OSPR 20 C 242/2023-44

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 138 056,56 Kč s příslušenstvím ⟪LB:lb_005⟫ rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 138 056,56 Kč, kapitalizovaný úrok 7 284,76 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 9 302,05 Kč, úrok ve výši 5,9 % ročně z částky 136 226,56 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 138 056,56 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 39 552 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění doplnění ze dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky 138 056,56 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že s žalovanou po řádném posouzení její úvěruschopnosti dne datum uzavřela smlouvu o úvěru číslo, na základě které byl žalované bezhotovostně poskytnut úvěr ve výši 190 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet společně úrokem 5,9 % ročně a se sjednanými poplatky v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 2 653 Kč (z toho 2 488 Kč splátka úvěru a 165 Kč poplatek za pojištění) počínaje dnem datum. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, neboť poslední splátku uhradila dne datum a se splátkou splatnou dne datum se dostala do prodlení (uhradila pouze 203,03 Kč) a dále splátky nehradila. Žalobkyně poté marně vyzvala žalovanou k úhradě a celý úvěr v souladu se smlouvu zesplatnila ke dni datum. Žalobkyně se po žalované nyní domáhá zaplacení dlužné jistiny 136 226,56 Kč, dlužný poplatků 1 830 Kč (poplatky za zaslání upomínek 3 x 500 Kč a neuhrazené poplatky za pojištění 2 x 165 Kč), kapitalizovaného smluvního úroku 7 284,76 Kč (smluvní úrok 5,9 % ročně z nesplacené jistiny za dobu od datum do datum), kapitalizovaného úroku z prodlení 9 302,05 Kč (úrok z prodlení z jistiny a poplatků za dobu od datum do datum), smluvního úroku ve výši 5,9 % ročně z jistiny od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny a poplatků od datum do zaplacení a nákladů řízení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby.

2. Žalovaná zůstala v průběhu celého řízení zcela procesně pasivní a k žalobě se nijak nevyjádřila. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den datum, ke kterému byla žalovaná předvolána zásilkou adresovanou do vlastních rukou na adresu jejího trvalého pobytu a zásilka byla doručena fikcí dne datum. Součástí předvolání bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaná k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Současně s předvoláním k jednání byla žalované do vlastních rukou doručena žaloba i její doplnění v této věci. Doručovatel České pošty, s. p., učinil pokus o doručení předmětné zásilky obsahující předvolání přímo žalované dne datum, žalovaná však nebyla zastižena, a proto téhož dne byla v místě trvalého pobytu žalovaného zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a zároveň byla zásilka uložena na příslušné pobočce České pošty, s. p. Žalovaná na výzvu nereagovala a zásilku si nevyzvedla. Proto se zásilka obsahující předvolání k jednání považuje podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), za doručenou dne datum, tj. 10. dnem ode dne, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí. Žalovaná se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavila, proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované. Žalobkyně (zastoupená zástupcem z řad advokátů) navrhla u prvního jednání ve věci vydání rozsudku pro zmeškání.

3. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

4. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

5. Jelikož jednání ve věci bylo soudem nařízeno na den datum a žalované byla zásilka obsahující předvolání k jednání s poučením o následcích nedostavení se k jednání doručena ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou dne datum, byla žalovaná v souladu s § 115 odst. 2 a § 153b odst. 1 o. s. ř. řádně a včas k jednání předvolána, tj. více než 10 dnů před konáním prvního jednání ve věci. Ve smyslu citovaných ustanovení o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou (např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 20 Cdo 575/2013, nebo usnesení téhož soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 1670/2015) je pak věcí žalované (obecně každého adresáta), aby si zajistil možnost vyzvednutí zásilky na adrese pro doručování. Případnou nedosažitelnost na adrese pro doručování je pak třeba hodnotit k tíži žalované. Žalobkyně, přítomná u soudního jednání v zastoupení, pak výslovně navrhla, nechť soud ve věci rozhodne rozsudkem pro zmeškání.

6. Soud dále dospěl k závěru, že se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír podle § 99 odst. 1 o. s. ř. Podle ustanovení § 153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. Rozsudkem pro zmeškání tedy nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotněprávní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Naopak je vyloučeno uzavřít smír zejména ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu, ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu a ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. V daném případě povaha věci uzavření smíru nevylučuje. Při rozhodování je soud dále povinen zkoumat, zda smír (žalobní žádání, o němž bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání) není v rozporu s právními předpisy. V daném případě soud uzavřel, že žalobní žádání se nepříčí kogentním ustanovením zákona ani je neobchází, a vydáním rozsudku pro zmeškání nedochází ani ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

7. Nárok žalobkyně na zaplacení nesplacené úvěrové jistiny, poplatků a neuhrazených úroků lze podřadit pod smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona číslo Sb., o spotřebitelském úvěru. Nárok na úrok z prodlení v zákonné výši s úhradou všech uvedených nároků pak vyplývá z § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost nároků vyplývá ze smluvního ujednání o splatnosti dluhu a jednotlivých splátek. V intencích shora citovaných ustanovení byly tedy splněny veškeré zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, a tak soud podle § 153b odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobě zcela vyhověl právě rozsudkem pro zmeškání (výrok I.), přičemž nároky přiznané žalobkyni je žalovaná ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud přitom vycházel z tvrzení obsažených v žalobě, která považoval v souladu s § 153b odst. 1 o. s. ř. za mezi účastníky nesporná.

8. O nákladech řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 5 523 Kč a odměna právního zástupce. Při určení odměny advokáta soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif) a vycházel z tarifní hodnoty 138 056,56 Kč s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 vyhlášky činí v daném případě 6 660 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby, předžalobní výzva a účast u jednání) ve výši mimosmluvní odměny 4 x 6 660 Kč, tj. náleží mu odměna celkem ve výši 26 640 Kč. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu po 300 Kč ke čtyřem úkonům právní služby, tedy celkem 1 200 Kč. Dále právní zástupce žalobkyně uplatnil náhradu spojenou s účastí u soudního jednání, za což mu náleží náhrada za ztrátu času za dvě půlhodiny po 100 Kč při cestě z obec do obec a zpět, tedy 200 Kč podle § 14 advokátního tarifu, a náhrada za cestovné vlakem 101 Kč. Dále má advokát žalobkyně nárok na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad (vyjma náhrady za cestovné, které je podle předloženého lístku včetně DPH), tj. ve výši celkem 5 888,40 Kč Celkem tak náhrada nákladů činí 39 552 Kč po zaokrouhlení. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově.

Odvolání proti výroku I. tohoto rozsudku lze podat jen z důvodu, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí vydal ve věci vyloučený soudce, soud byl nesprávně obsazen. Odvolacím důvodem jsou též skutečnosti a důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání (§ 205b a § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř.).

Do právní moci rozsudku pro zmeškání může žalovaný podat k Okresnímu soudu v Přerově návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání, pokud zmeškala první jednání z omluvitelných důvodů.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.