OSPR 16 C 35/2025-34

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, 751 14 Bezuchov zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice, narozenou 27.9.1975 bytem Adresa opatrovnice ⟪LB:lb_004⟫ o žalobě žalobce na snížení výživného a o vzájemném návrhu žalovaného na zvýšení výživného,

I. Řízení o žalobě Jméno žalobce, kterou se domáhal snížení své vyživovací povinnosti pro žalovaného jako svého syna Jméno žalovaného stanovené naposledy rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, a to z částky částka měsíčně na částku částka měsíčně, se v celém rozsahu zastavuje.

II. Výživné, které je žalobce jako otec povinen hradit žalovanému jako synovi na základě rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka ve výši částka měsíčně, se s účinností od datum zvyšuje na částku částka měsíčně, kterou je žalobce povinen platit vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce na účet opatrovnice žalovaného.

III. Dlužné výživné za dobu od datum do datum v celkové výši částka je žalobce povinen zaplatit žalovanému na účet jeho opatrovnice v měsíčních splátkách ve výši právnická osoba Kč, splatných vždy spolu s běžným výživným, pod ztrátou výhody splátek, s účinností od právní moci tohoto rozsudku.

IV. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým měla být žalobci uložena další povinnost hradit žalovanému výživné ve zbývající výši částka měsíčně s účinností od datum, se žaloba žalovaného zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce Jméno žalobce jako otec (dále jen Jméno žalobce) domáhá snížení své vyživovací povinnosti vůči žalovanému Jméno žalovaného jako svému zdravotně postiženému synovi, omezenému ve svéprávnosti, stanovené mu naposledy rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum, č.j. spisová značka, a to z částky částka měsíčně na částku částka měsíčně. Žalobu odůvodnil tvrzením, že na straně žalovaného došlo po vydání uvedeného rozsudku k výrazné změně poměrů, kdy byl žalovanému zvýšen jeho invalidní důchod a od července 2024 byl také navýšen příspěvek na jeho péči na částku částka měsíčně. Žalobce také přiznal, že se se svým postiženým synem jméno FO nestýká a že nezná jeho náklady na péči.

Ke svým poměrům žalobce uvedl, že došlo také k navýšení jeho příjmů, kdy pobírá mzdu částka čistého a výsluhový příspěvek částka, avšak na základě rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum mu byla zvýšena vyživovací povinnost ke svému druhému synovi Jakubovi od datum na částku částka měsíčně. Žalobce dále popsal své výdaje, které měly činit za nájemné, úvěr, energie, spoření celkem částku částka, avšak v dalším vyjádření ze dne datum zvýšil své současné běžné výdaje spolu se splátkami úvěrů i úhrad výživného pro syny jméno FO a Jakuba na průměrnou částku částka měsíčně, s tím, že měl další pravidelné roční výdaje na automobil a odpady ve výši částka, v roce 2024 vynaložil na svůj byt celkem částku částka a v roce 2025 na opravu podlah a auta částku ve výši částka. Žádné relevantní důkazy k prokázání svého tvrzení o skutečných výdajích soudu nepředložil.

2. Žalovaný zastoupený svojí matkou Jméno opatrovnice jako soudem ustanovenou opatrovnicí ve svém vyjádření ze dne datum nejprve potvrdil, že je synem žalobce, že je skutečně těžce postižen (trvale upoutaný na lůžko, fekálně inkontinentní, imobilní s nekompenzovatelnými epileptickými záchvaty), že je zcela závislý na péči třetí osoby a že žije v rodině své matky a jejího současného manžela spolu se svým bratrem Jakubem a polorodou sestrou jméno FO. Dále zdůraznil, že žalobce se s ním přestal stýkat od listopadu 2017 a že veškerou péči ponechal na matce Evě jméno FO.

Podle posledního rozhodnutí o výživném žalovaného ze dne datum soud vycházel ze zjištěného příjmu žalovaného ve výši částka, který se žalovanému v mezidobí zvedl na částku částka.

Matka žalovaného měla tehdy příjem ve výši částka, avšak nyní je od roku 2022 na 4 leté mateřské dovolené s dcerou jméno FO a aktuálně pobírá pouze rodičovský příspěvek ve výši částka. V souvislosti s narozením jméno FO jí vznikla také další vyživovací povinnost.

Žalovaný má příjmy v podobě invalidního důchodu ve výši částka, pobírá příspěvek na péči ve výši částka a na mobilitu ve výši částka a je vlastníkem automobilu jméno FO, rok výroby 2018.

Žalovaný dále namítal, že příspěvek na péči ve výši částka není jeho osobním příjmem, nýbrž je určen pro poskytovatele péče.

Poukázal, že má rovněž zvýšené náklady na bydlení, odpad, energie apod. ve výši cca částka měsíčně, na zdravotní pomůcky a léky cca ve výši částka, na PHM ve výši právnická osoba Kč měsíčně, za roční pojistné, výměnu pneumatik, technickou prohlídku za nové pneumatiky ve výši částka ročně, na provoz automobilu cca ve výši cca částka a že v roce 2022 a 2023 na jeho opravu (klimatizaci a autobaterii) vynaložil částku cca částka. Žalovaný denně dojíždí do jméno FO v Hranicích, za což hradí poplatek částka měsíčně. Dále uváděl další náklady, které měl do roku 2021 a do roku 2023.

Žalovaný poukázal, že soustavná péče o něj samotného je pro pečovatele velice náročná po psychické a fyzické stránce, že významně ovlivňuje fungování celé rodiny, že žalobce se s ním již 7 let nestýká a nad rámec výživného mu žádné dárky k narozeninám ani k vánocům nezasílá.

Podle žalovaného došlo od posledního rozhodnutí soudu k výrazné změně poměrů na straně žalobce, který má vyšší příjmy, zatímco poměry matky se výrazně zhoršily a žalovanému se zdvihly náklady na jeho bydlení, živobytí, automobil, dopravu apod. Současně zdůraznil, že žalobce se zcela přestal osobně podílet na jeho péči.

3. Ze všech uvedených důvodů vznesl žalovaný dne datum (doplněný podáním do protokolu pří jednání soudu dne datum) vzájemný návrh, aby soud uložil žalobci jako otci přispívat žalovanému zvýšené výživné ve výši částka měsíčně ode dne podání žaloby žalobcem datum.

4. Podáním do protokolu o jednání ze dne datum, tj. po zahájení jednání ve věci samé, vzal žalobce žalobu na snížení výživného z částky částka na částku částka měsíčně v celém rozsahu zpět. Žalovaný se zpětvzetím žaloby nesouhlasil. Po posouzení námitek žalovaného soud uzavřel, že nevznesl vážné důvody proti zastavení řízení o žalobě žalobce. Je třeba zdůraznit, že vzájemný návrh žalovaného na zvýšení výživného z částky částka na částku částka měsíčně od datum musí být projednán v tomto řízení podle § 97 a násl. o.s.ř. a že zastavením řízení o žalobě žalobce se postavení žalovaného v rozsahu dosavadního výživného v částce částka měsíčně stane zcela jistým a o výživném do částky částka měsíčně nebude moci soud dále rozhodovat a může se věnovat pouze vzájemnému návrhu žalovaného na zvýšení výživného z částky částka na částku částka měsíčně.

5. Z důvodů uvedených v čl. 4. rozsudku soud zpětvzetí žaloby žalobce vyhověl a řízení ve zpět vzatém rozsahu podle § 96 odst. 1, 2 a 3 zastavil. Z důvodu hospodárnosti řízení soud již nečekal na právní moc vydaného rozhodnutí o zastavení řízení o žalobě žalobce (odstavec I. výroku rozsudku).

6. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto:

7. Pokud jde o zdravotní stav i zastupování žalovaného, z lékařské zprávy Nemocnice Agel adresa ze dne datum, ze spisu zdejšího soudu spisová značka a spisu spisová značka, z ISZR a ze souhlasného vyjádření obou účastníků považuje soud za prokázané, že žalovaný jméno FO je od narození těžce zdravotně postižený v důsledku dětské mozkové obrny, je imobilní, trpí mimo jiné inkontinencí III. stupně, afazií, těžkou epileptickou encephalopatií, těžkou skoliózou, má závažný mentální i motorický defekt, nekomunikuje a je zcela závislý na pomoci třetí osoby. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum č.j. spisová značka byl žalovaný omezen ve svéprávnosti, jeho opatrovnicí byla jmenována jeho matka jméno FO a bylo také zjištěno, že žalovaný bydlí u své matky, která o něj soustavně pečuje a že tento stav trvá dosud.

8. O výživném žalovaného bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum, č.j. spisová značka, který nabyl právní moci datum tak, že od datum bylo žalobci sníženo výživné pro žalovaného na částku částka měsíčně. Podle obsahu spisu i uvedeného rozhodnutí soud tehdy vyšel ze zjištění, že žalobce v té době mohl dosahovat příjmů ve výši částka měsíčně, že jeho náklady na živobytí, bydlení, splátky úvěru apod. činily cca částka měsíčně. Příjmy matky ze zaměstnání tehdy činily cca částka měsíčně a její výdaje na živobytí, vodné, stočné, hypotéční úvěr ve výši částka měsíčně a úvěr částka jako doplatek na automobil pro žalovaného ve splátkách po částka měsíčně činily cca částku částka měsíčně. Příjmy postiženého žalovaného sestávaly z invalidního důchodu, který byl od dubna 2018 ve výši částka a z příspěvku na mobilitu ve výši částka. Celkové osobní příjmy žalovaného byly ve výši částka. Žalovanému byl rovněž poskytován příspěvek na péči ve výši částka, který je však určen osobám zajišťující péči. Jeho další výdaje za léky, plenky, bydlení, odpadky, energie apod. činily cca částka měsíčně.

Žalobce v té době také přispíval na výživné pro žalovaného ve výši částka měsíčně a pro dalšího syna Jakuba, který měla tituly před jménem jméno FO ve své péči, ve výši částka měsíčně.

9. Pokud jde o současné příjmy i výdaje žalobce, z provedených důkazů zjistil, že podle oznámení právnická osoba ze dne datum činí od datum jeho výsluhový příspěvek částku částka měsíčně. Podle mzdových listů jeho zaměstnavatele HelpSoul VD měl žalovaný čistou mzdu v 1/2025 ve výši částka, v 2/2025 ve výši částka a v 3/2025 ve výši částka, tj. v průměrné výši částka měsíčně. Od datum má žalobce čisté příjmy v celkové výši částka.

Pokud jde o žalobcem tvrzené výdaje v údajné výši částka a následně částka měsíčně a další, žalobce přes výzvu soudu ze dne datum předložil soudu pouze Oznámení Sekce státního tajemníka MO ČR ze dne datum, podle něhož se od datum žalovanému sráží z výsluhového příspěvku na stejný exekuční titul spisová značka celkem hodnota x částka měsíčně. Žádné další důkazy ke svým skutečným výdajům žalovaný nepředložil a na provedení svého výslechu netrval.

Soud tedy uzavřel, že žalobce měl od ledna 2025 dosud prokazatelně čistý příjem ve výši částka a výdaje v prokázané výši částka zřejmě na výživné pro oba syny jméno FO a Jakuba.

10. Pokud jde o příjmy i výdaje postiženého žalovaného, soud zjistil, že podle oznámení ČSSZ ze dne datum a datum žalovaný od datum pobíral valorizovaný invalidní důchod III. stupně ve výši částka měsíčně, dále pobírá příspěvek na mobilitu ve výši částka měsíčně a podle souhlasného vyjádření obou účastníků došlo v červenci 2024 k navýšení příspěvku na péči pro žalovaného na částku částka.

Pokud jde o výdaje žalovaného, tak ve vztahu k nákladům na provoz a údržbu automobilu žalovaného RZ SPZ soud zjistil, že podle výzvy ČSOB Pojišťovny ze dne datum činilo roční pojistné automobilu na rok 2025 částku částka, za údržbu a opravu automobilu žalovaný vynaložil dne datum za kontrolu v STK částku částka, dne datum za opravy automobilu u fi Rshop renault dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dále u firmy ABW baterie dne datum částku částka. jméno FO uhradil žalovaný za obědy, zajištění hygieny a za další služby v 4/2024 částku částka, v 11/2024 částku částka, v 2/2025 částku částka a v 3/2025 částku částka.

Za motivační pobyt uhradil žalovaný Asociaci rodičů a postižených dne datum částku částka a dne datum částku částka.

Za léky a hygienické a další prostředky žalovaný uhradil podle předložených dokladů společnosti ČLH Benu dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka.

11. Pokud jde o současné příjmy a výdaje matky žalovaného jméno FO, z jejího vyjádření i z rozhodnutí Úřadu adresa ze dne datum soud zjistil, že se jí dne datum narodila dcera jméno FO a že od datum byl jí rodičovský příspěvek snížen na částku částka měsíčně, který má stále pobírat.

Pokud jde o její výdaje, tak podle výpisu z účtu ze stavebního spoření u právnická osoba splácela v roce 2024 poskytnutý úvěr ve splátkách po částka měsíčně, podle předpisu záloh ČEZ měla za odběr elektrické energie hradit zálohy ve výši částka za období od 20.4. do datum uhradila T-mobilu za používání 4 čísel celkem částku částka.

12. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka a z rozsudku datum č.j. spisová značka ve znění rozsudku odvolacího soudu ze dne datum soud dále zjistil, že s účinností od datum byla zvýšena vyživovací povinnost žalobce ke svému druhému synovi Jakubovi na částku částka měsíčně.

13. Podle § 911 zákona občanského zákoníku č. 89/2012Sb. (dále jen o.z.) lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit.

14. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 cit. ustanovení při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

15. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

16. Podle § 923 odst. 1 o. z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.

17. Podle § 923 odst. 2 o.z. dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo.

18. Podle § 7 zákona č. 108/2006 Sb. příspěvek na péči (dále jen „příspěvek“) se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání základních životních potřeb osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu (odst. 1).

Nárok na příspěvek má osoba uvedená v § 4 odst. 1, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče uvedený v § 83 nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1, zařízení právnická osoba vyžadující okamžitou pomoc69) nebo dětský domov52), anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu7a); nárok na příspěvek má tato osoba i po dobu, po kterou je jí podle zvláštního právního předpisu7b) poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace (odst. 2).

19. Ke změně výše výživného lze přistoupit za předpokladů uvedených v ustanovení § 923 o. z. (viz přiměřeně i např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. spisová značka, jehož závěry lze aplikovat i na současnou právní úpravu).

20. Podle stále použitelného z nálezu Ústavního soudu ČR. č. I. ÚS 2306/12 objektivní nemožnost dítěte živit se samostatně z důvodů těžkého zdravotního postižení vedoucího až ke zbavení způsobilosti k právním úkonům nemůže být přičítána k tíži tohoto dítěte, jež má podle čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod právo na rodičovskou výchovu a péči i právo podílet se na životní úrovní svých rodičů. Takto znevýhodněné dítě si své postižení nezpůsobilo a naopak potřebuje pomoc po všech stránkách, aby jeho život byl co nejvíce snesitelný v rámci již tak značně omezených možností. Důsledky, mimo jiné i majetkové, t.j. vyživovací povinnost takového postižení dítěte musí jít hlavně k tíži toho, kdo jako racionální bytost dítě na svět dobrovolně a při vědomí všech možných důsledků přivedl, tedy rodičů, jestliže to jejich majetkové možnosti umožňují. Jestliže dítě nenabude schopnost samostatně se živit, např. z důvodu plné invalidity, vyživovací povinnost rodičů bude trvat po celou dobu jeho života.

21. Podle stále použitelného nálezu Ústavního soudu ČR č.j. I. ÚS 1996/12 přiznáním invalidního důchodu a příspěvku na péči, případně dalších dávek, nezaniká automaticky vyživovací povinnost rodičů k dítěti, které není schopno se samo živit. V soudním řízení mají naopak obecné soudy dostatek prostoru pro zohlednění individuálních a konkrétních podmínek na straně dítěte a rodičů, aby posoudily, zda vyživovací povinnost zanikla vzhledem ke skutečným poměrům.

22. S ohledem na uvedenou právní úpravu a nálezy Ústavního soudu ČR soud zdůrazňuje, že pouhé přiznání invalidního důchodu zletilému dítěti omezenému ve svéprávnosti, neznamená samo o sobě zánik vyživovací povinnosti rodičů podle § 911 o.z.

Žalovaný vzájemnou žalobou navrhl zvýšení výživného stanoveného žalobci jako otci naposledy v roce 2018 na částku částka měsíčně s účinností od datum. Soud se proto zabýval otázkou, zda se na straně účastníků řízení změnily poměry, pro které by bylo možno stanovené výživné buď zcela nebo částečně zvýšit.

23. Soud obecně konstatuje, že z § 7 a násl. zákona č. 108/2006 Sb. vyplývá, že příspěvek na péči je peněžitá dávka, která je poskytnuta prostřednictvím státu osobám, které jsou závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Stát tímto způsobem realizuje financování nebo spolufinancování sociálních služeb uživatelům, kteří si podle svého vlastního uvážení zvolí poskytovatele této služby nebo potřebnou pomoc získají od příbuzných, osoby blízké, asistenta sociální péče či formou ústavní péče. Příspěvek na péči je určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách. Jedná se pouze o příspěvek, který je určena na úhradu potřebné pomoci a podpory. Zmíněná potřebná podpora a pomoc může být příjemci tohoto příspěvku zajištěna prostřednictvím osob uvedených v taxativním výčtu v rámci odst. 2. Jedná se především o osoby blízké (podle § 83 cit. zákona) nebo o jiné poskytovatele sociálních služeb v terénní, ambulantní nebo pobytové formě. Ze smyslu i účelu příspěvku na péči jednoznačně vyplývá, že se nejedná o osobní příjem postižené osoby, s nímž by mohla bez omezení disponovat, ale o příspěvek pro pečovatele o žalovaného, tj. pro jeho matku, která se o něj stará. Tento příspěvek nemůže být zohledňován při stanovování výživného rodičům, neboť nejde o jeho osobní příjem. Tento příjem už vůbec není osobním příjmem opatrovnice žalovaného, který by se mohl zohledňovat ve stanovení výživného.

24. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný není a nebude schopen pro svůj zdravotní stav schopen se sám o sebe postarat a už vůbec se samostatně živit a že je a bude zcela závislý na péči třetích osob. Zjištěné poměry žalovaného vyžadují i nadále ponechání vyživovací povinnosti obou rodičů.

25. V řízení bylo prokázáno, že od poslední úpravy výživného v roce 2018 došlo k výrazné změně poměrů, která vyžaduje novou úpravu výživného pro žalovaného.

Pokud jde o žalobce, od poslední úpravy se jeho příjmy navýšily z částky částka na nynější částku částka měsíčně, tj. o částku částka měsíčně. Žalovaný ale žádnými důkazy neprokázal, že se v mezidobí zvýšily i jeho reálné výdaje, než měl dříve. Ve skutečnosti prokázal pouze výdaje ve výši částka měsíčně zřejmě na výživné pro své 2 syny.

Pokud jde o žalovaného, tak na jeho straně sice došlo k navýšení invalidního důchodu z částky částka měsíčně na částku částka měsíčně a ke zvýšení příspěvku na mobilitu z částky částka na částku částka, jejich navýšení ale odpovídá zvýšeným životním potřebám žalovaného, který je starší o 7 let. Jeho výdaje ale rovněž výrazně narostly, odpovídají jeho věku a zcela jistě se na jejich výši podílela vysoká inflace.

Jak je již výše vysvětleno, příspěvek na péči není osobním příjmem ani žalovaného ani jméno FO a při stanovování výše výživného nelze k němu přihlížet.

K nejvýraznější změně poměrů ale došlo na straně matky žalovaného, které se dne datum narodila dcera jméno FO, čímž jí vznikla další vyživovací povinnost, a dále došlo k zásadnímu snížení jejích příjmů, a to z původní mzdy ve výši částka na částku částka, představující rodičovský příspěvek.

Uvedené změny poměrů žalobce nekompenzoval jakoukoliv, natož zvýšenou výpomocí žalovanému jako svému vlastnímu synovi. Toto odmítání výpomoci musí tak žalobce kompenzovat zvýšením výživného pro žalovaného v peněžní formě.

26. Ze všech uvedených důvodů uzavřel že výživné stanovené žalobci jako otci ve výši částka měsíčně se s účinností od datum zvyšuje na částku částka měsíčně, která se soudu jeví jako přiměřená (odst. II. výroku rozsudku).

27. Zbývající dlužné výživné za dobu od datum do dne rozhodnutí soudu datum ve výši částka (za únor ve výši částka, za březen až červen ve výši 4 x částka a za červenec ve výši částka) uložil soud žalobci uhradit žalovanému ve stanovených splátkách (odst. III. výroku rozsudku).

28. V celém dalším zbývajícím rozsahu ve výši částka měsíčně od datum soud žalobu jako neoprávněnou zamítl (odst. IV. výroku rozsudku).

29. Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť procesně úspěšnější žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově, ve třech vyhotoveních.

Neplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozsudkem, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí