OSPR 14 C 168/2026-38

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Richardem Hubičkou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v rozsahu, ve kterém se žalobkyně žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky částka a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka ve dvou splátkách po částka, první splátka je splatná k 25. dni v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, druhá splátka je splatná k 25. dni v měsíci dalším následujícím.

III. V celém zbývajícím rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit stát do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši částka na účet právnická osoba v adresa-číslo, VS: var. symbol.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění doplnění ze dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru název č. hodnota na základě které poskytla žalovanému úvěr. Žalovaný svůj dluh ze smlouvy o úvěru přes výzvu neuhradil, pročež žalobkyně odstoupila od smlouvy. Nejpozději desátým dnem po odeslání odstoupení se dle smlouvy považuje odstoupení za doručené, a tedy žalobkyně považuje pohledávku za splatnou ke dni datum. Žalobkyně se na žalovaném domáhá jistiny ve výši částka, smluvních poplatků ve výši částka a smluvního úroku z jistiny ve výši částka. Dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % z jistiny ode dne datum do zaplacení. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost, když příjem žalovaného činil ke dni kontraktace částka a splátka úvěru tedy toliko 3,91 % z tohoto příjmu. Vycházela přitom nejen z informací poskytnutých jí žalovaným, ale tyto konfrontovala s výstupy z celé řady registrů a databází. Uvedla, že výdaje tvrzené žalovaným ověřila na základě vlastního ekonomického modelu.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil dne datum kdy uvedl, že na základě dohody se žalobkyní o pravidelných měsíčních splátkách uhradil dne částka. Soud věc projednal při jednání dne datum a datum v přítomnosti právního zástupce žalobkyně (u obou jednání) a v přítomnosti žalovaného (u druhého jednání, z prvního jednání se žalovaný řádně omluvil). Účastníci vstoupili spolu do smírného jednání, avšak po sdělení jim právního názoru soudu stran nemožnosti schválit smír obcházející zákon, konkrétně zde nutnost zkoumat úvěruschopnost, než na sebe spotřebitel platně převezme závazky z úvěrové smlouvy, k uzavření smíru nedošlo. Žalobkyně následně vzala žalobu zpět v rozsahu částka a úroku z prodlení ve výši 11,5 % od datum do zaplacení s čímž žalovaný souhlasil. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku řízení zastavil podle § 96 odst. 2 o. s. ř. v rozsahu tohoto částečného zpětvzetí žaloby.

3. Žalobkyně u jednání dále vyjádřila souhlas s návrhem žalovaného, aby tento splácel jemu uloženou povinnost ve splátkách po částka měsíčně. Soud provedl k důkazu níže vypsané listiny a učinil z nich dále uvedená zjištění.

4. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru název č. hodnota soud zjistil, že v této se žalobkyně a žalovaný dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému revolvingový úvěr s limitem částka, přičemž první čerpání bude ve výši částka za účelem koupě Televize u obchodníka právnická osoba. Měsíční splátka činila částka, počet měsíčních splátek měl být 24, sjednaný úrok byl 18,86 %. Pro případ neúčelového čerpání byl sjednán smluvní úrok ve výši 29,9 %. První splátka měla být splacena datum. Pojištění povinnosti splácet nebylo sjednáno. Pro případ opožděných plateb strany sjednaly úročení těchto plateb zákonným úrokem dle výše ke dni uzavření smlouvy, dále náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením (částka za první upomínku, částka za druhou upomínku a částka za ukončení smlouvy z důvodu prodlení spotřebitele). Dále sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z prodlené částky.

5. Z listiny označené Zpráva o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že jde o listinu vyhotovenou žalobkyní, ve které je označeno číslo smlouvy číslo, jméno a příjmení žalovaného, dále je uvedeno, že totožnost byla ověřena občanským průkazem. Dále je uvedeno, že byla provedena interní analýza klientských dat a jejich ověření a dále byly zkoumány registr SOLUS a CEE. Jako příjem žalovaného je zde uvedeno částka měsíčně mzdy či platu. Výdaje jsou uvedené ve výši částka měsíčně (nájemné). Jiné náklady a závazky uvedeny nejsou. Není uvedeno, z jakých zdrojů byly zjištěny příjmy a výdaje, ačkoli se v listině uvádí, že ověřeny byly.

6. Z listiny označené Odstoupení od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu, oznámení o zániku pojištění ze dne datum soud zjistil, že se žalovaný dostal dle této listiny do prodlení s úhradou více než 2 úvěrových splátek nebo jedné úvěrové splátky po dobu delší než 3 měsíce a přes výzvu neuhradil dluh. Žalobkyně z tohoto důvodu odstoupila od smlouvy č. hodnota. Odstoupení je účinné okamžikem doručení a jeho důsledkem je okamžitá splatnost celého úvěru. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši částka.

7. Z listiny označené Výzva k úhradě dluhu – předžalobní upomínka ze dne datum soud zjistil, že tímto byl právním zástupcem žalobkyně vyzván žalovaný k úhradě dluhu ve výši částka ze smlouvy č. hodnota. Rovněž je dle této výzvy žalovaná povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky částka až do úplného zaplacení.

8. Z listiny nazvané Potvrzení podání soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně zaslal zásilku žalovanému dne datum.

9. Z listiny označené jako Výpis ze systému žalobkyně číslo smlouvy číslo soud zjistil, že žalovaný mezi dny datum a datum zaplatil celkem částka.

10. Z listiny oznámení o odchozí platbě vyhotoveného datum spol. právnická osoba., soud zjistil, že na vrub účtu č. č. účtu a ve prospěch účtu č. č. účtu odešla platba ve výši částka s datem splatnosti datum pod VS: var. symbol.

11. Z listiny označené Údaje o subjektu DPH soud zjistil, že spol. právnická osoba., má zveřejněnou celou řadu účtů, mezi nimiž je i účet č. č. účtu.

12. Z poštovní poukázky ze dne datum soud zjistil, že žalovaný poukázal na adresu advokátní kanceláře právního zástupce žalobkyně pod VS var. symbol částku částka.

13. Soud naopak neprovedl žalobkyní navržený důkaz účastnickou výpovědí žalovaného k procesu ověřování úvěruschopnosti, neboť k označení tohoto důkazu došlo až na druhém jednání, přičemž řízení bylo zkoncentrováno na konci prvního jednání dne datum. Důkaz účastnickou výpovědí žalovaného sice nešlo na prvním jednání provést (pro nepřítomnost žalovaného) ale šlo jej označit. Podle § 118a odst. 3 a § 118b poučená žalobkyně tak však k prokázání svého tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před koncentrací řízení neučinila.

14. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně se žalovaným se dohodli na tom, že žalobkyně poskytne žalovanému revolvingový úvěr do výše částka, přičemž žalovaný jej může čerpat buďto účelově jako úvěr úročený 18,86 % ročně, nebo neúčelově jako úvěr úročený 29,9 % ročně. První čerpání bylo sjednáno za účelem koupě televizoru a mělo být provedeno ve prospěch obchodníka s touto technikou, spol. právnická osoba. Žalobkyně vyplatila na účet této spol. částka pod variabilním symbolem shodným s číslem řešené smlouvy o úvěru. Součástí této byly podmínky splácení úvěru, sankce za prodlení (vč. plateb za upomínky a smluvní pokuty). Žalobkyně pro prodlení žalovaného se splácením úvěru odstoupila od smlouvy a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné části úvěru. Následně opětovně vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala žalobkyně na základě údajů poskytnutých žalovaným a lustrací v registrech SOLUS a CEE. Nebylo prokázáno, z jakých dokladů byly ověřeny příjmy či výdaje žalovaného. K prokázání této skutečnosti vyzval soud žalobkyni výzvou podle § 118a odst. 3 o.s.ř., avšak žalobkyně uvedla, že dalších důkazních návrhů ke svým tvrzením o posouzení úvěruschopnosti nemá. Soud tak vyšel z toho, že příjmy a výdaje nebyly ověřeny z žádných dokladů. Z takto zjištěných údajů se podával měsíční příjem žalovaného částka a jeho výdaje na nájem v měsíční výši částka. Žalovaný uhradil celkem částka na řešenou pohledávku.

15. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález právnická osoba ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek právnická osoba ze dne datum, sp. zn. spisová značka.

16. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. Zde žalobkyně tvrdila, že ověřila jak příjmy, tak výdaje žalovaného, avšak stran tohoto tvrzení neunesla důkazní břemeno a soud tedy vyšel z toho, že ani příjmy ani výdaje žalovaného ověřeny nebyly. Bez takového ověření nelze uzavřít, že by posouzení úvěruschopnosti mohlo být shledáno řádným a provedeným s odbornou péčí. V důsledku absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.

17. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně za žalovaného plnila částka, které by jinak měl po právu plnit sám (při nákupu televizoru), tedy, že se žalovaný o tyto prostředky na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Bylo rovněž prokázáno, že žalovaný k dnešnímu dni uhradil z titulu neplatné smlouvy celkem částka. Rozdíl těchto částek tak činí částka. Právě taková je ke dni rozhodnutí výše poskytnuté a dosud nesplacené jistiny úvěru, a právě k zaplacení této částky tak soud žalovaného zavázal výrokem II. tohoto rozsudku.

18. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž respektoval dohodu stran o výši měsíční splátky, kterou s ohledem na částku, kterou je žalovaný povinen zaplatit, upravil z částka na částka, aby k úhradě došlo ve dvou stejných měsíčních splátkách. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalované požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek právnická osoba ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek Krajského soudu v adresa, pobočka v město ze dne datum, č. j. spisová značka). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.

19. Výrokem III. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla, resp. zde co za žalovaného plnila třetí osobě.

20. Výrokem IV. tohoto rozsudku soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení tak, že žalovanému přiznal proti žalobkyni právo na náhradu 1/3 jeho nákladů řízení, neboť v tomto rozsahu převýšil úspěch žalovaného jeho procesní neúspěch. Náklady řízení žalovaného coby nezastoupeného účastníka pak soud určil částkou částka za dva úkony (vyjádření k žalobě ze dne datum a účast u jednání dne datum) podle § 1 odst. 3 písm. a) a písm. c) a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., kterou soud vykládal ústavně konformně s přihlédnutím k § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. Z částka je pak 1/3 právě částka a k náhradě nákladů v této výši tak soud žalobkyni zavázal ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

21. Povinnost žalobkyně doplatit částku částka na soudním poplatku je dána tím, že soud nevydával v řízení platební rozkaz, tudíž soudní poplatek nečiní částka podle položky 2 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků (přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb.) ale částka podle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku, kdy tento postup se podává z položky 2 odst. 2 sazebníku. Jelikož žalobkyně již zaplatila na soudním poplatku částku částka, zbývá jí doplatit právě částka.

Proti tomuto rozsudku lze do výroku I., II., III. a IV. podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Proti výroku V. tohoto rozsudku není odvolání přípustné.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu. Stejně tak se může Česká republika domáhat na žalobkyni zaplacení doplatku soudního poplatku.