OSPS 25 C 151/2021-33

Okresní soud Plzeň - sever rozhodl v senátu složeném z předsedkyně celé jméno řešitele, přísedících jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem ve výši 10 % ročně z pohledávky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu okres soudní poplatek ve výši částka, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřena dne datum smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí bezúročné zápůjčky ve výši částka. Poskytnutí bezúročné zápůjčky bylo jedním ze zaměstnaneckých benefitů, když žalobkyně byla v době uzavření smlouvy zaměstnavatelem žalovaného. Na základě uvedené smlouvy byla dne datum žalovanému poskytnuta na bankovní účet číslo bankovní účet částka ve výši částka. Zápůjčka byla po dobu trvání pracovního poměru splácena formou měsíčních srážek ze mzdy v pravidelných splátkách ve výši částka měsíčně. Za dobu trvání pracovního poměru, který skončil k datum, byla žalovaným splacena částka ve výši částka. Zbývající část dluhu ve výši částka žalovaný písemně uznal dohodou o uznání dluhu ze dne datum, na základě které se žalovaný mimo jiné zavázal k úhradě dluhu formou pravidelných měsíčních splátek ve výši částka, přičemž první splátka za měsíc říjen byla splatná dne datum. Na tuto splátku stejně jako na dalších 5 zbývajících splátek, které jsou již po datu splatnosti, nebylo ničeho uhrazeno, a to ani přes opakované výzvy žalobkyně ze dne datum, datum a předžalobní výzvu ze dne datum. V uznání dluhu bylo současně sjednáno, že v případě prodlení se splacením byť jediné splátky, má žalobkyně právo požadovat zaplacení celého dluhu. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení se zaplacením již první splátky ke dni datum, vznikl k tomuto dni nárok žalobkyně požadovat úhradu celého dluhu, který se stal splatným ke dni datum. V uznání dluhu se žalovaný také zavázal k úhradě úroků za poskytnutí zápůjčky ve výši 10 % p.a. z dlužné částky, jenž se žalovaný zavázal platit ode dne skončení pracovního poměru, tj. od datum do úplného splacení celého dluhu. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky vznikl žalobkyni podle článku II. odst. 8 smlouvy také nárok na zaplacení účelně vynaložených nákladů ve výši částka, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání dne datum se bez omluvy nedostavil, soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

Z důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum ve smyslu ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši částka s tím, že žalovaný je povinen vrátit zápůjčku nejpozději do 2 let od účinnosti uvedené smlouvy. Zápůjčka byla sjednána jako bezúročná. Následně dne datum žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši částka a zavázal se jej splácet po částka měsíčně, a to včetně úroků ve výši 10 % p.a. z dlužné částky, přičemž první splátka měla být uhrazena do datum, vše pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení jakékoli z nich. Žalovaný nedodržel podmínky uzavřené dohody, když řádně a včas neuhradil ničeho, a to ani přes písemné upomínky zaslané žalobkyní dne datum, datum a dne datum.

Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Uznání dluhu je jednostranný právní úkon dlužníka adresovaný věřiteli. Byť uznání dluhu představuje jednostranný projev dlužníka o tom, že uznává svůj určitý dluh, nebrání to projevit uznání dluhu v rámci smlouvy nebo vícestranného smluvního ujednání (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 4603/2009, sp. zn. 23 Cdo 987/2010 nebo sp. zn. 2 Cdo 2940/2010). Uznáním dluhu se zakládá vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Usnadňuje věřiteli procesní situaci v případě sporu, neboť věřitel nemusí prokazovat vznik dluhu, ani jeho výši v době uznání. Naopak dlužník, pokud by namítal, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo že jinak zanikl, musel by toto své tvrzení prokazovat. Uznáním dluhu tak přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka v té výši, v jaké byl dluh uznán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný zůstal v řízení nečinný, když netvrdil ani neprokazoval, že dluh odpovídající žalované částce neexistuje, soud tedy považoval za prokázané, že nárok žalobce je po právu, a proto žalovanému uložil povinnost k úhradě částky částka s úrokem za poskytnutí zápůjčky ode dne ukončení pracovního poměru ve výši 10 % p. a. z dlužné částky a nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši částka. Jelikož jde o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně podle ust. § 1 970 občanského zákoníku též právo na úrok z prodlení ve výši dle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

Soud dále s ohledem na skutečnost, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou číslo odst. 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, náleží jí tak plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představuje soudní poplatek ve výši částka, odměna advokátky žalobkyně za 4 úkony právní pomoci podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. po částka, tj. částka, 4 x režijní paušál dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky po částka, tj. částka, cestovné na jednání soudu z obec do obec a zpět osobním automobilem Škoda Octavia (vzdálenost celkem 180 km, průměrná spotřeba benzínu 7,4 l /100 km, cena paliva částka a náhrada 4,40 Kč/km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.), tj. částka. Dále má zástupkyně žalobkyně nárok na náhradu odpovídající 21 % DPH z částky částka ve výši částka podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak náklady řízení činí částka.

Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovená podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - sever.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem stanovená dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.