OSPM 30 C 5/2025-37

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Stehlíkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_004⟫ žaloba na určení

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta B.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud určil že, žalovaná nemá ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum, která byla mezi účastníky uzavřena, nárok na vydání bezdůvodného obohacení, in eventum, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota je platným právním jednáním platným. Návrh odůvodnila tím, že jako úvěrující uzavřela s žalovanou jako úvěrovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši částka. Žalobkyně se s žalovanou ve smlouvě dohodla, že předmětný úvěr společně s úroky podle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby jako celkovou cenu úvěru ve výši částka uhradí žalovaná žalobkyni v pravidelných 33 měsíčních splátkách po částka splatných vždy do každého dvacátého dne daného měsíce na účet žalobkyně, kdy splatnost 1. splátky byla dohodnuta na datum. Úvěruschopnost žalované byla posouzena s péčí řádného hospodáře, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované. Žalobkyně rovněž využila veřejně dostupné informace. Žalovaná doplatila žalobkyni smluvený úvěr ve splátkách zcela dne datum. Žalobkyni byla ze strany žalované dne datum doručena námitka neplatnosti smlouvy o úvěru s výzvou k vydání bezdůvodného obohacení. Vzhledem k této námitce žalované je vztah ze smlouvy o úvěru pro žalobkyni nejistý, kdy žalovaná plnila svůj závazek a ze strany žalobkyně tedy nelze spor řešit případnou žalobou na plnění, ale žalobou na určení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla, aby soud žalobu zamítl s ohledem na nedostatek naléhavého právního zájmu na straně žalobkyně. Z procesní opatrnosti pak rozporovala tvrzení žalobkyně, že řádně ověřila úvěruschopnost žalované. Namítla, že žalobkyně žádným způsobem nezjišťovala a neověřovala skutečné výdaje žalované. Poukázala na již dřívější rozsudek nadepsaného soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, v jehož odůvodnění soud označil předmětnou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou.

3. Rozhodnuto bylo bez jednání, jelikož žalovaná s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), výslovně souhlasila a žalobkyně na výzvu soudu nevyjádřila svůj nesouhlas s takovým postupem, čímž se její souhlas podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal.

4. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

5. V případě určovací žaloby zákon vyžaduje existenci naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení, žalobce je povinen existenci naléhavého právního zájmu tvrdit a prokazovat, existence naléhavého právního zájmu je předpokladem k tomu, aby žaloba mohla být věcně projednána, je-li žaloba zamítnuta pro nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, není důvod k jejímu věcnému projednání, resp. je vyloučeno, aby žaloba byla přezkoumána po věcné stránce. Existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení zkoumá soud z úřední povinnosti, není-li naléhavý právní zájem žalobcem tvrzen, je soud povinen jej vyzvat k doplnění tvrzení a případně předložení důkazů, v opačném případě, by řízení bylo zatíženo vadou (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. 20 Cdo 450/2000, dále ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, ze dne 4. 10. 2001, sp. zn. 22 Cdo 1772/2000).

6. Podle konstantní judikatury je žaloba na určení preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá. Určovací žaloby slouží potřebám praktického života a nemohou vést ke zbytečnému rozmnožování sporů. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je (objektivně vzato) způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva. Žaloba o určení není zpravidla opodstatněna tehdy, má-li požadované určení jen povahu předběžné otázky ve vztahu k posouzení, zda tu je či není právní vztah nebo právo, a to zejména tehdy, jestliže taková předběžná otázka neřeší nebo nemůže (objektivně vzato) řešit celý obsah nebo dosah sporného právního vztahu nebo práva. Jestliže právní otázka platnosti či neplatnosti smlouvy má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, není dán zpravidla naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo o určení existence práva nebo právního vztahu (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1734/2013, dále ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2147/2018).

7. Podle stanoviska Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2005, sp. zn. Pl.-st. ÚS 21/05, má určovací návrh preventivní povahu, je prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než jeho právní postavení bylo porušeno, v situaci, kdy je tu konkrétní chování žalovaného, které nasvědčuje úmyslu žalovaného porušit právo žalobce nebo způsobit žalobci újmu na jeho právním postavení.

8. Soud s ohledem na uvedenou judikaturu dospěl k závěru, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na určení platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum, ani na určení, že žalovaná nemá ze zmíněné smlouvy nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalobkyni, neboť v prvním případě jde o otázku předběžnou k určení existence právního vztahu (poměru) mezi účastníky a samotné určení platnosti smlouvy by sporné vztahy mezi účastníky nevyřešilo, dále pak není naplněn preventivní charakter určovací žaloby. Žalobkyně není ve stavu ohrožení práva či nejistoty v (trvajícím) právním vztahu. Žalovaná svůj závazek ze zmíněné smlouvy o spotřebitelském úvěru zcela splnila. Pokud nyní (dodatečně) zpochybňuje platnost smlouvy a v souvislosti s tím žádá po žalobkyni vydání bezdůvodného obohacení, není tím právní postavení žalobkyně nijak naléhavě ohroženo pro konkrétní chování žalované, která sama nemůže nijak porušit právo žalobkyně nebo způsobit žalobkyni újmu na jejím právním postavení. Hypotetická možnost, že se žalovaná bude svého nároku domáhat soudně sama o sobě nezakládá naléhavý právní zájem žalobkyně na určení toho, čeho se ve zde projednávané věci svojí žalobou domáhá.

9. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl, aniž by žalobkyni poskytoval poučení podle § 118a odst. 1 o. s. ř., neboť je nedostatek naléhavého právního zájmu s ohledem na okolnosti případu zcela zjevný [srov. komentář k § 80. In: Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 8].

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta určenou podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění od datum, (dále jen „advokátní tarif“), a to za dva úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě) v souladu s § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za dva výše zmíněné úkony právní služby po částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek.

11. Lhůta k plnění byla stanovena obecná třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí (exekuce).