OSPR 20 C 173/2022-70

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_003⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_007⟫ o zaplacení 53 089,26 Kč s příslušenstvím ⟪LB:lb_008⟫ rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 53 089,26 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 7 024,51 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 4 301,80 Kč, smluvní úrok ve výši 9 % ročně z částky 49 889,26 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 49 889,26 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 19 700 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění doplnění ze dne datum, ve znění doplnění a částečného zpětvzetí žaloby ze dne datum a ve znění doplnění ze dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky 53 089,26 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že s žalovaným po posouzení schopnosti žalovaného splácet uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo bankovní účet, na základě které žalovaný čerpal úvěr 135 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit společně s úrokem 9 % ročně, sjednaným pojištěním a s poplatky v 72 měsíčních splátkách po 2 460 Kč. Žalovaný však své závazky neplnil, neboť uhradil toliko 47 splátek a žalobkyně proto celý nesplacený úvěr zesplatnila ke dni datum. Žalobkyně se po žalovaném nyní domáhá zaplacení neuhrazené jistiny 49 889,26 Kč (po započtení plateb uhrazených po podání žaloby), dlužných poplatků 3 200 Kč (10 x 135 Kč jako měsíční platba za pojištění od března do prosince 2021, 350 Kč za upomínku ze dne datum, 3 x 500 Kč za upomínky ze dne datum, datum a datum), kapitalizovaného smluvního úroku 7 024,51 Kč (smluvní úrok 9 % ročně z dlužné jistiny, a to 4 352,48 Kč za dobu od datum do datum, 971,92 Kč za dobu od datum do datum, 745,54 Kč za dobu od datum do datum a 954,57 Kč za dobu od datum do datum), kapitalizovaného úroku z prodlení 4 301,80 Kč (úrok z prodlení 11,75 % ročně z dlužné částky, a to 861,11 Kč za dobu od datum do datum, 1 251,51 Kč za dobu od datum do datum, 960,01 Kč za dobu od datum do datum a 1 229,17 Kč od datum do datum), smluvního úroku ve výši 9 % ročně z částky 49 89,26 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 49 889,26 Kč od datum do zaplacení a nákladů řízení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.

2. Žalovaný zůstal v průběhu celého řízení zcela procesně pasivní a k žalobě se nijak nevyjádřil. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den datum, ke kterému byl žalovaný předvolán zásilkou adresovanou do vlastních rukou na adresu jeho trvalého pobytu a zásilka byla doručena fikcí dne datum. Součástí předvolání bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Současně s předvoláním k jednání byla žalovanému do vlastních rukou doručena žaloba i její doplnění v této věci. Doručovatel České pošty, s. p., učinil pokus o doručení předmětné zásilky obsahující předvolání přímo žalovanému dne datum, žalovaný však nebyl zastižen, a proto téhož dne byla v místě trvalého pobytu žalovaného zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a zároveň byla zásilka uložena na příslušné pobočce České pošty, s. p. Žalovaný na výzvu nereagoval a zásilku si nevyzvedl. Proto se zásilka obsahující předvolání k jednání považuje podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), za doručenou dne datum, tj. 10. dnem ode dne, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil, proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného. Žalobkyně (zastoupená zástupcem z řad advokátů) navrhla u prvního jednání ve věci vydání rozsudku pro zmeškání.

3. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

4. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

5. Jelikož jednání ve věci bylo soudem nařízeno na den datum a žalovanému byla zásilka obsahující předvolání k jednání s poučením o následcích nedostavení se k jednání doručena ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou dne datum, byl žalovaný v souladu s § 115 odst. 2 a § 153b odst. 1 o. s. ř. řádně a včas k jednání předvolán, tj. více než 10 dnů před konáním prvního jednání ve věci. Ve smyslu citovaných ustanovení o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou (např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 20 Cdo 575/2013, nebo usnesení téhož soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 1670/2015) je pak věcí žalovaného (obecně každého adresáta), aby si zajistil možnost vyzvednutí zásilky na adrese pro doručování. Případnou nedosažitelnost na adrese pro doručování je pak třeba hodnotit k tíži žalovaného. Žalobkyně, přítomná u soudního jednání v zastoupení, pak výslovně navrhla, nechť soud ve věci rozhodne rozsudkem pro zmeškání.

6. Soud dále dospěl k závěru, že se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír podle § 99 odst. 1 o. s. ř. Podle ustanovení § 153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. Rozsudkem pro zmeškání tedy nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotněprávní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Naopak je vyloučeno uzavřít smír zejména ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu, ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu a ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. V daném případě povaha věci uzavření smíru nevylučuje. Při rozhodování je soud dále povinen zkoumat, zda smír (žalobní žádání, o němž bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání) není v rozporu s právními předpisy. V daném případě soud uzavřel, že žalobní žádání se nepříčí kogentním ustanovením zákona ani je neobchází, a vydáním rozsudku pro zmeškání nedochází ani ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

7. Nárok žalobkyně na zaplacení nesplacené úvěrové jistiny, poplatků a neuhrazených úroků lze podřadit pod smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Nárok na úrok z prodlení v zákonné výši s úhradou všech uvedených nároků pak vyplývá z § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost nároků vyplývá ze smluvního ujednání o splatnosti dluhu a jednotlivých splátek. V intencích shora citovaných ustanovení byly tedy splněny veškeré zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, a tak soud podle § 153b odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobě zcela vyhověl právě rozsudkem pro zmeškání (výrok I.), přičemž nároky přiznané žalobkyni je žalovaný ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud přitom vycházel z tvrzení obsažených v žalobě, která považoval v souladu s § 153b odst. 1 o. s. ř. za mezi účastníky nesporná.

8. O nákladech řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 2 124 Kč a odměna právního zástupce. Při určení odměny advokáta soud postupoval podle § 8 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) a vycházel z tarifní hodnoty 53 089,26 Kč (tj. ve výši po částečném zpětvzetí žaloby) s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 advokátního tarifu činí v daném případě 3 260 Kč. V řízení před soudem advokát žalované učinil čtyři úkony právní služby (předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a účast u jednání), za které mu náleží mimosmluvní odměna 4 x 3 260 Kč podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu, tj. celkem činí odměna za úkony advokáta 13 040 Kč. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč ke čtyřem úkonům právní služby, tedy celkem 1 200 Kč. Dále právní zástupce žalobkyně uplatnil náhradu spojenou s účastí u soudního jednání, za což mu náleží náhrada za ztrátu času za dvě půlhodiny po 100 Kč při cestě z obec do obec a zpět, tedy 200 Kč podle § 14 advokátního tarifu, a náhrada za cestovné vlakem 2 x 52 Kč. Dále má advokát žalobkyně nárok na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad (vyjma náhrady za cestovné, které je podle předloženého lístku včetně DPH), tj. ve výši celkem 3 032,40 Kč Celkem tak náhrada nákladů činí 19 700 Kč po zaokrouhlení. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově.

Odvolání proti výroku I. tohoto rozsudku lze podat jen z důvodu, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí vydal ve věci vyloučený soudce, soud byl nesprávně obsazen. Odvolacím důvodem jsou též skutečnosti a důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání (§ 205b a § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř.).

Do právní moci rozsudku pro zmeškání může žalovaný podat k Okresnímu soudu v Přerově návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání, pokud zmeškala první jednání z omluvitelných důvodů.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.