OSPR 20 C 114/2024-53

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_004⟫ Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 68 264,98 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení

a) částky částka

b) úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum,

c) úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,

d) kapitalizovaného úroku částka,

e) smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,

f) nákladů spojených s uplatněním pohledávky částka,

g) smluvní pokuty částka

h) úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění doplnění ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně název právnická osoba jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba se sídlem v Praze (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o revolvingovém úvěru č. hodnota (číslo) byla uzavřena dne datum a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěrový rámec do výše částka. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala pravdivost tvrzení žalovaného ohledně úvěruschopnosti v interních a externích databázích a v registru SOLUS. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet společně s úrokem ve výši 26,28 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 17. dni v měsíci ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně částka. Ve smlouvě byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení. Dále byl ve smlouvě sjednán poplatek za pojištění ve výši 7,99 % z měsíční splátky úvěru. Žalovaný porušil své závazky splácet úvěr řádně a včas a právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a celý úvěr zesplatnila s účinností ke dni datum. Žalovaný celkem čerpal úvěr ve výši částka a žalovaný celkem uhradil částka a tato částka byla započtena částečně na jistinu a částečně na poplatky, úroky a smluvní pokuty. Žalobkyně se nyní po žalovaném domáhá jistiny částka, pojistného částka, poplatků částka, smluvní pokuty částka (smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny od datum do datum), kapitalizovaného úroku částka (smluvní úrok 26,28 % ročně z jistiny od datum do datum) a částka (smluvní úrok 26,28 % ročně z jistiny od datum do datum), nákladů spojených s uplatněním pohledávky částka (částka za dopis a 2 x částka za osobní návštěvu), úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny od datum do zaplacení, smluvního úroku ve výši 15 % ročně z jistiny od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně ze smluvní pokuty od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.

2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že nemá dokumentaci ke sjednání smlouvy k čerpání částky částka ze strany žalovaného. Uvedla tedy, že nyní požaduje toliko částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení. K částce částka dospěla tak, že celková vyčerpaná částka úvěru činí částka, žalovaný už uhradil částka a žalobkyně nemá podklady k čerpání částky částka, tedy zbývá částka. K tomu, proč nadále nepožaduje další nároky původně uvedené v žalobě (smluvní pokuta, úroky, poplatky, pojistné atd.), žalobkyně bližší odůvodnění neuvedla.

3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu.

4. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby učiněné ještě před prvním jednáním ve věci soud výrokem I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu zpětvzetí částečně zastavil ve smyslu § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř.

5. Dále se soud zabýval zbývajícími žalobou uplatněnými nároky, ke kterým k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, a kterých učinil následující skutková zjištění.

6. Z listiny označené jako Žádost/smlouva o revolvingovém úvěru č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že jde o elektronický dokument označený logem Hello bank!, podle kterého byl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným u zprostředkovatele úvěru právnická osoba. sjednán revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem částka s měsíční splátkou ve výši 5 % dlužné částky (nejméně částka) a s úrokem 26,28 % ročně a s pojistným 7,99 % z měsíční splátky úvěru, a to na dobu neurčitou. Bylo ujednáno první čerpání ve výši částka ke dni podpisu žádosti/smlouvy. Byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, částka částka za náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku (splatná jen jednou), úrok z prodlení v zákonné výši a poplatek za odeslání upomínky částka (maximálně dvakrát za měsíc). Ve smlouvě jsou uvedeny údaje o žalovaném, vedle údajů k osobě, že má telefon a e-mail, bydlí v nájmu, je svobodný a má jedno vyživované dítě, je zaměstnán jako dělník, řemeslník a opravář u společnosti jméno FO a. s. ve adresa s čistým příjmem částka, náklady domácnosti částka, finanční závazky (splátky hypoték, úvěrů, úvěrových karet apod.) ve výši částka. Smlouva je podepsána žalovaným, u právní předchůdkyně je strojově uvedeno „podepsáno elektronicky“ a u zprostředkovatele je strojově uvedeno jméno. Smlouva odkazuje na Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky pro revolvingové úvěry a Sazebník. Z listiny označené jako Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že jde o dokument obsahující informace o poskytovateli a zprostředkovateli úvěru a o obecných podmínkách úvěru. Z listiny označené jako Rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný se dohodli na nabídce bankovních služeb a způsobu sjednávání.

7. Z listiny označené jako HelloPay ze dne datum bylo zjištěno, že jde o elektronický dokument, a to dopis od právní předchůdkyně žalobkyně adresovaný žalovanému (doklad o odeslání nepřiložen), ve kterém jsou žalovanému shrnuty informace o úvěru, který je veden pod číslem úvěrového účtu 42416635681100.

8. Z listiny obsahující výpis z úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že žalovaný celkem čerpal částka (z toho však částka částka, ke které není přiložena smlouva) a uhradil celkem částka.

9. Z dokumentu označeného Předdotazy bylo k rodnému číslu žalovaného zjištěno, že nebylo zjištěno žádné číslo úvěru v „Siclidu“, a že není v Solusu.

10. Ze tří dokumentů ve formátu.xls označených jako Export nebylo nic zjištěno, neboť obsahuje neuspořádaná data a není jasné, co má prokázat.

11. Z listiny označené jako Odstoupení od úvěrové smlouvy č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznamuje žalovanému odstoupení od úvěrové smlouvy z důvodu prodlení se splácením, a to ke dni datum, a zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky k uvedenému dni; doklad o odeslání nebyl připojen.

12. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek včetně fragmentu přílohy č. hodnota a Potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla na žalobkyni pohledávky označené v příloze smlouvy, přičemž v příloze je uvedena pohledávka vůči žalovanému označená číslem smlouvy 42416635681100. Z dopisu listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy č. hodnota; zásilka byla odeslána.

13. Z listiny obsahující dopis ze dne datum adresovaný žalovanému bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě; doklad o odeslání nepřiložen. Z listiny označené jako Předání do advokátní kanceláře ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalovanému výzvu k úhradě; doklad o odeslání nepřiložen. Z listiny označené jako Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala tři úkony, a to obyčejný dopis a dvakrát návštěvu žalovaného. Z listiny označené jako Výzva před podáním žaloby ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky; zásilka byla odeslána.

14. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota ze dne datum na základě které byl pro žalovaného otevřen úvěrový účet č. hodnota. Žalovaný vyčerpal celkem částku částka (z toho však částka částka, ke které není přiložena smlouva) a uhradil celkem částku částka. Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně do smluvní dokumentace zapsala některé údaje žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovaným. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.

15. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

16. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum, sp. zn. C-679/18).

17. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána, že tvrzení žalovaného byla ověřena z interních i externích databází a z registru SOLUS. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně však mimo samotné smlouvy s některými údaji žalovaného předložila toliko výpis, podle kterého není žalovaný v databázi Siclid a Solus a výslovně uvedla, že dalšími důkazy nedisponuje. Ze smlouvy s údaji žalovaného vyplývá, že žalovaný má příjem z pracovního poměru částka, který však nebyl prokázán např. předložením výpisů z účtu, pracovní smlouvou nebo výplatními páskami. Zcela nedostatečně se však právní předchůdkyně žalovaného zabývala s výdajovou stránkou poměrů žalovaného, když se spokojila se zcela zjevně nereálnými celkovými náklady domácnosti částka. Takto uvedená částka sama o sobě svědčí o tom, že majetkové poměry žalovaného nebyly žádným způsobem ověřeny, neboť jde o částku příliš nízkou, která podle obecné zkušenosti nemůže zahrnovat náklady žalovaného na bydlení v nájmu, dojíždění do zaměstnání, poplatky za telefon a internet, náklady na šatstvo a jídlo a další každodenní výdaje a zejména pak náklady na vyživované dítě. Pokud pak žalovaný sám při uzavírání smlouvy uvedl, že má jiné finanční závazky ve výši částka měsíčně a právní předchůdkyně žalobkyně tyto jiné závazky před poskytnutím dalšího úvěru nijak neprověřila a nezabývala se blíže příjmy a výdaji žalovaného, je to do očí bijící rezignace na povinnosti stanovené zákonem. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom neprovedla ani zcela základní lustraci v centrální evidenci exekucí. Soud proto musí uzavřít, že z provedených důkazů bylo dostatečně prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zcela rezignovala na řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a žalovaným tvrzené údaje ve smlouvě dostatečně nezkoumala a neposuzovala. Smlouva o úvěru je proto neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.

18. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný skutečně obdržel částku částka (neboť u částky částka, která je uvedena v platební historii jako vyčerpaná, nebylo prokázáno tvrzené uzavření smlouvy a žalobkyně v této části vzala žalobu zpět) a již uhradil částka, žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny částka. Proto soud ve výroku II. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny částka z neplatné smlouvy o úvěru.

19. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalovaném požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek Krajského soudu v adresa, pobočka v Olomouci ze dne datum, č. j. spisová značka). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.

20. Výrokem III. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla (resp. co mu poskytla právní předchůdkyně žalobkyně), a to ani na úrok z prodlení.

21. Výrokem IV. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť převážně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.