OSPR 11 C 49/2024-37

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Andrýskem v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovaným: 1) Jméno žalované A., IČO IČO žalované A ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa žalované A ⟪LB:lb_008⟫ 2) Jméno žalované B, soudní exekutor, IČO IČO žalované B ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa žalované B ⟪LB:lb_010⟫ 3) Jméno žalované C., IČO IČO žalované C ⟪LB:lb_011⟫ sídlem Adresa žalované C ⟪LB:lb_012⟫ o určení neplatnosti dražby

I. Žaloba, aby soud určil, že dražba pozemku p. č. hodnota zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 138 bydlení, pozemku p. č. hodnota zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 133 bydlení, pozemku p. č. 790/1 zahrada v katastrálním území a obci adresa, uskutečněná v rámci dražebního jednání nařízeného žalovaným 2) na den datum dle dražební vyhlášky č. j. spisová značka z datum, v níž byl udělen příklep žalované 1), je neplatná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1) náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2) náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 3) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce Jméno žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum a doplněnou dne datum domáhal, aby soud určil, že dražba pozemku p. č. hodnota zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. číslo bydlení, pozemku p. č. hodnota zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. číslo bydlení, pozemku p. č. číslo zahrada v katastrálním území a obci adresa, uskutečněná v rámci dražebního jednání nařízeného žalovaným 2) na den datum dle dražební vyhlášky č. j. spisová značka z datum, v níž byl udělen příklep žalované 1) (dále též jen „provedená dražba“), je neplatná. Žalobce svůj nárok odůvodnil tím, že je vlastníkem pozemku p. č. hodnota zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. číslo dům určený k bydlení, zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území adresa. Při provedené dražbě, kterou provedl žalovaný 2), byl udělen příklep žalované 1) pro nemovité věci ve vlastnictví žalobce a žalované 3) dle usnesení žalovaného 2) ze dne datum č. j. spisová značka. Provedená dražba je nezákonná, neboť dražební vyhláška nedostatečně a nepřesně vymezila a popsala předmět dražby, protože neuvedla, že na pozemku p. č. hodnota se nachází zděná vedlejší stavba – místnost k zabíjačkám a příprava na chladírenský box, která je příslušenstvím této nemovité věci. Mezi žalovaným 2) a insolvenčními správci žalobce a žalované 3) byla uzavřena smlouva, dle níž v provedené dražbě byly vydraženy nemovité věci dvou různých vlastníků, což žádný předpis neumožňuje. Výsledná cena nemovitých věcí v dražební vyhlášce byla stanovena v rozporu se zákonem, neboť dle znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO ze dne datum byla cena nemovitých věcí žalobce a žalované 3) při společném prodeji stanovena na částku celkem částka, avšak v dražební vyhlášce byla cena uvedena v částce částka a nejnižší podání v částce částka, tedy svévolně a bez seznatelného pokladu.

2. Žalovaná 1) Jméno žalované A. navrhla zamítnutí žaloby, neboť se řádně účastnila dražby a zaplatila nejvyšší podání.

3. Žalovaný 2) soudní exekutor Jméno žalované B, Exekutorský úřad adresa, navrhl zamítnutí žaloby, neboť uzavřel dle pokynu zajištěných věřitelů v rámci insolvenčních řízení dne datum s insolvenčními správci žalobce a žalované 3) smlouvu o provedení dražby nemovitých věcí. Na základě této smlouvy vydal usnesení o konání dražby nemovitých věcí ze dne datum č. j. spisová značka a provedl dražbu, ve které bylo stanoveno nejnižší podání částka na základě dohody smluvních stran ve smlouvě o provedení dražby nemovitých věcí ze dne datum. V provedené dražbě došlo k vydražení dotčených nemovitých věcí dle již pravomocného usnesení o příklepu ze dne datum č. j. spisová značka.

4. Žalovaná 3) Jméno žalované C. se k žalobě nevyjádřila.

5. Při provedeném dokazování bylo ze smlouvy o provedení dražby nemovitých věcí ze dne datum zjištěno, že mezi žalovaným 2) a insolvenčními správci žalobce a žalované 3) sjednána smlouva o provedení dobrovolné dražby podle § 76 odst. 2 exekučního řádu v návaznosti na ustanovení § 289a insolvenčního zákona, jejímž předmětem měly být nemovité věci žalobce a žalované 3). Žalovaný 2) se ve smlouvě zavázal vycházet z ceny nemovitých věcí při společném prodeji v částce částka dle znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO č. hodnota-číslo s tím, že nejnižší podání pro dražby bude vycházet z dohody smluvních strana a pro první dražební jednání bude ve výši částka. Výnos dražby (po snížení o sjednanou odměnu a náklady) měl být vyplacen v poměru 64,5 % na účet žalobce jako dlužníka a 35,5 % žalované 3) jako dlužníka. Usneseními žalovaného 2) o dražební vyhlášce ze dne datum č. j. spisová značka a o příklepu ze dne datum č. j. spisová značka (včetně potvrzení o zaplacení nejvyššího podání ze dne datum a vyrozumění o nabytí právní moci ze dne datum) bylo prokázáno, že žalovaný 2) provedl dražbu dle citované dražební vyhlášky a v dražbě byl udělen příklep žalované 1).

6. Znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO č. hodnota-číslo ze dne datum bylo prokázáno, že znalec ocenil nemovité věci žalobce a žalované 3) při společném prodeji na částku částka. Znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO č. hodnota-číslo ze dne datum bylo prokázáno, že znalec ocenil nemovité věci žalobce a žalované 3) při společném prodeji na částku částka.

7. Podle ust. § 286 odst. 1. písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále též jen „insolvenční zákon“), lze majetkovou podstatu zpeněžit v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu, kterým je § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále též jen „exekuční řád“). O způsobu zpeněžení majetkové podstaty rozhodne se souhlasem věřitelského výboru insolvenční správce. Podle ust. § 289a odst. 1, odst. 2insolvenčního zákona Zpeněžení soudním exekutorem se provede podle ustanovení zvláštního právního předpisu. Dražbu provede soudní exekutor na návrh insolvenčního správce. Smlouva o provedení dražby se v takovém případě stane účinnou dnem, kdy ji schválí věřitelský výbor.

8. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalobce se domáhá určení neplatnosti dražby provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu při zpeněžení majetkové podstaty žalobce (a žalované3) jako úpadce. Soud při posouzení této věci přihlédl k názoru Nejvyššího soudu vyjádřenému v jeho usnesení ze dne datum sp. zn. spisová značka, kde Nejvyšší soud dospěl (mimo jiné) k závěru, že pro zpeněžení majetkové podstaty v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu (exekučního řádu) [§ 286 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona] zákonodárce podrobnější úpravu účasti na takové dražbě neprovedl (z ustanovení § 289a odst. 2 insolvenčního zákona toliko plyne, že navrhovatelem dražby (žadatelem o ni) je insolvenční správce. I zde nicméně platí, že účastníkem dražby podle ustanovení § 76 odst. 2 exekučního řádu, vyvolané postupem podle § 286 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona ve spojení s ustanovením § 289a insolvenčního zákona, je nepochybně insolvenční správce (žadatel), který sjednal se soudním exekutorem o této jeho tzv. další činnosti smlouvu o provedení dražby a který má přitom postavení oprávněného. Povinný v takové dražbě nevystupuje, neboť při ní nejde o vymáhání splnění povinnosti. Účastníci insolvenčního řízení (§ 14 odst. 1 insolvenčního zákona) jen proto nejsou účastníky takové dražby. Řečené platí nejen pro věřitele, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku (typově pro přihlášené věřitele), nýbrž i pro (insolvenčního) dlužníka, a to bez zřetele k tomu, zda předmětem dražby je jeho majetek [nebo majetek náležející do majetkové podstaty jako majetek ve vlastnictví třetích osob, na který se po dobu trvání účinků soupisu pohlíží jako na dlužníkův majetek (§ 205 odst. 4 insolvenčního zákona)]. Právo nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty totiž prohlášením konkursu na majetek dlužníka přechází na insolvenčního správce dlužníka (jenž se dražby účastní coby její navrhovatel); srov. § 229 odst. 3 písm. c/ insolvenčního zákona i § 246 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Insolvenční dlužník (coby osoba, jejíž dispoziční práva k majetkové podstatě přešla na insolvenčního správce) není oprávněn tomuto právu konkurovat ani v podobě účasti na dražbě vyvolané návrhem (žádostí) insolvenčního správce dlužníka (srov. opět § 246 odst. 2 insolvenčního zákona). Lze tudíž shrnout, že (insolvenční) dlužník ani jiný účastník insolvenčního řízení (§ 14 odst. 1 insolvenčního zákona) nebo některý z procesních subjektů uvedených v § 9 písm. b/, c/, e/ a f/ insolvenčního zákona není účastníkem dražby podle ustanovení § 76 odst. 2 exekučního řádu, vyvolané postupem podle § 286 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona ve spojení s ustanovením § 289a insolvenčního zákona.

9. Současně nelze pominout, že Ústavní soud v usnesení z dne datum sp. zn. II. ÚS 238/23 dospěl k závěru, že jako klíčové pro daný případ lze považovat konstatování odvolacího soudu, který v daném případě odvolání stěžovatele odmítl, neboť účastníkem dražby podle ustanovení § 76 odst. 2 exekučního řádu, vyvolané postupem podle § 286 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona ve spojení s ustanovením § 289a insolvenčního zákona, je insolvenční správce (žadatel), který sjednal se soudním exekutorem o této jeho tzv. další činnosti smlouvu o provedení dražby a který má přitom postavení oprávněného. Povinný v takové dražbě nevystupuje, neboť při ní nejde o vymáhání splnění povinnosti. Účastníci insolvenčního řízení proto nejsou účastníky takové dražby. Řečené platí nejen pro věřitele, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku (typově pro přihlášené věřitele), nýbrž i pro insolvenčního dlužníka, a to bez zřetele k tomu, zda předmětem dražby je jeho majetek. Právo nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty totiž prohlášením konkursu na majetek dlužníka přechází na insolvenčního správce dlužníka (jenž se dražby účastní coby její navrhovatel); srov. § 229 odst. 3 písm. c) insolvenčního zákona i § 246 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Insolvenční dlužník (osoba, jejíž dispoziční práva k majetkové podstatě přešla na insolvenčního správce) není oprávněn tomuto právu konkurovat ani v podobě účasti na dražbě vyvolané návrhem insolvenčního správce dlužníka.

10. Nelze tedy než konstatovat, že žalobce s ohledem na nedostačující aktivní procesní legitimaci zvolil nepřípustný procesní postup, pokud v tomto řízení napadl neplatnost provedené dražby, neboť tato dražba byla provedena žalovaným 2) jako soudním exekutorem podle exekučního zákona (za přiměřeného užití občanského řádu), avšak v tomto případě nelze postupovat podle ust. § 48 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Soud proto žalobu zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 1) soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná 1) byla v řízení zcela úspěšná a náleží jí proto v plném rozsahu náhrada nákladů řízení tvořených paušální náhradou v částce částka (1 x částka) podle ust. § 1 odst. 3, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za jeden úkon (vyjádření k žalobě) v řízení. Celková výše nákladů řízení žalované1) tak činí částka.

12. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2) soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný 2) byl v řízení zcela úspěšný a náleží mu proto v plném rozsahu náhrada nákladů řízení tvořených paušální náhradou v částce částka (3 x částka) podle ust. § 1 odst. 3, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za tři úkony (vyjádření k žalobě, účast při jednání dne datum a datum v řízení. Celková výše nákladů řízení žalovaného 2) tak činí částka.

13. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 3) soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalované 3) v řízení dosud náklady nevznikly.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ve čtyřech vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může ji oprávněný vymáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.