byl spotřebován v roce 2013 a na dovolené v roce 2014 nebere vážně ani sám žalovaný. Takové tvrzení jednak odporuje jeho tvrzení, že zmíněný zisk žalobkyni zaplatil. Jestliže jí žalovaný 1/3 zisku zaplatil, nemohl tuto třetinu současně spotřebovat na dovolené v roce 2014. Zdejší soud navíc v rozsudcích o vypořádání zisku za roky 2012 a 2014 (viz na konci bodu 35 odůvodnění rozsudku ze dne 22. 2. 2021 a též bod 11 odůvodnění rozsudku ze dne 31. 10. 2023) dospěl ke zjištění, že rodinná domácnost účastníků zanikla v roce 2011 a nadále účastníci společně nehospodařili, bydleli a žili odděleně, tudíž asi sotva účastníci výnosy z ubytovny spotřebovali společně. Ze strany žalovaného jde spíše o reakci na právní názor z usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 2. 2019, č.j. 18 Co 133/2018-124, na č. l. 71 tohoto spisu. Ačkoli tvrzení o spotřebování výnosů z ubytovny měl prokázat mimo jiné účastnický výslech žalovaného, ten si na spotřebování oněch výnosů nevzpomněl.

22. Po právní stránce soud vyšel z § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. Jelikož účastníci nabyli nemovitost, o níž v souzené věci jde, za trvání manželství, stala se ubytovna součástí SJM. Poté, co bylo SJM zúženo dle § 148 odst. 1 obč. zák., ve vztahu k předmětné nemovitosti SJM zaniklo dle § 149 odst. 1 a 4 obč. zák. Jelikož majetková práva k ubytovně jako součásti SJM nebyla vypořádána dohodou, ani rozsudkem (nebyla podána ani žaloba) dle § 149 odst. 2 a § 150 odst. 1 a 3 obč. zák., došlo 22. 2. 2015 k jeho vypořádání fikcí dle § 150 odst. 4 obč. zák.

23. Cena ubytování zaplacená žalovanému v roce 2013 má charakter výnosů, jež byly dosaženy z majetku patřícího do sice zaniklého, avšak v té době nevypořádaného SJM. Jelikož se dle § 145 odst. 1 obč. zák. účastníci podílejí jak na výnosech, tak na nákladech na udržování společného majetku, lze náklady od výnosu odečíst a vypořádat čistý zisk, který má charakter přírůstku k majetku účastníků.

24. Přitom platí, že přírůstky a výnosy z majetku, který byl v SJM v okamžiku jeho zániku, vzniklé v období od zániku SJM do jeho vypořádání, již striktně vzato součást společného jmění netvoří, protože po zániku společného jmění nelze nadále jeho masu rozšiřovat. Právní režim těchto přírůstků a výnosů se řídí (stejně jako majetek doposud nevypořádaného SJM) podle § 853 obč. zák. přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o SJM, a tyto přírůstky a výnosy lze vypořádat v rámci řízení o vypořádaní SJM (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 22 Cdo 2434/2014, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1476/2022, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2023, sp. zn. 20 Cdo 238/2023).

25. Když k tomu judikatura dodává, že tyto přírůstky a výnosy lze vypořádat v rámci řízení o vypořádání SJM pouze za podmínky, byl-li nárok na jejich vypořádání uplatněn ve lhůtě 3 let od zániku SJM (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2013, sp. zn. 22 Cdo 3395/2012, rozsudek ze dne 30. 8. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3379/2014, a rozsudek ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5703/2015), je tím řečeno pouze to, že k jejich vypořádání může a nikoli musí dojít v řízení o vypořádání SJM. Jiný závěr by vedl jen k obtížně obhajitelným důsledkům při vzniku přírůstků či výnosů krátce před uplynutím lhůty k vypořádání SJM. Přírůstky a výnosy z majetku v nevypořádaném společném jmění tudíž lze vypořádat nejdříve současně s vypořádáním SJM, avšak nedojde-li k jejich vypořádání společně s vypořádáním SJM, lze tak učinit i později, a to už jen proto, že takto nabytý majetek se podle ustanovení o SJM posuzuje pouze přiměřeně a do masy zaniklého a nevypořádaného SJM nepatří (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3210/2018, obdobně k výnosům rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1912/2019).

26. O promlčenou pohledávku nejde, protože jde-li o právo mezi manželi, promlčení ani nepočíná ani neběží, nejde-li o úroky a opětující se plnění (§ 114 obč. zák.). Jelikož manželství bylo rozvedeno dne 11. 7. 2015 a žaloba byla podána dne 11. 7. 2018, žalobkyně své právo vykonala v souladu s § 100 odst. 1 věty první obč. zák. a § 101 obč. zák. včas.

27. Dohoda o rozdělení zisku nemusela být písemná (srov. přiměřeně rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2009, ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4455/2008, a ze dne 10. 10. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4201/2017).

28. Rozdíl v příjmech a výdajích činí 621 580 Kč (1 203 262 Kč - 581 682 Kč). Žalobkyni náležela 1/3 ve výši 207 193,34 Kč, avšak co do částky 110 006 Kč její nárok zanikl splněním před podáním žaloby dle § 559 odst. 1 obč. zák., a proto žalovaný dluží žalobkyni 97 187,87 Kč.

29. Žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení žalované pohledávky do 3. 7. 2017 ve smyslu § 563 obč. zák. Jelikož se tak nestalo, ocitl se žalovaný podle § 517 odst. 1 obč. zák. od 4. 7. 2017 v prodlení, a žalobkyni proto podle § 517 odst. 2 obč. zák. vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši určené v § 2 ve spojení s § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 147 odst. 1 o. s. ř. Každý z účastníků měl úspěch jen částečný, a proto soud náhradu nákladů poměrně rozdělil. Úspěch žalobkyně je tvořen částkou 97 187,87 Kč, jež jí byla přisouzena. Úspěch žalovaného činí částka 228 432,13 Kč, pro niž byla žaloba zamítnuta. Jednalo se tak celkem o 325 620 Kč. Úspěch žalovaného proto činí 70,15 % (228 432,13 Kč / 325 620 Kč) a úspěch žalobkyně 29,85 % (100 % - 70,15 %). Po odečtení úspěchu žalobkyně od úspěchu žalovaného činí jeho právo na náhradu nákladů řízení v základu 40,30 %.

31. Náklady řízení žalovaného sestávají z nákladů právního zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 AT z tarifní hodnoty ve výši 325 620 Kč v sazbě 9 620 Kč za jeden úkon právní služby. Advokátka žalovaného připravila a převzala právní zastoupení žalovaného podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, učinila písemná podání ve věci samé ve dnech 3. 9. 2018 na č. l. 28, 3. 1. 2022 na č. l. 143, 30. 11. 2023 na č. l. 487 a 25. 1. 2024 na č. l. 593, vše podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, zastoupila ho při jednáních ve dnech 6. 12. 2021, 28. 3. 2022, 27. 9. 2023, 6. 11. 2023, které přesáhlo dvě hodiny, 13. 11. 2023, které rovněž přesáhlo 2 hodiny, vše podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, a podala návrh na separaci náhrady nákladů řízení ze dne 16. 3. 2022 na č. l. 233 a návrh na přerušení řízení ze dne 23. 5. 2022 na č. l. 337, obojí podle § 11 odst. 2 a 3 AT, neboť tyto úkony se více blíží úkonům právní služby uvedeným ve druhém odstavci zmíněného ustanovení, zejména těch, které jsou uvedeny pod písm. b). Jedná se celkem o 16 úkonů v celé sazbě a 3 úkony v poloviční sazbě mimosmluvní odměny advokáta. Dále právní zástupkyni žalované náleží náhrada hotových výdajů k 19 úkonům právní služby podle § 13 odst. 3 AT v paušální výši po 300 Kč. Náklady řízení žalovaného tak (kromě odměny a režijního paušálu za jednání dne 16. 3. 2022) a celkem činí 168 350 Kč (9 620 Kč x 17,5).

32. Podle výše uvedených ustanovení náleží advokátce žalovaného též náhrada nákladů za jednání dne 16. 3. 2022 ve výši 9 920 Kč složené z odměny za právní zastoupení a režijního paušálu. Přisouzení této náhrady však má (nejméně co do 59,70 %) oporu v § 147 odst. 1 o. s. ř. Jde o náhradu nákladů řízení, které by jinak nebyly v průběhu civilního soudního řízení vznikly, které nesouvisí s řádným vedením sporu. Pojmu zavinění je třeba přikládat procesní význam, podobně jako je tomu u § 146 odst. 1 věty první o. s. ř. Nejde o zavinění nákladů řízení ve smyslu úmyslu či nedbalosti, jak se to někdy uvádí, vždyť zaviněnými podle daného ustanovení mohou být i náklady, které vznikly náhodou, která se účastníkovi přihodila. Účastník je zavinil tehdy, když je svým jednání zapříčinil. To se stalo, protože žalobkyně – poté, co požádala dne 14. 1. 2022 o prodloužení lhůty dle § 118b odst. věty druhé o. s. ř., jež měla jinak uplynout v pondělí dne 17. 1. 2022, o 30 dnů, tj. do 16. 2. 2022 – na výzvu soudu ze dne 7. 3. 2022, aby osvědčila svá tvrzení v návrhu na prodloužení lhůty, zůstala nečinná až do jednání dne 16. 3. 2022, na němž předložila výměnný poukaz, z něhož plynulo, že byla v době běhu (původní) koncentrační lhůty hospitalizována v nemocnici; tedy jinak řečeno až na jednání dne 16. 3. 2022 šlo o rozhodnout o návrhu na prodloužení lhůty. To, že žalobkyně na výzvu ze dne 7. 3. 2022 neodpověděla, však samo o sobě důvodem k odročení jednání (bez návrhu soudem) nebylo, protože přicházelo v úvahu neprodloužení lhůty a zamítnutí žaloby pro neunesení břemene tvrzení. Pro úplnost soud dodává, že § 147 odst. 1 o. s. ř. sice umožňuje o separaci náhrady nákladů řízení rozhodnout dříve, nicméně lze tak učinit i v rozhodnutí, jímž se řízení končí. V případě zamítnutí žaloby v plném rozsahu, by se otázka separace náhrady nákladů řízení stala bezvýznamnou.

33. Náklady řízení žalobkyně celkem činí 178 270 Kč (168 350 Kč + 9 920 Kč). Náhrada nákladů řízení tak celkem činí 77 765,05 Kč ((168 350 Kč x 0,4030) + 9 920 Kč). Jelikož je náhrada nákladů řízení z obou důvodů hrazena žalobkyni, šlo pro zjednodušení částky sečíst a rozhodnout jedním výrokem.

34. O nákladech státu rozhodl soud v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. Státu vznikly náklady odpovídající svědečnému svědka jméno FO, o němž nebylo doposud rozhodnuto. U žádného z účastníků nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, proto jsou povinni zaplatit státu náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, tj. podle poměru svého úspěchu ve vztahu k předmětu řízení. Žalobkyně měla úspěch co do 29,85 % jí uplatněného procesního nároku a žalovaný měl úspěch co do 70,15 %, proto je žalovaný povinna zaplatit státu 29,85 % jeho nákladů a žalobkyně je povinna zaplatit státu 75,15 % jeho nákladů. Výše těchto nákladů bude určena v samostatném usnesení dle § 155 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.

35. Pariční lhůty byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř.; náhradu nákladů řízení žalované je třeba zaplatit k rukám advokátky, která žalovaného zastupovala (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinná osoba povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná osoba domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.