OSPR 13 C 166/2018-152

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Malou, LL.M., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 70 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 70 000 Kč se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 66 066 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení.

Skutková tvrzení účastnic a jejich procesní stanoviska

1. Návrhem doručeným dne datum (ve znění doplnění ze dne datum) soudu se žalobce domáhal po žalované úhrady částky 70 000 Kč. Návrh byl odůvodněn zejména tím, že účastníci jsou rodiči doposud nezletilých dcer jméno celé jméno žalované, narozené datum, a jméno celé jméno žalované, narozené datum, jejichž poměry pro dobu před a po rozvodu manželství účastníků byly upraveny dohodou účastníků schválenou rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Konkrétně byly nezletilé svěřeny do péče matky, otec se zavázal měsíčně přispívat na výživu nezletilé jméno částkou 3 500 Kč a na výživu nezletilé příjmení částkou 2 500 Kč; dále byl upraven styk nezletilých s otcem. Rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, bylo manželství rodičů rozvedeno. Ještě před rozvodem manželství měla žalovaná, jakožto matka, vyloučit žalobce, jakožto otce, z rozhodování o podstatných věcech nezletilých dcer, neboť pro školní rok 2017 2018 bez souhlasu žalobce požádala o přestup nezletilé jméno ze Základní školy Bratrství Čechů a Slováků v obec na Základní školu a mateřskou školu obec, ulice. Pro shodný školní rok dále žalovaná bez souhlasu žalobce podala datum žádost o přijetí nezletilé jméno k předškolnímu vzdělávání v Mateřské škole příjmení v obec. Pro účely přijímacího řízení pak žalovaná měla úmyslně zamlčet informace o ukončení společného soužití účastníků, o jejich neshodách ve věcech nezletilých a o soudním rozhodnutí o poměrech nezletilých. Dále žalovaná bez souhlasu žalobce změnila datum bydliště nezletilých, a to z obec do obec. U jednání soudu ve věci nezletilých vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. spisová značka dne datum rozhodnutí žalovaná měla výslovně uvést, že žalobce nežádala o souhlas s nástupem nezletilých do výše uvedených školních zařízení, ani se změnou jejich bydliště. Tímto jednání žalovaná měla porušit povinnosti rodiče dle § 876 a 877 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“). Dále žalovaná svým cíleným počínáním (především žalovanou vyvolané konflikty během předávání/převzetí nezletilých za účelem realizace styku s žalobcem, při nichž opakovaně zasahovala policie; manipulativní chování žalované a ovlivňování nezletilých vůči žalobci; zmaření prázdninového styku s otcem; podání návrhu na zákaz styku žalobce s nezletilými dcerami v květnu 2017, o němž bylo rozhodnuto předběžným opatřením v rámci opatrovnického řízení vedeného ve věci nezletilých pod sp. zn. spisová značka; zinscenovaný konflikt dne datum) zapříčinila, že dříve výborné vzájemné vztahy mezi žalobcem a jeho nezletilými dcerami jsou zcela nefunkční. Uvedenými cílenými jednáními žalované a jejich důsledky byl žalobce, jakož i jeho osobní a rodinný život hluboce negativně zasažen. příjmení nápravu vztahů nezletilých dcer s žalobcem pak nelze v plném rozsahu předpokládat. Žalobní žádání pak představuje náhradu popsané nemajetkové újmy, kterou žalovaná žalobci uvedeným jednáním způsobila.

2. Žalovaná po celou dobu řízení považovala žalobu za nedůvodnou a navrhovala její zamítnutí. Písemným podáním ze dne datum se žalovaná shodně s žalobcem vyjádřila o úpravě poměrů nezletilých dcer pro dobu před i po rozvodu manželství účastníků, jakož o ukončení manželství účastníků. Ke změně bydliště nezletilých pak dle žalované došlo z důvodů na straně žalobce, který žalovanou i s nezletilými vykázal z domu v obec. Žalovaná dále sporovala, že by žalobce vyloučila z rozhodování o volbě školských zařízení nezletilých dcer. Žalobce o zamýšlené změně informovala již při stěhování, následně mu sdělila, že k přijetí nezletilých do školských zařízení v obec došlo. V důsledku změny bydliště (a tedy za účelem eliminace každodenního dojíždění) se pak jednalo o logický krok činěný v zájmu nezletilých. Nadto rozhodnutí žalované týkající se změny bydliště i volby školského zařízení byla stvrzena také rozhodnutími státních orgánů (zejména rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne datum ve věci odvolání otce ve věci přijetí nezletilých do školských zařízení; rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ve věci nahrazení souhlasu otce se změnou bydliště nezletilých). Zhoršení vztahů žalobce s nezletilými dcerami pak matka jednoznačně přisuzovala jednání žalobce, který vyvolával emočně vypjaté situace, proti osobě matky podával podání na orgán sociálně-právní ochrany dětí (dále také jen„ OSPOD“) a policii, také měl fyzicky vážným způsobem napadnout nevlastního otce žalované.

3. Podáním ze dne datum žalobce dále negoval, že by žalovanou s nezletilými vykázal z domácnosti, jakož i to, že by jej žalovaná informovala o změně školy alespoň po podání žádostí (žalovaná nadto dcery do původních škol dopravovala také z nového bydliště). Pokud by byl žalobce obeznámen o záměrech matky ohledně změny školských zařízení, nepřistoupil by na uzavření dohody ve věcech péče soudu o nezletilé dcery, jejíž veškerá ujednání žalovaná vzápětí porušila.

4. Mezi účastníky nedošlo ke smírnému vyřešení věci ani v době přerušení řízení, k čemuž došlo k návrhu účastníků. Žalobce i žalovaná i nadále setrvali na svých procesních stanoviscích (jak plyne z jednotlivých vyjádření u jednání).

5. U jednání dne datum žalovaná v rámci procesní obrany rozporovala jak vznik nemajetkové újmy na straně žalobce, tak příčinnou souvislost mezi takovouto tvrzenou újmou a jakýmkoli jednáním žalované, které nadto považovala za legitimní.

6. K výzvě soudu žalobce nad rámec výše uvedeného písemným podáním ze dne datum doplnil, že manželství účastníků nebylo uspořádané, žalobce byl atakován ze strany žalované, což vyústilo v hádku dne datum (jíž byly přítomny nezletilé) a následný odchod žalobce ze společné domácnosti. Z důvodu operačního zákroku dolní končetiny uskutečněného datum, následné hospitalizace a snížené hybnosti nebyl žalobce s nezletilými několik týdnů v kontaktu, od května 2016 začal děti v místě bydliště vyzvedávat a vozit do školských zařízení v obec. Dne datum však nezletilé doma nebyly, neboť je žalovaná dopravila do základní/mateřské školy sama; žalobci sdělila, že„ děti uvidí jen na fotografii“. Od datum dále žalovaná bránila osobnímu i telefonickému kontaktu otce s dcerami, které odvezla ke své matce a na dětský tábor. I přes negativní postoj žalované strávil žalobce s dcerami v srpnu 2016 Chorvatsku, a to v příjemné atmosféře a bez obtíží. Jednalo se o poslední dovolenou, kterou žalobce s dcerami strávil, neboť mu to žalovaná neumožnila. Taktéž žalovaná neumožnila žalovanému dopravovat nezletilé do školy, a to i přes dohodu uzavřenou datum na OSPOD. V důsledku uvedeného bylo o poměrech nezletilých rozhodováno předběžně i meritorně Okresním soudem v Kroměříži pod sp. číslo jednací rok. Na základě předběžného opatření měl být styk realizován každou neděli od 12.00 hodin do 16.00 hodin, avšak již datum předala žalovaná nezletilé bez odůvodnění s 20minutovým zpožděním; datum žalovaná bez doložení lékařské zprávy sdělila, že je nezletilá příjmení nemocná a ke styku opět opožděně předala jen nezletilou jméno; datum žalovaná nepředala ke styku ani jednu z dcer z důvodu smyšlené nemoci. Od 13. 2. do datum osobní kontakt otce s nezletilými probíhal, avšak komplikovaně – nezletilé byly u předávání uplakané až hysterické, projevovaly neochotu být s žalobcem. Dne datum předání ke styku proběhlo bez obtíží, v čemž žalobce shledal souvislost s úmyslem žalované přestěhovat se a změnit nezletilým školské zařízení. V důsledku uvedeného jezdil žalobce pro dcery do jejich nového bydliště do obec, při předávání žalovaná vyprovokovala konflikt, při němž nezletilé plakaly a křičely, že nechtějí s žalobcem být, opakovaně byla také přivolána policie. Jelikož žalobci nebyla ze strany OPSOD poskytnuta očekávaná pomoc, začal předání nezletilých v souvislosti se stykem nahrávat. Jeden z konfliktů nastal datum, kdy při návratu nezletilých dětí z kontaktu nebyla žalobci na jeho žádost předložena žákovská knížka nezletilé jméno, což si vyžádalo přítomnost policie. Negativně ovlivňovali nezletilé také babička ze strany matky s přítelem. Situace eskalovala datum, kdy měl žalobce údajně napadnout jméno příjmení (přítele babičky ze strany matky), jenž měl podlehnout zranění. Žalobce jakékoli protiprávní jednání popřel, v trestní věci v této záležitosti vedené Okresním soudem v obec pod sp. zn. spisová značka nebylo doposud rozhodnuto ani nepravomocně. Žalobce označil incident za zinscenovaný – nezletilé však přijaly názor žalované o tom, že žalovaný„ zabil jejich dědečka“, v důsledku čehož nezletilé žalobce, jakožto otce začaly zcela odmítat (např. prázdninový styk s nezletilou jméno musel být předčasně ukončen pro její hysterické chování). Od září 2018 do konce února 2019 viděl žalobce dcery dvakrát. S ohledem na uvedené žalobce ponechal žalované a nezletilým přibližně jeden rok na to, aby se situace zklidnila, k čemuž však nedošlo. S ohledem na povědomí o tom, že nezletilá jméno žalobce odmítá, žalobce žádal k prázdninovému styku pouze nezletilou jméno (o čemž nezletilou jméno informoval dopisem). I přes uvedené a vědomost o zhoršeném psychickém stavu nezletilé jméno žalovaná připravila ke styku obě dcery a odmítala předat jen nezletilou jméno s odůvodněním, že je dle soudního rozhodnutí povinna předat nezletilé společně. Konkrétně datum žalovaná přivedla nezletilé před dům a vyzvala žalobce, nechť si dcery převezme. Obě nezletilé reagovaly hystericky; situace si vyžádala policejní zásah. Žalovaná pak již dříve rozdmýchala v nezletilých a hysterii a nenávist k žalobci; v tomto ohledu měla žalovaná manipulovat také s úřady, neboť lživě osočovala žalobce (podání ze dne datum a datum založená v soudním spise sp. zn. spisová značka). Za důsledek cíleného působení žalované na nezletilé označil žalobce také chování nezletilých dne datum, kdy měl být realizován jejich styk s žalobcem v Centru pro rodinu v obec na základě usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne datum, č. j. spisová značka Nezletilé však křičely dříve, než se s žalobcem setkaly, až jej uviděly, jejich hysterická reakce se ještě vystupňovala a styk nebyl realizován.

7. V reakci žalovaná písemným podáním ze dne datum nad rámec dosavadní procesní obrany uvedla, že i kdyby soud shledal existenci tvrzeného jednání na straně žalované, nezakládá to nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy v penězích, neboť by postačovala mírnější forma satisfakce. Za důvod rozvratu manželství účastníků žalovaná označila mimomanželský poměr žalobce, v jehož důsledku žalobce dne datum opustil společnou domácnost. Ač měl i nadále možnost udržovat a budovat s dcerami vztah, nečinil tak a upřednostňoval podnikatelskou činnost a novou partnerku, s níž od 10. 7. do datum odjel na zahraniční dovolenou, tedy žalovaná nemohla v tomto období mařit jeho styk s dcerami. Jednání žalobce dne datum označila žalovaná za naschvál, neboť z důvodu zpoždění žalobce požádala žalobcova otce, aby dopravil nezletilé včas do školy. Po příjezdu se však žalobce domáhal přestoupení dcer do jeho auta, což nezletilé vnímaly nelibě. Žalobce se vůči žalované dopustil také dalších schválností, které negativně ovlivnily vztahy jak mezi účastníky, tak mezi žalobcem a jeho dcerami. I přes uvedené se žalovaná dlouhodobě snaží spolupracovat s různými odbornými subjekty za účelem zachování vzájemných vztahů žalobce a nezletilých. Oproti tomu žalobce odbornou pomoc odmítá. V roce 2017 pak nezletilá jméno vyhrožovala sebepoškozením, pokud bude nucena k návštěvě u žalobce, na což matka reagovala návrhem na úpravu styku nezletilých s žalobcem). Žalobce na obnovení vztahu s nezletilou jméno nepracoval, pouze požadoval hospitalizaci nezletilé v psychiatrickém ústavu. Následně po dobu jednoho roku o styk s dcerami neprojevoval zájem.

Skutková zjištění zejména ke vzájemným vztahům účastníků

8. Soud vzal za svá skutková zjištění následující shodná tvrzení účastníků: žalobce a žalovaná jsou rodiči nezletilé jméno celé jméno žalované, narozené datum, a nezletilé jméno celé jméno žalované, narozené datum. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, pravomocným od datum. Příčinou rozvratu manželství bylo naprosté citové odcizení účastníků (rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací).

9. Dne datum se účastníci dostavili na OSPOD obec, kde byli poučeni o rodičovských povinnostech a právech (protokol sepsaný Městským úřadem v Bystřici pod Hostýnem OSPOD, dne datum).

10. Dne datum se žalobce dostavil na Obvodní oddělení policie obec, kde oznámil, že žalovaná uvedeného dne vyměnila zámek ve vstupních dveřích od bytu, v němž byla poslední společná domácnost účastníků a v němž se nacházel majetek patřící do společného jmění manželů účastníků (úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 29. 4. 2017, č. j. KRPZ-49228-1/P 2017 číslo). Žalovaná byla následně uznána vinnou ze dvou přestupků proti občanskému soužití tím, že dne datum neumožnila žalobci užívat byt, kde měli oba trvalé bydliště, a že dne datum vyměnila zámkovou vložku na vchodových dveřích téhož bytu (rozhodnutí města Bystřice pod Hostýnem ze dne 5. 12. 2017, číslo jednací, číslo jednací, číslo jednací 70/ rok, číslo jednací číslo jednací rok). Citovaným rozhodnutím byla zároveň zastavena řízení o přestupcích, které měly spočívat v tom, že žalovaná měla v době od datum do datum psychicky ovlivňovat nezletilé proti žalobci, dne datum měla nezletilé ke styku žalobci předat s asi desetiminutovým zpožděním, a dne datum měla z místa posledního společného bydlení účastníků stěhovat nábytek patřící do společného jmění manželů účastníků – spáchání skutku nebylo žalované prokázáno.

11. Od datum žalovaná s oběma nezletilými žije trvale (a také fakticky) na adrese adresa žalované, kam se odstěhovala z posledního společného bydliště rodičů - jednalo se o byt v rodinném domě, který byl ve vlastnictví rodičů žalobce; k odstěhování došlo z důvodu neshod mezi účastníky, jakož i mezi žalovanou a žalobcovými rodiči v rovině osobní i pracovní, neboť v uvedené době byla žalovaná u otcových rodičů zaměstnána (rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, ve spojení s usnesením Policie ČR, 2. oddělení obecné kriminality SKPV obec, ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací – kde žalovaná opakovaně uvedla datum, od kterého žije s nezletilými v obec). Účastníci společně nežili od datum, kdy se žalobce ze společné domácnosti odstěhoval (rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací ve spojení s rozhodnutím města Bystřice pod Hostýnem ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, číslo jednací, OOZ číslo jednací rok, OOZ číslo jednací rok).

12. Žalobce předávání nezletilých ke styku monitoroval nahrávacím zařízením (audio a video nahrávky předložené k důkazu žalobcem ve spojení s protokolem OSPOD obec ze dne datum a zprávou Diagnostického ústavu pro mládež, Odloučené pracoviště Středisko výchovné péče, ze dne datum, kde toto uvedla přímo nezletilá jméno).

13. Dne datum na adrese bydliště žalované a nezletilých adresa žalované v době od 18.10 hodin do 18.23 hodin zasahovala hlídka Policie ČR (sdělení Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací), a to na základě oznámení žalované. Na místě nebylo zjištěno protiprávní jednání, jednalo se o incident při předání nezletilých ze styku s žalobcem, který se domáhal nahlédnutí do žákovské knížky nezletilé jméno z důvodu zhoršení jejího školního prospěchu. Žalovaná vyzvala nezletilou jméno k předložení žákovské knížky žalobci až po příjezdu policie. Do té doby došlo mezi účastníky ke slovní rozepři, které byly přítomny také nezletilé (vyrozumění Policie ČR ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací ve spojení se záznamem ze dne datum).

14. Dne datum, když se žalobce dostavil do místa bydliště žalované, za účelem převzetí nezletilých ke styku, došlo k fyzické a slovní potyčce mezi žalobcem a jméno příjmení (dlouhodobým partnerem matky žalované). Část incidentu viděly také nezletilé (usnesení Policie ČR, 2. oddělení obecné kriminality SKPV obec, ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací ve spojení s obžalobou Okresního státního zastupitelství v obec ze dne datum, č. j. číslo jednací). U Okresního soudu v Přerově je pod spisovou značkou spisová značka vedeno trestní řízení ve věci obžaloby podané státní zástupkyní Okresního státního zastupitelství v obec ze dne datum, č. j. číslo jednací, směřující proti žalobci, jakožto obviněnému ze zločinu ublížení na zdraví a přečinu výtržnictví, čehož se měl dopustit dne datum v obec před domem na adrese adresa, kterým byl fyzicky napaden jednou ranou pěstí do obličeje, na kterou zareagoval tak, že jej pravou rukou uhodil do oblasti krku pod bradu a oběma rukama jej chytil za ramena a od sebe odstrčil tak, že jméno příjmení upadl na záda s následným úderem s hlavou o zem na vydlážděný chodník zámkovou dlažbou, kdy při tomto pádu utrpěl jméno příjmení zranění, a to akutní subdurální krvácení vpravo, zhmoždění mozku velikosti číslo mm na rozhraní temenního a spánkového laloku mozkového vpravo a subarachnoidální krvácení s dobou léčení s nutností hospitalizace v nemocničních zařízeních nejméně do doby podání obžaloby (obžaloba ze dne datum, č. j. číslo jednací). V trestní věci nebylo ke dni vyhlášení tohoto rozsudku pravomocně rozhodnuto.

15. Vzájemné vztahy účastníků jsou dlouhodobě negativní, panuje mezi nimi nevraživost, nedůvěra a výrazné antipatie (tento závěr je patrný zejména ze shodných tvrzení rodičů, objektivizován je také znaleckým posudkem Mgr. et MUDr. jméno příjmení a Mgr. jméno příjmení ze dne datum).

Skutková zjištění zejména k poměrům nezletilých

16. Soud vzal za svá skutková zjištění následující shodná tvrzení účastníků o tom, že první úprava poměrů nezletilých pro dobu před a po rozvodu manželství účastníků byla učiněna rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, pravomocným od 13. 3. 2017, kterým byla schválena dohoda účastníků, jakožto rodičů, na jejímž základě byly nezletilé pro obě upravovaná období svěřeny do péče žalované; žalobce se zavázal přispívat na výživu nezletilé jméno částkou 3 500 Kč měsíčně a na výživu nezletilé jméno částkou 2 500 Kč měsíčně. Dále bylo rodiči dohodnuto (a soudem schváleno), že žalobce je oprávněn stýkat se s nezletilými každý lichý víkend v roce od soboty od 9.00 hodin do neděle do 18.00 hodin, každé úterý v roce od 14.00 hodin do 18.00 hodin, v době letních školních prázdnin od 1. 7. každého roku od 9.00 hodin do 15. 7. do 18.00 hodin a od 1. 8. každého roku od 9.00 hodin do 8. 8. do 18.00 hodin, v každém sudém roce v období jarních prázdnin od pondělí od 9.00 hodin do neděle do 18.00 hodin v každém roce dne 25. 12. od 9.00 hodin do 18.00 hodin s tím, že žalovaná se zavázala nezletilé na styk s žalobcem připravit a žalobci je předat včas řádně v místě svého bydliště, žalobce se zavázal nezletilé převzít včas a řádně v místě bydliště žalované a po skončení styku je žalované tamtéž včas a řádně předat. Rozhodnutí bylo učiněno za situace kdy účastníci, jakožto rodiče ukončili společné soužití v březnu 2016, vztahovou krizi hodlali řešit rozvodem manželství. Od uvedené doby žila žalovaná s nezletilými v bytové jednotce nacházející se v rodinném domě, který byl ve vlastnictví otce ze strany žalobce. Nezletilá jméno byla žákyní páté třídy základní školy a nezletilá příjmení navštěvovala mateřskou školu (viz rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací).

17. V předchozím odstavci citovaný rozsudek byl vydán k návrhu žalobce, na jehož základě bylo také usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, vydáno předběžné opatření, jímž byla žalované uložena povinnost předat žalobci nezletilé dcery každou neděli v roce od 12.00 hodin do 16.00 hodin, povinnost nezletilé na styk s žalobcem připravit a nezletilé předat žalobci včas a řádně v místě svého bydliště; žalobci byla uložena povinnost nezletilé však a řádně v místě bydliště žalované převzít a tamtéž je ze styku žalované řádně a včas vrátit. Rozhodnutí bylo učiněno za situace, kdy účastníci ukončili společné soužití, na úpravě práv a povinností, jakož i výživného, ve vztahu k nezletilým se nedohodli. Dle návrhu žalobce pak soud uzavřel, že prozatímní úprava styku je v zájmu nezletilých, neboť je namístě, aby neztratily kontakt s žalobcem, to vše za situace, kdy bylo možno se domnívat, že žalovaná nebude styku nezletilých s žalobcem nakloněna (usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka).

18. Žalobce se opakovaně dostavil na OSPOD obec se sdělením, že žalovaná nepředává nezletilé ke styku včas a řádně připravené (protokol OSPOD obec ze dne datum a datum), následně podal návrh na výkon rozhodnutí o předběžném opatření (návrh žalobce ze dne datum podaný k Okresnímu soudu v Kroměříži ke sp. číslo jednací rok), který vzal následně zpět (usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací).

19. V únoru 2017 při pohovoru s OSPOD obě nezletilé sdělily, že mají rády oba rodiče, problémy mezi nimi vnímala negativně nezletilé jméno, nezletilá příjmení si je neuvědomovala. Nezletilá jméno jezdila ráda na nedělní výlety s žalobcem (zpráva OSPOD Bystrice pod Hostýnem ze dne datum).

20. Již v první polovině roku 2017 byla řešena neochota nezletilé jméno ke kontaktům se žalobcem. Při pohovoru s pracovnicemi Střediska výchovné péče v obec uvedla, že má z žalobce strach; společně s nezletilou jméno byla opakovaně přítomna asistenci policie při neshodách účastníků. Nezletilá jméno pociťovala, že ji žalobce nemá rád a že preferuje nezletilou jméno. Psycholožka a etopedka doporučily izolovat obě nezletilé od sporů účastníků, akceptovat pocity nezletilé jméno a poskytnout jí časový prostor pro vyrovnání se s nastalou situací (zpráva Diagnostického ústavu pro mládež, Odloučené pracoviště Středisko výchovné péče, ze dne datum).

21. Dne datum se žalobce dostavil na OSPOD obec s nezletilou jméno za účelem ukončení prázdninového styku, neboť ode dne datum, kdy převzal obě nezletilé ke styku, neboť nezletilá jméno odmítala být s žalobcem, což prezentovala nejen před žalobcem a jeho matkou, ale také to sdělovala žalované telefonicky. V přítomnosti nezletilé jméno byla velmi plačtivá také nezletilá příjmení. V době od datum do datum do 9.30 hodin (kdy se žalobce dostavil s nezletilou jméno na OSPOD) nezletilá jméno prezentovala názor, že nechce trávit čas s žalobcem, který v důsledku uvedeného realizoval prázdninové aktivity s nezletilou jméno, zatímco nezletilá jméno byla ve faktické péči matky žalobce. I přes uvedené se postoj nezletilé jméno nezměnil a tato byla prostřednictvím OSPOD předána do péče matky dne datum (protokol Městského úřadu Hranice, OSPOD, ze dne datum). Styk žalobce s nezletilou jméno nadále probíhal (zpráva Městského úřadu Bystřice pod Hostýnem, OSPOD, ze dne datum, ze šetření u žalobce). Tento kontakt s žalobcem a následné předání na OSPOD vnímala nepříznivě také nezletilá jméno (zpráva Poradny pro rodinu příjmení ze dne datum).

22. V červnu a červenci 2017 byla nezletilá jméno vyšetřena klinickým psychologem, který pro danou dobu uzavřel, že nezletilá má tendenci se prosazovat s tendencí manipulovat okolím, je přiměřeně extrovertovaná, bez neurotického zpracování a bez depresivních symptomů. Nezletilá jméno odmítala kontakt s otcem, běžným vyšetřením však nebylo možno zjistit příčinu (zpráva Mgr. jméno příjmení ze dne datum).

23. Dne datum proběhl poslední kontakt žalobce s nezletilými (výslech účastníků u jednání Okresního soudu v Přerově dne datum a dne anonymizováno 2015ve věci sp. zn. spisová značka ve spojení se zprávou Poradny pro rodinu příjmení ze dne datum a s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací).

24. Nezletilá jméno již v polovině roku 2018 nerada hovořila o žalobci a jeho rodině, byť připustila, že se s nimi dříve bezproblémově stýkala. Na Vánoce 2017 odmítla převzít dárky od žalobce, přenechala je nezletilé příjmení, která je přijala a měla z nich radost. O kontakt s žalobcem a jeho rodinou neměla zájem (zpráva Poradny pro rodinu příjmení ze dne datum).

25. Přibližně po dobu jednoho roku se žalobce s nezletilými nestýkal a ani je jiným způsobem nekontaktoval, následně se dne datum domáhal styku s nezletilými, které však toto odmítly (zpráva OSPOD obec ze dne datum). K předání nezletilých ke styku dne datum nakonec nedošlo (ve spojení se zprávou Charity obec ze dne datum). Uvedeného dne se žalobce dostavil před bydliště žalované, kde žádal předání toliko nezletilé jméno ke styku dle rozhodnutí soudu. Nezletilou jméno převzít odmítl, a to s odkazem na své písemné sdělení (viz také dopis ze dne datum). Žalovaná naopak ke styku hodlala předat obě nezletilé. Žalovaná nachystala nezletilým zavazadla. Již od příjezdu žalobce nezletilá jméno odmítala za žalobcem jít, plakala a křičela. Následně také nezletilá příjmení odmítala odejít s žalobcem. Mezi účastníky došlo ke slovní rozepři, v místě následně zasahovala policie přivolaná žalobcem. Za součinnosti policie byl opětovně učiněn pokus o předání nezletilých žalobci, což se pro vzdor nezletilých nepodařilo. Během popsané události žalobce opakovaně odkazoval na soudní rozhodnutí, dle něhož je žalovaná povinna děti předat; sám však ve vztahu k nezletilým neučinil aktivní vstřícný krok, k nezletilým nepřišel a pouze nezletilou jméno slovně nabádal, ať s ním odjede na dovolenou, že minule si to užili (videozáznam ze dne datum ve spojení se zprávou Policie ČR, obvodní oddělení obec ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací).

26. Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byla žalobci uložena povinnost, aby se zdržel styku s nezletilou jméno. Rozhodnutí bylo učiněno za situace, kdy rodiče nebyli schopni konstruktivně ve věcech nezletilé komunikovat, žalobce se dlouhodobě o osobní kontakt s nezletilou jméno nezajímal, sám aktivně nevyhledal žádnou odbornou pomoc pro svou osobu a nezletilou jméno, ačkoli byl o jejím psychickém stavu, jak je také výše popsán, od léta 2017 informován. Soud uzavřel, že žalobce v danou dobu vyčkával, až jeho vztah s nezletilou jméno zlepší žalovaná.

27. Dne datum proběhla případová konference na OSPOD obec, jejímž předmětem bylo mj. nastavení forem kontaktů žalobce s nezletilými a možnosti spolupráce účastníků s odbornými subjekty. Žalobce pozvání na případovou konferenci neakceptoval. V danou dobu byl nezletilým hovor o žalobci, jakožto otci, nepříjemný; nezletilá jméno i přes iniciaci zejména ze strany OSPOD dopisy od žalobce odmítala číst, taktéž odmítala znát jejich obsah (zápis z případové konference ze dne datum).

28. K návrhu žalobce byla usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, uložena žalované povinnost zajistit v pěti konkrétně stanovených termínech přítomnost obou nezletilých v Centru pro rodinu a děti obec, a to za účelem realizace společného setkání s žalobcem; zároveň byla žalobci uložena povinnost účastnit se takovýchto společných setkání (viz citované usnesení ze dne datum). Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, bylo citované předběžné opatření ze dne datum k návrhu žalobce zrušeno, a to zejména z důvodu nepříznivého psychického stavu nezletilých a postoje žalobce (viz citované usnesení ze dne datum). Dne datum nezletilé odmítaly komunikaci s žalobcem již před jeho příchodem k asistovanému kontaktu, nezletilá jméno jevila známky psychické lability až hysterie, nezletilá příjmení plakala. Po příchodu žalobce do místnosti obě nezletilé hystericky plakaly, bály se ho a i přes působení žalované a odborných pracovníků se s ním odmítly setkat. Žalobce vystupoval opozičně až agresivně (zpráva Centra pro rodinu a děti obec ze dne datum).

29. Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byl zamítnut návrh žalobce na umístění nezletilé jméno na dětské oddělení Psychiatrické léčebny obec (viz citovaná usnesení).

30. Mezi žalobcem a nezletilou jméno dříve probíhala písemná komunikace, v jejímž průběhu žalobce nezletilou informoval o nadcházejícím styku; na školní povinnosti nezletilé reagoval tím, že odpovědnost za školní výsledky náleží žalované (textová zpráva z datum). Prostřednictvím dopisu se žalobce pokusil navázat kontakt s nezletilou jméno, nabídl jí písemný i osobní styk, sdělil jí, že jí má rád a myslí na ni, že se na ni nezlobí a že se na něj nezletilá může kdykoli obrátit. Dále jí sdělil, že k letnímu prázdninovému styku 2018 převezme jen nezletilou jméno, se kterou strávili předchozí rok příjemný čas (dopis žalobce adresovaný nezletilé jméno ze dne datum).

31. příjmení dopisu pak žalobce nezletilé jméno sdělil, že již další rok nejsou v kontaktu, na což žalobce reagoval tím, že„ nezletilá asi neumí psát“. Dále žalobce v dopise uvedl, že setkání s žalobcem musí být pro nezletilou„ na vývrat“; že na nezletilá je na sebe za situaci v centru„ patřičně hrdá“; že pro nezletilou jméno musí být těžké závidět nezletilé příjmení a„ nesnést pomyšlení“, že si čas s žalobcem užívá (dopis ze dne datum). Ze sdělení matky u jednání soudu dne datum je zřejmé, že tento dopis nezletilé jméno nepředala, a to po poradě s odborníkem.

32. Pokud jde o účast na rodinné terapii, tuto žalobce opakovaně odmítl, a to v červenci 2017 (zpráva Poradny pro rodinu příjmení ze dne datum), a v říjnu 2017 (textová zpráva žalobce ze dne datum); taktéž se nedostavil na schůzku k psychologovi (zpráva Mgr. jméno příjmení ze dne datum), odmítl spolupráci s Charitou obec (zpráva Charity obec ze dne datum). Nezájem o spolupráci s odbornými subjekty žalobce potvrdil také u jednání soudu dne datum (protokol o jednání u Okresního soudu v Přerově ve věci sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí). Žalobce se dne datum dostavil do Centra pro rodinu a děti obec, kde vyjádřil svůj nezájem o komunikaci a spolupráci s žalovanou (zpráva Centra pro rodinu a děti obec ze dne datum a ze dne datum), prostřednictvím uvedeného subjektu byl ochoten realizovat pouze asistované kontakty s nezletilými (protokol o jednání u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí a ze dne datum). Terapeutickou pomoc žalobce nadále odmítá (protokol o jednání u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí).

33. Ze znaleckého posudku Mgr. et MUDr. jméno příjmení a Mgr. jméno příjmení ze dne datum soud zjistil, že žalobce i žalovaná mají adekvátní výchovné zásady, projevují o nezletilé zájem a chtějí participovat na jejich výchově. Jejich výchovné schopnosti jsou však výrazně negativně ovlivněny nezvládnutým rozchodem, nesmiřitelným nepřátelstvím a neschopností společné komunikace v zájmu nezletilých. Žalovaná prezentuje větší připravenost ke spolupráci, hledá aktivně možnosti pomoci, zároveň však vytváří s nezletilými úzkou koalici, ovlivňuje je svým chováním a postojem k žalobci, přestože verbálně vyjadřuje potřebnost vztahu mezi žalobcem a nezletilými. Žalobce není dlouhodobě ochoten ke změně svého rodičovského postoje, svůj kontakt s nezletilými si nárokuje, očekává od nich respekt a poslušnost, nedokáže se adekvátně vcítit do jejich potřeb, nedokáže reagovat smířlivě, čímž komplikuje obnovení vzájemného vztahu. Verbálně sděluje svou ochotu a vstřícnost ke komunikaci s žalovanou, ale prakticky se projevuje bojovně, neústupně, s rigidními vzorci chování. Vztah obou nezletilých k žalované je silně pozitivní, úzce sevřený, idealizovaný. Vztah obou nezletilých k žalobci je silně negativní, kritický, zavrhující. Postoj nezletilých ovlivňuje jak chování žalované, tak i vlastní zkušenosti z dlouhodobého sporu účastníků a zejména z incidentu ze dne datum, jehož důsledky (následné úmrtí jméno příjmení, nevlastního dědečka ze strany žalované) kladou za vinu žalobci. Nezletilé vnímají jako neadekvátní zásah do jejich práv opakované volání policie žalobcem v reakci na jejich neochotu realizovat s žalobcem kontakt. Nezletilé vnímají realitu optikou nejbližších osob, v jejich případě žalované a babičky ze strany žalované, nejsou prozatím schopny informace dostatečně třídit, kriticky hodnotit a zaujmout vlastní stanovisko. Chovají se tak, jak si myslí, že to od nich žalovaná očekává. Nemusí se vždy jednat o vědomé negativní ovlivňování ze strany žalované. Nezletilé osobu žalobce vnímají nepřátelsky, nechtějí se s ním setkávat, nechtějí mít s ním ani s jeho rodinou nic společného, vidí jej jednoznačně v negativním světle, nepamatují si nic pěkného ze společné minulosti, obviňují otce. V tomto smyslu jsou přítomny symptomy syndromu zavrženého rodiče, které brání nezletilým v obnovení vztahu s žalobcem. Žalobce svým chováním a postojem nepomáhá vztah s nezletilými zlepšit, nedokáže se vcítit do jejich potřeb, volí nevhodné strategie (ironie, zesměšnění, kritika). Nad rámec uvedeného bylo z výslechu znalkyně příjmení jméno příjmení (jak je zachycen v protokolu Okresního soudu v Přerově ze dne datum rozhodnutí ve věci sp. zn. spisová značka) zjištěno, že žalobce má potíže vciťovat se do potřeb druhých lidí, v zátěžových situacích se projevuje bojovně, dominantně, neústupně. Mnohdy volí ironický tón, toto není pro nezletilé vhodné, neboť tomu nerozumí. Taktéž návrh žalobce na umístění nezletilé jméno na psychiatrii byl nezletilou vnímán velmi negativně. Žalovaná má k nezletilým velmi pozitivní vztah, snaží se je chránit před nebezpečenstvím světa. Cílené popuzování či indoktrinace nezletilých dětí proti žalobci ze strany žalované nebylo zjištěno. Celkový postoj žalované však může nezletilé ovlivňovat, jak na vědomé, tak na nevědomé úrovni.

34. Nezletilé dochází s žalovanou do Krajské nemocnice T. právnická osoba, za účelem rodinné psychoterapie, na jejímž počátku hovořily o žalobci negativně, zejména nezletilá jméno vnímala jako ponižující, že byla žalobcem nahrávána. Z jeho strany se pak cítila odstrčena, pozornost chtěla upoutat křikem a pláčem. Postupně jsou nezletilé schopny uvést také pozitivní vlastnosti žalobce a obnovily příjemné vzpomínky související s žalobcem (zpráva Krajské nemocnice T. právnická osoba, ze dne datum). Nadále však případné setkání s žalobcem vnímají jako nepříjemné (zpráva Krajské nemocnice T. právnická osoba, ze dne datum).

35. Aktuálně nezletilá jméno ani nezletilá příjmení nemají o styk s žalobcem zájem (zpráva OSPOD obec ze dne datum). Nezletilá jméno to přisuzuje dřívějšímu jednání žalobce, které vnímá úkorně - vykazování nezletilých a žalované z domu, asistence policie u předávání ke styku, agresivní jednání žalobce, zájem žalobce pouze o nezletilou jméno (výslech nezletilé u soudního jednání – viz protokol Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne datum).

36. Rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byl změněn rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, tak, že se styk žalobce s nezletilými neupravuje.

Skutková zjištění zejména ke školnímu vzdělávání nezletilých

37. Žalovaná podala dne datum žádost o přestup nezletilé jméno ze Základní školy Bratrství Čechů a Slováků na Základní školu a mateřskou školu obec, ulice, p. o. (dále také jen„ ZŠ a MŠ ulice“), a to s účinností od datum; v žádosti byla za zákonného zástupce nezletilé označena žalovaná (žádost o přestup žáka ve školním roce 2017 2018 ze dne datum). Nezletilá jméno byla od 6. ročníku k základnímu vzdělávání přijata v ZŠ a MŠ ulice, a to rozhodnutím ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum (viz citované rozhodnutí).

38. Dne datum podala žalovaná žádost o přijetí nezletilé jméno k předškolnímu vzdělávání v Mateřské škole příjmení pro školní rok 2017 2018; v žádosti byli za rodiče označeni žalobce a žalovaná (žádost o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání ze dne datum ve spojení se sdělením ředitele školy ze dne datum). Nezletilá příjmení byla pro školní rok 2017 2018 k předškolnímu vzdělávání přijata v mateřské škole, jejíž činnost vykonává ZŠ a MŠ ulice, a to rozhodnutím o přijetí k předškolnímu vzdělávání ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum (viz citované rozhodnutí).

39. Dne datum žalovaná hodlala žalobce informovat o změně školských zařízení u obou nezletilých, žalobce takovéto sdělení vyžadoval písemnou formou (protokol o ústním jednání sepsaným Městským úřadem Hranice, OSPOD, dne datum).

40. Žalovaná o přihlášení obou nezletilých do školských zařízení v obec žalobce informovala dopisem ze dne datum, odeslaným dne datum do dispozice žalobce (citovaný přípis ve spojení s obálkou od zásilky částka).

41. Žalobce odvoláním ze dne datum ve znění doplňujících podání vyslovil nesouhlas s přijetím nezletilých do ZŠ a MŠ ulice. Podání bylo, jakožto odvolání, zamítnuto rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje, Odboru školství a mládeže ze dne 16. 10. 2017, č. j. KUOK 102039/2017, a rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje, Odboru školství a mládeže ze dne 16. 10. 2017, č. j. KUOK 102045/2017 (viz citovaná rozhodnutí). Proti oběma citovaným správním rozhodnutím brojil žalobce žalobou, která byla rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 28. 11. 2018, č. j. 65 A 96/2017-44, zamítnuta zejména s odůvodněním, že žalobce nebyl samostatným účastníkem řízení o přijetí nezletilých do ZŠ a MŠ ulice, neboť právo na vzdělání a školské služby mají toliko nezletilým. Zároveň ředitel ZŠ a MŠ ulice nepochybil, pokud zahájil řízení na základě žádostí podepsané pouze žalovanou, neboť u něj byla dána dobrá víra v to, že žalovaná jednala se souhlasem žalobce. Nadto měly žádosti veškeré zákonné náležitosti (jak bylo zjištěno z citovaného rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci).

42. Rozsudkem Okresního soudu v Přerově z datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, pravomocným od 10. 5. 2018, byl nahrazen souhlas žalobce s podáním žádosti o přijetí nezletilé jméno k základnímu vzdělávání od školního roku 2018 2019, konkrétně k zápisu na ZŠ a MŠ ulice, zároveň byl zamítnut návrh žalobce na nahrazení souhlasu žalované pro nezletilou jméno k přijetí k povinné školní docházce do ZŠ Bratrství Čechů a Slováků v obec. Rozhodnutí bylo učiněno za situace, kdy nezletilá příjmení byla svěřena do péče matky, společně s nezletilou jméno bydlely v obci obec Nezletilá příjmení do ZŠ a MŠ ulice docházela také v rámci předškolního vzdělávání (viz rozsudek Okresního soudu v Přerově z datum rozhodnutí, č. j. spisová značka).

Důkazní návrhy

43. Pokud byly v řízení provedeny jiné než výše označené důkazy, pak soud z těchto neučinil zjištění, která by byla nezbytná pro rozhodnutí ve věci, a to s přihlédnutím k dále uvedenému právnímu názoru soudu. Jde-li o účastnické výslechy, z těchto soud učinil pouze taková zjištění, která učinil také z jiných důkazů. Provedení dalších v řízení navržených důkazů bylo soudem pro nadbytečnost zamítnuto. Konkrétně soudem nebyl proveden celý spisový materiál vedený OSPOD obec pod sp. číslo jednací rok, jak byl navržen žalobcem v podání ze dne datum, neboť podstatný obsah tohoto spisu je zachycen ve zprávách a protokolech OSPOD k důkazu již provedených (a to včetně okolností týkajících se vrácení nezletilé jméno ze styku v červenci 2017 – viz doplnění žalobce do protokolu u jednání soudu dne datum). Dále soud neprovedl k důkazu celý spisový materiál vedený Okresním soudem v Přerově pod sp. zn. spisová značka, jak byl navržen žalovanou ve vyjádření ze dne datum, neboť trestní řízení není doposud pravomocně skončeno a s přihlédnutím k presumpci neviny nelze na podkladě takovéto spisové dokumentace v rámci tohoto řízení jakkoli posuzovat trestněprávní rovinu incidentu ze dne datum. Nadto žalovaná k výzvě soudu u soudního jednání dne datum žádala provést důkaz toliko obžalobou. Soud také neprovedl žalovanou navrhované výslechy svědků jméno příjmení a jméno příjmení, neboť jejich výslechy byly navrhovány k prokázání vyhrocené situace mezi účastníky, a to zejména při stěhování žalované ze společné domácnosti s žalobcem. Takovéto skutečnosti jsou však zřejmé přímo z tvrzení účastníků; nadto případné objasnění takovýchto dílčích okolností by neovlivnilo skutkové a právní závěry soudu. Jde-li pak o audionahrávky a videonahrávky předložené žalobcem, soud je s ohledem na předmět řízení a tvrzení, která jimi měla být prokázána, připustil a k důkazu je provedl, neboť při proporčním posouzení vyhodnotil právo žalobce (potažmo obou účastníků) na spravedlivý proces jako v daném případě převažující nad ochranu na záznamech zachycených osob. Nadto žalovaná proti provedení takovýchto důkazů (ač jsou také její projevy zachyceny na záznamech) ničeho nenamítala.

Shrnutí podstatných skutkových zjištění

44. Po provedeném dokazování dospěl soud po skutkové stránce k závěru, že účastníci jsou rodiči nezletilé jméno a nezletilé jméno. Manželství účastníků bylo ke dni datum pravomocně rozvedeno. Pro dobu před a po rozvodu manželství účastníků byly poměry nezletilých dětí upraveny dohodou rodičů schválenou rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, tak, že nezletilé se svěřují do péče žalované, žalobce se zavázal přispívat na výživu nezletilé jméno částkou 3 500 Kč měsíčně a na výživu nezletilé příjmení částkou 2 500 Kč měsíčně. Dále byl upraven běžný i prázdninový styk žalobce s nezletilými. Dne datum žalovaná podala žádost o přestup nezletilé jméno na ZŠ a MŠ ulice od datum; dne datum podala žádost o přijetí nezletilé jméno k předškolnímu vzdělávání pro rok 2017 2018 do ZŠ a MŠ ulice – obé bez souhlasu žalobce, kterého o změně školských zařízení informovala dopisem ze dne datum. Obě nezletilé byly ke vzdělávání přijaty, proti čemuž žalobce brojil odvoláním a následně správní žalobou (jak je v podrobnostech popsáno výše). Žalovaná s nezletilými opustila poslední společné bydliště účastníků a od datum doposud žije s nezletilými na adrese ulice a číslo v obec. Učinila tak bez souhlasu otce. K přestěhování nezletilých, jakož i k jejich přihlášení do školských zařízení došlo v době probíhajícího rozvodového řízení účastníků, kdy již mezi nimi panovaly rozbroje. Vztahy účastníků jsou dlouhodobě velmi vyhrocené, což negativně působí také na nezletilé, které opakovaně byly přítomny konfliktům mezi účastníky. V důsledku uvedeného a ve spojení s jednotlivými incidenty (jak je výše popsáno) došlo k odcizení žalobce a nezletilých, které kontakt s ním dlouhodobě odmítají. jméno z příčin jejich odmítavého postoje je jak přístup žalobce k nezletilým a žalované, tak také úzká vazba nezletilých na žalovanou, jejíž názory vědomě i nevědomě přejímají.

Právní hodnocení

45. Podle § 81 o. z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

46. Podle § 2894 odst. 2 o. z. nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

47. Podle § 2951 odst. 2 o. z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

48. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

49. Podle § 2971 o. z. odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

50. Podle § 865 odst. 1 o. z. rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům. Má ji každý rodič, ledaže jí byl zbaven.

51. Podle § 875 odst. 1 o. z. rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče v souladu se zájmy dítěte.

52. Podle § 876 odst. 1 o. z. rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče ve vzájemné shodě.

53. Podle § 877 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, rozhodne soud na návrh rodiče; to platí i tehdy, vyloučil-li jeden rodič z rozhodování o významné záležitosti dítěte druhého rodiče. Podle odst. 2 citovaného ustanovení za významnou záležitost se považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte.

54. Podle § 888 o. z. dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte, stejně jako tento rodič má právo stýkat se s dítětem, ledaže soud takový styk omezí nebo zakáže; soud může také určit podmínky styku, zejména místo, kde k němu má dojít, jakož i určit osoby, které se smějí, popřípadě nesmějí styku účastnit. Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s druhým rodičem řádně umožnit a při výkonu práva osobního styku s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat.

55. Podle § 889 věty první o. z. rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se musejí zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte k oběma rodičům nebo co výchovu dítěte ztěžuje.

56. jméno z kvalit osobnosti každé fyzické osoby ve smyslu § 81 o. z. je také právo na ochranu soukromí. Do této právní kategorie náleží mj. ochrana rodinného života, která je zaručena také čl. 10 odst. 2 a čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Takto je rodičům zaručeno právo pečovat o děti a tyto vychovávat, a recipročně právo dětí na takovouto rodičovskou péči a výchovu. Rodinný život jako celek pak v sobě snoubí nejen vztahy sociální, morální, kulturní, ale také vztahy v oblasti výchovy dítěte (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, dostupný na webová adresa). Protiprávním narušením takovýchto vztahů je zároveň zasahováno do práva na rodinný život, což může zakládat právo na ochranu osobnosti dle občanskoprávních předpisů.

57. Vznik odpovědnosti za zásah do práva na ochranu osobnosti je podmíněn neoprávněným zásahem do osobnostní sféry jedince, vznikem újmy na osobnosti fyzické osob a mezi nimi existující příčinnou souvislostí. Jedná se o podmínky kumulativní, tedy při nesplnění byť jedné z nich nelze shledat vznik odpovědnosti za nemajetkovou újmu z důvodu zásahu do osobnostních práv člověka. Ani naplnění uvedených podmínek však nevede samo o sobě k závěru o oprávněnosti nároku na náhradu nemajetkové újmy. V každém jednotlivém případě je totiž nezbytné dále šetřit intenzitu tvrzeného porušení práva na ochranu osobnosti, neboť povinností k náhradě nemajetkové újmy lze postihnout toliko zásah netolerovatelný v demokratické společnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, dostupný na webová adresa). Nadto je nezbytné vlastní zásah hodnotit s přihlédnutím ke konkrétní situaci, za které k neoprávněnému zásahu došlo, jakož i k osobě zásahem dotčeného jedince (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka, dostupný na webová adresa).

58. Jde-li o charakter náhrady nemajetkové újmy, je u ní z povahy věci vyloučeno uvedení do předešlého stavu, proto se uplatní princip satisfakční. Škůdcem poskytnuté plnění má pak představovat zadostiučinění, jehož prostřednictvím mají být nepříznivé následky zmírněny. Při stanovení konkrétní formy náhrady nemajetkové újmy pak musí být zváženy všechny okolnosti případu, včetně závažnosti, trvání a následků újmy. Peněžitá náhrada je pak dle § 2951 odst. 2 o. z. subsidiárním způsobem, jehož aplikace přichází do úvahy až poté, kdy jinou formu nelze považovat za dostačující.

59. Žalobci i žalované ve smyslu § 865 odst. 1 o. z. náleží (a také v květnu 2017 náležela) plná rodičovská odpovědnost ve vztahu k nezletilé jméno a nezletilé příjmení, a to oběma ve stejném rozsahu. Z plné rodičovské odpovědnosti pak oběma účastníkům, jakožto rodičům, doposud plynou povinnosti a práva, jejichž výkon má být realizován účastníky ve vzájemné shodě (§ 876 odst. 1 o. z.) a vždy při zohlednění zájmů každé z nezletilých dcer (§ 875 odst. 1 o. z.).

60. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná, jakožto matka, podala přihlášku k přijetí nezletilých na

ZŠ a MŠ ulice, a to v dubnu 2017 ve vztahu k nezletilé jméno a v květnu 2017 ve vztahu k nezletilé příjmení. Na přelomu dubna a května 2017 dále žalovaná změnila bydliště nezletilých z místa posledního společného bydliště účastníků, na adresu ulice a číslo v obec. Uvedenými jednáními rozhodla žalovaná o významných záležitostech nezletilých ve smyslu § 877 odst. 1 o. z., a to bez vědomí a souhlasu žalobce. K rozhodnutí došlo v situaci, kdy vztahy mezi účastníky již eskalovaly mj. v souvislosti s rozvratem jejich manželského svazku. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že potřeba změny bydliště žalované byla dána nepříznivými vztahy mezi účastníky, jakož i mezi žalovanou a rodiči žalobce (viz odstavec

11 odůvodnění tohoto rozsudku). Nezletilé dcery byly v danou dobu již dohodou rodičů schválenou pravomocným soudním rozhodnutím svěřeny do výlučné péče žalované.

61. Obecně nelze akceptovat, aby byl rodič mající plná rodičovská práva v jejich výkonu omezován samostatným jednáním druhého, byť rezidentního, rodiče. V daném případě má však soud za to, že ač žalovaná negativně zasáhla do sféry rodičovský práv žalobce tím, že jej vyloučila z rozhodnutí o změně bydliště a školského zařízení u nezletilých, nedosahovaly zásahy jednotlivě ani v souvislosti takové intenzity, která by odůvodňovala vznik nároku na odčinění nemajetkové újmy. Na celkově neuspořádaných rodinných poměrech a osobních vztazích mezi žalobcem a žalovanou existujících již v dubnu a květnu 2017 se totiž podíleli svým aktivním i pasivním jednáním oba účastníci. Jedním z důsledků rozporů mezi účastníky pak byla také potřeba změny bydliště žalované, k čemuž žalovaná přistoupila právě na přelomu dubna a května 2017. S ohledem na již existující úpravu poměrů nezletilých pak změnu bydliště realizovala také u nezletilých, na níž navázala také změnou školského zařízení. Za těchto okolností, kdy žalobce si byl rozkolů v rodině a jejich důsledků nejen vědom, ale sám na nich participoval, nelze se zjištěným závadovým jednáním spojovat takové důsledky, jejichž reparace by vyžadovala finanční kompenzaci ve smyslu § 2951 odst. 2 o. z.

62. Tomuto závěru přisvědčuje také zájem nezletilé jméno i nezletilé jméno, jehož prizmatem soud v souladu s Úmluvou o právech dítěte na řešenou věc také nahlížel, neboť i toto řízení se sekundárně dotýká poměrů nezletilých. Ač je nepochybně v zájmu nezletilých, aby se zajišťování jejich záležitostí podíleli oba rodiče, nejedná se o zájem jediný. Taktéž je v zájmu nezletilých, aby měly bezstarostné dětství a vyrůstaly v klidném prostředí, v němž by se mohly plně rozvíjet po všech stránkách, včetně vzdělání. Při posouzení popsaného jednání žalované z dlouhodobého hlediska pak lze mít za to, že příznivé důsledky pro nezletilé (zejména patřičné zázemí v rámci domácnosti i školního prostředí) převážily nad těmi negativními vycházejícími z eliminace žalobcova práva participovat na rozhodnutí o záležitostech nezletilých, a to jak na straně žalobce, tak i samotných nezletilých.

63. Pokud pak žalobce za důsledek zjištěného jednání žalované (rozhodnutí o škole a bydlišti) označil jeho vyloučení z okruhu osob blízkých nezletilým a jeho celkovou dehonestaci, jakož i vyvolání odporu k žalobci v nezletilých, nelze se s ním v tomto závěru ztotožnit. Ač z provedeného dokazování plyne, že vztahy žalobce s nezletilými jsou rozvráceny, příčinná souvislost mezi změnou bydliště a školského zařízení na jedné straně, a narušením vztahů s nezletilými na straně druhé není dána. V řízení bylo zjištěno, že vztahy mezi žalobcem a nezletilými jsou skutečně dlouhodobě nefunkční. Jedná se však o důsledek mnoha negativních faktorů kontinuálně přítomných v rodinných vazbách účastníků a nezletilých, a to nejméně od jara 2017. Předně jsou rodinné vztahy narušeny vleklými (a doposud trvajícími) spory účastníků, jejichž vyhroceným konfliktům byly nezletilé opakovaně přítomny. Nejen v rámci neshod účastníků pak byly nezletilé opakovaně vystaveny nikoli senzitivnímu přístupu žalobce, který upřednostňoval své zájmy na úkor nezletilých (např. preference nezletilé jméno před nezletilou jméno; neochota spolupráce s odbornými subjekty za účelem zklidnění a nápravy vztahů; hrubé chování vůči žalované v přítomnosti nezletilých). Znaleckým zkoumáním bylo sice zjištěno, že žalovaná na nezletilé vědomě i nevědomě intenzivně působí, děje se tak však z velké části proto, že je pro nezletilé nejbližší vztahovou osobou, s níž tvoří dlouhodobě citově založenou skupinu. Nejedná se tedy ze strany žalované o cílenou indoktrinaci či manipulaci s nezletilými proti žalobci. Bez významu pak není, že obě nezletilé velmi negativně zasáhlo úmrtí jméno příjmení, jehož považovaly za dědečka, a z čehož viní žalobce. Ani takovéto nazírání nezletilých na incident ze dne datum nelze považovat za výsledek manipulativního jednání žalované, neboť jak plyne zejména z řady odborných zpráv (zejména zprávy psychologů a znaleckého posudku), názor nezletilých vychází z jejich osobního prožitku ve spojení s celkovým rodinným klimatem.

64. Z důvodů uvedených v předchozím odstavci pak nelze žalobnímu žádání přisvědčit, ani pokud jde tvrzené zpřetrhání rodinných vazeb žalobce s nezletilými v důsledku cíleného a manipulativního chování žalované. Bylo totiž prokázáno, že ztráta citového pouta mezi nezletilými a žalobcem není zapříčiněna pouze a jenom působením žalované, ale jedná se o spolupůsobení velkého množství vnějších vlivů (plynoucích také od žalobce), jakož i vnitřního subjektivního vnímání a prožívání nezletilými. V důsledku uvedeného tedy v řešené věci (jde-li o žalobcem uplatněnou újmu způsobenou tvrzeným ovlivňováním nezletilých žalovanou proti žalobci) absentuje již první ze zákonem stanovených kumulativních podmínek pro vznik nemajetkové újmy, a to takové škodní jednání na straně žalované, které by mohlo být primární příčinou nefunkčnosti vztahů mezi žalobcem a nezletilými. Tento závěr obstojí i při zjištění, že žalovaná vědomě či nevědomě na nezletilé působí, a to ne vždy v souladu s rodičovskou rolí otce (což plyne zejména ze závěrů znaleckého zkoumání). Jak již bylo totiž výše odůvodněno, sám žalobce svým jednáním výrazně participoval na neuspořádaných rodinných vztazích s nezletilými, a tedy nastalou situace nelze přičítat toliko k tíži žalované.

65. V intencích výše uvedeného soud shrnuje, že z důvodu nenaplnění kumulativních zákonných předpokladů (včetně míry intenzity zásahu) pro vznik nároku žalobce na odčinění nemajetkové újmy v penězích soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I).

Náklady řízení

66. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalované přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady řízení, které vznikly žalované, sestávají z:

a) odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za 13 úkonů právní služby v sazbě

3 900 Kč za jeden úkon dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) z tarifní hodnoty 70 000 Kč (tj. 50 700 Kč), spočívající v: ⟪LB:lb_001⟫ - převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ⟪LB:lb_002⟫ - vyjádření k žalobě ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu; ⟪LB:lb_003⟫ - účast u soudního jednání dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu ⟪LB:lb_004⟫ - účast u soudního jednání dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu ⟪LB:lb_005⟫ - vyjádření ze dne datum k doplněným žalobním tvrzením dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu; ⟪LB:lb_006⟫ - 2x účast u soudního jednání dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu (neboť jednání přesáhlo délkou 2 hodiny) ⟪LB:lb_007⟫ - účast u soudního jednání dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu ⟪LB:lb_008⟫ - 2x účast u soudního jednání dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu (neboť jednání přesáhlo délkou 2 hodiny) ⟪LB:lb_009⟫ - 2x účast u soudního jednání dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu (neboť jednání přesáhlo délkou 2 hodiny) ⟪LB:lb_010⟫ - účast u soudního jednání dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu;

b) náhrady hotových výdajů za výše uvedených 13 úkonů právní služby v sazbě 300 Kč za jeden úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (tj. v souhrnu 3 900 Kč);

c) náhrady za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů (tj. z částky 54 600 Kč) ve výši 11 466 Kč, neboť zástupkyně žalované ve smyslu § 14a odst. 1 advokátního tarifu doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty.

Celkové náklady řízení, které soud žalované přiznal, činí 66 066 Kč (výrok II). Náklady řízení je žalobce povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupkyně žalované dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.