OSPR 15 C 156/2025-23

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Rybárovou Plevovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro 34 948 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodňuje tím, že mezi žalovaným a spol. právnická osoba, (dále jen „původní věřitelka“), byla dne datum uzavřena dálkově smlouva o úvěru č. hodnota, na základě níž žalovaný čerpal úvěr v celkové výši částka; následně byl navýšen úvěrový rámec na částka, který žalovaný zcela čerpal. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného; dokumentací ohledně lustrace v příslušných databázích nedisponuje. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel. Smlouvou ze dne datum původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

2. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky, datované dne datum, vč. poštovního podacího lístku, soud zjistil, že původní věřitelka vyrozuměla žalovaného doporučeným dopisem o převodu pohledávky ze smlouvy o úvěru č. hodnota z původní věřitelky na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum.

4. Z listiny označení jako Smlouva o úvěru ze dne datum soud zjistil, že smlouva je označena číslem hodnota.

5. Z předložené tabulky soud zjistil, že obsahuje seznam pohledávek označených mj. referenčním číslem, číslem smlouvy, jménem a příjmením, rodným číslem a částkou. U žalovaného je uvedeno číslo smlouvy 491474006 a částka částka.

6. Z listiny označené jako Dodatek č. hodnota ke smlouvě o postoupení pohledávek nebylo zjištěno, že by se tento vztahoval ke Smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené dne datum. Dodatek č. hodnota se vztahuje k jiné smlouvě, která je v dodatku označena jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum.

7. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, vč. seznamu pohledávek, soud zjistil, že původní věřitelka se sice dohodla s žalobkyní na podmínkách převodu souboru pohledávek na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek, které budou uzavřeny na základě mezi stranami dohodnutého postupu (pohledávky měly být specifikovány v „datové pásce“ zaslané žalobkyni původní věřitelkou na e-mailovou adresu), nicméně soud z těchto listin nemá za prokázané, že by se dotčená pohledávka původní věřitelky za žalovaným ze smlouvy o úvěru stala skutečně předmětem jakéhokoliv převodu.

8. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).

9. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitelka vyrozuměla žalovaného doporučeným dopisem o převodu pohledávky ze smlouvy o úvěru č. hodnota z původní věřitelky na žalobkyni. Žalobkyně se v tomto řízení domáhá nároků vyplývajících z úvěrové smlouvy č. hodnota. V řízení nebylo prokázáno, že by jakákoliv pohledávka původní věřitelky za žalovaným byla na základě dohody převedena na žalobkyni.

10. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

12. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno stran skutečnosti, že by původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávku ze smlouvy o úvěru za žalovaným. Jakkoliv žalobkyně uvádí, že původní věřitelka vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky, tak v režimu § 1882 o. z., kde chybí pravidlo původně obsažené v § 526 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nastupuje požadavek na doložení postupní smlouvy samotné, a nikoliv pouze oznámení postupitele o tomto postoupení. Účinky notifikace dlužníkovi (byla-li by v řízení prokázána) a její dopad na soluční účinek nesmí být zaměňovány s požadavky, kterými podmiňují prokázání postoupení soudy v případě vymáhání pohledávky postupníkem či při změně účastenství v již běžícím řízení. Na prokázání převodu pohledávky jsou kladeny přísnější podmínky než na samotné postoupení, tudíž je k němu vyžadováno prokázání existence postupní smlouvy. Jak přitom vyplývá z hodnocení důkazu, soud nemá za prokázané postoupení pohledávky z původní věřitelky na žalobkyni. Předně, sama rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum převod pohledávek nezakládá; její povaha předpokládá teprve uzavření dílčích smluv o postoupení pohledávek, na jejichž základě by k jednotlivým převodům mělo dojít. Žalobkyně však v žalobě tvrdí, že k převodu předmětné pohledávky došlo přímo na základě této rámcové smlouvy (ze dne datum), avšak toto tvrzení nebylo žádným provedeným důkazem prokázáno. Dále nebylo tvrzeno, natož pak prokázáno, že by mezi původní věřitelkou a žalobkyní byla uzavřena jakákoliv dílčí smlouva o postoupení pohledávek, která by konkretizovala kdy, jak a zda vůbec byla předmětná pohledávka převedena. Předložená listina, označená žalobkyní jako „seznam“ a identifikující mj. žalovanou pohledávku, je tabulkou obsahující strojově čitelným textem údaje o pohledávkách, nelze z ní však učinit jakýkoliv závěr, ke které rámcové smlouvě o postoupení pohledávek se vztahuje, a nelze z ní dovodit ani okamžik jejího uzavření, tzn. kdy se žalobkyně a její právní předchůdkyně dohodly, že dojde k převodu pohledávek, a ke kterému dni měla být žalovaná pohledávka převedena. Soud tak uzavírá, že žalobkyně neusnesla důkazní břemeno stran své aktivní legitimace.

13. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby v případě potřeby byla vyzvána k doplnění skutkových tvrzení či označení důkazů, k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2848/10).

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť zcela úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově.