OSPS 3 C 148/2021-33

Soud:
Okresní soud Plzeň-sever
Spisová značka:
3 C 148/2021-33
Datum rozhodnutí:
2021-10-26
ECLI:
ECLI:CZ:OSPS:2021:3.C.148.2021.1

Okresní soud Plzeň- sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_008⟫ o vyklizení bytové jednotky

I. Žalovaný je povinen vyklidit bytovou jednotku číslo vymezenou v budově číslo popisné 3, na pozemku parc. č. st. číslo, to vše zapsáno na list vlastnictví vedené u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Plzeň- sever, katastrální území Město Touškov a vyklizenou bytovou jednotku předat žalobci nejpozději do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení v částce 85 150 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou došlou soudu dne datum se žalobce domáhal vyklizení bytové jednotky číslo vymezené v budově číslo popisné 3, na pozemku parc. st. číslo v katastrálním území Města Touškov, zapsané na LV číslo vedené u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Plzeň – sever (dále jen„ byt“). Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne datum nájemní smlouvu ohledně shora uvedeného bytu, která byla uzavřena na dobu od datum do datum. Po uplynutí této doby žalovaný pokračoval v užívání bytu a vzhledem k tomu, že žalobce proti tomuto nevznesl žádné výhrady, byl nájem ze zákona považován za ujednaný vždy na dobu 1 roku. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostával do prodlení s úhradou nájemného a záloh na služby spojených s užíváním bytu, došlo dopisem z datum k vypovězení nájmu bez výpovědní doby pro porušení povinnosti nájemce zvlášť závažným způsobem. Žalovaný byl ze strany žalobce vyzván, aby byt odevzdal nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu, přičemž výzva byla žalovanému doručena datum a žalovaný byl povinen byt vyklidit do datum, což však neučinil. Žalovaný žalobci pouze sdělil formou SMS zprávy, že se nemá kam odstěhovat a že shání„ něco velmi intenzivně“.

2. Žalovaný na výzvu soudu k vyjádření nereagoval, k nařízenému jednání se nedostavil a soud tak v souladu s ustanovením §101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Z výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že žalobce je (respektive ke dni vyhlášení rozsudku ještě byl) zapsán jako vlastník předmětného bytu. Z nájemní smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce na straně pronajímatele uzavřel s žalovaným na straně nájemce nájemní smlouvu ohledně pronájmu předmětného bytu, přičemž nájem byl na základě této smlouvy sjednán na dobu určitou, a to od datum do datum. Vzhledem k tomu, že žalobce neměl k dispozici originál nájemní smlouvy podepsané oběma stranami, k důkazům doložil ještě čestné prohlášení jméno příjmení, zaměstnankyně společnosti právnická osoba, ze dne datum, ze kterého vyplynulo, že oba účastníci nájemní smlouvu dne datum za její přítomnosti podepsali a každý z nich převzal jeden originál této smlouvy. Z dopisu ze dne datum a doloženého podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného nájemného a záloh na služby a energie za prosinec 2020 a dále za leden až březen 2021 v celkové částce částka. Z dopisu ze dne datum a z doručenky datové zprávy soud zjistil, že žalobce vypověděl žalovanému nájem bytu s odkazem na ustanovení § 2291 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy žalovaného žádal, aby byt odevzdal nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu. Žalobce žalovaného zároveň poučil o jeho právu vznést proti podané výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Výpověď byla žalovanému doručena do datové schránky dne datum.

4. Z těchto skutkových zjištění učinil soud skutkový závěr, že žalobce jako pronajímatel uzavřel s žalovaným dne datum nájemní smlouvu, na základě které byl žalovaný oprávněn užíval předmětný byt. Dne datum mu byla doručena výpověď z nájmu bytu a to z důvodu neplacení nájemného za dobu celkem 5 měsíců, čímž došlo ze strany nájemce k porušení povinnosti zvlášť závažným způsobem. Žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi u soudu žalovaný nepodal, respektive tuto skutečnost ani netvrdil a jak vyplývá z vyjádření žalobce, byt žalovaný doposud nevyklidil.

5. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

6. Účastníci uzavřeli platnou smlouvu o nájmu podle § číslo ve spojení s § 2235 o.z., přičemž doba trvání nájemní smlouvy byla uzavřena na dobu určitou a to od datum do datum. S odkazem na ustanovení § 2285 o.z. však docházelo k neustále obnově trvání nájmu bytu. Podle § číslo žalobce vypověděl nájem žalovanému bez výpovědní doby s určením lhůty k vyklizení bytu do datum, neboť výpověď byla žalovanému doručena dne datum. V rámci řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný podal žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi podle § 2290 o.z. ačkoliv byl o svém právu podat návrh na přezkum výpovědi poučen. Žalovaný po skončení nájemního poměru byt nevyklidil, žalobci ho nepředal a od datum ho užívá bez právního důvodu. Žalobce se tak důvodně domáhá ve smyslu ustanovení § 1040 o.z. ochrany svého vlastnického práva. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a v souladu s ustanovením §160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „ o.s.ř.“) zavázal žalovaného byt vyklidil do 15 dnů od právní moci rozsudku.

7. Vzhledem k tomu, že žalobce měl plný úspěch ve věci, soud mu proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka. Na tomto místě soud podotýká, že pro určení výše odměny advokáta u žalob na vyklizení nemovitostí vycházel ze závěru, že je-li předmětem žaloby vydání věci (vyklizení nemovitosti), určí se výše odměny advokáta primárně z ceny této věci podle ustanovení § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 advokátního tarifu (srov. viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3509/2015, popř. ze dne 12. 8. 2016, sp. zn. 26 Cdo 684/2016). Teprve tehdy, nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo ji lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, je nezbytné postupovat ve smyslu § 9 odst. 1 advokátního tarifu. Žalobce v tomto řízení doložil soudu tržní posouzení bytové jednotky, která byla oceněna na částku částka, kdy z této hodnoty pak soud při výpočtu nákladů řízení vycházel. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši částka, odměna zástupce žalobkyně za čtyři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výpověď z nájmu - předžalobní výzva, písemné podání soudu – žaloba, účast při jednání), po částka dle § 8 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právní služeb (advokátní tarif), tj. celkem částka, čtyři paušální náhrady hotových výdajů po částka dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky, tj. částka, náhrada cestovních výdajů za cestu autem obec – obec a zpět (celkem 110 km) ve výši částka. Cestovné bylo k návrhu žalobce přiznáno v souladu s § 13 a.t. ve spojení s vyhláškou č. 589/2020 Sb. ve výši částka za cestu k jednání při celkové ujeté vzdálenosti 110 km na trase obec – obec a zpět za použití osobního automobilu tov. zn. Škoda, registrační značka při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) vyhlášky ve výši částka, při ceně pohonných hmot za částka (dle doloženého daňového dokladu) a průměrně spotřebě 4,23 l číslo km (dle technického průkazu). Dále v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř. byl součet odměny a cestovného ještě zvýšen o 21 % DPH ve výši částka, neboť právní zástupce žalobce odložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň – sever.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí)

OSPS 3 C 148/2021-33