OSPR 12 C 259/2025-22
- Soud:
- Okresní soud v Přerově
- Spisová značka:
- 12 C 259/2025-22
- Datum rozhodnutí:
- 2026-01-23
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSPR:2026:12.C.259.2025.1
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ zastoupená advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_003⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného, 751 19 Vlkoš ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 25 472,28 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení
a) částky částka,
b) úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum,
c) úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky částka (jistina částka, poplatek za poskytnutí úvěru částka, smluvní úrok částka a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od datum do datum, vyčíslená na částku částka) s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodňuje tím, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, a to distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz (elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“), na základě níž žalobkyně, po předchozím zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, poskytla žalovanému úvěr na jeho bankovní účet č. č. účtu, a to dne datum částku částka a dne datum částku částka, který se žalovaný spolu s příslušenstvím a dalšími sjednanými poplatky zavázal splatit v pravidelných denních splátkách (konec kreditového rámce měl nastat dne datum), žalovaný se však dostal s úhradou splátek do prodlení, proto žalobkyně ke dni datum vypověděla úvěrovou smlouvu, tudíž od následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení s úhradou celé dlužné částky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
3. Z elektronického dokumentu označeného jako smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, datovaného dne datum, soud zjistil, že v tomto dokumentu je obsažen návrh písemné dohody mezi žalobkyní a žalovaným spočívající mj. v povinnosti žalobkyně umožnit žalovanému postupné i opakované čerpání peněžních prostředků až do výše schváleného kreditního rámce částka a naproti tomu povinnosti žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vč. úroku ve výši 0,983 % denně a poplatku ve výši 1,99 % z čerpané částky (RPSN 1 610,91 %) vrátit v pravidelných denních splátkách nejpozději k poslednímu dni trvání smlouvy. Na poslední straně, v místě pro podpis žalobkyně, je dokument vlastnoručně podepsán neznámou osobou, zatímco na místě pro podpis dlužníka (žalovaného) je strojově čitelným písmem uvedeno „Já, Jméno žalovaného, rodné číslo RČ potvrzuji, že jsem Smlouvu přečetl a s jejím obsahem souhlasím.“ Takový údaj ovšem sám o sobě (bez podpory dalších tvrzených skutečností a důkazů) neprokazuje skutkovou verzi žalobkyně ohledně způsobu akceptace obsahu dokumentu žalovaným, a soud tudíž nemá za prokázané, že právě žalovaný se přihlásil do klientského profilu na webové adrese žalobkyně, kde následně distančním způsobem odsouhlasil znění (obsah) předmětného elektronického dokumentu, neboť žalobkyně k prokázání této sporné skutečnosti nedoložila žádné další důkazy.
4. Ze sdělení právnická osoba., ze dne datum, soud zjistil, že z bankovního účtu žalobkyně byla připsána na bankovní účet žalovaného č. č. účtu dne datum částka ve výši částka a dne datum částka ve výši částka.
5. Z listiny označené jako výzva k úhradě před podáním žaloby, datované dne datum, vč. příslušného potvrzení o podání doporučené zásilky, soud zjistil, že předchozí právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného doporučeným dopisem odeslaným téhož dne k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů.
6. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).
7. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši částka, jakož i to, že žalobkyně dne datum prostřednictvím předchozího právního zástupce odeslala žalovanému doporučený dopis obsahující výzvu k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů.
8. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil svoji vůli požívat práv a být vázán povinnostmi obsaženými v elektronickém dokumentu označeném jako smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota (viz hodnocení důkazu v odst. právnická osoba řízení rovněž nebylo prokázáno, že by žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dříve než předžalobní upomínkou, ani to, že by žalovaný na žalobou uplatněné nároky, byť i částečně, něčeho uhradil; takovou skutečnost ostatně žalovaný po celou dobu řízení ani netvrdil.
9. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že by s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný jakkoliv projevil vůli být vázán obsahem tvrzené smlouvy. Soud nijak nezpochybňuje používání rozličných forem elektronické (distanční) kontraktace, nicméně užije-li žalobkyně takový způsob uzavření smlouvy, musí si být rovněž vědoma procesních břemen, jež jsou s tímto typem uzavírání smluv spojena.
10. V řízení naopak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, žalovaný neprokázal (ani netvrdil), že by žalobkyni dosud něčeho uhradil, soud tudíž tento vztah mezi stranami právně kvalifikoval dle ustanovení § 2993 o. z. jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky částka. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, neboť žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (k vydání bezdůvodného obohacení) poprvé až předžalobní upomínkou. Za okamžik doručení předžalobní výzvy přitom soud považoval den datum, neboť dle obecných poznatků z procesu doručování písemností prostřednictvím držitele poštovní licence (právnická osoba.) bývají písemnosti doručeny adresátovi zpravidla třetí den po odeslání, k němuž došlo dne datum. Jelikož žalobkyně stanovila žalovanému třídenní lhůtu k úhradě dlužné částky, nastala splatnost dluhu z bezdůvodného obohacení uplynutím dne datum, od následujícího dne, tj. od datum je tudíž žalovaný s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení.
11. Ve zbylé části soud pro neunesení důkazního břemene zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně, které nepředstavují žalovaným nevrácené bezdůvodné obohacení [výrok II. písm. a)], neboť žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru, z níž tyto nároky dle žalobních tvrzení vyplývají. Soud rovněž zamítl nárok na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející počátku prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení [výrok II. písm. b)] jakož i nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky nepředstavující bezdůvodné obohacení [výrok II. písm. c)].
12. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby v případě potřeby byla vyzvána k doplnění skutkových tvrzení či označení důkazů, k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2848/10).
13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť převážně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.