OSPR 7 C 252/2021-48

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní JUDr. Margitou Markovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro vydání bezdůvodného obohacení ve výši 57 766,82 Kč s přísl.,

I. Řízení se v části o zaplacení 15 113,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení zastavuje.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 42 653,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 21 612 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení, LL.M.

1. Žalobce se domáhal zaplacení 57 766,82 Kč s přísl. a uvedl, že se jedná o vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalované na základě exekuce, která byla provedena na základě nicotného rozhodčího nálezu ve věci 97 EX 2027/11. V průběhu exekuce byla vymožena celkem částka 57 766,82 Kč, která je tvořena náklady exekuce oprávněného, smluvními pokutami a úroky. Jistina činila 15 113,18 Kč. Pohledávka byla původním povinným žalobci postoupena.

2. U jednání vzal žalobce žalobu zpět ohledně částky 15 113,18 Kč s přísl. a soud v této části řízení zastavil podle § 96 o.s.ř.

3. Soud má za prokázán následující skutkový stav:

4. Uplatněná pohledávka má svůj původ v nároku na bezdůvodné obohacení, které mělo vzniknout žalované jako oprávněné v exekučním řízení vedeném proti povinnému jméno příjmení.

5. Žalobce v řízení neprokázal, že by tato pohledávka byla žalobci platně postoupena. Ani na opakovanou výzvu soudu s poučením o možných následcích nepředložil relevantní důkazy, které by toto postoupení prokazovaly. Žalobce předložil pouze oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, které však není podepsáno a jako oznamující je uveden jméno příjmení, zastoupený jméno příjmení. Podpis ani jedné z osob není uveden.

6. Pokud žalobce tvrdil, že oznámení bylo zasláno žalované prostřednictvím datové schránky, proto nemusí být (jméno příjmení) podepsáno, nebylo zaslání datovou schránkou prokázáno. Nicméně nebyl předložena plná moc, která by jméno příjmení k takovému oznámení zmocnila. Navíc je nutno podotknout, že k prokázání postoupení pohledávky nepostačí pouhé oznámení o postoupení pohledávky a k prokázání této skutečnosti je nutno předložit smlouvu o postoupení pohledávky. Judikatura, která považovala oznámení o postoupení pohledávky postupitelem za zcela dostačující, vycházel ze znění § 526 odst.2 obč.zák. (z.č.40/1964 Sb.), podle kterého oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení. Ustanovení občanského zákoníku (§ 1882 a násl. z.č.89/2012 Sb.) týkající se postoupení pohledávek však již takové ustanovení neobsahují a dřívější judikatura není pro tyto případy tak přiléhavá.

7. Pokud žalobce předložil smlouvu o postoupení pohledávky ze dne datum, je jako smluvní strana uveden jméno příjmení, zast. jméno příjmení a název žalobkyně, (za který jednal jméno příjmení). Smlouva je za obě strany podepsána jméno příjmení Ani na výzvu soudu žalobce nepředložil plnou moc, na základě které jméno příjmení zastupoval jméno příjmení při uzavření této smlouvy. Žalobce přitom odkázal na dostatečnou plnou moc předloženou k návrhu na zastavení exekuce.

8. Z plné moci ze dne datum vyplývá, že jméno příjmení zmocnil jméno příjmení, aby ho zastupoval při všech úkonech potřebných k zastavení exekuce a k vymožení všech jeho nároků ze zastavené exekuce. Dále ho zmocnil k činění potřebných úkonů, přijímání písemností, přijetí plnění a vymáhání nároků. příjmení moc neobsahuje zmocnění k postoupení nároku nebo jiné dispozici s ním.

9. Pokud žalobce argumentoval tím, by mohlo jít pouze o odchýlení od pokynů udělených v plné moci, což nemá vliv na platnost právního úkonu, nelze takové argumentaci přisvědčit. Jestliže k určitému úkonu (zde postoupení pohledávky) nebyl zmocněnec vůbec zmocněn, nelze učinění takového úkonu považovat za odchýlení se od pokynů. Pokyny přitom směřovaly pouze k uplatnění a vymožení práv z této pohledávky v souvislosti se zastavením exekuce. Při akceptaci takové argumentace by v podstatě jakákoli plná moc byť i k dílčímu úkonu v podstatě umožňovala zmocněnci činit za zmocnitele jakékoli úkony. Takový výklad je jistě nepřípustný.

10. Žalobce na výzvu ani neuvedl, že by příslušnou plnou moc pro jméno příjmení měl k dispozici, ale uvedl, že by byl schopen si ji opatřit a že má jinou plnou moc udělenou žalobci jako spolku.

11. Žalobce v řízení neunesl důkazní břemeno k prokázání své aktivní legitimace.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 612 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 57 766,82 Kč sestávající z částky 3 420 Kč za každý ze tří úkonů (převzetí zastoupení, dvě písemná vyjádření) a z tarifní hodnoty 42 653,64 Kč sestávající z částky 2 820 Kč za dva úkony (účast na dvou jednáních), včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada 558 Kč za cestovné ke dvěma jednáním vlakem podle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 400 Kč ve výši 3 654 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.