OSPM 34 C 72/2025-93

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 33 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 000 Kč od 27. 6. 2024 do 25. 9. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 7,3 % ročně z částky 22 000 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,45 % ročně z částky 22 000 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 611,38 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Plnění přisouzené pod body I a III je splatné v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných do patnáctého dne v měsíci následujícím po měsíci, v němž rozsudek nabude právní moci, s tím, že nebude-li některá ze splátek uhrazena řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 33 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 33 900 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč, který měl být splacen 26. 6. 2024 společně s poplatkem ve výši 15 400 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Jelikož byl v prodlení s úhradou pěti splátek, celková výše této sankce činí 2 500 Kč. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne datum, žalovaný jej uhradil co do 6 000 Kč, zbytek však neuhradil, a proto žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 21. 12. 2024 vyzvala žalovaného k jeho úhradě.

2. Žalovaný souhlasil s tím, že se žalobkyní uzavřel úvěrovou smlouvu výše uvedeného znění a také potvrdil, že mu žalobkyně úvěr ve výši 22 000 Kč poskytla. Svou obranu proti žalobě postavil na námitce částečného splnění žalované pohledávky. Žalovaný posílá žalobkyni každý měsíc 1 000 Kč, celkem takto zaplatil 10 000 Kč a to dne 19. 8. 2024 částku 2 000 Kč, dne 24. 11. 2024, 16. 12. 2024, 29. 1. 2025, 25. 3. 2025, 15. 4. 2025, 15. 5. 2025, 15. 6. 2025, 15. 7. 2025 po 1 000 Kč. Žalovaný také uvedl, že byl žalobkyní uveden v omyl, neboť žalobkyně měla a má na svých stránkách dodnes, že při úvěru nad 22 000 Kč je splátka 5 x 4 554 Kč, žalovaný z tohoto údaje vycházel, smlouvu nečetl, až po jejím uzavření zjistil, že smlouva má zcela jiný obsah, než byl inzerovaný, avšak žádný právní důsledek z toho pro sebe nedovodil. Když si člověk od žalobkyně na podkladě údajů z inzerované úvěrové kalkulačky, na základě které mu na 70 dní bude poskytnut úvěr ve výši 22 000 Kč a který vrátí v pěti splátkách v celkové výši 22 770 Kč, podepíše úvěrovou smlouvu a až následně zjistí, že údaje v ní uvedené nekorespondují s inzercí a musí podle něj zaplatit 37 400 Kč, dle názoru soudu ve skutečnosti dluží 37 400 Kč. Při uzavírání smlouvy předložil živnostenský list, avšak živnost fakticky nevykonával. Závěrem žalovaný ponechal rozhodnutí na úvaze soudu a požádal o splatnost přisouzené pohledávky ve splátkách ve výši určené soudem, přičemž současně popsal své příjmové poměry, náklady své domácnosti a výši a průběžné placení dluhů u jiných svých jedenácti věřitelů.

3. Soud vzal za prokázané, že účastníci dne datum uzavřeli smlouvu o podnikatelském úvěru, v níž se zavázali na straně žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr do výše 22 000 Kč a na straně žalovaného úvěr vrátit do 70 dní ode dne jeho čerpání, tj. do 26. 6. 2024, společně s úrokem ve výši 15 400 Kč, a to v pěti měsíčních splátkách po 7 480 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s vrácením úvěru si strany sjednaly jednak smluvní pokutu za prodlení žalovaného s úhradou jakékoli jednotlivé splátky úvěru ve výši 500 Kč a jednak smluvní úroky z prodlení za prvních 90 dní od splatnosti poslední splátky úvěru ve výši 0,5 % z nezaplacené jistiny úvěru denně (tj. 182,5 % ročně) a od 91. dne ve výši 0,02 % z nezaplacené jistiny denně (tj. 7,3 % ročně). Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč dne datum. Dne 21. 12. 2024 vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě žalované pohledávky a upozornila ho, že nebude-li uhrazeno dobrovolně, obrátí se na soud se žalobou. Žalovaný žalobkyni na úvěrovou pohledávku zaplatil dne 19. 8. 2024 částku 2 000 Kč a ve dnech 24. 11. 2024, 16. 12. 2024, 29. 1. 2025, 25. 3. 2025, 15. 4. 2025, 15. 5. 2025, 15. 6. 2025 a 15. 7. 2025 po 1 000 Kč.

4. Uzavření smlouvy je prokázáno písemnou smlouvou o podnikatelském úvěru č. hodnota-Anonymizováno na č. l. 24 z níž je zřejmé, že ji žalovaný uzavíral v právním postavení podnikatele, neboť je na ní v záhlaví uvedeno jeho IČO a sídlo. Smlouva také předpokládá živnostenské oprávnění po dobu nejméně jednoho měsíce (čl. 2.1 smlouvy). Závazek k poskytnutí úvěru a jeho vrácení je sjednán v čl. 2.3 a čl. 2.4 smlouvy, výše úvěru, lhůta splatnosti, výše poplatku za poskytnutí úvěru, smluvní pokuta a smluvní úrok z prodlení je ujednán v čl. 8.1 a 8.2.1 smlouvy. Poskytnutí úvěru je prokázáno potvrzením o provedené platbě na č. l. 29 a taktéž zprávou právnická osoba. na č. l. 14. Učinění předžalobní upomínky je prokázáno dopisem z 21. 12. 2024 na č. l. 30, jeho odeslání podacím lístkem na č. l. 31. Zaplacení celkem částky 10 000 Kč v jednotlivých výše rozepsaných dnech je prokázáno potvrzeními o provedení transakce od č. l. 53 po č. l. 61.

5. Po právní stránce soud vyšel z § 2395 o. z., neboť žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Oba účastníci jednali v právním postavení podnikatelů dle § 420 odst. 1 o. z., žalobkyně podle § 421 odst. 1 o. z. a žalovaný podle § 421 odst. 2 o. z. Pro posouzení, zda člověk jedná v právním styku v postavení spotřebitele je podstatné nejenom to, zda právně jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti, nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání, a současně, že právně jedná s podnikatelem, nýbrž i to, jak se jeho jednání jeví navenek. Z dosavadní judikatury – vzniklé zejména z potřeby rozlišení občanských závazkových vztahů a tzv. relativních obchodů ve smyslu § 261 odst. 1 obch. zák. – lze převzít nejen požadavek, aby závazkový vztah mezi podnikateli se týkal podnikatelské činnosti stran, ale i to, aby tato skutečnost byla zřejmá navenek s přihlédnutím ke všem okolnostem v době vzniku posuzovaného vztahu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 30 Odo 843/2005 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2010, sp. zn. 23 Cdo 1129/2008, v nichž mimochodem Nejvyšší soud na právní postavení osoby jako podnikatele usuzuje už toliko z toho, že ve smlouvě uvedl své identifikační číslo osoby a daňové identifikační číslo), byť § 419 o. z. na rozdíl od § 261 odst. 1 obch. zák. požadavek přihlédnutí ke všem okolnostem při vzniku závazkového vztahu výslovně nestanovuje. Je tomu tak proto, že podle § 555 odst. 1 o. z. a § 556 odst. 1 věty první o. z. se právní jednání posuzuje podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. V souzené věci je smlouva pojmenována jako smlouva o podnikatelském úvěru. Žalovaný je na ní označen svým IČO a místem podnikání. Účel úvěru je označen za podnikatelský a řada ustanovení reguluje povinnosti žalovaného při podnikání, žalovaný se žalobkyni při kontraktaci prokázal mimo jiné svým živnostenským listem. Z toho důvodu pro závěr, že žalovaný v právním vztahu vystupoval jako podnikatel svědčí vyvratitelná právní domněnka stanovená v § 421 odst. 2 o. z., jíž žalovaný nezpochybnil.

7. Žalovaný sice v zásadě pravdivě popsal okolnosti svého omylu při uzavírání smlouvy (srov. screenshot úvěrové kalkulačky na č. l. 42), avšak žádný příznivý právní následek z toho pro sebe nevyvodil (přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2/2012), není soud oprávněn přistoupit k ověření splnění podmínek dle § 583 a násl. o. z. Jelikož žalovaný rovněž nezpochybňoval smlouvu z hledisek § 433 odst. 1 o. z. ani § 1793 odst. 1 o. z. či § 1796 o. z., když smlouvu ve smyslu § 1797 o. z. uzavíral mimo rámec své odvětvové profesionality, soud usoudil, že smlouva uzavřená mezi účastníky je platná.

8. Žalovaný byl podle smlouvy povinen vrátit jistinu úvěru ve výši 22 000 Kč, poplatek za jeho poskytnutí ve výši 15 400 Kč, jenž soud považuje za úrok, neboť materiálně vzato jde o odměnu žalobkyně za poskytnutí úvěru a nikoli o kompenzaci povinnosti k udržování disponibilních zdrojů, z nichž by úvěr mohl být čerpán (ani žádné jiné povinnosti nesouvisející s odměnou za poskytnutí úvěru) a smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč ujednanou v souladu s § 2048 věty první o. z., neboť ze skutkových zjištění je zřejmé, že se žalovaný ocitl v prodlení se všemi pěti splátkami úvěru, spolu tedy 39 900 Kč.

9. Jelikož žalovaný zaplatil částku 10 000 Kč, jeho dluh částečně zanikl v souladu s § 1908 odst. 1 o. z., a proto žalobkyni dluží toliko 29 900 Kč a nikoli žalovaných 33 900 Kč. Zaplacené částky soud započetl v souladu s čl. 5.8 smlouvy nejdříve na smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč a poté v souladu se žalobkyní, jež sama contra factum proprium nepostupovala zcela v souladu s čl. 5.8 a už podle žalobních tvrzení zaplacených 6 000 Kč započítala přednostně na poplatek. Soud tedy postupoval stejně pokud jde o zbylých 1 500 Kč a přisoudil žalobkyni jistinu úvěru ve výši 22 000 Kč, poplatek, resp. správně úrok ve výši 7 900 Kč. Právo na smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč a poplatek nad rámec 7 900 Kč zaniklo splněním dle § 1908 odst. 1 o. z.

10. Jelikož poplatek je podle své povahy správně úrokovým příslušenstvím jistiny úvěru, nelze jej v souzeném případě dále úročit zákonným úrokem z prodlení, neboť § 1806 o. z. umožňuje placení úroků z úroků pouze v případech, kdy to bylo ujednáno, což se v souzeném případě nestalo, a nejde ani o pohledávku z protiprávního činu. Žalobkyně má proto právo pouze na úrokové příslušenství z jistiny úvěru, tj. z částky 22 000 Kč. Právním titulem úroku z prodlení není zákon, ale smlouva, v níž si strany výši úrokového příslušenství pro případ prodlení ujednaly. Právní kvalifikace úroku z prodlení v žalobě je dle názoru soudu tudíž nesprávná. Za dobu prvních 90 dnů prodlení, tj. od 27. 6. 2024 do 25. 9. 2024, měla žalobkyně právo na úrok v sazbě 182,5 % ročně; jelikož žalovala pouze v sazbě 14,75 % ročně, soud její žalobní návrh nepřekročil a přisoudil jí za toto období úrok z prodlení v sazbě 14,75 % ročně. Od 26. 9. 2024 si strany sjednaly úrok ve výši 0,02 % z jistiny úvěru denně, tj. 7,3 % ročně, a z toho důvodu soud přisoudil úrokové příslušenství od 26. 9. 2024 do budoucna jen v tomto rozsahu a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení nad sazbu 7,3 % ročně žalobu zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal převážně procesně úspěšné žalobkyni náhradu 61,30 % nákladů řízení. Ke dni vyhlášení rozsudku se účastníci soudili celkem o 40 002,86 Kč, žalobkyně vyhrála 32 263,27 Kč. Poměr jejich úspěchu je 80,65 % a 19,35 %, po odečítání úspěchu žalovaného tudíž k náhradě náleží 61,30 % nákladů řízení, tj. částka 2 611,38 Kč. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 356 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b AT z tarifní hodnoty ve výši 33 900 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.

12. Podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. uloží-li soud v rozsudku povinnost, může určit lhůtu delší tří dnů od právní moci nebo stanoví, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Důvody pro využití moderačního práva se odvíjejí od povahy projednávané věci, přiznaného nároku, osobních a majetkových poměrů účastníků.

13. V dané věci soud zjistil, že proti žalovanému nejsou vedeny exekuce, ve kterých by exekutora pověřoval zdejší soud, rovněž u zdejšího soudu nejsou proti žalovanému vedena řízení o jiných žalobách. Žalovaný hospodaří s částkou cca 45 000 Kč měsíčně, z toho cca 20 000 Kč splácí 11 jiným jeho věřitelům 4 793 Kč (dluh u Anonymizováno Anonymizováno, jenž nebyl celý zesplatněn – viz výpis na č. l. 64), některým 3 000 Kč, většině po 1 000 Kč (viz doklady o provedených transakcích od č. l. 66 po č. l. 75), souhrnně jde o částku přesahující 20 000 Kč, pravidelné náklady na domácnost pak činí cca 17 000 Kč (viz doklady o platbách tramvajenky, pojištění, nájemného, zálohy na ceny plynu a elektřiny a platby za telefon od č. l. 78 po č. l. 87). Žalovaný tudíž žije z cca 8 000 Kč, což mu zjevně neumožňuje platit vysoké splátky; s přihlédnutím k tomu, že platí jiným věřitelům cca 1 000 Kč, stanovil soud i tuto splátku v dané výši. Soud má za to, že práva žalobkyně ve smyslu dobytnosti její pohledávky rozložením plnění do splátek nejsou ohrožena, a to tím spíše, že při řádném a včasném nezaplacení, dojde ke ztrátě výhody splátek. Pokud jde o práva žalobkyně ve smyslu zájmu na bezodkladnosti plnění, soud nepředpokládá, že by žalobkyně jako podnikatelka a poskytovatelka úvěrů byla ekonomicky dotčena či ohrožena, pokud by žalovaná pohledávka byla řádně splacena v několika měsíčních splátkách.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.