OSPM 30 C 118/2026-33

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Stehlíkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ o 11 597 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 2. 4. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 597 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 360,29 Kč od 23. 2. 2025 do 1. 4. 2026, a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 360,29 Kč od 2. 4. 2026 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 949 Kč k rukám její zástupkyně advokátky Jméno advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 11 597 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 360,29 Kč od 23. 2. 2025 do zaplacení. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost Anonymizováno., IČO IČO, uzavřela se žalovanou dne datum prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu o úvěru č. Anonymizováno (dále jen „Smlouva“). Podle Smlouvy měla žalované poskytnout úvěr 8 000 Kč se splatností dne 5. 5. 2024. Dodatek uzavřený dne datum prodloužil splatnost do 22. 2. 2025. Žalobkyně uplatnila jistinu 8 000 Kč, poplatek za sjednání úvěru 3 360,29 Kč a smluvní úrok 236,71 Kč. Pohledávku žalobkyně nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud rozhodl bez jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť účastníci s tímto postupem souhlasili (u žalované fikce souhlasu) a věc bylo možné rozhodnout podle předložených listinných důkazů.

4. Ze Smlouvy, záznamu o elektronickém uzavření Smlouvy a použití ověřovacího SMS kódu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum Smlouvu. Ze sdělení právnická osoba., soud zjistil, že na účet č. č. účtu, jehož majitelkou byla žalovaná, byla dne datum připsána dotazovaná platba pod variabilním symbolem odpovídajícím rodnému číslu žalované. Soud tak považuje za prokázané, že žalované byla poskytnuta částka 8 000 Kč. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by tuto částku, byť jen zčásti, vrátila.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že pohledávka byla původní věřitelkou postoupena žalobkyni. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jiné osobě i bez souhlasu dlužníka. Žalobkyně je proto aktivně věcně legitimována k uplatnění pohledávky, včetně nároku na vydání bezdůvodného obohacení, vzniklého v souvislosti s plněním poskytnutým žalované.

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch poskytne peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelkou poskytující spotřebitelské úvěry v rámci své podnikatelské činnosti a žalovanou jako fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti. Jde proto o spotřebitelský úvěr.

7. Podle § 3 odst. 2 písm. b), c), d), e) a f) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření Smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se roční procentní sazbou nákladů rozumí celkové náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše spotřebitelského úvěru. Celkovou částkou, kterou má spotřebitel zaplatit, je součet celkové výše spotřebitelského úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru. Celkovými náklady spotřebitelského úvěru jsou veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění, které spotřebitel musí v souvislosti s úvěrem zaplatit.

8. Ze Smlouvy soud zjistil, že zápůjční úroková sazba činila 36 % ročně, poplatek za sjednání úvěru 3 360,29 Kč a roční procentní sazba nákladů 9 061,02 %. Poplatek za sjednání úvěru tak činí přibližně 42 % z poskytnuté jistiny 8 000 Kč, a jeho výše několikanásobně převyšuje sjednaný úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru. Tento poplatek se podle svého skutečného hospodářského významu neodlišuje od úplaty za poskytnutí peněžních prostředků; je součástí celkových nákladů úvěru bez ohledu na jeho smluvní označení.

9. Podle § 1813 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), jsou zneužívající ujednání, která v rozporu s požadavkem poctivosti zakládají významnou nerovnováhu práv nebo povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele. Podle § 1814 odst. 1 písm. l) o. z. jsou zneužívající vždy ujednání, která spotřebiteli ukládají pro případ porušení povinnosti nepřiměřenou sankci.

10. Soud při posuzování platnosti Smlouvy nevycházel z výše RPSN izolovaně. Zohlednil výši RPSN 9 061,02 % ve spojení s mimořádně vysokým poplatkem za sjednání úvěru, jehož úhrada představovala podmínku poskytnutí úvěru, s krátkou dobou splatnosti a se standardizovaným charakterem smluvního produktu. Sjednaná cena úvěru vedla k takovému ekonomickému zatížení žalované, které je vzhledem k rozsahu a době poskytnutého plnění neodůvodněné a zjevně nepřiměřené.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, vyžaduje-li to smysl a účel zákona. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Soud uzavírá, že Smlouva se svým celkovým hospodářským nastavením zjevně příčí dobrým mravům. Nejde jen o vedlejší a od hlavního závazku oddělitelné ujednání o administrativním poplatku. Poplatek za sjednání úvěru ve výši 3 360,29 Kč představuje spolu s úrokem hlavní cenu úvěru a podstatnou podmínku, za níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala žalované finanční prostředky. Vysoká RPSN a zásadní nepoměr mezi poskytnutou částkou a povinnou úplatou dokládají, že smluvní konstrukce nebyla přiměřenou odměnou za krátkodobé poskytnutí 8 000 Kč, nýbrž nástrojem nepřiměřeného majetkového zatížení spotřebitelky.

13. Podle § 576 o. z. se důvod neplatnosti týká jen takové části právního jednání, kterou lze od ostatního obsahu oddělit, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr žalované i bez poplatku představujícího podstatnou složku ceny úvěru. Soud proto neshledal předpoklady pro závěr, že neplatná je pouze část Smlouvy. Smlouva je jako celek absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 a § 588 o. z.

14. Žalobkyni proto nenáleží poplatek za sjednání úvěru 3 360,29 Kč ani smluvní úrok 236,71 Kč. Žaloba musela být v tomto rozsahu zamítnuta.

15. Neplatnost Smlouvy však nezakládá právo žalované ponechat si plnění, jež jí bylo skutečně poskytnuto. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil; bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž zde byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaná proto musí žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení ve výši 8 000 Kč.

16. Podle § 1958 odst. 2 o. z., není-li čas plnění ujednán, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně v žalobě netvrdila ani neprokázala, že by se žalované před datum dostala výzva k vydání částky 8 000 Kč, a dodatek ke Smlouvě ze dne datum nemůže při neplatnosti Smlouvy založit platně ujednanou splatnost. Žalobkyně však žalovanou prokazatelně vyzvala k úhradě předžalobní výzvou odeslanou dne 27. 3. 2026. Nebude-li ve spise prokázáno její dřívější doručení, je třeba počátek prodlení posuzovat podle této výzvy a podle § 573 o. z.

17. Podle § 573 o. z. se má za to, že zásilka odeslaná prostřednictvím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Byla-li předžalobní výzva ze dne 27. 3. 2026 žalované odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na její poslední známou adresu, považuje se za došlou dne 1. 4. 2026. Žalovaná se proto dostala do prodlení nejpozději dne 2. 4. 2026. Žaloba je v části, v níž žalobkyně požadovala úrok z prodlení od 23. 2. 2025, důvodná až od 2. 4. 2026.

18. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi v prodlení se splácením peněžitého dluhu požadovat úrok z prodlení. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, odpovídá výše úroku z prodlení ročně repo sazbě České národní banky pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobkyni proto náleží zákonný úrok z prodlení z částky 8 000 Kč od 2. 4. 2026 do zaplacení ve výši určené uvedeným nařízením vlády. Žaloba byla zamítnuta ve zbývající části požadovaného příslušenství.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se domáhala zaplacení 11 597 Kč, přičemž byla úspěšná co do částky 8 000 Kč, tedy v rozsahu 68,98 %, a žalovaná byla úspěšná v rozsahu 31,02 %. Čistý úspěch žalobkyně proto činí 37,96 %. Náklady žalobkyně sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů právního zastoupení. Při určení náhrady odměny za zastoupení soud vycházel z § 14b odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), neboť šlo o řízení o peněžitém plnění s tarifní hodnotou nepřesahující 30 000 Kč, zahájené žalobkyní opakovaně uplatňovaným vzorem ve skutkově a právně obdobné věci. Odměna za jeden úkon právní služby proto činí 400 Kč. Žalobkyni náleží odměna za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu, a to za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a za sepis žaloby; odměna činí celkem 1 200 Kč. Dále jí náleží tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, celkem 300 Kč. Celkové účelně vynaložené náklady žalobkyně tak činí 2 500 Kč. Po poměrném započtení úspěchu a neúspěchu účastníků náleží žalobkyni 37,96 % z částky 2 500 Kč, tedy 949 Kč. Jelikož žalobkyni zastupovala advokátka, je žalovaná povinna tuto náhradu zaplatit její zástupkyni podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.

Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou jí tímto rozsudkem dobrovolně, může žalobkyně po právní moci a vykonatelnosti rozsudku podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuční návrh.