OSPM 34 C 102/2026-25

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 27 765 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 765 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 24 000 Kč od datum do zaplacení a s náhradami nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 434,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 27 765 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku na tom skutkovém základě, že se žalovanou uzavřela dne 30. 4. 2025 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 9 000 Kč. Poplatek i jistina zápůjčky byly splatné k 1. 8. 2025, žalovaná je však neuhradila. Žalobkyni vzniklo právo na vrácení jistiny zápůjčky, zaplacení poplatku, zaplacení účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 1 000 Kč za písemné výzvy ze dne datum a datum a dále na zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 765 Kč za období od 2. 8. 2025 do 10. 4. 2026 ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu, v níž se zavázaly na straně žalobkyně přenechat žalované částku 15 000 Kč, aby s ní naložila podle své úvahy, a na straně žalované tuto částku vrátit do 1. 8. 2025 a zaplatit za to žalobkyni částku ve výši 9 000 Kč. Strany si ve smlouvě sjednaly též to, že ocitne-li se žalovaná v prodlení s vrácením zápůjčky, bude povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Strany si sjednaly též povinnost žalované zaplatit částku 500 Kč jako poplatek za odeslání listinné upomínky při prodlení žalované s vrácením zápůjčky. Žalobkyně poskytla žalované zápůjčku dne datum. Dopisy ze dne datum a datum upomněla žalobkyně žalovanou o zaplacení zápůjčky a poplatku. Dne datum vyzvala žalobkyně žalovanou k dobrovolné úhradě žalované pohledávky a upozornila ji, že nebude-li zaplaceno, obrátí se na soud se žalobou.

4. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr na základě informací poskytnutých a doložených žalovanou, dle nichž vydělává cca 80 000 – 90 000 Kč měsíčně (žalobkyně počítala s cca 67 000 Kč) a její výdaje činí cca 30 000 Kč. Žalobkyně z výpisu z účtu porovnávala pravidelné měsíční příjmy žalované s jeho měsíčními náklady na živobytí a výší úvěrové splátky. Žalobkyně prověřila veřejné registry a rejstříky, konkrétně insolvenční rejstřík, CEE a ISIR a dospěla k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet.

5. Projevy vůle žalobkyně a žalované jsou prokázány smlouvou o zápůjčce, viz zejména čl. 1.1, 1.3 a 1.4, v nichž je sjednána povinnost poskytnout a vrátit peníze, zaplatit poplatek a je zde sjednána splatnost dluhu, čl. 2.5, v němž je domluvena povinnost žalované zaplatit paušální náhradu nákladů za odeslání písemných upomínek a též její povinnost zaplatit smluvní pokutu pro případ nevrácení zápůjčky řádně a včas. Poskytnutí peněz je prokázáno výpisem z účtu, učinění upomínek dvěma písemnými upomínkami datovanými stejně jako shora a učinění předžalobní upomínky dopisem a podacím archem. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované viz výpisy na č. l. 20 a č. l. 21.

6. Po právní stránce soud vyšel z § 2390 o. z., neboť žalobkyně a žalovaná se zavázaly, že žalobkyně přenechá žalované zastupitelnou věc tak, aby ji užila podle libosti a po čase vrátila zpět věc stejného druhu a žalovaná se zavázala tuto věc, tj. peníze, vrátit, a zaplatit úrok, a to za současného předání a převzetí předmětu zápůjčky. Úrokem se zde rozumí i sjednaný poplatek. Materiálně (obsahově) vzato, je úrokem odměna úvěrujícího za poskytnutí úvěru úvěrovanému. Naproti tomu pod poplatkem za poskytnutí úvěru se rozumí odměna a kompenzace úvěrujícímu za povinnost úvěrujícího udržovat disponibilní zdroje, z nichž by k žádosti úvěrovaného úvěr poskytl. V souzeném případě ovšem taková povinnost žalobkyni nevznikla, protože byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Jelikož žalobkyně neměla povinnost udržovat disponibilní zdroje, z nichž by mohla k žádosti žalované poskytovat úvěr, je třeba na poplatek hledět tak, že se jedná o odměnu žalobkyně za poskytnutí zápůjčky, tedy o úrok. Pokud jde o výši úroku, soud jej posuzoval mimo jiné i z hledisek §§ 580 a 588 o. z. a dospěl k závěru, že úrok ve výši 9 000 Kč za poskytnutí prostředků ve výši 15 000 Kč není nemravným, byť je už na samotné hranici toho, co lze ještě akceptovat, a to navíc i s přihlédnutím k tomu, že zápůjčka byla poskytnuta v nízkém objemu a na krátkou dobu – ceny takových zápůjček jsou z ekonomických důvodů vyšší, než u dlouhodobých a vyššího úvěrů. Tzv. mikropůjčky jsou specifickým segmentem úvěrového trhu, u nichž se pro účely srovnání s úrokovými sazbami úvěrů poskytovaných peněžními ústavy nabízí srovnání s úročenými úvěry z kreditních karet, jejichž úročení se pohybuje v sazbách kolem 25 % ročně. Jelikož judikatura Nejvyššího soudu pro závěr o nemravnosti ujednání o úroku zpravidla vyžaduje (s přihlédnutím k dalším okolnostem) dosažení trojnásobku běžné úrokové sazby bank, nelze v souzeném případě sjednanou úrokovou sazbu považovat za nemravnou. Žalobkyně splnila také povinnost uloženou jí § 86 zák. o spotřebitelském úvěru, vyšla z tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích doložených výpisy z účtu, lustrovala žalovanou v běžných rejstřících a správně dospěla k závěru, že žalovaná byla schopna úvěr splácet. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení (vrácení) jistiny zápůjčky ve výši 15 000 Kč a zaplacení úroku ve výši 9 000 Kč.

7. Strany si současně sjednaly smluvní pokutu ve smyslu § 2048 o. z. pro případ porušení smluvené povinnosti žalovanou a stanovily způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, tj. 0,1 % z dlužné částky denně, a proto je žalobkyně oprávněna požadovat její zaplacení bez ohledu na to, zda jí vznikla škoda.

8. Povinnost žalované k náhradě účelně vynaložených nákladů za zaslání upomínek ve výši 500 Kč za jednu má oporu ve smluvním ujednání účastníků. Žalobkyně zaslala žalované dvě takové upomínky, proto její účelně vynaložené náklady činí 1 000 Kč.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 434,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 389 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 765 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 220 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 170 Kč ve výši 875,70 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinná osoba povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná osoba domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.